PergolyVětrací pásy hřebene pro šindelové střechy: Klíč k dlouhé životnosti a zdravému klimatu
Větrací pásy hřebene a nároží hrají klíčovou roli v životnosti a funkčnosti šikmých střech, zejména těch pokrytých bitumenovým šindelem. Tvoří přechod mezi střešní krytinou a hřebenáčem, brání vlhkosti zvenčí snadno proniknout do střechy a zároveň umožňují prostup vzduchu z větrací mezery ven.
Proč je odvětrání střechy tak důležité?
U šikmých střech proudí vzduch u okapové hrany pod střešní tašky a musí mít možnost zase unikat u hřebene nebo v nároží. Cílem tohoto přirozeného větrání je odvádět vlhkost ze střešní konstrukce tak, aby nedocházelo ke vzniku škodlivé kondenzace v chladnějších vnějších vrstvách střešní konstrukce.
Bez fungujícího odvětrávání hřebene střechy větracím pásem se zvyšuje riziko hromadění vlhkosti v nezatepleném podkroví nebo ve střešní konstrukci. Při nedostatečném větrání navíc ve střešní konstrukci hrozí vznik plísní. Hřebenáče mají důležitou funkci: zabraňují vnikání deště do střešní konstrukce a zároveň umožňují výdech vzduchu ze střešní konstrukce po obou stranách hřebenáče.
Pokud nejsou na střeše větrací otvory - u okapu střechy pro přívod vzduchu a zároveň u hřebene pro odvod vzduchu, které se následně při pokládce asfaltového střešního šindele osadí ventilační mřížkou a odvětrávacími prvky, tak se v horní části větracího prostoru střechy hromadí teplý a vlhký vzduch, ze kterého při chladném počasí kondenzuje vlhkost do dřevěné konstrukce.
Toto má za následek vznik kondenzátu, který může stékat do podstřeší, zároveň se vlhkost hromadí ve dřevě střešní konstrukce, tato degraduje a vlivem pracování dřeva namáhá svrchní materiál. Problémy s kondenzací vlhkosti ve střešní konstrukci jsou velmi časté. Pokud se ve střešní konstrukci používá těsná parozábrana (i těsnění průchodek musí být parotěsné), lze takové problémy skoro úplně odstranit. Pokud není zcela efektivně zabudováno odvětrání střešní konstrukce, musí být parozábrana v půdním prostoru o to těsnější.
Čtěte také: Typy a využití větracích dřevěných žaluzií
U střech, v jejichž konstrukci je použita tepelná izolace a není správně zabudováno odvětrání střechy a také provedena parozábrana, může v krajních případech dojít až k roztékání vrchního asfaltového šindele. A to z důvodu, že stoupající vlhkost, která při povrchové vrstvě kondenzuje, nasákává do izolace, která v první fázi ztrácí tepelněizolační vlastnosti, navíc zůstává navlhlá a při letních vysokých teplotách a prohřátí střešní konstrukce dochází doslova k odpařování této vlhkosti.
Větrací otvory u okapu střechy zajišťují náhradní vzduch pro odvětrání střechy a zajišťují i přirozenou cirkulaci vzduchu (komínový efekt), jejich kapacita by tedy měla být co největší. Odvětrávací otvory pro odvod vzduchu pak musí být umístěny co nejvýše, nebo také např. ve štítových zdech, pod hřebenem nebo alternativně lze do hřebene instalovat podtlakové ventilátory či hřebenové odvětrání.
Typy větracích pásů pro hřebene
Větrací pás pro šindelové střechy a hřebeny s vnitřním systémem lamel odvádí vzduch a přebytečné teplo z konstrukce ven a zároveň brání proti vniknutí deště, hmyzu a jiných nečistot do střešního pláště. Tento hřeben je funkční za každého počasí a směru větru díky patentovanému systému vnitřních lamel, mřížky jsou osazeny tkaninou proti hmyzu. Díky složení z tvrzeného PVC je vysoce odolný proti promáčknutí a přitom ohebný.
Ventilační pás VENTUBIT značky JOKL
Ventilační pás VENTUBIT značky JOKL je navržen speciálně pro zajištění kvalitního odvětrání hřebene střech pokrytých bitumenovým šindelem. S ventilačním pásem VENTUBIT získáte profesionální řešení pro odvětrání hřebene střechy s bitumenovým šindelem. Hřebenový větrací pás VENTUBIT je navržen pro efektivní odvětrávání střech pokrytých bitumenovým šindelem. Je vyroben z vysoce odolných materiálů, které zajišťují dlouhou životnost, odolnost vůči UV záření a povětrnostním vlivům. Černá barva esteticky ladí s většinou střech.
Ridgemaster
Ridgemaster je oblíbený zejména kvůli vysoké funkčnosti a nenápadnému vzhledu, který nekazí ráz střešní plochy.
Čtěte také: Výběr a montáž fasádních ventilačních mřížek
Časté dotazy k větracím pásům hřebene
- K čemu slouží hřebenový větrací pás VENTUBIT? - Tento hřebenový větrací pás je určený pro šindelový hřeben.
- Je vhodný pro všechny typy krytin? - Ne, VENTUBIT je speciálně navržen pro střešní šindel.
- Jak probíhá montáž hřebenového pásu? - Montáž je jednoduchá. Hřebenový pás se připevní na hřeben střechy a překryje se šindelovými hřebenovými dílci.
- Jaké jsou hlavní výhody větracího pásu hřebene? - Zajišťuje dlouhodobé odvětrání střechy, chrání před vlhkostí, prodlužuje životnost šindele a zlepšuje komfort v podkroví.
- Zvládnu instalaci i svépomocí? - Ano, montáž je snadná a zvládne ji i zručný kutil.
Instalace větracího pásu hřebene
Pro optimální řešení hřebene střechy je důležité odborně položit větrací pás hřebene. Nejprve se položí střešní krytina kromě hřebenáčů a namontují se hřebenové latě. Poté se položí větrací pás hřebene a nakonec se položí hřebenáče.
Podkladní vrstvy a bednění
Místo prken s perem a drážkou lze pod asfaltové střešní šindele použít vůči vlhkosti odolné stavební desky (například OSB desky, multifunkční panely či překližky) a za určitých podmínek i hrubá prkna bez pera a drážky. Při použití hrubých prken může sukovitost nebo sklon vláken materiálu působit problémy. Při dimenzování a instalaci vůči vlhkosti odolných stavebních desek je nutné dodržovat návody výrobce a nejdůležitějším faktorem je tloušťka desek, tak aby byla zajištěna statická únosnost pro dané sněhové pásmo. Prkna bez pera a drážky musí být silnější než prkna s perem a drážkou, protože se prkna vzájemně nepodpírají. Na prknech bez pera a drážky také lehce vznikají nerovnosti při “zkroucení” prken během vysychání, které může šindel kopírovat.
Každé prkno s perem a drážkou se musí přibít dvěma dostatečně dlouhými galvanizovanými hřebíky (obyčejně 75 mm) na každý příhradový vazník nebo krov. U suchého dřevěného materiálu je nutné nechat malé mezery (1-2 mm) mezi prkny kvůli bobtnání dřeva, protože dřevo bobtná a smršťuje se (šířka i tloušťka) až o 5-10 % při kolísání povětrnostních podmínek. Spoje prken musí být na příhradových nosnících, pokud nejsou použita prkna se čtyřstrannou pero-drážkou.
Pokud je možné instalovat pod prkna mezi všemi příhradovými nosníky desky vhodné velikosti (prkna, 50x50 fošny apod.) a našroubovat do nich každé prkno, lze nerovnosti odstranit, a v tom případě není nutné prkna vyměnit. Ale pokud jsou prkna shnilá, je samozřejmě nutné je vyměnit. V každém případě je dobré, aby byl povrch co nejrovnější. Běžným standardem při rekonstrukcích je již nyní stržení stávající krytiny, na staré nerovné bednění natažení kontaktní difúzní fólie, instalace kontralatí na krokve či příhradové vazníky a zbudování nového bednění.
Pohyb na střešní rovině je u šindelových krytin možný a běžný. Jediným faktorem, který se musí zohlednit je stáří krytiny a hlavně stav podkladní konstrukce. Bohužel velká část střech prochází rekonstrukcí, kde zůstane zachována původní střešní konstrukce - krovy i bednění. Mnohdy jde o střechy, které jsou staré i několik desítek let. Bednění na těchto střechách obvykle není již v ideálním stavu a objevují se lokální problémy, prkna pak nemají dostatečnou pevnost v ohybu a dochází k větším průhybům a někdy i pohybům celé konstrukce. V případě, kdy si nejste jistí dobrým stavem podkladní konstrukce, raději se po střeše nepohybujte. Střešní materiál postupem času křehne, mění se jeho elasticita, při případném větším průhybů, může dojít ke vzniku kapilárních prasklin a následnému zatékání. Tento problém může nastat i u novějších střech s ohledem na nízkou kvalitu stavebního řeziva, s ohledem na ekonomiku staveb střech dochází k tomu, že se rozpony krokví mnohdy zvětšují a tloušťka a šířka dřevěných prken mnohdy neodpovídá pevnostní charakteristice a roztečí podkladní konstrukce. Setkáváme se běžně s tím, že rozpon krokví je extrémní, prkna jsou velmi úzká a jejich tloušťka je nedostatečná. Jako poměrně bezpečné pro pohyb po střešní rovině, považujeme záklopy z OSB desek a nebo multifunkčních panelů se čtyřstrannou perodrážkou.
Čtěte také: Jak správně vybrat a použít větrací mřížku do sádrokartonu
Bitumenové šindele a jejich vlastnosti
Šindele se přibíjí nad zářezem, kde hřebíky projdou skrz dva šindele a současně přitlačí lepivý povrch šindele pevně k povrchu předchozího šindele. Tím se zajistí zalepení, každý šindel se tedy přibije 8 hřebíky ( 4 vlastní pás a 4 protlučením v další vrstvě ) a tudíž nehrozí roztržení šindelů kolem hřebíků a vytržení šindelového pásu.
Životnost modifikovaných šindelů se pohybuje v rozmezí 25-50 let. Životnost ve velké míře ovlivňuje celková konstrukce střechy a dodržení základních a zásadních pravidel pokládky (kvalitní originální podložka, použitý kotvící materiál - správná délka, funkční odvětrání - cirkulace vzduchu ve střešním plášti). V případě, že nejsou splněny základní funkční podmínky, může celková životnost výrazně klesnout.
Modifikovaným bitumen je bitumen obohacený syntetickým kaučukem. Na modifikování se používá SBS elastomer. Modifikovaný bitumen je elastický i při studených podmínkách ( protažení při přetržení při 30 stupňovém mrazu je u většiny výrobků přes 30 %), vydrží UV záření podstatně lépe než oxidovaný bitumen a jeho bod měknutí je vyšší než u oxidovaného bitumenu. Životnost modifikovaných výrobků je v mnoha případech až dvojnásobná ve srovnání s výrobky z oxidovaného bitumenu. Obecně můžeme říci, že modifikované šindele mají až dvojnásobnou životnost oproti běžným oxidovaným šindelům.
Problémy s hřebíky u šindelů
Jestli špička lepenkového hřebíku zůstane vevnitř podkladního prkna, začne hřebík postupně vystupovat z prkna kvůli bobtnání a smršťování dřeva způsobenému kolísáním vlhkosti a hřebík tak začne narušovat celistvost celoplošného lepení. V krytině z bitumenových střešních šindelů se příznaky (zatékání) začínají vyskytovat obyčejně po 10-15 letech.
Pravděpodobná příčina je použití příliš krátkých lepenkových hřebíků nebo sponek, ty používat nedoporučujeme vůbec. Pokud špičky hřebíků (nebo sponek) neprojdou prknem, začínají hřebíky vystupovat z prken kvůli kolísání vlhkosti dřeva (bobtnání a smršťování). Zalepení na rozích šindelů se začíná postupně uvolňovat. Voda se dostává pod šindel a dále přes hřebíky do prken, která bobtnají, a problém se zhoršuje.
Prevence mechu na šindelových střechách
Při určitých podmínkách začne na bitumenových střešních šindelích růst mech. Usedání lišejníků je u šindele KATEPAL menší, vzhledem k modifikaci šindele a lépe zalisovanému vrchnímu posypu, který je oproti oxidovaným šindelům mnohem hladší. Pravděpodobnost výskytu mechu je větší, jestli je v bezprostřední blízkosti střechy mnoho stromů. Vliv na to mají i hodnota pH okolní půdy a vegetace v okolí. Povrch střešního šindele je z kamene a na kamenech a skalách roste mech i v přírodě.
Na tento problém máme v nabídce ČISTIČ KATEPAL K-10. ČISTIČ KATEPAL K-10 lze aplikovat pomocí konve s rozprašovačem nebo postřikovačem. Pro velké plochy je doporučen nízký tlak rozprašování. Plocha k ošetření musí být před aplikací suchá. Následně postříkejte porost prostředkem KATEPAL K-10 tak, aby byl zcela mokrý. Rozsáhlejší porost by měl být ošetřen 2-3krát zhruba každé 2-3 týdny. Nedoporučuje se provádět aplikace, pokud se očekává déšť v příštích několika hodinách. Je-li porost mokrý, přípravek nebude tak účinný. Prostředek účinkuje, pokud porost hnědne. Následné ošetření povrchu (opláchnutí/vyčištění) není obvykle nutné v případě, že je porost malý, tak k jeho odstranění dojde pomocí povětrnostních vlivů. Silnější vrstvy je nutné opláchnout zahradní hadicí, nebo jemně pomocí kartáče.
Doplňkové prvky a instalace
Úžlabinové pásy
Na vnitřních rozích a u lemování komínů se mohou použít úžlabinové pásy Super-Pintari (70 cm široký bitumenový pás, délka role 10 m). Na vnitřních rozích a u lemování komínů se nesmí používat univerzální okapové/hřebenové pásy.
Na konstrukci úžlabí se musí použít podkladní vrstva, lepidla a úžlabinový pás podle návodů. Plech nesmí být instalován do úžlabí. Důvodem k tomu je velký koeficient tepelné roztažnosti kovu. Povrchová teplota střechy může kolísat až o 130 stupňů mezi horkými dny v létě a největšími zimními mrazy. Velké tepelné výkyvy plechů působí silné zatížení na připevnění plechů a na zalepení pásů na plechy. V úžlabích se také shromažďuje nejvíce sněhu a ledu, a tím se kumuluje příliš mnoho zatěžovacích činitelů v místech, kde také teče nejvíce vody.
Okapové/hřebenové pásy
Vždy doporučujeme použití originálních okapových / hřebenových pásů. S krátkým (1 m) okapovým pásem se navíc lépe manipuluje a lépe se také instaluje rovně podle okapové linie. Okapový pás je vlastně střešní šindel s rovnými okraji, jehož spoje se pokryjí další vrstvou šindelů. Okapovými pásy se také ušetří materiál, protože se ztráta materiálu zmenšuje tím, že se z “nadbytečných” okapových pásů udělají zalomením a roztržením hřebenové pásy (3 ks).
Dolní okraj je možné udělat i bez okapnice např. použitím okapu tradičního typu. V tom případě se na okraj připevní prkno s polokulatým průřezem, kolem něhož se ohne kus (35 cm) vystřižený z povrchového pásu (Super-Pintari - úžlabinový pás). Nedoporučujeme ohnutí pásu ze střechy přímo přes okraj a jeho přibití na přední okraj prken. Důvodem jsou dlouholeté špatné zkušenosti a to, že takto vyhotovený okraj nevydrží do konce životnosti nynějších bitumenových výrobků. Hřebíky přibité do podkladního prkna u dolního okapu vystupují ze dřeva a pás ohnutý přes okraj se pak může lehce roztrhnout. Přes uvolněný hřebík se pak voda kapající přes okraj dostane ke krajnímu prknu, které postupně shnije.
Podkladní vrstvy
Pokud se jako podkladní pás používají originální podkladové vrstvy - LiteBase 500 a XtraBase, je možné nechat na střeše přes zimu pouze tyto podkladní pásy. Bitumenová plst v žádném případě není dostatečná jako podkladní vrstva a dokonce se přímo nedoporučuje na střeše nechávat, neboť je nasákavá a zadržuje ve střešní konstrukci vlhkost.
Sněhové zábrany
Obyčejně nejsou sněhové zábrany u bitumenové krytiny potřebné ani na příkré střeše. Ale pokud jsou sněhové zábrany uvedeny ve výkresech stavebního povolení, může stavební úřad odůvodněně vyžadovat jejich instalaci, stejně jako instalaci ostatních věcí, uvedených ve výkresech. Pokud je střešní materiál jiný než v původním plánu, je nutné vzít v úvahu i ostatní věci související se změnou. Jinak řečeno, jestli bude plechová krytina vyměněna za bitumenovou, je vhodné odstranit sněhové zábrany i z výkresů. Na střechách s bitumenovými pásy a bitumenovými šindeli se padání sněhu zabrání drsnějším povrchem.
Účelem sněhových zábran je zabránit padání sněhu a ledu ze střechy. Protože sníh a led nesjedou dolů po bitumenové krytině, je úplně zbytečné vrtat díry do neporušené střechy. Sněhové zábrany se obyčejně umisťují blízko okapu, kde teče nejvíce vody a kde se také shromažďuje led, který zabraňuje v odtoku vody.
Obyčejně není nutné odstraňovat sníh ze střech obytných budov (rodinných, řadových a poschoďových domů), pokud je jako krytina použit asfaltový střešní šindel, který má drsnější povrch. Konstrukce používané pro střechy takovýchto budov vydrží bez problémů zatížení sněhem. Není nutné odstraňovat sníh ani kvůli riziku padání sněhu, protože sníh neklouže po asfaltovém šindelovém pásu s drsnějším povrchem.
Důležité aspekty pokládky
Bitumenová plst v žádném případě není dostatečná jako podkladní vrstva a dokonce se přímo nedoporučuje na střeše nechávat, neboť je nasákavá a zadržuje ve střešní konstrukci vlhkost.
Na střechách s menším sklonem než 1:5 = 12° může vznikat tlak vody, při kterém nelze zaručit vodotěsnost konstrukce.
I na příkřejších střechách, které mají nainstalovány střešní šindele KATEPAL s celoplošným lepením, se mohou vyskytnout situace, kdy voda nemůže normálně odtékat ze střechy. Takové situace jsou typické na jaře při tání sněhu. Tehdy mohou sníh a led zabránit odtékání vody a tlak nahromaděné vody tak působí na spoje asfaltových střešních šindelů. Voda protékající spojem by se mohla dostat k podkladním prknům a způsobit jejich bobtnání a také protečení do střešního pláště a podkroví, kdyby pod šindeli nebyl podkladní pás. Podobný jev může nastat při lijáku a při silném větru. Vlivem větru může voda i na příkré střeše stoupat směrem vzhůru a působit tlak na spoje. Různorodé střechy podle nynějšího stavebního stylu zvyšují výskyt různých rizik při realizaci detailů.
V zásadě by se instalace střešních šindelů měla provádět při teplých podmínkách a minimální teplota by neměla klesnout pod 5°C, kdy i výsledek bude určitě nejlepší. Někdy je však nutné provést instalaci i při chladnějších podmínkách. Obyčejně se šindele na střechách orientovaných na jih a na západ slepí bez problémů příští léto, ale ve slepení šindelů zejména na střechách orientovaných na sever se mohou vyskytnout problémy. Utěsnění průchodek, lemů, vnitřních rohů atd. je rovněž klíčové.
Lepenka lze instalovat jak vodorovně, tak svisle. Nejdůležitější je, aby byly spoje těsné. Pro těsnost spojů musí být pásy vedle sebe rovné a stejně napjaté. Při vodorovné instalaci je připevnění pásu úplně rovně velmi obtížné - čím příkřejší je střecha, tím obtížnější to je. Na příkré střeše je také napínání pásu ve vodorovné poloze obtížné.
Protiskluzové zábrany při práci na střeše
Pohyb na příkré střeše je obtížný a žebříky a lešení zavazí při instalaci střešních šindelů. Jednoduchý způsob jak udělat protiskluzové zábrany je uveden níže:
- Lešení se opře o dolní okap a jeho pomocí se pokrytí střechy provede tak vysoko jak to jde.
- Na už nainstalované střešní šindele se připevní rovná fošna (50x100), uprostřed které jsou předem provrtány 10 mm díry přesně po 1000 mm. Tyto díry se umístí k rohům ( lalokům ) určité řady šindelů. Dotyčné šindelové laloky se ohnou nahoru a fošna se u těchto ohnutých rohů zašroubuje vruty 8x80 mm do podkladních prken skrz dolní šindele. Je důležité utáhnout vruty tak, aby se fošna vůbec nehýbala. Při šlápnutí na fošnu je nutné být opatrný, aby se ohnuté rohy šindelů nepoškodily. Podobné fošny se připevňují po vhodných vzdálenostech při pokračování v práci směrem nahoru. Když je první strana střechy hotová až k hřebenu, odstraňují se fošny postupně směrem dolů. Díry, které zůstanou pod rohy šindelů se utěsní lepidlem K-36. Slepení šindelů je nutné zkontrolovat, zejména tehdy, jestli se na lepivém povrchu zachytily nečistoty nebo jestli byl roh dlouho ohnutý nahoru.
tags: #vetraci #pas #hrebene #pro #sindele #informace
