PergolyČalounice jerlínová: Nový druh včely v České republice
Česká republika má nový druh včely. Na první pohled může připomínat čmeláka nebo drvodělku - vydává hluboký bzukot, má černou hlavu a zadeček, ochlupenou rezavohnědou hruď a tmavá křídla.
Výskyt a šíření
„Objev této včely na kvetoucím jerlínu japonském na jižní Moravě jsme očekávali několik let. V Evropě se totiž šíří poměrně rychle, zejména v teplejších oblastech. Teď je tu,“ říká Ing.
Kvetoucí jerlíny jsou často prvním místem, kde bývá čalounice nalezena. „Nejdříve ji hledejte na kvetoucích jerlínech - to bývá nejčastější místo prvního pozorování.
Původní oblastí výskytu je Korea, Čína, Taiwan a Japonsko. Čalounice byla zavlečena nejprve do Severní Ameriky, kde se rychle rozšířila ve východní části a o něco později do Evropy.
Zde byla čalounice poprvé zaznamenána ve Francii roku 2008. K nám přilétla nejspíše z Rakouska, případně Slovenska. Západní část republiky může obsadit německá populace.
Čtěte také: Palubky ze severského smrku
Popis a charakteristika
Dvě čalounice byly pozorovány při sběru pylu na jerlínu japonském (Styphnolobium japonicum), jednom z jejich oblíbených hostitelů. Čalounice jerlínová patří do čeledi čalounicovitých (Megachilidae), řazené mezi samotářské včely.
Zatímco dělnice včely medonosné měří do 14 mm, samice čalounice dorůstají 20 až 28 mm. Pyl neshromažďují na nohou, ale na spodní straně zadečku, což je pro čalounice typické. Hnízdí v dutinách dřeva a v tzv.
Monitoring výskytu
CARC zároveň vyzývá veřejnost k pomoci s monitoringem výskytu čalounice. Pokud ve svém okolí zaznamenáte včelu velikosti čmeláka, s charakteristickým zbarvením a bzučením, zkuste ji vyfotografovat.
Jerlín japonský (Sophora japonica)
Jeho české jméno moc zájmu nevzbuzuje, ovšem pokud vám prozradíme, že v zemi vycházejícího slunce říkají jerlínu „perlový strom“, určitě si vaši pozornost získáme.
Jerlín japonský (Sophora japonica L., 1767) pochází z Dálného východu. Přišel k nám z Číny a Koreje, i když dnes se hojně pěstuje i ve zmíněném Japonsku. Původní tu však není. Tento nevšední strom byl poprvé přivezen do Evropy v roce 1750.
Čtěte také: Jak vybrat správnou délku sloupků?
V našich podmínkách dorůstá do výšky 20 až 25 metrů. Poradí si prakticky s jakýmkoliv znečištěním, nemá ale rád příliš nízké teploty. Náročnější péči vám však vynahradí svým nevšedním vzhledem.
Bílé květy se objevují v polovině léta, plody pak na začátku podzimu, obvykle na přelomu září a října. Jerlín japonský je odolný vůči znečištění vzduchu i půdy. Z tohoto důvodu je vhodný mimo jiné do městských parků nebo botanických zahrad případně všude tam, kde se musíte potýkat např. s blízkostí frekventované cesty nebo pole, často ošetřovaného chemií.
Nejlépe roste v propustné, alkalické půdě. Má rád slunce a teplo a je mimořádně odolný vůči suchu.
Proč si ještě pořídit perlový strom?
Kvality jerlínu japonského ocení nejen milovníci exotické zeleně. Je totiž velmi cenný i pro včelaře - kvůli pozdnímu kvetení medonosných květů. A abychom nezapomněli, jde také o ceněnou rostlinu lidové medicíny.
Léčivé účinky jerlínu
Pro léčebné účely se používá především extrakt z listů, tinktura nebo odvar. Jerlín obsahuje hlavně rutin - organickou chemickou sloučeninu, podporující zdraví kardiovaskulárního systému.
Čtěte také: Kreslení dřeva do výkresů
Posiluje rovněž oběhový systém a imunitní systém a příznivě působí i na tzv. Pomáhá v boji proti zánětu a má antibakteriální účinky.
Doporučuje se také při nachlazení a na anginu pectoris. Receptury z jerlínu pomáhají také lidem, které trápí pocit chladu v rukou a nohou, stejně jako pro ty, kteří trpí revmatismem, křečovými žilami nebo hemoroidy.
Jerlín japonský (latinsky Sophora japonica) je opadavý listnatý strom (občas jen keř) z čeledi bobovitých. I když má přízvisko japonský, pochází původem z Číny a Koreje. Je významným zdrojem rutinu. Je obsažen zejména v jeho květech (kde se nachází až ve 20% koncentraci).
Rutin (též označovaný jako vitamin PP) zlepšuje křehkost krevních kapilár a také pružnost i propustnost cévní stěny. Díky obsahu rutinu jerlín zlepšuje pružnost a pevnost cév, a tím pomáhá se zlepšením stavu křečových žil, bércových vředů, cévních trombóz, zánětů žil, brání prostupu krve cévní stěnou apod.
Rovněž pomáhá u poruch prokrvení žil dolních končetin, otocích dolních končetin, ale také při hemoroidech. Používá se při zvýšené lomivosti a propustnosti krevních vlásečnic způsobených nemocemi, jako je chorobná krvácivost, změny na sítnici při cukrovce či nedostatek vitamínu C (kyseliny askorbové). Zlepšuje rovněž vstřebávání vitamínu C.
Je třeba zmínit, že jerlín japonský byl a stále je velmi oblíbenou léčivou rostlinou v tradiční čínské medicíně. Užívá se v ní jako antibakteriální, protizánětlivý, antispasmatický, pročišťovací, a protihorečnatý prostředek, jako diuretikum, laxativum, hypotensivum a abortivum. Používá se i jako léčivý prostředek pro zevní aplikaci.
Z listu se připravuje roztok, který pomáhá zvláčňovat kůži, snižovat krvácivost z ran či k uvolňování křečí. Z pupenů jerlínu japonského se také připravují (alkoholové) tinktury.
Zajímavostí je, že v minulosti květy a zejména lusky jerlínu byly zdrojem přírodního žlutého barviva.
tags: #vlastnosti #dreva #jerlinu
