Velikost pálené cihly: Komplexní průvodce rozměry, vlastnostmi a použitím

Cihla patří mezi nejstarší stavební prvky, který se v různých formách využívá tisíce let. Nejstarší formou cihel jsou tzv. vepřovice - sušené cihly s příměsí pilin nebo slámy. Vepřovice mají za sebou přes 10 tisíc let používání, u nás jejich zapojení do stavebního procesu probíhalo až do 20. století.

Pálené cihly (tehdy hliněné) se na stavbu domů používají od roku 6300 př. n. l. V období Mezopotámie lidé zjistili, že vypálením v peci mají cihly lepší pevnost a odolávají povětrnostním vlivům více než nepálené cihly. Důležitější stavby tedy začaly být stavěny z pálených cihel. V souvislosti s pálením v peci se objevuje i glazování, díky němuž mohly být cihly barevné. Také ve starověkém Římě se stavěly domy z pálených cihel. Na římskou tradici navázalo cihlářství ve středověku.

Výroba cihel probíhala tam, kde byl dostatek zdrojů pro jejich výrobu a naopak také nedostatek stavebního kamene. Pálené cihlářské zboží se po staletí používalo jen jako doplněk kamene, hlíny a dřeva. Cihlářské výrobky patřily dlouhou dobu k materiálům dražším než kámen a dřevo, proto se více používaly na stavbách panských, církevních a měšťanských. U nás začíná rozvoj cihlářství v 12. století. V 13. století se k nám z Francie a Flander dostává výroba masivních cihel, tzv. Buchet. V 14. století vzniká v Praze cech cihlářů. Od počátku 15. století se cihla stává běžně používanou stavebninou ve městech. Od 2. poloviny 18. století kvůli požárům přibývalo komínů z cihel a cihelných podlah na půdách. Dalším významnějším obdobím z hlediska vývoje cihly se stává až průmyslová revoluce v 19. století. Od středověku vznikaly v Evropě cihelny, kde se z místní hlíny vyráběly cihly. Až velký rozmach výstavby měst v 19. století si vyžádal vybudování cihelen v každé větší obci. Cihelny fungovaly až do 2. světové války, kdy byla většina menších uzavřena.

Cihly se rozdělují podle tvaru, rozměrů, provedení a účelu využití. Obecně se dělí na plné a děrované. Tradičním typem cihly je plná ve tvaru kvádru. Vyznačuje se pevností, nosností, odolností i trvanlivostí. V současnosti se využívá ve specifických případech, například pro zhotovení příček, komínů, cihelných plotů nebo menších zděných konstrukcí. Elegantní lícové cihly se pak používají na fasády a zídky, kde je žádoucí dosažení rustikálního vzhledu.

Klasická pálená cihla: Parametry a využití

Pálená cihla se vyrábí z cihlářské hlíny, která se po nařezání vysouší 2-3 dny v sušárně na vlhkost do 2 %. Následně se cihla dostává do vypalovací pece, kde stráví v teplotě mezi 700 a 1000 °C jeden až dva dny. Po vypálení jsou cihly roztříděny, v některých případech se ještě povrchově upravují (impregnace, glazura).

Čtěte také: Realizace podlahy s OSB deskami

Existuje celá řada velikostí, tvarů a formátů pálených cihel či tvárnic. V tomto článku je však řeč o tradiční pálené cihle vyrobené formováním cihlářské hlíny do tvaru kvádru s poměrem stran 4 : 2 : 1 a následným vypalováním v peci. Tyto cihly se nazývají klasickými cihlami velkého formátu a státní norma (ČSN 72 2601, 05, 10) určuje i jejich rozměr (290 × 140 × 65 mm), což usnadní výpočty spotřeby a následný nákup.

Rozměry a vlastnosti plné pálené cihly (CPP)

• Rozměr: 290 x 140 x 65 mm. Skladebný rozměr (s omítkou a maltou) je 300 x 150 x 75 mm.
• Pevnost: min 20 N/mm² (u cihly P20)
• Váha: 1776 kg/m³ (u cihly P20)
• Nasákavost: 13% (u cihly P20)
• Reakce na oheň: A1
• Počet ks na paletě: 250 (1150kg)

Mezi hlavní vlastnosti plné pálené cihly patří:

• Modulový formát
• Estetický vzhled
• Dobrá akumulace tepla
• Dobrá pevnost
• Ekologické řešení - přírodní materiál
• Dobrá zvuková izolace
• Vysoká požární odolnost

Cihla plná 29 × 14 × 6,5 cm je klasická plná pálená cihla určená pro zdění, opravy a rekonstrukce stavebních konstrukcí. Díky plnému provedení a pevnosti v tlaku se používá tam, kde je požadována dobrá mechanická odolnost, stabilita a dlouhá životnost zdiva. Dobře se uplatní zejména při rekonstrukcích, kde je potřeba navázat na tradiční cihlové zdivo podobného formátu.

Z plných cihel se nejčastěji staví nosné stěny (300 nebo 450 mm) a příčky (75 nebo 150 mm). U starších staveb bývají ve spodní části budovy stěny mnohdy výrazně silnější. Klasické plné cihly se používají zejména ke stavbě obezdívek komínů, podezdívek plotů a dalších dekoračních prvků. Nacházejí využití i při rekonstrukcích některých historických budov a mohou posloužit i při rekonstrukcích či dostavbách venkovských domů včetně rekreačních chalup, kde byl tento materiál použit i v původní konstrukci stavby. Tradiční cihelné zdivo sluší i venkovním kuchyním či krbům.

Spotřeba cihel na metr čtvereční

Udávaná spotřeba klasické normované pálené cihly na metr čtvereční se u různých prodejců v detailech liší, ale podle tloušťky zdi se udává nejčastěji v hodnotách 89 / 45 / 22 ks/m².

Čtěte také: Moderní využití perlinky s většími oky

Počet cihel ovlivní i tloušťka vrstvy malty, takže poměrně silný nános klasické zdicí malty může spotřebu cihel o něco snížit, zatímco případné zdění na tenkovrstvou cementovou maltu (lepidlo) zase ušetří zpracovávaný objem pojiva.

Další formy klasické cihly

Kromě celých cihel se používají také v různých odvozených rozměrech:

• „devítka“ - 3/4 cihly = 9″ - také „tříčtvrtka“
• „půlka “ - 1/2 cihly
• „kvantlík“ - 1/4 cihly - také „čtvrtka“
• „pásek“ - 1/2 cihly rozpůlené po délce

Výhody a nevýhody pálených cihel

Výhody

• Z páleného cihlového zdiva lze postavit až osmipatrové budovy.
• Cihla je oproti pórobetonu sice pevnější.
• Příznivé schopnosti pálených cihel vyrovnávat se s vlhkostí. Cihelné zdivo si udržuje příjemné vlhkostní i teplotní mikroklima, vyznačuje se dobrou propustností vodných par i schopností dobře akumulovat teplo.
• Vysoká požární odolnost.
• Vynikající odolnost proti erozi. Dokladem jsou neomítané stěny domů, odolávají povětrnostním vlivům mnohdy déle než sto let.
• Nároky na údržbu cihlového domu jsou minimální. Samotná cihla z pálené hlíny odolá vodě i mrazu. Ve spojení s maltou pak tvoří zdivo, které má životnost větší než sto let, pokud je chráněno před atmosférickými srážkami.
• Cihly zvonivky se používají zejména na pohledové zdivo bez dalších povrchových úprav, stavbu krbů, plotových sloupků, nebo jako cihlová dlažba.

Nevýhody

• Důvody ústupu od jejich masového používání spočívají zejména v pracnosti a zdlouhavosti stavění z cihel. Zeď shodných parametrů jednoduše postavíte z rozměrných keramických či pórobetonových tvárnic rychleji, než když ji musíte vyzdívat a složitě provazovat z cihel podélně i napříč.
• Pracnost cihlové stavby výrazně zvýší cenu práce ve srovnání s jinými materiály víceméně shodných parametrů, proto zvláště při dodavatelském způsobu stavění příliš nedává smysl.
• Ke stavbě obvodového zdiva rodinných domů se dnes plné cihly nevyužívají, a to zejména kvůli vyšší hmotnosti.

Vazba zdiva: Základ úspěšného zdění

Základem úspěšného zdění z cihel je dodržení některé ze základních typů vazeb. Zdění ve vazbě znamená, že cihly v druhé a dalších řadách je nutné klást tak, aby vždy celý kus překryl styčnou spáru cihel v předchozí řadě. Pro budoucí pevnost a stabilitu zdí je nezbytné docílit toho, aby v jednotlivých řadách kladených na sebe nevznikala průběžná linie styčných spár. Princip správné vazby ostatně neplatí jen pro klasické cihly, ale uplatní se i při použití tvárnic či opracovaných kamenů.

Typy vazeb se vyvíjely víceméně od počátku používání cihel pro stavění zdí. Jejich dodržení velmi usnadňuje normovaná velikost: jsou-li cihly rozměrově shodné, není problém dodržet rytmus pravidelně se opakujících vzorců. A zvolíte-li cihly pro jejich specifickou krásu i jako pohledový materiál bez dalšího omítání, je dodržení vazby nezbytné, jinak by fasády či zídky působily disharmonicky. Popis jednotlivých vazeb může na laika působit na první pohled složitě, ale kombinace cihel v nich má poměrně jednoduchou logiku. Nejlépe si však jednotlivá schémata osvojíte podle obrázků. Volba toho či onoho typu vazby se odvíjí jednak od zamýšlené tloušťky zdi, ale také podle toho, jakého vzorce chcete docílit v případě, že má jít o zdivo pohledové.

Základní typy vazeb

• Běhounová vazba: Nejjednodušší cihelná vazba používaná především pro zdění příček. Nehodí se pro zdi, které mají nést další konstrukce. Tloušťka bývá při použití běžných cihel 15 cm. Cihly se převazují o polovinu nebo čtvrtinu své délky.
• Vazáková vazba: Používá se pro zdění stěny o tloušťce 30 cm. Takto vyzděná stěna má již vyšší nosnost a může být použita pro uložení například stropních konstrukcí. Cihly se převazují o polovinu své šířky.
• Polokřížová vazba: Připadá v úvahu pro zdění zdí tloušťky 45 cm. Zeď vyzděná polokřížovou vazbou může být použita jako nosná i obvodová stěna. V líci se v tomto případě střídají běhounové a vazákové vazby.
• Křížová vazba: Určena pro vyzdívání zdí tloušťky 60 cm. Také takto vyzděná stěna může sloužit jako nosná nebo obvodová. Kombinují se u ní rovněž běhounové a vazákové vazby, ale oproti polokřížové jsou u této vazby běhouny v líci nad sebou a kryjí se jen ve vrstvě první, páté, deváté atd.
• Gotická vazba: Rovněž nazývána polská a je založena na zděných hlavách ve sloupci, přičemž každá kratší strana je posunuta o polovinu délky cihel v řadě nad a pod ní. Je to pracná vazba, jejíž hlavní výhodou je možnost vytvoření atraktivního pohledového vzoru.

Postup zdění z cihel

Dodržování vodorovných a svislých rovin je alfou a omegou úspěšného zdění z klasických cihel.

Čtěte také: Tipy pro výběr dlažby 50x50 cm do koupelny

1. Zdí se vždy na vodorovný podklad, případné nerovnosti základu je potřeba vyrovnat maltou. Mezi základové pasy a cihlovou zeď se vkládá izolační asfaltový pás.
2. U zdění na šířku jedné cihly je pro správné vyrovnání nutné silné maltové lože. Na oba konce zamýšlené zdi položte do malty cihlu, vyrovnejte ji pomocí vodováhy a pak mezi obě cihly napněte provázek, podle nějž se dorovnávají další cihly v řadě.
3. Tloušťka maltou vyplněné spáry by neměla přesáhnout 1,5 cm.
4. Cihly se vyrovnávají poklepem kladívka nebo gumové paličky, rovinu kontrolujte vodováhou.
5. Mezi položenými cihlami se nechává mezera asi 1 cm, která se vyplňuje maltou. Přebytečná stékající malta se hned odstraňuje zednickou lžící.
6. Přilnavost malty posílíte navlhčením cihel.
7. Při žádné ze zvolených vazeb se styčné (svislé) spáry v jednotlivých řadách nesmějí opakovat nad sebou na stejném místě. Posouvejte je do vazby o 1/4 až o 1/2 cihly.
8. Vyzdívání rohu nebo napojení dvou zdí do sebe vyžaduje správné provázání. To znamená, že je nutné zachovat vazbu (posunutí svislých styčných spár) mezi sousedními vrstvami cihel minimálně o 1/4 cihly. Kříží-li se vám zdi, necháte vždy jednu proběhnout a druhou přizdíte. V další vrstvě je to naopak, druhá probíhá, první je přizděna.
9. Pokud přizdíváte novou příčku ke stávající nosné konstrukci, svážete je vysekáním kapes nebo vložením armovacího železa do spáry nové zdi a zavrtáním do zdi stávající.

Maltové směsi

Chcete-li si směs pro zdění namíchat z jednotlivých složek, doporučuje se míchat běžnou vápenocementovou maltu v poměru 6 dílů písku k jednomu dílu cementu a jednomu dílu vápenného hydrátu. Jinou doporučenou variantou jsou 4 díly písku, 3 díly vápna a 1 díl cementu.

Další druhy cihel

Pokud si chcete koupit cihly a stavět z nich, musíte především rozlišovat mezi dvěma různými typy podle jejich použití.

Normalformat (NF)

Normalformat je mezinárodně standardizovaná jednotka pro děrované cihly, které se využívají ve střední a východní Evropě. Rozměr NF je 250 x 120 x 65 mm.

Waalformat (WF)

Waalformat je mezinárodně standardizovaná jednotka pro lícové cihly. Tento typ cihel se používá nejčastěji v západní a severní Evropě, ale je oblíbený také v České republice. Rozměry WF jsou 210 x 100 x 50 mm.

Lícové cihly ražené

Ražené cihly se vyrábí oproti klasické CPP ražením hlíny do speciálních forem. Cihla má díky tomu ze všech 4 stran vzor, který vynikne v každém interiéru. Z lícovek nejčastěji realizujeme oplocení, komíny, krby, ale také interiérové zídky. Nasákavost ražené lícovky je do 18 %.

Cihly klinker

Klinkery mají nasákavost do 6 % a jsou vyráběny strojově. Tři strany jsou pohledové, 1 je pak hladká.

Moderní cihly a tvárnice

Moderní děrované a broušené cihly jsou výsledkem evoluce ve stavebnictví. I když se k jejich výrobě využívají přírodní suroviny, splňují řadu přísných požadavků od izolačních vlastností po nízkou hmotnost. Díky dutinám jsou lehké, a tak nepřetěžují podklad a usnadňují manipulaci s materiálem. Broušené pálené cihly vynikají přesnými rozměry, což usnadňuje proces zdění a umožňuje využití tenké vrstvy lepidla či pěny. Díky minimálním spárám nedochází k výraznějším únikům tepla. Požadavky na tepelně izolační vlastnosti staveb jsou stále přísnější.

Tradiční plné cihly i keramické tvárnice vznikají vypalováním z hlíny. Tvárnice mají dutiny, které snižují hmotnost a současně zlepšují tepelněizolační vlastnosti. Výrobci nabízí i speciální izolační tvárnice, jejichž dutiny jsou vyplněné minerální vatou či jiným izolantem. Díky tomu jsou vhodné i pro jednovrstvé zdění bez dodatečného zateplování.

Typy tvárnic

• Nosné: Jsou určené pro obvodové zdivo a vnitřní nosné stěny. Nejčastěji mají šířku od 25 do 50 cm.
• Nenosné: Vzhledem k mírnějším požadavkům na únosnost a izolační vlastnosti mohou být nenosné příčky tenčí, a tak zbytečně nezmenšují užitnou plochu stavby.
• Soklové: Jsou vhodné pro pokládku na základové či stropní desky.
• Dekorativní: Pro lícové (pohledové) části staveb, u kterých má být vzhled cihly přiznaný.

Ve skupině tvárnic mají největší zastoupení ty pórobetonové. Jsou lehké, snadno opracovatelné a poměrně jednoduché na montáž.

Další typy tvárnic

• Betonové tvárnice: Tvarovky z betonu (neboli ztracené bednění) se používají pro stavbu mnoha konstrukcí od základů staveb po ploty. Mají dutinu, která snižuje jejich hmotnost.
• Vápenopískové tvárnice: Mají podobné složení jako pórobeton, jejich hustota je však mnohem vyšší. Díky tomu jsou mimořádně pevné a skvěle izolují. Díky vysoké pevnosti mohou být obvodové stěny užší, a tak zvýší užitnou plochu stavby.
• Štěpkocementové tvárnice: Na rubové straně mají integrovanou tepelnou izolaci. Sestavují se do bednění a následně se betonují.
• Skleněné tvárnice: Vyrábí se z vysokopevnostního skla a umožňují přirozené prosvětlení interiéru. Zároveň slouží jako esteticky atraktivní designový prvek, který v posledních letech zažívá renesanci. Skleněné tvárnice neboli luxfery nejsou nosné pro svislé příčky. Existují však speciální typy, které jsou nosné pro horizontální použití.

Porobetonové cihly

Druhým v současnosti nejrozšířenějším materiálem jsou porobetonové cihly vyrobené z přírodních materiálů. Díky vzduchovým dutinám, které vznikly při výrobě hmoty, jsou lehké a snadněji opracovatelné. I když sníží hmotnost konstrukce, na její pevnosti to nebude znát. Tyto lehké betony koupíte v různých pevnostech, a tak s nimi snadno a rychle postavíte i několikapatrové domy. Snadná manipulace patří mezi další výhody porobetonových cihel. Materiál nařežete i ruční pilou a při pokládce spotřebujete méně malty než u běžných tvárnic. Porobetonové cihly ve formě tvárnic, tvarovek či desek využijete především pro stavbu stěn, příček a stropů.

Betonové zdicí cihly

Betonová zdicí cihla má rozměry jsou 240×120×70 mm. Pro nezateplené stavby, jako jsou základy, dozdívky a zděné konstrukce jsou vhodné betonové cihly. I když tvarem a rozměry připomínají pálené cihly, jsou oproti nim pevnější a téměř nenasákavé, tudíž trvanlivější. Navíc odolají mrazu, chemickým rozmrazovacím látkám i žáru. Jsou proto vhodné tam, kde běžné cihly nevyužijete - pro stavbu sklepů, šachet a jiných technických prostor pod úrovní země.

Šamotové cihly

V souvislosti s cihlami nesmíme opomenout ani typy určené pro specifické účely využití. Při stavbě krbů využijte žáruvzdorné šamotové cihly. Šamot odolá teplotě až 1 650 °C. Má typickou šedobílou až béžovou barvu a z více než poloviny ho tvoří oxid křemičitý. Druhou polovinu pak tvoří oxid hlinitý a různé příměsi, ať už jde o hořčík, železo nebo vápník. Při výběru šamotových cihel se zaměřte na složení materiálu. Některé cihly se jako šamotové jen tváří svým zbarvením a tvarem, obsahují však jiné suroviny, kvůli kterým nejsou tak tepelně odolné.

Speciálně tvarované cihly (tvarovky)

Díky budování továren v 19. století vznikly komínovky (radiální cihly) pro stavbu komínů. Speciálně tvarované cihly se nazývají tvarovky. Patří sem například falcovky, které se používaly k vyzdívání ostění oken a dveří. Také římsovky, které se používaly k vykládání říms. Byly to dlouhé cihly zpravidla o formátu 460x150x70 mm. Dále se na některých stavbách objevovaly různé ozdobné tvarovky v podobě rozet. Jiným rozšířeným typem byly pokosky neboli šrekovky na profilování říms a okrajů štítů.

Vývoj tepelně technických parametrů cihel

S vývojem požadavků na stěnové konstrukce se také začíná měnit tvar cihel. Od plných cihel se přechází v období let 1946-1960 k příčně děrovaným cihlám typu CDm. V 90. letech přichází cihla „současného“ typu Therm se suchou styčnou spárou mezi jednotlivými cihelnými bloky označovanou pero drážka, též P+D.

V současnosti hodnotu U = 0,25 W/(m²‧K), která odpovídá doporučené hodnotě podle normy ČSN 73 0540-2:2007 pro vnější těžké stěny, bez problémů splňuje jednovrstvé zdivo z cihelných bloků typu Therm o šířce 440 mm. Zdivo tloušťky 440 mm dosahuje součinitele prostupu tepla kolem hodnoty U = 0,21 W/(m²‧K) případně i nižší.

Cihelný systém Porotherm

Cihelný systém Porotherm využijete pro jakoukoliv část stavby. Pro založení zdiva jsou vhodné soklové cihly Porotherm, jako obvodové zdivo volte cihly vhodné pro jednovrstvé zdění řady Porotherm T Profi nebo EKO+, u vnitřních příček je ideální volba akustické zdivo Porotherm AKU. Stavte pořádně z prověřených cihel Porotherm, které zvyšují tepelný odpor, snižují vlhkost, šetří váš čas a díky zbroušeným plochám mají vždy stejný rozměr. S pálenými cihlami Porotherm postavíte moderní a zdravé bydlení. Zdivo Porotherm vyniká vysokou pevností a trvanlivostí, klade velký důraz na úsporu tepla, s rezervou splňuje hodnoty akustické normy, a navíc umožňuje rychlé a efektivní zdění. Všechny keramické bloky Porotherm jsou vyrobeny z čistě přírodních materiálů.

Nejmodernější produktová řada Porotherm T Profi, cihly plněné minerální vatou, umožňuje jednovrstvé zdění bez potřeby dodatečného zateplení zvenku, což výrazně přispívá k vybudování zdravého domova. Plněné cihly FAMILY 25 2in1 jsou optimální cihly pro řešení detailů ve zdivu šířky 500 mm, kde se zde vhodně doplňuje jak jejich pevnost, tak i nízký součinitel prostupu tepla.

tags: #velikost #palene #cihly #250 #cm #informace

Oblíbené příspěvky:

• volba kvalitní pracovní plochy
• Vše o fialové střešní krytině: PREFA možnosti a tipy
• Obdélníková dlažba pro vaši zahradu
• všestranná řešení s PVC deskami
• Elegantní krb Klarstein