Talířové ventily a rekuperace: Klíč k efektivnímu větrání a úsporám energie

Vzduchotechnické ventily jsou klíčovou součástí moderních vzduchotechnických systémů. Zajišťují efektivní distribuci nebo odvod vzduchu a podílejí se na správné funkci celého systému. Mezi nejčastěji používané patří talířové ventily, které hrají důležitou roli v systémech větrání s rekuperací.

Talířové ventily: Funkce a použití

Chromové talířové ventily se používají pro regulaci odtahu nebo přívodu vzduchu v domácnostech i komerčních prostorech. Nejčastěji se montují do koupelen, WC, kuchyní a technických místností, kde umožňují přesné nastavení průtoku pomocí otočné clony.

Výběr správné velikosti

• Talířový ventil 100 mm: Patří mezi nejpoužívanější velikosti a hodí se pro menší místnosti nebo tam, kde je nižší požadavek na výkon ventilace. Nejčastěji se využívá při odvětrání koupelen a WC.
• Talířový ventil 125 mm: Doporučujeme do větších koupelen, kuchyní nebo místností s vyšší produkcí vlhkosti, protože umožňuje vyšší průtok vzduchu.

Při rekonstrukci nebo instalaci nové vzduchotechniky je dobré řídit se velikostí potrubí a doporučeným výkonem ventilátoru. Vždy vybírejte podle průměru potrubí, do kterého bude ventil osazen. Pokud máte vzduchotechniku v průměru 100 mm, bude pro vás vhodný talířový ventil 100, pokud je potrubí větší, například 125 mm, sáhněte po odpovídajícím talířovém ventilu 125.

Kompatibilita s rekuperací

Většina talířových ventilů je kompatibilní se systémy centrální rekuperace. V praxi se pro domácí rekuperace nejčastěji používají modely Ø 100 a Ø 125, které umožňují přesné nastavení odtahu či přívodu vzduchu v jednotlivých místnostech. Odvodní ventily jsou koncipované pro odvod vzduchu z místností.

Typy talířových ventilů

• IT plastový talířový ventil: Univerzální plastové talířové ventily pro přívod a odvod vzduchu systému rekuperace. Ventil má snadno nastavitelný středový element pro regulaci průtoku. Ventil je dodáván se zděří, která se vkládá mezi samotný ventil a stropní box/potrubí. Plastové ventily je možné čistit slabými roztoky neagresivních saponátů. Ventily IT jsou vyrobeny z polypropylenu, barva bílá v odstínu RAL 9010.
• Kovový talířový ventil DVS: Používá se pro odvod vzduchu. Je konstruován s ohledem na dosažení nízké hlučnosti a tlakové ztráty. Nastavitelný středový disk umožňuje regulaci množství a tvaru proudu vzduchu. Regulace se provádí manuálním pootáčením středového disku/meziprstence, který se v požadované poloze zafixuje kontramatkou.
• Kovový talířový ventil PDVS: Používá se pro přívod vzduchu. Je konstruován s ohledem na dosažení nízké hlučnosti a tlakové ztráty. Nastavitelný středový disk umožňuje regulaci množství a tvaru proudu vzduchu. Regulace se provádí manuálním pootáčením středového disku/meziprstence, který se v požadované poloze zafixuje kontramatkou.
• LUFTOMET® Sky: Koncové elementy rozvodů vzduchotechniky pro rezidenční sektor. Používají se pro přívod čerstvého nebo odvod znehodnoceného vzduchu v interiéru, v systémech větrání s rekuperací tepla. Vzduchotechnické vyústky Sky zaujmou originálním designovým provedením z několika materiálů a kvalitním zpracováním. Unikátní systém přichycení pomocí čtyř neodymových magnetů přináší snadnou montáž i následný servis.
• Univerzální plastové anemostaty: Pro přívod a odvod vzduchu mají snadno nastavitelné regulační listy pro regulaci průtoku a směru proudu vzduchu. Ventily o velikosti 80, 100 a 125 jsou dodávány s vložkou pro snadnou instalaci do SDK podhledu.
• Neviditelné anemostaty Ergovent Lineo: Novinka ve světě anemostatů, které lze napojit přímo na rozvodné potrubí (75 / 90 mm). ERGOVENT je renomovaný litevský výrobce integrovaných vzduchotechnických řešení pro moderní interiéry. Specializuje se na výrobu a vývoj neviditelných sádrových ventilů a difuzorů, které se instalují přímo do omítaných stropů nebo stěn. Patentované řady RONDO, KVADRO a LINEO PRO umožňují přívod i odvod vzduchu přes decentní štěrbiny.

Rekuperace vzduchu: Úspora energie a zdravé prostředí

V poslední době je téma rekuperace vzduchu stále aktuálnější. Je to dáno hlavně zvyšujícími se náklady na energie. Je tedy třeba hledat veškeré možnosti, jak snížit energetickou potřebu objektu. Druhým důležitým aspektem, velmi úzce spojeným se snižováním nákladů na provoz objektu, je téma utěsňování budov. Většina novostaveb, alespoň těch budovaných v nízkoenergetickém či pasivním standardu, je téměř absolutně vzduchotěsná. U takovýchto objektů je zapotřebí zajistit dostatečnou výměnu vzduchu ventilačním systémem. Každý moderní ventilační systém by měl obsahovat rekuperaci vzduchu.

Čtěte také: Zjistěte vše o PVC kulových ventilech a jejich použití

Co je rekuperace?

Pojem "rekuperace" znamená zpětné získávání zbytkové neboli odpadní energie pro její další využití. Rekuperace vzduchu tedy znamená zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu pro další využití. Nejjednodušším principem rekuperace je jednoduchý výměník vzduch-vzduch, ve kterém odpadní vzduch předává teplo přívodnímu vzduchu. Tedy odpadní vzduch se ve výměníku nejprve ochladí a pak je chladnější vyfouknut z objektu, zatímco čerstvý vzduch je nasáván přes výměník, kde se ohřeje a pak je již předehřátý přiváděn do místností.

I v případě, že za rekuperátorem není instalován žádný dohřev, vzduch přicházející z venkovního prostoru se ohřeje od odpadního vzduchu na teplotu velmi blízkou teplotě odpadního vzduchu. Je to dáno rozdílnou vlhkostí odpadního a venkovního vzduchu. Odpadní vzduch má v sobě více vlhkosti a při jeho ochlazení dochází ke kondenzaci, a tím se uvolňuje další energie. Zatímco venkovní vzduch obsahuje méně vlhkosti a má menší kapacitu pojmout teplo, proto se ohřeje o vyšší teplotní rozdíl, než se ochlazuje odpadní vzduch. V praxi to například znamená, že nasávaný venkovní vzduch o teplotě -5°C se od odpadního vzduchu nasávaného o teplotě 21°C ohřeje při účinnosti výměníku a stejných průtocích vzduchu na 18°C.

Typy rekuperačních výměníků

Nejběžněji používané výměníky v rekuperačních jednotkách jsou výměníky křížové popřípadě protiproudé. Rozdíl mezi protiproudým a křížovým výměníkem je v dráze jednotlivých kanálků pro jednotlivé proudy vzduchu. Křížovým výměníkem prochází čerstvý a odpadní vzduch kolmo na sebe, zatímco u protiproudého výměníku proudí liniově proti sobě. U protiproudého výměníku tedy vzniká delší dráha pro rovnoměrné předání energie, a proto dosahuje většího efektu. Obecně se tedy u protiproudých výměníků dosahuje vyšší účinnosti než u křížových. Špičkové rekuperační výměníky mohou dosahovat účinností až přes 90%.

Ventilační systémy s rekuperací

Velmi často se zaměňuje pojem rekuperace vzduchu s teplovzdušným vytápěním. Existují tedy dva obecné systémy: "Teplovzdušné vytápění s rekuperací vzduchu" nebo "Ventilační systém s rekuperací vzduchu" neboli zkráceně "ventilace s rekuperací". Hlavní rozdíly mezi těmito systémy jsou v principu funkce, složitosti instalace, v potřebném objemu vzduchu a v neposlední řadě v investičních nákladech.

Teplovzdušné vytápění s rekuperací vzduchu

Teplovzdušné vytápění je ucelený systém sloužící především k vytápění celého objektu a jeho součástí bývá rekuperace vzduchu. Je navrženo tak, aby veškeré teplo potřebné k vytápění objektu bylo dodáno pomocí vzduchu. To znamená, že vzduch v tomto případě slouží jako teplonosná látka. Vzduch tedy musí cirkulovat mezi jednotkou, kde se ohřívá, a místnostmi, kde se zase ochlazuje. Vzhledem k velmi malé měrné tepelné kapacitě vzduchu, se nedá vzduchem přenášet příliš mnoho energie.

Čtěte také: Kulové ventily PVC 50 mm: Podrobný průvodce

Pro pokrytí tepelné ztráty jiného než pasivního obytného objektu by bylo zapotřebí pro přenesení energie velmi velké množství vzduchu, což by tvořilo průvan, nebo by musel mít vzduch vháněný do místností velmi vysokou teplotu, což je nepřípustné. Proto je možné navrhovat samostatné teplovzdušné systémy pouze do pasivních domů, čili domů s velmi malou tepelnou ztrátou prostupem tepla. Potřeba energie přinášené do jednotlivých místností je velice nízká, což výrazně snižuje nároky na rychlost i teplotu přiváděného vzduchu. U systému teplovzdušného vytápění zhruba 2/3 nasávaného objemu vzduchu cirkulují a vracejí se zpět do objektu a 1/3 vzduchu je odváděna mimo objekt a nahrazena čerstvým vzduchem.

U teplovzdušného vytápění je do místnosti přiváděn teplejší vzduch a z tohoto důvodu se jednotlivé vyústky navrhují u podlahy. U systému teplovzdušného vytápění jsou jednotlivé místnosti propojeny vzduchovody a vzhledem k cirkulaci vzduchu je prostředí v jednotlivých místnostech jednotné. Znamená to, že vzduch, popřípadě i pachy z jednoho pokoje, se během krátké doby dostanou i do ostatních pokojů. U pasivních objektů to může být přínosné, kdy přebytečné teplo například od puštěného počítače je z pokoje odvedeno do jednotky a přivedeno do jiného pokoje, a podíl takovýchto tepelných zisků má u pasivního objektu nemalý význam. Teplovzdušně vytápěný objekt reaguje také velmi pružně, co se týče změny vnitřní teploty v objektu. Je možné velmi rychle v celém objektu teplotu snížit, nebo zvýšit. Velmi problematické je ale jednotlivé místnosti regulovat nezávisle na sobě a rozdělit systém na jednotlivé okruhy (zóny), tak jak je to možné u teplovodních systémů.

Ventilační systém s rekuperací (řízená ventilace)

Systém ventilace s rekuperací nezajišťuje vytápění v objektu a je navržen tak, aby bylo zajištěno dostatečné provětrání celého objektu. Vzduch je nasáván pouze z místností zatěžovaných vyšší tvorbou vlhkosti, či pachů, jako je koupelna, záchod nebo kuchyně, a je všechen odváděn přes výměník ven z objektu. Čerstvý vzduch je přiváděn přes výměník do obytných místností, jako jsou ložnice nebo pokoje. Naopak do nízkoenergetických objektů je vhodné navrhovat ventilační systém s rekuperací v kombinaci s nízkoteplotním teplovodním systémem.

Vzhledem k většímu množství vzduchu u systému teplovzdušného vytápění je rozvodný systém významně rozsáhlejší a složitější, než je tomu u ventilace s rekuperací. Ventilační rekuperační jednotku pro celý objekt je třeba volit takovou, která umožňuje regulaci průtoku vzduchu. Potřeba výměny vzduchu je v průběhu dne a v průběhu jednotlivých dní v týdnu odlišná. Objekt je třeba větrat i v době, kdy v něm nikdo není, ale podstatně méně. V období, kdy je zapotřebí větrat prázdný objekt, stačí vyměnit vzduch v objektu zhruba jednou za 6 hodin, v případě běžného užívání objektu se doporučuje výměna vzduchu jednou za dvě hodiny a při intenzivním větrání je třeba vyměnit vzduch za dobu kratší než je jedna hodina. Proto by větrací jednotka měla mít maximální hodinový výkon minimálně rovný objemu větrané (obytné) části objektu.

Centrální vs. lokální rekuperační jednotky

Vedle velkých centrálních rekuperačních jednotek je do jednotlivých místností možné navrhnout lokální rekuperační jednotku. Tyto jednotky jsou určeny zejména pro rekonstrukce objektů, kde je třeba řešit vzniklý problém s vlhkostí. Dochází k tomu zejména po výměně starých netěsných oken za okna těsná. Výhoda lokální rekuperační jednotky je jednoznačně v jednoduchosti instalace, neboť odpadají veškeré vzduchotechnické rozvody, protože jde většinou o jednotky umístěné přímo v obvodové zdi objektu. To je však zároveň poměrně limitující faktor, neboť se v tomto prostoru nachází jak ventilátory, tak také samotný rekuperační výměník. Účinnost rekuperace lokální rekuperační jednotky bývá z tohoto důvodu o něco nižší, než u jednotky centrální. Je nutno brát ohled na lokální rekuperační jednotku také jako na možný zdroj hluku ve větrané místnosti. Doporučením je instalace centrálních rekuperačních jednotek oproti jednotkám lokálním.

Čtěte také: Podomítkové sprchové ventily pro moderní koupelny

Zemní registr: Diskutabilní řešení

Další v poslední době populární téma je zemní registr. Zemní registr slouží k nasávání vzduchu přes zeminu, kde se přiváděný čerstvý vzduch v zimě ohřívá a v létě ochlazuje. Problematika zemního registru není tak jednoduchá, jak z počátku vypadá. Vzhledem k již zmíněné malé měrné tepelné kapacitě vzduchu musí být délka zemního registru alespoň 20 m, aby vůbec bylo možné uvažovat o nějakém energetickém zisku. Potrubí musí být položeno velmi pečlivě, tak aby nedošlo k jeho porušení například při sedání zeminy. Jako materiál je možné použít běžné KG potrubí. Registr je třeba dokonale vyspárovat směrem k čisticí šachtě.

Ekonomická návratnost zemního registru

Cena kompletního takto zbudovaného registru se pohybuje mezi 30 000 Kč - 50 000 Kč. Výkon, který je možný dosáhnout takovýmto registrem, je 200 W - 500 W. Vzduch nemůže být přiváděn pouze přes zemní registr v průběhu celého roku. V přechodných obdobích, kdy je teplota vzduchu vyšší než 5°C a nižší než 20°C, není možné zemním registrem vzduch přihřívat ani chladit. Proto je zemní registr možné provozovat v součtu asi 3 měsíce v roce. Z těchto údajů sestavíme modelový příklad:

Z modelového příkladu je vidět, že i přes velmi optimistická čísla uvažovaná v kalkulaci je teoretická návratnost přes 10 let. Pokud bychom uvažovali průměrná data, dojdeme k návratnosti okolo 20 let, a to bez uvažování provozních nákladů. Ty tvoří hlavně čištění, které je zapotřebí provádět minimálně 2x za rok pomocí chemických dezinfekčních látek. Pokud by měla čištění registru provádět odborná firma, budou se tyto náklady blížit úsporám registru. Z toho tedy vyplývá, že ekonomický přínos zemního registru je velmi malý.

Hygiena provozu zemního registru

Další problém zemního registru je právě hygiena provozu. Při provozu během letního období se v registru tvoří vlhkost. Vlhké a relativně teplé prostředí je ideální pro vznik bakterií, které se zde množí, a při špatném ošetření potrubí jsou nasávány přímo do objektu.

Stropní boxy a instalace

Lehký malý stropní box pro systém rekuperace s flexibilním potrubím 75mm je vhodný pro instalace systému větrání s rekuperací s minimální výškou instalační mezery nad podhledem nebo tam, kde není možné kotvit potrubí přímo do nosné konstrukce. Stropní box je vhodný pro montáž do sádrokartonu shora. Při instalaci sádrokartonu se vytvoří otvor o průměru 125 mm, do kterého se stropní box stáhne a ukotví pomocí vrutů. Pokud ventil obsahuje zděř, pak se spojí zděř, SDK a lem stropní boxu.

Nízký stropní box pro rekuperační systémy umístěné v podhledu nad sádrokartonem má výšku pouze 10,5 cm. Box je připraven pro dvě hadice s vnějším průměrem 90 mm (MAT STANDARD, MAT HYGIENIC, Atrea Green Pipe). Stropní box je kompatibilní s talířovými ventily velikosti 125 mm.

Regulace a měření průtoku vzduchu

V případě napojení ventilů na rekuperační jednotku přivítáte možnost regulace průtoku vzduchu. Budete tak moci přizpůsobit průtok vzduchu v jednotlivých místnostech zvlášť. Regulace průtoku vzduchu se provádí otáčením středového disku, kterým se mění otevření ventilu. U anemostatů se regulace směru proudu vzduchu provádí regulačním listem. Možnost nastavení ventilu je do čtyř směrů. Měření průtoku vzduchu se provádí standardními metodami.

Doporučení pro výběr systému

Z předchozího textu je jasné, že zákazník se musí úplně na začátku rozhodnout, zda chce vzduch v objektu využívat také pro vytápění, či chce pouze zabezpečit jeho výměnu bez nároků na větší množství energie. Ještě jednou zopakujeme, že vzduch jako nosič tepelné energie je vhodný pouze do domů vystavěných v pasivním standardu, u ostatních objektů je vhodnější kombinace klasické teplovodní otopné soustavy s jednotkou pouze pro řízenou ventilaci s rekuperací. Pokud dojde k volbě druhé varianty, je nutno správně zvolit typ a umístění jednotky. Doporučením je instalace centrálních rekuperačních jednotek oproti jednotkám lokálním.

tags: #ventil #rekuperace #palubky #informace

Oblíbené příspěvky:

• Česká renesanční architektura
• Komplexní průvodce výběrem dřezové pracovní desky
• Jak vybrat správné kotevní patky?
• Jak správně používat butylenový tmel při stavbě
• Jak správně aplikovat sádrovou omítku Rimano UNI