San Francisco: Město zlaté brány a nekonečných příběhů

San Francisco je na americké poměry výjimečné město. Především tím, že se žádnému jinému americkému městu nepodobá. Pokud navštívíte v rychlém sledu za sebou několik amerických velkoměst, ukáže se, že si jednotlivá města jen těžko vybavujete a jejich podoby vám splývají. Pro San Francisco to neplatí. Od samých počátků formovalo jeho charakter multikulturní prostředí, které se nesmírně citlivě chová ke své historii i současnosti. Jako nutnost s sebou přineslo obrovskou míru tolerance, která pak přitahovala a stále přitahuje neklidné myslitele nejen z amerického prostoru.

Geografie a raná historie

Zátoka, kterou španělští kolonizátoři koncem 18. stol. pojmenovali po sv. Františku z Assisi, je rozsáhlé vnitrozemské vodní těleso na západním pobřeží Spojených států. Táhne se v délce přes 100 km v severojižním směru a od Pacifiku je oddělena posledním hřebenem Pobřežního pohoří. S oceánem ji spojuje jediná skalnatá úžina o šířce pouhé jedné míle.

Novodobá historie města u zátoky se začala psát 1. listopadu 1769. Tehdy seržant José Ortega, jeden ze zvědů španělské objevitelské expedice, spatřil z hřebenu Pobřežních hor rozsáhlou vnitrozemskou vodní plochu. O její existenci nebyla na mapách ani zmínka, ačkoliv podél pobřeží putovala již od 16. stol. řada mořeplavců. Při pohledu z oceánu totiž hřeben tvořící skalnaté břehy Zlaté brány splývá s horizontem hřebenu v pozadí zátoky. Pokud si k tomu připočteme častý výskyt mlhy a zrádnost pobřeží, není divu, že mnozí kapitáni zvučných jmen propluli kolem pobřeží, aniž by vjezd do zátoky zaregistrovali.

Teprve v druhé polovině 18. stol. vyslala španělská vláda expedici, jejíž jednu část tvořily zásobovací lodě plující podél kalifornského pobřeží, zatímco po pevnině postupoval pěší proud. V čele výpravy stál světský vůdce Gaspar de Portolá, duchovní část vedl františkán Junípero Serra. Úkolem nebylo jen zkoumání kalifornského vnitrozemí, ale hlavně zakládání řetězce katolických misií, jež se měly stát obranou proti rozpínavosti ruského pravoslaví z Aljašky. Zátoka, kterou nazvali po sv. Františku z Assisi, přilákala pozornost vojáků i duchovních. O šest let později byla na poloostrově mezi oceánem a zátokou založena misie sv. Františka a na jižním břehu úžiny vzniklo presidio - místo se španělskou vojenskou posádkou. Kolem misie vznikla poměrně rozsáhlá komunita pokřtěných indiánů místního kmene Ohlone.

Když 1. července 1846 spatřil úžinu cestovatel a kartograf John C. Fremont, žilo na jejím jižním břehu pár desítek pokřtěných Indiánů kolem misie a největší osadou byla vesnice Yerba Buena o necelých třech stech duších. „Tohle je zlatá brána pro obchod s Orientem,“ prohlásil Fremont a po dvou letech se jeho označení objevilo jako oficiální i na mapách vydaných Kongresem.

Čtěte také: Výhody vinylových tapet v interiéru

V době zkorumpovaných a rychle se měnících mexických vlád dramaticky upadala celá oblast. Na počátku 19. stol. vznikla na severovýchodním výběžku poloostrova osada známá pod názvem Yerba Buena. Obyvatele tvořila pestrá směsice indiánů, míšenců, Mexičanů, Havajců a několika anglických a amerických obchodníků. Přestože zátoka poskytovala skvělý přírodní přístav, využívalo ho jen málo obchodních lodí. Pro oblast sanfranciské zátoky se tehdy vžilo pojmenování Barbary Coast. Kalifornie byla v té době ostrovem ve vzdáleném oceánu, odděleným od hektických míst amerického Východu několikaměsíční plavbou.

Anglofonní přistěhovalci, inspirováni vzorem Texasu, začali dávat najevo svoji nespokojenost a touhu připojit se k Unii. V důsledku podobného vývoje v celém americko-mexickém pohraničí vypukla na jaře 1846 mezi oběma státy válka, která trvala téměř dva roky. Její boje však odlehlou a řídce osídlenou Kalifornii většinou míjely. Na počátku července proplula Zlatou bránou americká válečná fregata USS Portsmouth a 70 námořních pěšáků bez jediného výstřelu obsadilo osadu Yerba Buena. Nad střechami skromných chatrčí poprvé zavlála vlajka s hvězdami a pruhy. Oficiálně se však osada stala americkou až po podepsání mírové smlouvy, kdy se poražené Mexiko za finanční náhradu zřeklo svých severních teritorií. Smlouva byla podepsána daleko odsud na předměstí Mexico City 2. února 1848.

Zlatá horečka a rozmach města

Shodou okolností bylo tentýž rok v horách Kalifornie objeveno zlato. Při opravě náhonu vodní pily v podhůří Sierry Nevady našel tesař John Marshall několik zlatých nugetů. Okamžitě informoval majitele pily a přilehlých pozemků, švýcarského emigranta Johna Suttera. Sutter měl svůj prosperující byznys založený na poskytování služeb pionýrům, kteří po mnohaměsíční strastiplné cestě napříč kontinentem nacházeli útočiště, čerstvou stravu a odpočinek v jeho osadě New Helvetia. Okamžitě pochopil, že nález zlata může jeho podnikání ohrozit, a tak se s Marshallem rozhodli, že ho uchovají v tajnosti.

Osud, který změnil Sutterovy plány, se jmenoval Sam Brannan. Připlul jako vůdce více než dvousetčlenné skupiny mormonů, která hledala nové místo, kde by se mohla nerušeně oddávat své víře a s ní spojeným praktikám, jako bylo mnohoženství. Mormoni se hodlali usadit na málo obydleném mexickém území, ale v sanfranciské zátoce přistáli asi tři týdny poté, co nad Yerbou Buenou zavlála americká vlajka. Pro mormony to bylo velké rozčarování, ale Sam Brannan nelenil. Na cestu kolem mysu Horn si totiž přibalil tiskařský lis a v novém působišti založil první místní noviny California Star. Jako představený mormonské církve byl taktéž oprávněn vybírat od svých souvěrců církevní daň. K jeho překvapení mu několik mormonů, kteří pracovali u Johna Suttera na opravě náhonu, zaplatilo zlatými zrny. Brannan zlato pečlivě prozkoumal a zjistil, že má odlišné složení od toho, které se v Kalifornii tu a tam náhodně našlo. Okamžitě publikoval nový poznatek ve svých novinách. Veřejnost na nenápadnou zprávu příliš nereagovala a Sam Brannan vycítil svoji příležitost. Během několika týdnů skoupil všechny dostupné krumpáče, lopaty a rýžovací pánve a otevřel si obchod se zlatokopeckým náčiním. Zpráva se rychle rozkřikla po celém západním pobřeží a všichni spěchali do hor Sierry Nevady zkusit štěstí. Osada u zátoky se téměř vylidnila, ale na podzim zvěst o zlatě dorazila na východ USA a San Francisco se začalo znovu zalidňovat.

Zlaté šílenství změnilo město i celou Kalifornii k nepoznání. Zatímco před nálezem zlata připlouvalo do zátoky v průměru osm obchodních lodí ročně, první rok zlaté horečky jich bylo téměř 800. Odhaduje se, že v letech 1848-1855 přijelo do Kalifornie 300 000 lidí z celého světa, z nichž polovina připlula po moři. Pro většinu z nich bylo cílovým přístavem San Francisco. Jako v každém podobném boom city, veškeré ceny vystřelily raketově vzhůru a všude se projevoval nedostatek čehokoliv. Loděnice na Východě překotně vyráběly rychlé plachetnice typu clipper. Vzhledem k „vyšponované“ ceně za přepravu jedné tuny zboží se náklady na stavbu lodi zaplatily po jediné plavbě. Obyvatelé města však nechtěli čekat, až žádané zboží absolvuje komplikovanou cestu kolem Jižní Ameriky, jež v té době znamenala nejméně tři, ale spíše šest měsíců plavby. Poptávka odstartovala vznik řady drobných firem, těžební aktivity si vyžádaly prudký nárůst místní výroby. V hektické době vznikly dílny na výrobu důlních zařízení stejně jako manufaktura na zlatokopecké kalhoty značky Leviʼs. Vytěžené zlato muselo být reinvestováno a v San Francisku začaly růst banky a společnosti, které pak financovaly rozvoj města, stavby přístavů a později i transkontinentální železnici. Ta nesmírně ulehčila spojení s americkým Východem a po občanské válce přivezla další vlnu přistěhovalců ze zdevastovaného Jihu.

Čtěte také: Více o vinylových podlahách s ořechovým vzorem

Po zlaté horečce v Kalifornii následovala stříbrná horečka v Nevadě a další nárůst obyvatelstva přinesl zemědělskou kultivaci kalifornského vnitrozemí. To začalo produkovat množství přebytků, které bylo nutno přepravit do míst spotřeby. Dnes už je skoro zapomenutá doba posledních desetiletí 19. V roce 1870 dosáhl počet obyvatel města 150 000 a do konce 19. stol. se opět zdvojnásobil. Ještě v roce 1900 mělo San Francisco třikrát více obyvatel než Los Angeles. Ve městě vyrostly honosné veřejné budovy, prvotřídní divadla i luxusní sídla místních boháčů.

Viktoriánská éra a "Painted Ladies"

Viktoriánská éra přinesla módu historizujících slohů a v rychle rostoucím San Francisku bylo v letech 1848-1915 postaveno na 48 000 dřevěných domů s mnoha věžičkami, arkýři, balustrádami a ozdobnými štíty. Mnohé padly za oběť zemětřesení v roce 1906, další byly zbourány při rekonstrukcích některých čtvrtí, část se jich však dochovala dodnes. Přezdívá se jim „painted ladies“ a patří k ceněným nemovitostem, jež obdivují také turisté. Nejslavnější je skupina šesti těchto domů na východní straně náměstí Alamo. Jejich průčelí jsou téměř totožná, liší se výzdobou, použitými barvami a detaily na štítech a schodištích.

20. století a moderní San Francisco

Ač se zdálo, že zničující zemětřesení a následný požár v roce 1906 nevídaný rozmach města ukončí, nestalo se tak. Jako bájný fénix město povstalo z vlastního popela a už v roce 1915 se stalo dějištěm velkolepé světové výstavy Panama Pacific uspořádané při příležitosti otevření Panamského průplavu. Město ale nechtělo oslavit jen otevření pro ně tak důležité plavební trasy. Chtělo předvést světu, že děsivá katastrofa je historií a že si stále zaslouží slavné přívlastky. Svět pozvání vyslyšel a na výstavu se dostavil v neuvěřitelném počtu 19 milionů návštěvníků.

Až do roku 1920 bylo San Francisco největším městem v Kalifornii. Pak se před ně prodralo Los Angeles, později následováno San Diegem a San Jose. Je dost pravděpodobné, že v brzké budoucnosti bude odsouváno na nižší příčky dalšími kalifornskými městy. V posledních 60 letech se počet jeho obyvatel zvyšuje jen pozvolna. Svou roli sehrává nedostatek prostoru i nepříliš vhodné podloží, které spolu se seizmickou aktivitou omezuje výstavbu výškových budov. Nezdá se však, že by to městu na atraktivitě nějak ubíralo.

Po druhé světové válce se tvář města začala významně měnit. Ve válečných dobách prošlo přes místní vojenská zařízení více než pět milionů vojáků směřujících na bojiště v Pacifiku. Po návratu se mnozí z nich ve městě usadili. Multikulturní a tolerantní charakter města umožnil nárůst homosexuální komunity a představoval taktéž ideální prostředí pro volnomyšlenkáře všeho druhu. V 50. letech se stal dějištěm prvního celoamerického hnutí, které se postavilo proti hlavnímu proudu. Liberální válečná generace, která byla nespokojena s tradičními hodnotami americké společnosti a sama sebe nazývala beat generation, si San Francisco vybrala za své hlavní centrum. V 60. letech se pak San Francisco stalo vůdčím místem všech velkých amerických hnutí, včetně hnutí hippies. Pestrobarevné fasády domů a obchůdků často s trochu obskurním sortimentem na Haight Street stále připomínají, že jde o hlavní tepnu čtvrti Haight-Ashbury, centra hnutí hippies v 60. letech 20. století.

Čtěte také: Jak efektivně uspořádat sbírku vinylů

Měnila se i ekonomika města, s rozvojem kontejnerové dopravy nabýval na významu Oakland na opačné straně zátoky a sanfranciský přístav začal upadat. Rozsáhlé dělnické čtvrti změnily svou tvář a staly se rezidenčními oblastmi pro „bílé límečky“ ze čtvrti Financial District. San Francisco je dodnes nejdůležitějším finančním centrem západního pobřeží a místem, kde mají svá hlavní sídla banky zvučných jmen. Od 90. let ale finančnictví poněkud zaostává za výzkumem v oblasti medicíny či biotechnologií a především za informačními technologiemi. Není divu, protože firmy zvučných jmen jako Apple, Oracle či Google leží v dosahu denního dojíždění. Ani příliv zapálených vědců či softwarových fanatiků však nezměnil charakter města a jeho základní filozofií - žít a nechat žít.

San Francisco už dávno není největším městem amerického Západu. Se svými 850 000 obyvateli je v rámci USA až na 13. místě. Rozlohou dokonce nepatří ani mezi prvních 150. Zdatný chodec přejde San Francisco za pouhé dvě hodiny, ať už se vydá směrem východozápadním či severojižním. Území města, které pokrývá celý poloostrov na jižní straně Zlaté brány, tvoří přibližně čtverec o straně 11 km. Městu se často připisuje ke cti, že na rozdíl od mnoha dalších amerických velkoměst nikdy nepohltilo své sousedy. Podíváme-li se však na jeho polohu, je jasné, že to není zase až tak jeho zásluha. Neúprosná pobřežní linie sice způsobila, že je zde druhá největší hustota obyvatelstva v USA, hned po New Yorku, na druhé straně omezovala rozpínavost města, takže lidé ze všech končin světa se tu museli směstnat na relativně malém území. Vzájemně se ovlivňovali svými kulturami tak, že vytvořili originální a přitažlivou směsici. Z tohoto pestrého kvasu pak město destiluje esenci - to, čemu se říká genius loci. Pokud projedete USA křížem krážem a někdo vás vyzve, abyste vypočítali americká města, která mají svou nezaměnitelnou duši, budou vám na to stačit prsty jedné ruky. Více než polovina jeho obyvatel - údajně 56 % procent - se ostatně narodila mimo území USA.

Současné výzvy

I dnes se San Francisco potýká s výzvami, jako je rostoucí počet bezdomovců. S odhadovaným počtem 7-10 tisíc lidí bez domova není sice San Francisco na prvním místě, ale vzhledem k malé rozloze jsou zde bezdomovci vidět nejvíce ze všech amerických měst. Výstavba na posledních nezastavěných plochách likviduje jejich tradiční tábořiště a vytlačuje lidi, kteří vlastní jen to, co vezou v nákupním vozíku či ještě méně, do městských parků a ulic.

Nejznámější památky a zajímavosti

San Francisco nabízí nespočet ikonických míst a zážitků.

• Golden Gate Bridge: Rudý most klenoucí se přes průliv Golden Gate je neodmyslitelným symbolem USA a patří k nejfotografovanějším objektům na celém světě. Přes 2.700 metrů dlouhý a 227 metrů vysoký most byl uveden do provozu v roce 1937 pouhé 4 roky od počátku stavby.
• Alcatraz: Jedna z nejstřeženějších věznic světa funkční v letech 1934-1963 se nachází na malém skalnatém ostrůvku asi 2 kilometry od břehu. V současnosti je jedním z nejnavštěvovanějších míst v Kalifornii.
• Lombard Street a Vermont Street: Titul nejzakroucenější ulice světa dlouhá léta náležel známé Lombard Street. V posledních letech však vyšlo najevo, že mnohem zakroucenější a také strmější je ulice Vermont Street, která se nachází také v San Franciscu.
• Coit Tower: Krásný 64 metrů vysoký památník sanfranciským hasičům byl postaven v čistém a jednoduchém stylu art deco a dnes slouží jako parádní vyhlídka na celé město.
• Fisherman’s Wharf a Ghirardelli Square: Tato přístavní čtvrť je plná obchodů, stovek restaurací a několika desítek muzeí a atrakcí.
• Golden Gate Park: Rozsáhlý Golden Gate Park je ještě o pětinu větší než slavný Central Park v New Yorku a je mnohem klidnější.
• Ocean Beach: Sedm kilometrů dlouhá pláž lemující takřka celé západní pobřeží San Francisca nabízí neopakovatelné západy slunce nad Tichým oceánem.
• Painted Ladies: Rozkošné malé domky z přelomu 19. a 20. století upoutají pozornost specifickou architekturou a barevným zvýrazněním různých ozdobných prvků. Nejzachovalejší a nejhezčí „Malované dámy“ najdete na Alamo Square.
• Crissy Field a Vlnové varhany: Park a pláž Crissy Field nabízejí nádherný výhled na Golden Gate Bridge a Alcatraz. Zajímavostí na východním konci je instalace z betonových bloků, tzv. Vlnové varhany.
• Twin Peaks: Dvojice vrcholků Twin Peaks nabízí výhled na celé San Francisco a záliv jako na dlani.
• The Castro: Svérázná čtvrť na konci historické tramvajové linky F je centrem nejen místní, ale celosvětové LGBT komunity.
• SF MOMA (San Francisco Museum of Modern Art): Patří k nejrespektovanějším institucím zaměřující se na současné moderní umění a architekturu.
• San Francisco - Oakland Bay Bridge: Méně známý a o rok starší bratr Golden Gate Bridge spojuje San Francisco s Oaklandem a patří k nejvytíženějším mostům v USA. Mezi technické unikáty patří například západní část Bay Bridge mezi San Franciskem a ostrůvkem Yerba Buena, která je tvořena dvěma visutými mosty. Mostovka je dvoupatrová, v každém patře vede jeden směr velmi frekventované dálnice I-80. V pracovní den projede po mostě téměř čtvrt milionu aut denně, což je dvakrát více než přes Golden Gate Bridge.
• AT&T Park: Ikonický stadion na březích sanfranciského zálivu je domovským stánkem baseballového týmu San Francisco Giants.

Kulturní akce

Jedním z největších pouličních festivalů v San Francisku je North Beach Festival, který se letos konal již po jednašedesáté.

tags: #vinylove #tapety #san #francisco #informace

Oblíbené příspěvky:

• Bílé dřevěné hodiny do interiéru
• Co je PmB a proč je důležitý?
• Vše, co potřebujete vědět o prodeji štěrku
• Průvodce výběrem brusných sad
• Díly pro Felicia a Felicia Combi