Vliv polystyrenu na zdraví a bezpečnost: Mýty a fakta

Polystyren, konkrétně expandovaný polystyren (EPS), je běžně používaný izolační materiál, který často vyvolává otázky týkající se zdraví, bezpečnosti a chování při požáru. Často se diskutuje o tom, zda jsou výpary z polystyrenu (za pokojové teploty) škodlivé lidskému zdraví, a jaký je vliv vdechnutí částic polystyrenu na zdraví.

Polystyren a zdraví

Pěnový polystyren (EPS) je nezávadný materiál, který neobsahuje škodlivé látky a neuvolňuje toxické výpary. Neobsahuje formaldehyd ani těkavé organické sloučeniny (VOC), což znamená, že neohrožuje kvalitu vzduchu v interiéru. Dobrou zprávou je, že moderní polystyren je pro vaše zdraví zcela bezpečný. Neuvolňuje škodlivé látky do ovzduší a neobsahuje toxická změkčovadla ani vlákna, která by mohla dráždit dýchací cesty. Je chemicky stabilní, odolný proti plísním a nepřitahuje hmyz ani hlodavce. Na základě zkoušek bylo potvrzeno, že emise polystyrenu do interiéru jsou téměř 4x nižší než požadavky evropské nejpřísnější (finské) normy.

Z polystyrenu by žádné znatelné množství škodlivých výparů unikat nemělo; styren by měl být všechen zpolymerovaný a nadouvadlo by nemělo být škodlivé (alespoň výrobci to tvrdí). Je ale pravda, že nějaká mikrogramová množství styrenu se asi vždycky ve vzduchu najdou. Nicméně, emise styrenu po výrobě polystyrenu EPS jsou navíc sotva měřitelné a po krátké době jejich hladina klesne pod detekční práh. V praxi naměřené parametry vykazují až 100x nižší hodnoty než jsou limity pro pracovní prostředí.

Pěnový polystyren (EPS) nemá žádné negativní účinky na lidské zdraví. Používá se nejen ve stavebnictví k zateplování fasád, ale také k balení potravin, což je odvětví, které musí splňovat nejpřísnější hygienické a bezpečnostní normy. Obsahuje maximálně 0,1 % styrenového monomeru, což je extrémně nízké množství, díky kterému je polystyren EPS bezpečný pro styk s potravinami. Kvalitní a správně použitý EPS udržuje v budově příznivé a zdravé vnitřní klima.

Problémový zpomalovač hoření - HBCD

V minulosti se v polystyrenu používal zpomalovač hoření hexabromcyklododekan (HBCD nebo HBCDD). Politici podléhali lobbování průmyslu a ignorovali včasná varování před používáním nebezpečných chemikálií. Vědci ale postupně prokázali nebezpečné vlastnosti této látky, které by mohly vést k ohrožení životního prostředí i zdraví lidí. Odborníci prokázali, že HBCD přetrvává dlouhou dobu v životním prostředí (perzistence), může v prostředí překonávat velké vzdálenosti a hromadit se v tělech zvířat i člověka (bioakumulace). HBCD není akutně příliš toxický, ale zpomaluje činnost detoxikačních enzymů. Navíc je podezřelý z toho, že může vyvolávat rakovinu nemutagenními mechanismy a je řazen mezi tzv. endokrinní disruptory pro svou schopnost narušovat funkci hormonů štítné žlázy, které jsou důležité mimo jiné pro správný vývoj mozku. Do lidského těla se HBCD může dostávat především vdechnutím prachu nebo potravou, přičemž vysoké koncentrace mohou být například v některých rybách. Za jeho hlavní zdroje zamoření životního prostředí jsou považovány výrobky, které tento zpomalovač hoření obsahují, a průmyslové provozy, které ho vyrábějí nebo používají.

Čtěte také: Vlastnosti polystyrenu pro OSB

V roce 2013 se zástupci členských států Stockholmské úmluvy shodli na zařazení HBCD na seznam látek regulovaných úmluvou. Další používání HBCD bylo celosvětově zakázáno s výjimkou několikaleté přechodné lhůty pro možné použití v polystyrenu pro zateplování budov. V říjnu 2008 zařadila Evropská agentura pro chemické látky HBCD na tzv. kandidátský seznam „látek vzbuzujících mimořádné obavy“. Od července 2017 české ministerstvo životního prostředí upozorňuje, že zbytky zateplovacího polystyrenu obsahují nebezpečný zpomalovač hoření HBCD, přičemž obvyklé množství HBCD v zateplovacím polystyrenu přesahuje limit 1000 mg/kg. Úplný zákaz prodeje a používání zateplovacího polystyrenu s obsahem HBCD v České republice i v celé Evropské unii nastal v únoru 2018.

Rovněž není pravda, že by při práci s pěnovým polystyrenem hrozilo při jeho vdechnutí riziko rakoviny, protože takové riziko nebylo nikdy v souvislosti s pěnovým polystyrenem a HBCD prokázáno. Vedle toho však bylo prokázáno, že desky s HBCD neuvolňují retardér HBCD do vzduchu, do země ani do vody. Evropští výrobci včetně těch českých již vyrábějí základní surovinu pro výrobu polystyrenu bez HBCD.

Polystyren, vlhkost a plísně

Izolace z pěnového polystyrenu téměř nepřijímá vlhkost. Pěnový polystyren (EPS) sám o sobě nezadržuje vlhkost a není živnou půdou pro plísně nebo bakterie. Naopak, pěnový polystyren (EPS) zabraňuje vzniku plísní tím, že eliminuje tepelné mosty a zvyšuje povrchovou teplotu vnitřních stěn. To zabraňuje vzniku chladných míst v interiéru, kde by mohlo docházet ke kondenzaci vlhkosti. Vnější izolace polystyrenem snižuje nebo zcela eliminuje kondenzaci vlhkosti ve zdivu, a tím snižuje riziko vzniku plísní. Tepelná izolace z pěnového polystyrenu (EPS) zabraňuje vzniku chladných míst na stěnách, kde by mohlo docházet ke kondenzaci. Pěnový polystyren EPS účinně snižuje riziko vzniku plísní tím, že omezuje kondenzaci vlhkosti na stěnách budov. K tomu dochází zvýšením povrchové teploty vnitřní strany izolovaných stěn. Izolace snižuje kondenzaci vodních par v domě a chrání ho před plísněmi.

Nicméně, v některých případech, například u izolací z vnitřní strany, mohou nastat problémy s kondenzací vlhkosti ve stěně, podlaze, stropu, okenních výklencích, prostě tam, kde izolace končí. Nedostatečné větrání zatepleného obvodového pláště může způsobit nadměrnou vlhkost, která vede ke vzniku plísní. Plísně uvolňují do ovzduší spory a toxiny, které mohou vyvolávat alergie, astma, chronický kašel, bolesti hlavy a záněty dýchacích cest. U citlivějších osob, dětí či starších lidí mohou vést až k poruchám imunity, kožním onemocněním a zhoršení revmatických či neurologických potíží. Dlouhodobá vlhkost zároveň podporuje množení roztočů a bakterií, což dále zhoršuje kvalitu vnitřního ovzduší a může přispívat ke vzniku únavy, podrážděnosti nebo problémů se soustředěním.

Skryté plísně mohou růst za nábytkem, pod podlahou, pod tapetami či v konstrukcích stěn, kde dlouhodobě uniká vlhkost. Tyto kolonie mohou uvolňovat mikroskopické spory a mykotoxiny i v množství, které nejsou běžně cítit, ale přesto působí na organismus. Dlouhodobé vystavení těmto toxinům může vést až k chronické únavě, poruchám spánku, zamlženému myšlení („brain fog“), hormonálním výkyvům, nebo dokonce neurotoxickým a autoimunitním reakcím.

Čtěte také: Jak na OSB podlahu

Pokud se hovoří o tzv. dýchání domu, vychází se přitom z úvahy, že difuze vodní páry skrz stěny domu má nějaký praktický význam. Ve skutečnosti však běžný dům neumí přes obvodové zdi odvést více než 3% vlhkosti. Množství vlhkosti, které stěnou prochází, je závislé hlavně na teplotě a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu v místnostech a dále na tzv. difúzních odporech materiálů obvodových stěn. Jestliže srovnáme difuzní odpory pěnového polystyrenu a železobetonu, vychází, že stejná vrstva železobetonu má asi dvakrát vyšší odpor než stejná vrstva pěnového polystyrenu. Pokud dojde k tomu, že po zateplení domu vrstvou pěnového polystyrenu přestane dům „dýchat“, není to způsobeno vrstvou pěnového polystyrenu, ale tím, že zateplení budovy je většinou spojeno s výměnou oken a s dokonalým utěsněním spár. Nová okna, jak plastová, tak i dřevěná typu EURO, mají oproti starým oknům až desetkrát vyšší těsnost spár mezi rámem a křídlem. Tento fakt výrazně ovlivní možnost stálé výměny vzduchu v místnosti, která probíhala před výměnou oken. Proto je pravidelné větrání nezbytné, zejména v místnostech s vyšší vlhkostí způsobenou lidskou činností.

Požární bezpečnost polystyrenu

Pokud jde o požár, je polystyren navržen tak, aby se choval bezpečně. Obsahuje nehořlavé přísady, které způsobí, že po odstranění zdroje plamene přestane sám hořet. To znamená, že se aktivně nepodílí na šíření požáru. Samozhášivost pěnového polystyrenu (EPS) označuje to, že materiál podléhá hoření pouze při kontaktu s ohněm. Pokud je zdroj plamene odstraněn, EPS sám přestane hořet. Pro stavební účely se v současné době používá výhradně verze pěnového polystyrenu (EPS) se sníženou hořlavostí, která se vždy aplikuje pod ochranné krycí vrstvy. V izolačních systémech se polystyren vždy kombinuje s nehořlavými vrstvami - například s omítkou, sádrokartonem nebo nehořlavými deskami.

Polystyren je nicméně hořlavý a spadá do třídy reakce na oheň E - tedy vysoce hořlavý materiál. Při hoření se z něj uvolňují toxické plyny; pro zvýšení požární bezpečnosti je nutné instalovat zvláštní protipožární opatření. V moderních přístupech se proto stále častěji prosazují nehořlavé systémy, jako jsou provětrávané fasády s nehořlavými fasádními obklady. V praxi se často uplatňuje výjimka: polystyren se kombinuje s nehořlavými přerušovacími pásy z minerální vlny kolem oken, u stropů nebo po obvodě fasády. Ty mají zpomalit šíření ohně, ale problém bezpečnosti a toxicity nevyřeší. „I z těchto důvodů je dobře, že polystyren se nesmí využívat pro zateplování výškových budov. Navíc polystyren je velmi hořlavý s třídou hořlavosti E, takže hrozí přenos hoření do vyšších pater,“ vysvětluje Zbyněk Valdmann.

Toxicita zplodin hoření

V případě požáru budovy je ohrožující nejen šíření ohně, ale stejně nebezpečný je i kouř při hoření a jeho toxicita. Podle statistik hasičského sboru totiž největším zabijákem není oheň, ale kouř, který obsahuje jedovaté zplodiny. „Většina úmrtí při požárech je způsobena kouřem, a to i když se nejedná o rozsáhlý požár. Kouř se šíří rychle a potichu a již několik nadechnutí kouře může být smrtelné. Zplodiny hoření a nedostatek kyslíku mohou prohlubovat spánek, takže hrozí nebezpečí otravy během spánku“ varuje odborník na požární bezpečnost Zbyněk Valdmann.

Při požáru může pěnový polystyren (EPS), stejně jako každý plastový materiál, produkovat určité množství zplodin. Jeho velkou výhodou je, že obsahuje 98% vzduchu a díky tomu jsou jeho zplodiny při požáru méně nebezpečné než v případě minerální vlny, což je pro mnohé překvapující. V případě pěnového polystyrenu bylo zkouškami v Technickém ústavu požární ochrany TÚPO prokázáno, že toxicita kouře je v případě požáru budovy u polystyrenu dokonce nižší než např. u minerální vaty. Při hoření polystyrenu se uvolňuje hustý černý kouř a toxické plyny, zejména styren a oxid uhelnatý.

Čtěte také: Izolace a nosiče van z polystyrenu

České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze a Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) vypracovali studii „Toxicita zplodin hoření látek, materiálů a výrobků ve stavebnictví“. Studie porovnává toxicitu materiálů, jako je minerální izolace, extrudovaný polystyren (XPS), lehčený polystyren (EPS), fenolická pěna (PHF), polyuretanová pěna (PUR pěna), polyisokyanurátová pěna (PIR pěna). Z experimentů vyplynulo, že z hlediska toxicity jsou extrémně nebezpečné PIR a PUR pěny. Kilogram takového materiálu může vytvořit smrtelnou koncentraci v prostoru o objemu obývacího pokoje. Jako velmi toxické se na druhém místě umístily zplodiny z fenolické pěny. Na třetím místě následuje v praxi často používaný expandovaný polystyren (EPS a XPS) s hodnotou FED = 0,2.

Nejméně toxických zplodin produkuje minerální izolace. Ta i při nejhorších podmínkách měla minimální FED = 0,05. Minerální izolace jsou nehořlavé, spadají do tříd reakce na oheň A1 nebo A2. Zplodiny se produkují z organického pojiva, kterého může výrobek obsahovat v množství 5-10 %. Na mezinárodních standardech měření toxicity zplodin se pracuje. V EU existuje systém klasifikace výrobků a zatřídění dle reakce na oheň, neexistují však limity na toxicitu kouře, která má smrtelné následky. „Lidé nemají a ani nemohou jednoduše získat informace o tom, jak se stavební materiály v případě požáru chovají,“ dodává Zbyněk Valdmann.

Bezpečnost pro fotovoltaické elektrárny (FVE)

Pěnový polystyren (EPS) sám o sobě nepředstavuje pro fotovoltaickou instalaci problém, ale v kombinaci s dalšími hořlavými vrstvami může vyžadovat další protipožární opatření. Pokud jsou splněny všechny požadavky na požární bezpečnost, lze střešní plášť s polystyrenem EPS použít pro umístění fotovoltaické elektrárny bezpečně a na dlouhou dobu. Instalace FVE se doporučuje na nehořlavé střešní povrchy.

Vliv na životní prostředí a recyklace

Polystyren se vyrábí z fosilních surovin, v přírodě se nerozkládá a je obtížně recyklovatelný. Při rozpadu vznikají drobné plastové částice (mikroplasty), které mohou vstupovat do prostředí. Larvy potemníka moučného dokážou konzumovat polystyren i včetně toxického retardantu hoření hexabromcyklododekanu. Výzkumy prokázaly, že při dietě tvořené výhradně polystyrenem však tyto larvy hubnou a zkracuje se jim život.

Pěnový polystyren (EPS) je recyklovatelný. Po skončení životnosti lze pěnový polystyren (EPS) recyklovat různými způsoby. Jako jediný izolant má v ČR zmapovány materiálové toky a nastaven systém recyklace. Při práci s pěnovým polystyrenem (EPS) není třeba na rozdíl od minerální vlny používat ochranné pomůcky, jako je ochranný oděv, ochranné brýle, rukavice apod.

Odpadní polystyren ze staveb může vznikat činností stavebních firem nebo svépomocnou výstavbou prováděnou občany. Vzhledem k životnosti stavebního polystyrenu, která se odhaduje na cca 30 až 50 let, lze přepokládat, že veškerý odpadní polystyren odstraňovaný v rámci rekonstrukcí ze staveb obsahuje HBCDD a musí s ním být nakládáno výše uvedenými způsoby. Odkládání odpadního stavebního polystyrenu do kontejnerů pro tříděný sběr komunálních odpadů (žlutých kontejnerů) je zakázáno zákonem o odpadech. Po roztřídění je pěnový polystyren rozdrcen a v závislosti na stupni znečištění dál využit. Neznečistěný materiál lze opět použít při výrobě nových obalů či izolací. Ani znečištěný odpad nezůstává bez využití. Vyrábí se z něj lehčený beton, izolační omítky, zásypy a využívá se i při výrobě pálených cihel. Tímto způsobem je možné roztřídit a zpracovat většinu odpadního polystyrenu.

Sdružení EPS ČR

Sdružení EPS ČR je národní organizace založená v roce 1998 s cílem podporovat a koordinovat společný vývoj aplikací z pěnového polystyrenu (EPS), podílet se na tvorbě norem, kontrolovat kvalitu výrobků z EPS, poskytovat konzultace v oblasti výroby a použití výrobků a aplikací z EPS, zvyšovat bezpečnost výrobků z EPS a podílet se na úsporách energie. Sdružení EPS ČR má 13 členů a reprezentuje většinu dodavatelů a zpracovatelů EPS v Česku.

Shrnutí vlastností a vlivů polystyrenu (EPS)

tags: #vdechnuti #castecek #polystyren #ucinky #na #zdravi

Oblíbené příspěvky:

• kompletní návod na pokládku palubkové podlahy
• renovace spár bez odstranění starého nátěru
• Sanitární silikonový tmel Rubin
• Proč je důležité pravidelné čištění fasády
• Příčiny vzniku plísně pod podlahovou krytinou