Vlhkost podkladního betonu pod PVC krytiny: Klíč k trvanlivosti podlahy

Správná vlhkost podkladu před pokládkou podlahových krytin je jednou z nejdůležitějších podmínek pro úspěšné položení nové podlahy ve vašem bytě či domě. Mnoho lidí si to bohužel neuvědomuje a nepřikládá této fázi přípravy dostatek pozornosti. Následkem může být trvalé poškození nové podlahové krytiny.

Chystáte-li pokládku nové podlahy, je nezbytné mít podklad nejen rovný a pevný, ale také dostatečně suchý. Právě zbytková vlhkost podkladu patří mezi nejčastější příčiny selhání podlahových krytin. Zvýšená vlhkost podkladu může mít za následek nedostatečné spojení podkladu s další podlahovou vrstvou. To se časem projeví například bublinami, vyboulení dřevěných vlysů, deformací dřevěných krytin, nadzdvihnutí podlahových lamel, tzv. korýtkování a podobně.

Měření vlhkosti podkladu je proto standardní a nutný krok před každou pokládkou - ať už se jedná o vinyl, PVC, dřevo nebo jiné krytiny. Vlhkost v podkladových vrstvách, kde se budou pokládat podlahy, je dána normou ČSN 74 4505 podlahy a společná ustanovení. Každý správný podlahář by měl normu znát a měl by jí mít k dispozici.

Kdy měřit vlhkost podkladu?

Měření vlhkosti podkladu vyžaduje dostatečný odstup od uložení potěru. Přistoupit k měření vlhkosti podkladu není možné okamžitě, ale je třeba vždy počkat alespoň 28 dní po uložení potěru (samonivelační stěrky), v některých případech i déle (až 56 dní). Zvát si podlaháře k měření vlhkosti dva týdny po uložení potěru je tedy zbytečné. Závisí to mimo jiné i na tom, zda se jedná o cementový nebo anhydritový potěr.

V případě, že byste měření i tak udělali, vyšly by vám vysoké hodnoty vlhkosti a na takto vlhký podklad se podlahová krytina nedá pokládat.

Čtěte také: OSB desky a vlhkost

Metody měření vlhkosti podkladu

Zbytkovou vlhkost podkladu lze měřit několika způsoby. Vybrali jsme pro vás tři možnosti, které by se daly zařadit do tří úrovní: orientační metoda, poloprofesionální způsob a profesionální měření. Měření vlhkosti podlahy se navíc dělí na destruktivní a nedestruktivní. U destruktivního se odebírá vzorek podkladu pro rozbor.

Orientační fóliová metoda

První orientační a laickou metodou měření vlhkosti podlahy je použití fólie. Fóliová metoda je jednoduchá, rychlá a levná metoda popsaná v americkém předpisu ASTM D 4263, ale berte na vědomí, že jde jen a pouze o orientační měření. Může se tak stát, že ač se vám bude zdát podklad připravený, nebude tomu tak.

Při tomto testu vlhkosti si vymezíte výsek podkladu o rozměrech 45 cm x 45 cm (nebo 500 x 500 mm), překryjete ho čistou plastovou fólií a tu po všech čtyřech stranách přilepíte k podkladu. V ideálním případě ji přilepte po celém obvodu parotěsnou hliníkovou lepicí páskou.

Výsledek testu vlhkosti se dozvíte po 16 hodinách. Pokud po tomto časovém intervalu najdete na spodní straně fólie nepatrný kondenzát nebo pokud povrch betonu ztmavl, není podklad připraven k pokládce podlahové krytiny.

Výsledek fóliové metody může ovlivnit hned několik faktorů. Například v chladnějších podmínkách si beton může vlhkost podržet a kondenzát tak nebude patrný. Teplota povrchu a okolního prostředí by se měla pohybovat v rozmezí, které uvádí výrobce pro finální pokládání podlahy. Výše uvedená americká norma varuje před působením přímého slunečního záření nebo nadměrného tepla po dobu testování.

Čtěte také: Výhody plastových palubek

Elektronické měřicí přístroje

Základní orientační kontrolu lze provést pomocí elektronického vlhkoměru přiloženého k povrchu podkladu. Tyto metody slouží pouze jako orientační pomůcka. Méně přesné je měření pomocí elektronických měřicích přístrojů vlhkosti stavebních materiálů, které udává spíše orientační hodnoty.

Elektronické příložné vlhkoměry dokážou změřit vlhkost až do hloubky 20 - 30 mm. Výhodou přístroje je, že dokáže zjistit vlhkost v betonu nebo anhydritu, a nejen na povrchu. Po přiložení na beton získáte na displeji okamžitou hodnotu. Bohužel není tato metoda v normě. Pro změření vlhkosti vám ale bude stačit.

Profesionální CM měření (karbidová metoda)

Nejpřesnější a normami uznávanou metodou je CM měření (karbidová metoda). Profesionální a 100% spolehlivou metodou je měření pomocí CM přístroje - s ním se dá zjistit vlhkost od 0 % do 6 %. Jedná se o destruktivní plně profesionální metodu, kdy budete odebírat vzorek z podlahy pro jeho analýzu.

Při tomto měření se z hloubky pod 2/3 tloušťky potěru odebere přesně navážený vzorek materiálu, čímž je zabezpečeno, že potěr se změří v celé hloubce a ne jen pár centimetrů od povrchu. Tato destruktivní metoda je populární v Německu, kde je dokonce ukotvena i v normě.

Do tlakové láhve CM přístroje přidáme po rozdrcení a navážení potřebného množství odebraného vzorku ocelovou kuličku, ampuli s karbidem vápníku. Láhev hermeticky uzavřeme a protřeseme každých 5 minut. V nádobě se vzorkem budou také tři ocelové kuličky a ampulka uhličitanu vápenatého. Nádoba se následně uzavře uzávěrem s manometrem a silně se s ní zatřese. Ampulka se rozbije ocelovými kuličkami. Po jejím rozbití je nutné složky v nádobě promíchat pomocí krouživých pohybů. Tím, že v nádobě touto reakcí vznikne acetylénový plyn, vytvoří se přetlak.

Čtěte také: Jak zabránit vlhkosti pod izolací

Po uplynutí doby předepsané výrobcem (obvykle 15 - 20 min.) na manometru odečteme tlak v barech. Hodnotu přetlaku pak můžete odečíst na stupnici manometru. Hodnota na měřiči je v barech, ale pomocí převodní tabulky se převádí na obsah vody v procentech CM, tato hodnota se ještě jednou převede, a to na hmotnostní vlhkost, rovněž v procentech. Přesnost měření je obvykle v rozmezí plus mínus 3 %.

Pro CM měření vlhkosti se vzorek odebírá ručním vyseknutím. Vzorek musí být po odebrání zabalen do hermeticky PVC uzavřeného sáčku nebo do parotěsné nádoby. Vzorek je třeba odebrat v celém profilu hloubky konstrukce, nejlépe až k izolaci. Nestačí měřit vlhkost jen z povrchu vrstvy, ale v celé vrstvě potěru. Vysoušení musí probíhat v laboratoři, kam je vzorek potřeba co nejdříve po odběru přemístit. Výhodou této metody je její přesnost. Nevýhodou je však to, že je zdlouhavá, proto podlaháři častěji využívají metodu karbidovou.

Tabulka pro CM měření vlhkosti podlahy:

Předpokládaný obsah vody (%)Váha (g)
do 0,7100
0,8 - 2,050
2,0 - 5,020
5,0 - 10,010
10,0 - 20,05

Příklad převodové tabulky pro CM měření vlhkosti podlahy:

Manometrický tlak (bar)Obsah vody v % pro 5 gObsah vody v % pro 10 gObsah vody v % pro 20 gObsah vody v % pro 50 gObsah vody v % pro 100 g
0,22,911,450,680,290,14
0,34,432,211,150,440,21
0,45,952,981,530,580,28
0,57,483,741,910,740,35
0,69,014,502,290,880,42
0,710,535,272,671,030,49
0,812,066,033,051,180,57
0,913,596,793,431,320,64
1,015,197,633,821,470,71
1,116,728,404,201,620,78
1,218,249,164,581,760,85

Další způsoby měření vlhkosti

  • Zkouška vývrty: Používá se v USA a Velké Británii. Vývrt se dělá minimálně do 40% tloušťky betonu nebo anhydritu, do vývrtu se vloží rukávec a ten se uzavře na dobu 72 hodin.
  • Kalcium chloridová metoda: Běžně používaná v USA do 90. let. Měřený povrch se musí důkladně očistit, na očištěný povrch se položí miska s přesným množstvím chloridu vápenatého a celé se to překryje nepropustným krytem.
  • Zapichovací vlhkoměry: Jsou určeny pro měření dřeva a jiných měkkých materiálů, do kterých lze jeho hroty zapíchnout. Fungují na principu elektrického odporu a ukáží pouze vlhkost vrchní slabé vrstvičky.

Požadované hodnoty vlhkosti dle ČSN

Přesnou hodnotu vlhkosti podkladu uvádí ČSN (česká státní norma) zvlášť pro každý typ podlahových krytin. Vlhkost v podkladových vrstvách, kde se budou pokládat podlahy, je dána normou ČSN 74 4505 Podlahy a společná ustanovení. Nejvyšší dovolená vlhkost v betonu nebo potěru pod nášlapnou vrstvou, to znamená ta vrstva, na kterou budeme pokládat podlahy, nebo na kterou budeme dále provádět podlahářské práce, se udává v hmotnostních %.

Nejvyšší dovolená vlhkost cementového potěru v % v době pokládky finální krytiny:

KrytinaVlhkost (%)
Kamenná, nebo keramická dlažba5,0
Podlaha na bázi cementu5,0
Syntetická podlaha4,0
Paropropustná krytina5,0
PVC, linoleum, guma, korek3,5
Dřevěné podlahy, laminátové, parkety2,5

Pokud je součástí podlahy podlahové topení, tak se musí ponížit hodnota o -0,5 %.

Pro vinylové podlahy musí být hodnota vlhkosti cementového potěru pod 2 % CM. Obvykle se betonový potěr pokládá za dostatečně vysušený, dosáhne-li hodnoty do 2,5 % hmotnostní vlhkosti. Při přítomnosti podlahového topení jsou vyžadovány hodnoty 1,8 hm% pro beton.

Nejvyšší dovolená vlhkost anhydritového potěru v % v době pokládky finální krytiny:

KrytinaVlhkost (%)
Kamenná, nebo keramická dlažba0,5
Syntetická podlaha0,5
Paropropustná krytina1,0
PVC, linoleum, guma, korek0,5
Dřevěné podlahy, laminátové, parkety0,5

Pokud je součástí podlahy podlahové topení, tak se musí ponížit hodnota o -0,2 %.

U anhydritového potěru je normou požadována hodnota 0,5 hm.%. Při přítomnosti podlahového topení jsou vyžadovány hodnoty 0,3 hm% pro anhydrit.

Požadavky mohou být ještě přísnější v závislosti na použitém materiálu podlahové krytiny (exotické dřeviny,…). Anhydrit je na zbytkovou vlhkost výrazně citlivější než cement. Zatímco u cementového potěru může v některých případech pomoci vhodná penetrace, u anhydritu tento postup nefunguje.

Jak uspíšit vysychání podkladu?

Pokud nechcete tak dlouho čekat, můžete vysušení podlahy urychlit. Docílit toho lze třemi způsoby:

  1. Průvan: Tato metoda je nejrychlejší. Podlaha ale musí být uklizená a holá. Na podlaze nesmí nic být, musí být zcela holá, aby mohl vzduch volně cirkulovat.
  2. Podlahové topení: Díky němu lze vysoušení urychlit u většiny anhydritových povrchů, u kterých lze topení zapnout už od desátého dne od aplikace. Musí ale být nastavena pouze nízká teplota, maximálně o dva stupně vyšší, než je teplota okolí. Při používání podlahového topení k vysoušení se topí konstantně na nízkou teplotu. Nelze zaměňovat topení pro urychlení vysoušení za topnou zkoušku.
  3. Průmyslové vysoušeče: Při této metodě se naopak okna i dveře utěsňují, neboť vysoušeč musí nasávat vlhko z celého prostoru. Vysoušeč bude vysávat vlhko z prostoru, je nutné zajistit uzavření místnosti. Podle velikosti místnosti musíte zvolit vhodný výkon vysoušeče.

A v neposlední řadě je možné využít sanační metody. Tato šetrná metoda pro vysoušení větších ploch funguje tak, že se vytvoří několik otvorů, do kterých se vhání vzduch. V dalších otvorech je odsávání. Sanační metodou bude podlaha vysušená do jednoho až tří týdnů. Velkou roli hraje míra vlhkosti podlahy i velikost plochy. Metodu ovlivňuje i počasí.

Důsledky pokládky podlahy na vlhký podklad

Nedostatečně vyschlý podklad může způsobit závažné problémy. Mezi nejviditelnější projevy skutečnosti, že podlaha byla položena na vlhký podklad, patří její tvarová deformace. Spodní vrstva krytiny kontaktem s vlhkostí nabývá na objemu, tím dochází k její tvarové změně. Ta se nazývá konkávní prohnutí - dílce vytváří tvar „korýtek“. Dalšími důsledky jsou:

  • zvedání a vlnění krytiny
  • rozlepování spojů
  • vznik plísní
  • zápach
  • poškození soklových lišt
  • snížení funkčnosti lepidla - dílce (role) tak nemusí být pevně spojeny s podkladní vrstvou, což dále negativně ovlivňuje jejich další vlastnosti
  • vznik boulí v krytině - vlhkost se snaží „unikat“ z podkladu a to tím nejpřirozenějším směrem, nahoru
  • degradace krytiny a změna barvy (velmi postupná, pomalá)

Pokud si nejste stavem podkladu jistí, vždy je lepší obrátit se na odborníka. V případech porušení technologických postupů vás nezachrání od zodpovědnosti ani žádná z pojistek, ani takzvaná pojistka na blbost. Nedbalá příprava podkladu by se tak mohla nevyplatit.

Suchost podkladu je jedním ze základních požadavků pro správnou aplikaci nivelační stěrky. Vylití srovnávací vrstvy na vlhký potěr je začátkem problémů, které se mohou projevit ještě před samotnou instalací krytiny, ale velmi často se projeví až v okamžiku, kdy je již stěrka překrytá podlahovou krytinou.

Přestože všichni dodavatelé udávají u svých produktů dobu schnutí při různých tloušťkách aplikované stěrky, jde o hodnoty platné za optimálních podmínek. Tedy při dodržení přesného směsného poměru vody, teploty vzduchu a relativní vzdušné vlhkosti v interiéru. A protože každá stavba má své specifické podmínky, nelze očekávat, že hlavně teplota a relativní vzdušná vlhkost budou v ideálních hodnotách po celou dobu od aplikace po pokládku krytiny. Udává-li tak výrobce, že stěrka je připravená k pokládce např. po dvou dnech od vylití, nelze danému časovému úseku slepě důvěřovat. V mnoha případech nemusí být ani dvojnásobná délka schnutí zárukou dosažení hodnot požadovaných pro pokládku podlahové krytiny.

Vlhkost podkladu může mít v neposlední řadě i vliv na lepidlo, při instalaci krytin celoplošným lepením k podkladu. Nadměrná vlhkost může snižovat adhezní vlastnosti lepidla, snižovat jeho pevnost.

Pro pokládku plovoucím způsobem, na lité potěry, platí pravidlo užití parotěsné fólie. Toto pravidlo nelze obejít - i ve čtyřicet let starém panelovém domě v desátém patře tedy musí být tato ochrana aplikována.

tags: #vlhkost #podkladního #betonu #pod #pvc #krytiny

Oblíbené příspěvky: