Vinylové desky: Kompletní průvodce světem vinylu, od historie po moderní péči

Vinylové desky se již více než sto let těší oblibě nejen mezi hudebními nadšenci, ale i mezi sběrateli. I když se technologie záznamu hudby neustále vyvíjí, vinyl si drží své pevné místo díky svému charakteristickému zvuku, hmatatelné hodnotě a estetickému kouzlu. Pro začátečníky však může být svět vinylových desek trochu matoucí. Jaké jsou jejich rozměry, formáty, rychlosti a další vlastnosti?

Historie a evoluce gramofonových desek

Gramofonové desky vynalezl koncem 19. století Emile Berliner. V té době se desky vyráběly ze šelaku, což je vlastně přírodní pryskyřice. Deska měla tlustší drážky a točila se rychlostí 78 RPM, ale mohla obsahovat maximálně 3 minuty zvuku.

V 30. letech minulého století vydala společnost RCA Victor první dlouhohrající desku na vinylu. Měla být komerčně dostupná, ale bohužel to neskončilo velkým úspěchem. Během 2. světové války byly zdroje šelaku velmi omezené, a proto se již masivně začalo lisovat právě na vinyl, stále však s rychlostí 78 RPM.

Nové desky, tak jak je známe dnes, tedy vyrobené z PVC (vinyl) a s rychlostí 33 1/3 RPM, přinesla na trh společnost Columbia Records a začala je prodávat po válce, v roce 1948. První takto vydaná nahrávka bylo Mendelssohnovo houslové concerto. O rok později vznikl i formát desky s rychlostí 45 RPM. Zajímavostí je, že desky se tehdy od sebe barevně odlišovaly podle žánrů a v nabídce bylo až 7 barev.

Typy a rozměry vinylových desek

V současné době jsou ustálené tyto rozměry gramofonových desek, samozřejmě můžete narazit na výjimky:

Čtěte také: Výhody vinylových tapet v interiéru

  • SP (single play) - singly: Menší typ vinylových desek obvykle na rychlost 45 ot/min, výjimečně na rychlost 33 ot/min. Obvykle jedna strana desky obsahuje jednu hudební skladbu. Průměr desky je 17 cm (7”). Použití: Oblíbený formát pro singly a b-strany.
  • EP (extended play): Menší typ vinylových desek obvykle na rychlost 45 ot/min. V podstatě totožné s SP, ale na každé straně jsou dvě (někdy i tři) písničky. Ve stejné velikosti avšak s otáčkami 33⅓ ot/min byly v Československu vydávány též pohádky (večerníčky), zvláště pak se Spejblem a Hurvínkem. Průměr desky je 25 cm (10”).
  • LP (long play) - „elpíčko“: Dlouhohrající deska obvykle na rychlost 33⅓ ot/min, zpočátku výjimečně i na rychlost 16+2/3 ot/min. V případě populární hudby většinou obsahuje celé jedno album, u vážné hudby pak jakoukoliv jinou nahrávku v celkové délce až 45 minut, případně i delší. Průměr 30 cm, na jedné straně libovolný počet skladeb či záznamů mluveného slova. Použití: Nejčastěji používaný formát pro dlouhohrající alba (LP).

Informativní hodnoty reprodukčních dob pro vinylovou desku (min.)

Průměr desky 33 ot./min 45 ot./min
7″ - SP 6,5 5
10″ - EP 13,5 10
12″ - LP 19,5 14,5

Rychlosti přehrávání (RPM - Revolutions Per Minute)

Vinylové desky se přehrávají při různých rychlostech otáček za minutu, což ovlivňuje kvalitu zvuku i délku záznamu.

  • 33 1/3 RPM: Nejčastější rychlost pro LP desky. Využívají ji dlouhohrající desky s průměrem 12" a EP desky s průměrem 10".
  • 45 RPM: Nejčastější rychlost pro singly. Ostatní, 7palcové vinyly, některé maxisingly a EP se točí rychlostí 45 RPM. Stejně jako některé audiofilní LP desky.
  • 78 RPM: Používaná především u starších šelakových desek, které byly běžné do 50. let 20. století. S 78 RPM deskami se už pravděpodobně moc nesetkáme. Přepnout rychlost otáčení desky je možné na každém gramofonu.

Jak vinyl funguje a proč ho poslouchat?

Vinylová deska je fyzický záznam zvuku uložený ve spirálové drážce, která se táhne od okraje desky k jejímu středu. Když se gramofonová jehla dotýká drážky, mechanické vibrace jsou převedeny na elektrický signál, který je zesílen a přehráván jako zvuk.

Přestože streamování je dnes nejrozšířenější způsob poslechu hudby, stále více lidí se vrací k LP deskám. Potěšení z poslechu umocňuje i samotný rituál spojený s pouštěním vinylů. Vybírání desky z obalu, její očištění, přiložení jehly či otočení desky po dohrání strany. Znalci i fandové dobře vědí, že poslech klasické gramofonové desky nabízí i jiné zážitky. Zpomalíte, na hudbu si uděláte čas, poslechnete si celé album, k tomu si zapálíte svíčku anebo oheň v krbu, otevřete láhev vína, uvaříte kávu. Poptávka po gramofonových deskách ve světě rok co rok dál stoupá.

Továrna GZ Media v Loděnicích: Světová jednička ve výrobě vinylů

V obci Loděnice u Berouna, která je vstupní branou do Českého krasu, má hlavní sídlo společnost GZ Media, někdejší Gramofonové závody, největší továrna na gramofonové desky na světě. Budovy a areál někdejší přádelny a tkalcovny Josef Sobotka & Comp. se v Gramofonové závody proměnily po druhé světové válce. Původně šlo o více výroben, v roce 1946 sdružených do národního podniku.

První gramofonové desky se vyráběly z gumy, poté je nahradil šelak. Právě výrobna šelakové hmoty pro výrobu gramodesek byla dlouho nejšpinavějším provozem Gramofonových závodů, protože na všech předmětech i lidech ulpíval pach pryskyřice, hlavní součásti šelakové hmoty.

Čtěte také: Více o vinylových podlahách s ořechovým vzorem

Na časy, kdy desky začaly z trhu vytlačovat CD a gramofonové továrny se zavíraly jedna za druhou, vzpomínal majitel společnosti Zdeněk Pelc v rozhovoru pro časopis 100+1 zahraniční zajímavost: „Protože jsem měl k deskám vztah a tenkrát se také bojovalo o každé pracovní místo, abychom nemuseli propouštět, řekl jsem si, že jestli svůj podnik někdo zavře, tak já budu ten poslední v Evropě,“ říká Pelc. Tehdy firma udělala skvělé rozhodnutí: sice vyráběla CD, ale staré lisy na gramofonové desky místo do šrotu částečně využívala jako zdroj náhradních dílů, zbytek se přesunul do skladu.

Ostatně čísla z Loděnic o tom vypovídají víc než jasně: v roce 2012 v Gramofonce vyrobili 7,5 milionu desek, v roce 2014 to bylo 14 milionů desek, v roce 2015 už 18 milionů desek a v roce 2016 již 24 milionů desek. Mezitím v roce 2016 firma oslavila 35 let existence a majitel společnosti Zdeněk Pelc se stal Podnikatelem roku ČR.

Společnost se úspěšně rozvíjí a kráčí s dobou: otevřela novou lisovnu v Kanadě a továrnu ve Francii, založila Nadační fond Gramofond, postavila novou polygrafickou halu, do výroby vpustila robotizaci a automatizaci a opět navýšila kapacity. Sedmdesáté výročí existence firmy i 70 let od první vylisované desky v roce 2021 oslavili v Loděnici nejenom knihou o historii, nazvanou příznačně Gramofonka, ale i další expanzí. Česká firma má podíly v továrnách v kanadském Burlingtonu a v Memphisu v Tennessee. Společnost GZ Media je ve svém oboru světovou jedničkou.

Kuriozity a inovace ve výrobě desek

Základní hmota pro výrobu gramofonových desek se dlouhá desetiletí probarvovala přimícháváním speciálních sazí. Čím dál větší oblibu ale získávají jiné barvy gramofonových desek, případně desky, kde se místo malých etiket používají celoplošné etikety překryté průhlednou plastovou fólií. V Loděnici umí hodně popustit uzdu fantazii a tvořivosti, a tak od roku 2007 zákazníkům nabízejí i kuriozitu v podobě tvarovaných desek, ořezaných do požadovaného tvaru. Má to jediný háček: omezení plochy pro zvukové drážky ovlivní délku hudby. Taková deska může mít libovolný tvar, od čtverce či obdélníku přes trojúhelník a ovál až třeba po stromeček nebo kočičí hlavu.

Každá firma občas dostane kuriózní zakázku. Pro GZ Media to bylo přání menší americké kapely, které nahrávala desku, ale jeden z jejích členů zemřel. Posledním přáním zesnulého kytaristy bylo, aby jeho popel přisypali do desky při výrobě posledního alba. Jak stojí v knize Gramofonka: „…Gramofonové desky přežily hlavně díky lidem mimo hlavní proudy, jako jsou tvrdí rockeři, dýdžejové, metaloví či punkoví muzikanti, včetně garážových kapel. Vinyly jim nabízely nejen kvalitní zvuk, ale také pro ně důležitou možnost se odlišit.“

Čtěte také: Jak efektivně uspořádat sbírku vinylů

Péče o vinylové desky a gramofon

LP deska si sice vyžaduje jistou péči, ale při dodržení některých zásad může zvukový záznam přetrvat celou věčnost. K čištění a péči je třeba používat vhodné příslušenství, mít gramofon s kvalitním hrotem a správně nastaveným ramínkem. Při manipulaci s deskou je třeba dbát opatrnosti. Za žádných okolností se deska nesmí dostat do kontaktu s prsty na místech, kde jsou drážky. Mohou se zašpinit a tím poškodit jehlu během přehrávání. Když ji pokládáme na talíř, držíme ji za hrany na protilehlých stranách. Neklademe desku na točící se talíř a nikdy ji nesundávejte, pokud je talíř v pohybu.

Jak zacházet s deskou?

Samotné gramofonové desky - nosiče se drží v rukou po stranách kotouče nebo je možné uchopit desku za nálepku ve středu a okraj desky. Ruce pokryté olejem, alkoholem, ředidlem, cukrem a dalšími agresivními sloučeninami si před manipulací s deskami prosím umyjte. Styk uvedených látek s deskou by mohl zvukový záznam na ní znehodnotit.

Čištění desek

Před přehráním a ideálně i po přehrání je vhodné gramofonovou desku očistit od prachu. Nejvhodnější je uhlíkový kartáček, který dokáže odstranit nejen prach, ale i statický elektrický náboj, který vzniká třením při vysouvání desky z vnitřního obalu. Setření prachu provádějte směrem od středu rotujícího nosiče k jeho okraji. Kartáček na gramo desky nedokáže vyčistit mikro-nečistoty, které do drážky otiskl hrot přenosky. Průběžně se proto doporučuje čistit také hroty přenosek.

Hloubkové čištění gramofonových desek je náročnější proces, který je možné provádět několika způsoby. Při vážnějším poškození často pomůže až čistící roztok na desky a speciální pračka desek. Pračka na LP desky je výrobek určen skutečným audiofilům, sběratelům nebo DJs, kteří si potřebují být jisti, že deska bude hrát vždy bez zaváhání. Pračky mohou být ultrazvukové na hloubkové čištění, případně vakuové, které odsají prach a nečistoty z drážek. Existují i pračky desek ve formě koupele s masáží pomocí kartáčků, takže úplný vinylový wellness. Pro denní použití jsou vhodné i obyčejné pomůcky na péči o desky. Neměla by chybět čistící utěrka, kartáček nebo štětec a tekutý prostředek bez obsahu alkoholu - vše pochopitelně speciálně vyvinuté pro tento účel. A kdo má své desky opravdu rád, ten k nim přistupuje v rukavičkách. Doslova.

Skladování desek

Desky jsou dnes lisované do PVC - polyvinylchloridu, lidově do „vinylu“. Vinyl je hmota, které nesvědčí vysoká teplota, řekněme nad 40 °C. UV záření proto gramo desky nevystavujte a u radiátorů je prosím neskladujte. Při hraní venku lze použít například stínění deštníkem. Vlhkost vinylům neškodí a vinylové desky jsou odolné i vůči houbám do teploty 40°C. Vlhko ovšem škodí obalům - coverům desek. Obaly jsou vyrobeny většinou z tvrzeného papíru - slabého „kartonu“ a voda může rozmočit grafiku obalu.

Desky je vhodné skladovat na suchém a chladném místě. Velmi důležité je, aby nebyly naskládané na sobě. Váha desek může způsobit deformaci vinylu, který už nikdy nebude znít jako předtím. Nejlepším řešením uskladnění sbírky jsou originální stojany nebo kufříky na desky. Pokud desky budete skladovat, pak prosím ve vertikální pozici, lidově „nastojato“. Postavte je maximálně rovně a opřete o stěnu zdi nebo skříně (police). Případně využijte plastové přepravky nebo přímo kovové uzavíratelné obaly (kufry - dj case) a tašky na desky.

Poloha naležato - horizontální není vhodná, zejména pokud je vinylů větší množství a leží - tlačí na sebe delší dobu. Deska se pak prohne, zvlní, zkroutí… což jsou formy poškození desky. Stupeň poškození samotných gramofonových nosičů a jejich přebalů (vnějších papírových obalů) je úměrný míře jejich zatížení. Vyplatí se používat vnitřní obaly desek. Vnější papírový obal desek někdy označovaný jako „kavr“ nebo „kover“ lze chránit proti poškrábání použitím plastových průhledných obalů (krycí obaly desek). Buklet (angl. booklet) desky se doporučuje vkládat do ochranné průhledné fólie i z důvodu ochrany proti vlhkosti.

Pro šelakové desky se pro uložení doporučuje teplota 18°C a relativní vlhkost 40%. Podmínky pro dlouhodobé uložení jsou vhodné při RV - relativní vlhkosti 30% a teplotě 5-10°C. Pro PVC - polyvinychloridové (lidově „vynilové“) desky se doporučují hodnoty relativní vlhkosti do 50% při teplotě 10 až 21°C.

Péče o gramofon

Někdy se stane, že i nová nebo vyčištěná deska přeskakuje a jehla nedrží stopu. V takových případech je dobré zkontrolovat samotný gramofon. Přítlak ramínka může být špatně nastaven a hluboké basové tóny vyhazují jehlu z drážky. Pro správné nastavení gramců také existuje množství pomůcek. Díky speciální váze si umíte změřit přítlak přenosky, vodováhou se kontroluje, zda je talíř dokonale rovný, resp. zda je gramofon správně umístěn. Problém může nastat i v případě, že jehla nedosedá kolmo na plotnu. Na správné nastavení úhlu ramínka proto také existují nářadí a šablony, s nimiž je nastavení jednoduché.

K pořádné audio sbírce patří bezesporu i pořádný gramofon. Kvalitní, designové modely gramofonů jsou jako šperk každého pokoje, dokonale oživí prostor a přitáhnou pohled. Při audiofilních výliscích musí být vždy použita kvalitní přenoska s jehlou. Říká se, že stát by měla minimálně tolik, jako samotný gramofon. Je to jeho nejdůležitější součást, jelikož přenáší zvuk přímo z drážky desky.

Mastering a moderní technologie

Obecně platí, že samotný mastering nahrávky ve studiu se provádí speciálně pro LP desky a je odlišný od finálního masteringu pro CD nebo jiné formáty.

  • DMM (Direct Metal Mastering): Touto technologií se vyrábějí desky pomocí ocelového disku s vrstvou čisté mědi. Zvukový signál se zapisuje přímo na měděný disk. Rozdíl oproti klasické výrobě je ten, že tento proces je jednokrokový - na rozdíl od standardního, který je tříkrokový. Výsledkem je snížení echa, šumu a hluku. Od prodeje společnosti Neumann německému výrobci mikrofonů Sennheiser se už nové soustruhy nevyrábějí a nedodávají se ani náhradní díly. Na světě je jen 6 takových zařízení. Nejlepší příklad lisování DMM lze obvykle nalézt na štítcích Teldec (Německo) nebo EMI (Spojené království) ze začátku 80. let.
  • Half Speed Mastering: Proces řezání vinylu poloviční rychlostí. Kotoučový soustruh a hlavní zdroj jsou spuštěny na poloviční rychlost, tedy 16 2/3. Běží spolu nesprávnou rychlostí - pomalu. Čím déle se věnujete vyřezávání jedné drážky, tím je práce přesnější. Je zde patrný rozdíl mezi záznamy, které vznikly v reálném čase, a záznamy, které vznikly za dvojnásobný čas.
  • Direct to Disc: Před příchodem nahrávání na magnetofonové pásy se vše nahrávalo způsobem "direct to disc". Je to velmi náročný způsob, protože je třeba nahrát kompletně všechno, živě, bez vážnějších hudebních a technických chyb. Po nahrání skladby už neexistuje žádný způsob následné úpravy. Momentálně se tato technologie stává opět oblíbenou. Celá alchymie je v tom, že hudebníci to musí dát "na první". Navzdory všemu se někdy stane i chyba a možná právě to přidává takové nahrávce magický moment a autenticitu.

Sběratelství a Record Store Day

Obal prodává a o obalech desek to platí dvojnásob. Častokrát jsou propracované k dokonalosti až na sběratelskou hodnotu. Na některých najdeš nejen informace o interpretovi a skladbách, ale také nástroje, které byly pro danou nahrávku použity, studiové vybavení nebo množství fotek na vícestránkových bookletech.

První desky do rodící se sbírky nemusí být vůbec drahé. Stačí sledovat aktuální trendy, slevy a zejména vlastní vkus. Kolekce vášnivého sběratele může být postavena buď na co největší žánrové pestrosti, nebo může být hlubokým ponorem do některého hudebního stylu, jako například heavy metal, electro, klasická hudba, jazz nebo třeba rock and roll. V kompletní nabídce všech titulů můžeš vyhledávat podle žánrů nebo interpretů. Najdeš tu klasické vydání, reedice, remasterované verze, audiofilní desky, half speed vydání a mnoho dalších.

LP desku si každý představí jako černou a kulatou, ale vyrábějí se i v jiných tvarech a barevných variantách. Mohou mít i hexagonální tvar nebo fotografický potisk přímo na vinylu. Barevné LP desky vycházejí většinou jako okrajové edice a jsou to spíše sběratelské kusy, které se lisují pouze v malém množství. Nej kvalitnější jsou stále ty černé, přičemž navíc platí, že čím vyšší gramáž vinyl má, tím lépe. Při 180-200 gramových deskách je lepší nejen zvukový přenos, ale menší je riziko zvlnění desky v důsledku vyšších teplot při jejich skladování. Při 180-200 gramových LPčkach však můžeš počítat s vyšší cenou.

Milovníci LP desek mají i svůj den. Record Store Day se koná každoročně na celém světě v kamenných prodejnách. Majitelé obchodů často připraví i doprovodný program. U příležitosti tohoto dne vycházejí různé limitované edice desek oblíbených interpretů, které jen tak neseženete.

Vinylové podlahy a zámkové systémy

Vinylová podlaha je stále populárnější typ podlahy. Můžeme si vybrat z několika velikostí panelů a typů zámků. Vinylové panely jsou čím dál častěji používaným typem podlahy. Panely jsou voděodolné a mají vysokou odolnost. Podlaha je snadno udržovatelná. Vinylové panely můžete pokládat na různých površích, jako jsou: developerský podklad, beton, ale také keramické dlaždice nebo dřevěná podlaha. Vinylové panely se stále častěji objevují v domech, bytech a kancelářích. Panely jsou snadno montovatelné a demontovatelné, mají různé vzory a barvy.

Vinylová podlaha je také skvělým řešením pro podlahové vytápění. Dobře vedou teplo a navíc jsou příjemnější na dotek než keramické dlaždice. Vinylové panely jsou také mnohem tišší než klasické laminátové panely. V nabídce výrobců vinylových panelů můžeme najít široký výběr vzorů a barev. Vinylové panely mohou napodobovat dřevo, kámen nebo keramické dlaždice.

Typy pokládky vinylových panelů

Nejčastěji pokládáme panely kolmo ke stěně, s nerovným posunem v jednotlivých řadách. Tento způsob pokládky se nazývá klasický jednoduchý vzor. Jeho variantou je takzvaná cihlová pokládka, což znamená pokládka s rovnoměrným posunem mezi řadami. Pokud chceme oživit místnost, můžeme panely pokládat šikmo pod úhlem 45 stupňů ke stěně. Díky použití speciálních zámků v panelech můžeme také pokládat klasickou anglickou jehličku. Tento v tomto období obzvláště módní vzor je kombinací klasické pokládky s moderním materiálem. Jehličkové panely vypadají velmi efektně. Košíkový vzor znamená pokládku panelů po čtyřech střídavě rovnoběžně a kolmo ke stěně. Na povrchu vznikají čtverce, které připomínají košíky.

Zámkové systémy vinylových panelů

Vinylové panely mohou mít několik typů zámků.

  • Tradiční zámky ('angle angle' nebo 2G): Pevné spojení, kde nejprve spojujeme krátké strany a poté dlouhé hrany připevňujeme k předchozímu pruhu panelů. Tento typ uzavření často vyžaduje tzv. "doklepnutí", aby se eliminovaly nedokonalé spojení krátkých stran a vzniklé mezery.
  • Zámky nové generace (5G nebo 'fold down'): Mnohem rychlejší a jednodušší řešení. Spočívá ve vkládání prken do profilu zámku na dlouhé straně a jejich spouštění dolů, čímž se zámek na krátké straně zacvakne. Při přesném provedení tohoto kroku se pružné vložky zacvaknou, což potvrzuje charakteristický zvuk. Zámek 5Gi je forma zámku 'fold down', který vyžaduje doklepnutí na krátké straně.

Vinylové panely mohou být pokládány několika způsoby. Nezapomeňme na správnou přípravu podkladu - musí být rovný, čistý a suchý. Vinylové panely je třeba pokládat podle pokynů výrobce. Nezapomeňme vybrat vhodnou podložku pod panely. Vinylové panely jsou skvělou alternativou k dřevěným podlahám nebo keramickým dlaždicím. Mohou být instalovány různými způsoby a mají řadu důležitých výhod, díky čemuž se perfektně hodí jak do nových, tak rekonstruovaných prostor. Pokud hledáte univerzální, trvanlivou podlahu, která dodá vašemu domovu nebo kanceláři nádech stylu, mohou být vinylové panely ideální volbou pro vás.

Se symbolem zámků Uniclic se u nás na webu setkáte často. Byly prvním jednodílným uzamykacím profilem na trhu a v průběhu let se staly špičkovou zámkovou technologií v oboru. V současnosti patří mezi nejoblíbenější a nejpoužívanější zámkové systémy. Pokládka vinylové podlahy je se zámkovým systémem rychlá a jednoduchá. Uniclic lze klasifikovat jako úhlový nebo základní uzamykací profil, což znamená, že musí být instalován pomocí úhlového rotačního pohybu nebo vodorovně zaklapnutím prken do sebe. Spodní břit (jazýček) je po zakliknutí pod neustálým malým tlakem a toto napětí drží lamely u sebe a eliminuje vznik mezer. Takto vzniká spolehlivý a navíc i vodotěsný spoj mezi lamelami vinylové podlahy.

Zámek a sbírka hudebních nosičů

Sbírka čítající cca 1500 evidenčních čísel a obsahuje hudební nosiče z období 20. - 80. let 20. století. Mezi nimi převládají gramofonové desky domácí i zahraniční provenience (společnosti Esta, His Masters´ Voice, Columbia Records, Parlophon, Ultraphon, Supraphon aj.), v menší míře zastoupeny magnetofonové pásky. Jedná se především o nosiče s nahrávkami vážné hudby, ve velké míře je zastoupena hudba populární (taneční) i lidová hudba jiných národů (většinou národů socialistického bloku). V menší míře je zde zastoupeno mluvené slovo. Sbírku spravuje Mgr.

tags: #vinylove #desky #zamek #informace

Oblíbené příspěvky: