Honza Hrubý: Elektrické housle v českém rocku a album Černý ovce

Honza Hrubý je mimořádný muzikantský zjev na naší hudební scéně. Podobně jako v Británii Ian Anderson koncem šedesátých let udělal revoluční počin tím, že vedle neotřesitelného postavení kytary a kláves postavil zcela nečekaně flétnu, Honza Hrubý v polovině sedmdesátých let dokázal na stejnou úroveň v naší rockové hudbě postavit elektrické housle - nástroj, který měl do té doby u nás zařazení ve vážné hudbě a v country (menšinově i v jazzu) a proměnit ho za svébytný předmět rockové provenience. Objevil jsem ho pochopitelně nejprve v Etc…, kterým dokázal vložit charakteristický sound a oddělit kapelu od tradiční rockové produkce, která se začala ve druhé polovině sedmdesátých let probouzet. Líbil se mi i ve Framusu (třebaže mi bylo líto s už nehraje s Vláďou Mišíkem), ale také v Dobré úrodě s Vláďou Mertou a když se různě k Etc… a Framusu vracel a odcházel, byly to malé svátky. Pochopitelně jsem sledoval i jeho sólovou kariéru, ať už se jmenovala Nutrio, ale i směr, který se obrátil ke keltské hudbě a na rozdíl od ortodoxních rockerů jsem akceptoval i Marango a Kukulína.

Album Černý ovce: Zapomenutý klenot

Album Černý ovce jsem vždycky považoval za jeho významné album, třebaže se na něm podílely i další domácí i zahraniční osobnosti. Dnes se sehnat nedá a bohužel ani „nehrozí“ jeho reedice, takže ho budou znát spíš pamětníci, anebo ti, kteří na něho narazili v hudebních antikvariátech.

Klíčoví hudebníci a hosté

Na albu Honzy Hrubého se podílela řada významných hudebníků, kteří přispěli k jeho jedinečnému zvuku. Mezi hlavní postavy patřili například Michal Prokop za mikrofonem, Petr Skoumal na klávesách, Petr Pokorný na kytaru a Jiří Veselý na baskytaru.

Skladby z alba Černý ovce

NÁDRAŽÍ

Meditativně znějící skladba stojí na rockových základech. Sálá z ní krásně meditativní atmosféra, v níž rozpoznávám přítomnost členů Etc…. Před mikrofonem stojí Michal Prokop, který sem nakonec vnese prvky Framus osmdesátých let a nakonec i skotských melodických motivů. Kytara Petra Pokorného, baskytara Jiřího Veselého, bicí Jiřího Zelenky, klávesy Petra Skoumala i Jana Koláře a samozřejmě Honza na housle a violu.

NĚKDY

Posun k tzv. keltskému rocku je zde zcela evidentní. Není to ale nějaký ortodoxní folklór, ale rockové klima je ve skladbě zcela pociťovatelné. Je zde zpěvnost, rytmičnost, emocionalita a výtečné instrumentální spojnice. I když se vnitřně necítím být Keltem, tak jejich identitě myslím dokážu porozumět a tak i tenhle kousek mi zní jako ta správná transfúze.

Čtěte také: Výběr podlahy: Dřevo nebo Vinyl?

JEDEN DŽBÁN

Úvodní flétna Martina Čecha i cvrlikání mandolíny a akordeonové dlouhé tóny s klávesami a opět u mikrofonu Michal Prokop. Na obrázku sice vypadá jako úspěšný podnikatel (byl tenkrát politicky aktivní), ale zpívá mu to pořád výtečně a přesvědčivě.

PAMĚTI B. BAGINSE

Instrumentální skladba je ovšem ryzím odlitkem keltské hudby, ať už se narodila ve Walesu, Irsku, v Bretani nebo v Otvovicích (kde Honza žije). Je zde melancholická atmosféra, průzračné tóny a harmonické přehledné kouzlení a já si připomínám Keltskou kytaru Michala Hromka, první porevoluční CD, které jsem si koupil v r. 1990.

RA TA TA

Začátek, jakoby vyskočil od Jethro Tull, je to ale jen krátký pocit. Pak se skladba na rockovém základě promění v novotvar ve kterém je i trochu prostoru pro jazz. Text je ironický, ale mám v sobě i další plán, který je nesdělitelný, ale pocítitelný. Veselého baskytara zde kráčí v důrazných tónech a s Hrubého houslemi vytváří ten správný konglomerát, jak si to pamatujeme z Etc….

KE DNU

Houslové téma vytváří silné harmonické zázemí, stejně tak jako ortelně katovské bubenické pochodové rytmy, kreslení kytarové ornamentiky a Prokopův hlas zní naléhavě a téměř chlapisky zoufale a opírá se o obsah výtečného textu. Prostě nejenom soul a rock, ale i balady jsou Prokopovou doménou, které v jeho podání můžeme uvěřit. Honza svoje housle vede neomylně napříč harmonickou strukturou, aniž by exhiboval, přesto dává skladbě důrazné koření, stejně jako drolivé kytarové tóny a dlouhé tóny bezpražcové baskytary Jiřího Veselého.

MIDNIGHT ON THE CLOCKTOWER

Rockové téma má majestátní podobu, ale bez patosu. Před mikrofonem je Peter Mustill, Honzův kamarád z Walesu, který sem vnáší autenticitu v podání i emocích a housle, klávesy a kytara zde hraje ve velmi přesvědčivém formátu, Veselý vkládá téměř jazzrockové basy, ale Pokorný je syrově rockový, zatímco Hrubý je alžbětinsky podmanivý. Ve skladbě dřímá napětí a její dynamické odstíny to během poslechu potvrzují.

Čtěte také: Objevte české vinylové poklady

ZAMRZLÉ JEZERO

Krásná dumavá instrumentální skladba s klávesovým partem, svižnými houslemi, dumavou flétnou. Jakoby spadla na irská blata nad kterými sviští nikdy neutišený vítr a hudba jenom melancholicky podmiňuje osamělost a mlžný opar drsné krajiny. Možná by si ji někdo spletl za nějaký úryvek z vážné hudby. Honza Hrubý studoval na konzervatoři a myslím, že ve škole poslouchal s otevřenýma ušima (i když konzervatoř před absolutoriem nedokončil, což ale vůbec nevadí).

DRIVING INTO THE FUTURE

Podíl akustických nástrojů je důrazný pro tuhle šlapavou melodickou skladbu, kterou opět zpívá Peter Mustill. V jeho hlasu je pokora, ale i ten správný drsňácký model vanmorrisonovského typu.

NECH MĚ BEJT

Housle jsou opět spolu s violou vepředu. Michal Prokop výtečně frázuje a opírá se o dovádivý text. Kdyby člověk tancoval, má tady příležitost v nějakém lidovém reelu nebo jigu. Jsem velmi překvapen, jak se česká nátura dokáže spojit s keltskou hudbou. I když částečně Mišík, a ještě více Prokop tohle deklarovali ještě v dobách, kdy se u nás o těchto hudebních tendencích nemluvilo. Kdoví, možná jsou Chodové zakuklení Keltové, protože mnohé z jejich dudácké hudby z Domažlicka a Klatovska, jako bych tady slyšel.

THE BALLAD OF TERRY AND SHIRLEY

Správně odstředivé akustické kytary a opět nám zpívá Peter Mustill. Pavel Skála na akustické kytary a Jan Kolář na hoboj, Čech na flétnu a Skoumal na klávesy.

SALLY GARDENS

Dospěli jsme k závěru v traditionalu, ve kterém se prezentuje pouze Honza Hrubý a jeho kolega z Kukulína - Ruda Hálek na akordeon. Dlouhé táhlé tóny znějí posmutněle, skoro pohřebně, atmosféra je tady spíš vážná a přemýšlivě dojímavá, přesto je ve skladbě nepojmenovatelná vnitřní krása….

Čtěte také: Ultrazvukové čištění vinylů: vše, co potřebujete vědět

Hudební šíře a odkaz Honzy Hrubého

Honza Hrubý zde jako skladatel a instrumentalista vnořil výrazný otisk osobitého charakteru. Vždycky mě na něm fascinovalo, jak dokáže přecházet z rocku do blues, odtud do folku, někdy do country a do jazzu a navíc ještě do keltské hudby. Takových muzikantů u nás moc nemáme a je třeba je hýčkat.

tags: #vinyl #cerny #ovce #hruby #skoumal #prokop

Oblíbené příspěvky:

• Luxusní koupelna s obklady RAKO
• Jak vybrat a aplikovat mozaikovou omítku
• správné míchání betonu
• Pevné ohraničení s obrubníky
• Jak postavit betonový plot