Fasádní omítka na polystyren: Tloušťka a typy pro optimální zateplení

Nejpoužívanější povrchovou úpravou v kontaktním zateplování fasád jsou fasádní omítky. Každý kontaktní zateplovací systém musí mít finální povrchovou vrstvu, která chrání celý systém před vlivy prostředí a dá domu finální estetický vzhled. Finální úprava společně s armovací vrstvou vytváří ochranné souvrství zateplovacího systému. Finální povrchová úprava (omítka, obklad) musí vždy správně fungovat s ostatními materiály celého systému. Při nedodržení předepsané materiálové skladby systému může často docházet k poruchám. Proto nikdy nezaměňujte předepsané systémové prvky (stěrkový tmel, armovací tkanina, penetrace pod omítku, finální pastovitá omítka) za nesystémové levnější řešení.

Typy fasádních omítek

Minerální omítka

Minerální omítka je vyrobena z přírodních materiálů (minerálů) za použití dolomitických vápenců, křemičitých písků, ušlechtilých cementů a dalších přísad. Před aplikací se musí balení (pytel 25 kg) promíchat v daném poměru s vodou. Omítka má díky přírodním materiálům vysokou paropropustnost a vysoké pH, které mají pozitivní vliv na životnost a estetický vzhled omítky. Omítku je nutné po natažení dodatečně ošetřit silikátovým, nebo ideálně silikonovým nátěrem, probarveným do požadovaného odstínu. Tyto 3 kroky prodlužují realizaci a navyšují cenu za práci oproti pastovitým omítkám.

Akrylátová omítka

Probarvená omítka, jejíž základ tvoří vodná disperze styren akrylátového kopolymeru nebo vodní disperze syntetického polymeru. Tyto disperze jsou dobře ředitelné vodou a dobře mísitelné s anorganickými plnidly a pigmenty. Lze je míchat do sytých a tmavých odstínů. Do akrylátových omítek se přidávají fungicidní přísady. Dobře snáší UV záření, jsou odolné proti silnému klimatu. Nevýhodou je nízká paropropustnost a nízká odolnost proti tvorbě mechů a plísní.

Silikátová omítka

Pastovitá, probarvená omítka, vyrobená na bázi vodního skla - silikátu. Omítky se již dodatečně neředí vodou, pouze silikátovou penetrací. Při výrobě omítky se kombinují pojivové schopnosti vodního skla a organických polymerních sloučenin. Ostatní složky omítky tvoří pigmenty (pouze anorganické), plniva (vápence, křemenné písky, mastek, bentonity) a aditiva (dispergátory, odpěňovače, záhustky atd.). Nevýhodou jsou náročné klimatické podmínky pro jejich technologii aplikace. Finální tvorbu a vytvrzení omítky nezajišťuje odpaření vody z omítky, ale její vlastní materiálová krystalizace. K tomu je nutné mít optimální klimatické podmínky 20°C a 50% vlhkost vzduchu po dobu minimálně 3 dnů. Častou chybou řemeslníků bývá podcenění tohoto pravidla a pak dochází k vyplavení pigmentu z omítky z důvodu nízkých teplot pod 10°C a vysoké vzdušné vlhkosti, tvorbě fleků na již natažené omítce. Omítka vysychá i 10 dní a je na povrchu měkká. Při nedodržení předepsaných klimatickým podmínek může dojít třeba i k prokreslení hmoždinek.

Silikonová omítka

Probarvená omítka na bázi silikonů (organopolysiloxynů). Jedná se o polymerní látky, v nichž křemíkové atomy substituované alkyly nebo akryly jsou spojeny atomy kyslíku. Mezi hlavní přednosti silikonových omítek patří vynikající tepelná odolnost, odolnost vůči UV záření, chemická stabilita a odolnost proti napadení plísní a mechů. Doporučuji pro použití na zateplené fasády se všemi typy izolantů. Omítka má dobrou paropropustnost. V současnosti jsou na trhu nabízeny silikonové omítky nebo omítky na bázi silikonových disperzí a pryskyřic v různých cenových relacích. Cenové relace určuje obsah silikonu v omítce a výše paropropustnosti a zušlechťovacích přísad. Bohužel jsem nenašel v žádném technickém listu výrobců silikonových omítek uvedené % obsahu silikonu nebo doporučenou normu, která by tento obsah stanovovala. Nejčastěji určuje cenu produktu jeho kvalita, a proto bych nekupoval silikonovou omítku pod 30Kč/kg bez DPH. Buďte prosím proto obezřetní, a pokud chcete kvalitní omítku na váš dům, doporučuji si připlatit za kvalitní materiál. Přece jen je to finální ochrana vašeho domu.

Čtěte také: Využití rohových prvků 40 x 20

Silikon-silikátová omítka

Pastovitá silikátová omítka s přídavkem silikonu, díky kterému má omítka větší odolnost proti ulpívání nečistot než klasická silikátová.

Moderní omítky s unikátními vlastnostmi

Stejně jako v jiných oborech, jde i stavebnictví s dobou a moderní technologie 21. století vylepšují i vlastnosti řady materiálů. Velké nároky na kvalitu a unikátní vlastnosti materiálů jsou jak ze strany výrobců, tak konečných spotřebitelů. Výrobci se snaží přinášet na trh nové moderní materiály, které rozšiřují možnosti v jejich využití. Dnešní nároky na omítky nejsou pouze o paropropustnosti, možnosti odolávat vlhkosti a výkyvům tepla. Dnes se klade velký důraz na dlouhou životnost a stálobarevnost omítek. Omítky jsou odolné proti tvorbě plísní a usazování řas.

Omítka BAUMIT NANOPOR TOP

Společnost Baumit využila fyzikálně-chemických principů pro vytvoření unikátní omítky s dlouhou životností a odolnou proti degradaci. Každý den se na fasádě usazuje spousta nečistot z okolí. Prach, řasy, mikroorganizmy. Běžná fasáda proto časem ztrácí svoji původní barvu, čistotu a viditelně se špiní. Speciální povrch omítky NANOPORT TOP využívá nanotechnologie. Zbytek nečistot odstraní fotokatalýza. Fotokatalické aktivní částice se vlivem denního světla aktivují a rozpustí části nečistot, které odpadnou od fasády a následně jsou tyto nečistoty odstraněny působením větru a deště.

Omítka CERESIT IMPACTUM

Pastovitá omítka CERESIT IMPACTUM je dalším příkladem moderní omítky s unikátními vlastnostmi. Mechanické poškození povrchu fasády vlivem kontaktu s jiným tělesem, jako je náraz míče do fasády, úder kliky od dveří, opírání předmětů o fasádu nebo poškození fasády při stěhování, jsou častá např. u veřejných chodníků, ulic, hřišť a parkovišť a všude tam, kde je vyšší možnost fyzického styku s fasádou. Omítka CERESIT CT 79 obsahuje speciální vysoce elastické elastomerové přísady, které jí propůjčují vynikající pružnost. Díky speciální technologii může tato omítka snášet extrémní mechanické zatížení způsobené teplotními výkyvy. Systém s povrchovou úpravou Ceresit Impactum disponuje nízkou nasákavostí.

Tloušťka fasádní omítky na polystyren

Tloušťka tenkovrstvých omítek je dána maximální velikostí zrna obsaženého kameniva. Proto se omítka nedá natáhnout do větší vrstvy, než je tloušťka zrna. Při natahování větší vrstvy omítky způsobíte při strukturování vzhledové vady. Omítka se po natažení uhlazuje ocelovým hladítkem točivými nebo posuvnými pohyby, tak aby její vrstva na fasádě byla všude stejná a struktura měla celoplošně stejný vzhled. Při strukturování omítky nedoporučuji čistit hladítka od přebytečné omítkoviny vodou, pouze jen setřením. Omítky se vyrábí v zrnité a rýhované struktuře. Pokud byste chtěli z rýhované struktury natáhnout zrnitou a naopak, není to možné. U rýhované struktury vytváříte strukturu pohybem hladítka zprava doleva a tím roztahujete větší zrna v omítce, která tímto pohybem vytvoří požadovanou rýhovanou strukturu. Probarvené pastovité omítky se již nemusí dodatečně natírat. Nátěry se provádí pouze na minerální omítky, kvůli zvýšení jejich odolnosti proti povětrnostním vlivům.

Čtěte také: Rozměry, materiály a použití dřevěných madel

Pokud zvažujete o jemnější povrchové úpravě fasády, nabízí se řešení v 1 mm pastovité omítce, která se natahuje na již předem nataženou omítku zrnitosti 1,5 mm, tak aby byla zajištěna pevnost a schopnost omítky přenést možná pnutí vlivem rychlých změn teplot na povrchu fasády.

Tepelněizolační omítky

Vedle klasických jádrových omítek se v současné době používají tzv. lehčené omítky nebo také tepelněizolační omítky. Lehčené (našlehané) omítky využívají svých vlastností ke zlepšení tepelně-izolačních vlastnosti souvrství, ale je třeba říci, že v žádném případě nenahrazují zateplovací systém. Takové omítky mají silnou paropropustnost, jsou při zpracování vysoce vydatné a snižují riziko trhlin. Termoizolační omítky jsou při srovnání tepelně-izolačních vlastností ještě o stupínek výš. Jejich receptura je namíchána například s přídavkem expandovaného perlitu a polystyrenu. Tepelněizolační omítky jsou mezistupněm mezi klasickou minerální vícevrstvou omítkou a kontaktním zateplovacím systémem. Používají se tedy zejména v exteriéru, na vnější stranu obvodové stěny, nebo také v interiéru na stěny mezi vytápěným a nevytápěným prostorem (na chladnější stranu konstrukce). Tyto omítky snižují energetickou náročnost objektů a eliminují tepelné mosty. Jsou vhodné pro všechny druhy zdících materiálů, beton, popřípadě cementoštěpkové desky a bloky.

Podklad pro aplikaci tepelněizolační jádrové vrstvy musí být suchý, nosný, zbavený prachu, mastnoty a jiných nečistot. V případě zdiva je třeba povrch dotvarovat a až na výjimky opatřit podkladním cementovým postřikem (špricem). Nanášení tepelněizolačních omítek se od těch klasických pak liší zejména mocností vrstvy (vrstev). Například zmíněnou omítku Cemix 2070 SUPERTHERM je možné aplikovat v jedné vrstvě do tloušťky 40 mm, při požadované větší tloušťce se tato první vrstva nerovná, nechá se zavadnout (6 až 12 hodin) a hned se aplikuje vrstva druhá, která už se klasicky stáhne do roviny omítkářskou latí. Při tloušťkách omítky nad 50 mm se mnohdy přistupuje k nahrazení klasických omítníků ztracenými polystyrenovými, které se k podkladu přilepí standardní lepicí stěrkou a zůstanou v omítce na trvalo. Po dostatečném zatvrdnutí spočívá další úprava povrchu ve zdrsnění mřížkovou škrabkou. Tato úprava povrch srovná a pórovitě otevře, aby mohla omítka správně „dýchat“. Na vyzrálou jádrovou vrstvu tepelněizolační omítky můžeme dále aplikovat některý ze štuků, který dále ošetříme systémovým penetračním nátěrem a finální fasádní barvou. Souvrství s tepelněizolační jádrovou minerální omítkou se ale velmi často finalizují pastovitou probarvenou směsí. V takovém případě je nutné povrch maximálně vyrovnat a co nejlépe zapravit výztužnou síťovinu, která se vlepuje do difuzní lepicí stěrky. Tepelněizolační omítky nesmí zůstat dlouhodobě povrchově neošetřeny, protože rychle dojde k jejich degradaci. Větší tloušťka, často aplikace jádrové vrstvy ve dvou krocích, vyžaduje také více času pro dostatečné vyzrání omítky. Tepelněizolační omítky se často používají zejména při rekonstrukcích, buď jako doplňkový či dodatečný izolační prvek v kombinaci se zateplovacím systémem, popřípadě tam, kde komplexní zateplení objektu není z různých důvodů možné či vhodné.

Doporučená tloušťka tepelné izolace

Tloušťka tepelné izolace by měla splňovat požadavky závazné normy ČSN 73 0540:2 a dále také požadavky vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, která je ovšem přísnější než norma. Zateplení by mělo být ekonomicky optimální, což se posuzuje pro každý dům zvlášť. Druh a tloušťka zateplované stěny, případně stávající zateplení snižuje tento požadavek na celkové zateplení. Pokud tedy zateplujeme cihlovou stěnu o tloušťce 450 mm, té odpovídá v přepočtu izolace o tloušťce cca 20 mm. Děrované cihly o stejné tloušťce budou „nahrazovat“ 65 mm izolace, a tak dále. Minimální tloušťka nového zateplení se tedy bude pohybovat v rozmezí 100 - 150 mm. V případě nízkoenergetického nebo pasivního standardu se pak tloušťka izolace dostává do rozmezí 240 - 350 mm.

Druh zateplované stěny (tloušťka) Ekvivalentní tloušťka izolace (cca)
Cihlová stěna 450 mm 20 mm
Děrované cihly 450 mm 65 mm
Minimální nové zateplení 100 - 150 mm
Nízkoenergetický/pasivní standard 240 - 350 mm

Aplikace a časté chyby při zateplování fasád

Zateplování fasády je poměrně velký a relativně nákladný zásah, proto je dobré provést zateplování fasády pořádně a správně. Jakékoli následné opravy jsou komplikované a drahé. Nejenom technologická nekázeň na stavbě, ale i nepřesné nebo chybně navržené řešení ze strany projektanta bývají hlavními příčinami nevydařeného zateplení fasád. Podklad pro vnější fasádní zateplovací systém (ETICS) musí být vyzrálý, bez prachu, mastnot, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. Pro zbavení se nánosu špíny se doporučuje například omytí tlakovou vodou. Rovinnost podkladu by neměla být horší než 20 mm/m u částečného lepení, nebo 10 mm/m u celoplošného lepení. Staré, ale stále ještě často používané hliníkové lišty způsobují značný liniový tepelný most, takže je vhodnější použít modernější plastovou variantu. Tyto profily mají velkou výhodu v tom, že výrazně nedilatují. Vedle správného zakládacího prvku je nutné také dbát na materiálovou vhodnost izolace. Jednoduchou pomůckou pro běžného stavebníka i firmu je si nechat zaslat technologický postup konkrétního zateplovacího systému. Dodržení uvedeného technologického postupu je také zcela zásadní pro přiznání záruky na zateplení.

Čtěte také: Jak vybrat sádrokarton pro venkovní použití

Založení zateplovacího systému

Doporučuji založit zateplovací systém fasády na hliníkové LOS profily a použít všechny spojovací materiály (natloukací hmoždinka, PVC spojka, PVC podložky včetně LE-V okapového plastového profilu, který se na LOS lištu nasune). Dalším možným řešením založení zateplovacího systému fasády je vystartování lepení polystyrenu od základu extrudovaným nebo perimetrickým polystyrenem a následné zachování roviny a tloušťky izolace fasády až po střechu. Obecně se doporučuje založit zateplení fasády 30 cm pod stávající podlahu v domě. Toto doporučení je často obcházeno a následně u takto zateplených domů vzniká tepelný most, vlhnutí omítky a plísně v oblasti podlahy. Dochází tak k nežádoucímu tepelnému toku, který způsobuje tyto problémy. Ideálním řešením je zateplení celé soklové části domu a částečně zateplit (pokud možnosti a situace dovolí) základové zdivo domu cca 80 cm pod terén. Soklové a základové zdivo doporučuji zateplit extrudovaným nebo perimetrickým polystyrenem. Výška vytažení extrudovaného nebo perimetrického polystyrenu nad terén se doporučuje min 30 cm, ideálně na výšku desky polystyrenu tj. 50 cm.

Lepení izolantu

Standardní lepení izolantu se zpravidla provádí nanesením rámečku lepidla po obvodě desek a do 2-3 vnitřních bodů. Základní plocha lepidla činí min. 40 % plochy desky. V oblasti soklu s keramickým obkladem, nebo tam, kde je uvažováno o progresivním kotvením hmoždinek pouze do plochy desky, se základní lepicí plocha navyšuje na 60 %. Lepení běžným cementovým lepidlem je možné při teplotách +5 až +25 °C. Při nižších teplotách je nutné použít speciální lepidlo. Vylepšená cementová lepidla zvládnou teplotní rozmezí +1 až +15 °C. Alternativně je možné použít lepidla z nízkoexpanzní pěny s teplotním rozmezím 0 až 35 °C. Vždy je možno používat lepidla nebo pěny, které jsou certifikované v příslušném zateplovacím systému. Použití jiných výrobků je nepřípustné. Zvláštní pozornost je nutné věnovat šedým grafitovým polystyrenům, které se dokáží na přímém slunci velmi rychle zahřát a zvětšit svoji velikost. V krajním případě se může stát, že všechny vrstvy kontaktního zateplovacího systému popadají, nevydrží nápor sání větru, nebo jejich vlastní tíhu (v případě těžkých obkladů).

Kotvení izolantu

Počet hmoždinek zpravidla začíná na počtu 6-8 ks na metr čtvereční. Velmi důležité je také rozmístění hmoždinek na izolantu. U pěnových polystyrenů se zpravidla hmoždinky umísťují do rohů a T-spojů desek, u minerálních vln je zajímavou možností i kotvení do těla desek. V případě kotvení desek z minerální vlny je nutné zkontrolovat také doporučení na velikost talířové hmoždinky. Materiály pevnostní třídy TR15 se kotví standardní hmoždinkou s talířkem o průměru 60 mm. Špatné provedení kotvení bývá vůbec nejčastější a nejviditelnější vadou fasádních zateplovacích systémů. Prokreslování hmoždinek lze výrazně omezit i zápustnou montáží, která je možná u většiny fasádních zateplovacích materiálů. Používání levných nesystémových hmoždinek s plastovým a kovovým trnem je chybou. Tyto „NO NAME“ hmoždinky jsou vyrobeny z nekvalitního plastu, který silně vodí teplo a následně prokresluje hmoždinky v zimě na fasádu. Tyto hmoždinky jsou z tvrdého plastu, jsou křehké a při zarážení do zdiva přes izolant se lámou a nedrží.

Výztužná vrstva

Na výztužnou vrstvu se používá dovozová tzv. „čínská perlinka 145g/m2, oka 5*5mm“. Tento materiál se dá sehnat za 6-10kč/m2 a je pro zateplené fasády naprosto nevyhovující. Důvodem je postupný rozklad této perlinky ve stěrkovém tmelu výztužné vrstvy. Výztužná vrstva má za úkol přenášet ty největší teplotní pohyby, tahy a tlaky na izolantu. Tato perlinka nedosahuje parametrů doporučené Vertex R117 nebo R131. Čínská perlinka (armovací tkanina) není poplastovaná a není tedy schopna odolat alkáliím stěrkového tmelu. Nevhodný stěrkový tmel použitý na vytvoření výztužné vrstvy. Na trhu máme několik druhů tepelných izolantů, které jsou určeny na zateplení fasád. Tyto izolanty si žádají různou kvalitu a druh stěrkové hmoty. Obcházením tohoto faktu si můžete přivodit do budoucna spoustu nežádoucích jevů na zateplené fasádě.

Penetrace a omítka

Nevhodný penetrační nátěr pod pastovitou omítku, popřípadě nepoužití penetrace. Každá pastovitá omítka má doporučenou penetraci podkladu. Častou chybou je použití minerální štukové omítky s nátěrem místo vhodné a doporučené pastovité omítky. Štuková omítka je nevhodná. Na zateplené fasády doporučuje norma min. zrnitost omítky 1,5mm. Štuková omítka nemá pastózní konzistenci a není tedy schopna trvale přenášet zatížení způsobená povětrnostními vlivy. Časem v ní dochází k bobtnání vlivem vlhkosti a následnému odloupnutí od výztužné vrstvy.

Omítka se musí natahovat na předem napenetrovaný podklad. Penetrace musí být natřena minimálně 24 hodin před aplikací omítky. Pod omítky doporučuji mít penetraci probarvenou k odstínu omítky. U rýhovaných struktur doporučuji mít penetraci probarvenou ve stejném odstínu jako je omítka. Podklad pod omítku se musí nechat řádně vyschnout. Neprovádějte aplikaci omítek na vlhký a zmrzlý podklad. Není vhodná aplikace při mlze, na přímém slunci nebo za silného větru. Ideální pro aplikaci omítek je rozmezí teplot +5°C až +25°C. Po přidání doporučených urychlovačů lze omítku aplikovat do 0°C. Pro styk a oddělení rozdílně barevných odstínů omítek v ploše fasády používejte předepsané PCV pásky, do kterých se omítka natáhne. Poté se páska sundá a nová nalepí na vyschlou již nataženou omítku a proces natažení se opakuje. Aby se omítka lépe aplikovala na fasádu, výrobci doporučují možné zředění 1-3% vody. Doporučuji se řídit pokyny uvedenými na obalu omítkové směsi. Veškeré kovové prvky upevněné na fasádě musí být upraveny proti korozi. Pro správné strukturování omítky se doporučuje vzdálenost lešení od nalepeného izolantu na fasádě minimálně 200 mm. Pro správné a vzhledné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se zhora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu.

Výběr odstínu

Při výběru odstínu fasádních omítek a nátěrů se nedoporučuje volit příliš syté a tmavé odstíny. Při použití sytých a tmavých odstínů ve větší ploše může docházet k přehřívání vnějšího souvrství zateplovacího systému. Při častém přehřívání plochy zateplovacího systému dochází k dilatačním pohybům jednotlivých vrstev. Každá fasádní barva nebo omítka má ke svému odstínu přiřazeno % SVĚTELNÉ ODRAZIVOSTI, které se stanovuje indexem HBW. Pro použití na kontaktní zateplení je vhodnou použít odstíny v rozmezí HBW 30 - 100. Omítky se sytým odstínem ztrácí svou schopnost odrážet světlo a pod povrchem omítky tak dochází k velkým teplotním výkyvům. V letních měsících můžou být maxima až kolem 70°C. Odstíny s nízkým HBW (<30) lze použít na zateplení s minerální vatou s kolmým vláknem a armovací vrstvou min. 6 mm. Při použíti na fasádní polystyren je ideální použít systém, který je na takto syté odstíny navržen. Výrobci fasádních barev a omítek nedoporučují na kontaktní zateplovací systémy použít odstíny, jejichž světelná odrazivost stanovená indexem HWB je nižší než 25% (akrylátové a silikátové omítky) a 30% (silikonové, silikon-silikátové omítky). Přičemž černá je 0% a bílá je 100%. Tato hodnota je důležitá pro budoucí barevnou stálost omítky. Při použití sytých odstínů ztrácí omítka schopnost „odrážet světlo“ ze svého povrchu. To vede k přehřívání výztužné vrstvy s omítkou, kde může teplota v letních měsících dosahovat až +70°C. To má zásadní vliv na objemovou stálost fasádního polystyrenu a barevnou stabilitu omítky. V případě, že trváte na aplikaci omítky v odstínu pod HWB 25%, doporučují výrobci zateplovacích systémů na výztužnou armovací vrstvu použít disperzní stěrková lepidla s kevlarovými vlákny. Výztužná vrstva by v takovém případě měla mít tl. 7 mm.

Zásadním faktorem při výběru odstínů je i cena. Každý z předních výrobců fasádních omítek a barev na Českém trhu rozděluje své barevné odstíny do několika cenových skupin. Pro tmavší a sytější odstíny je potřeba více barveného pigmentu na probarvení. To má zásadní vliv na cenu. Na tento faktor si dejte určitě při výběru pozor. Například u výrobce CERESIT najdete ve vzorníku Colours of Nature 5 cenových skupin A,B,C,D,E. U silikonové omítky je orientační cena skupiny A 41,09 Kč/Kg, u skupiny E je to už ale 73,29 Kč/Kg. Na celém balení už je pak rozdíl ve stokorunách. No a na celém domu už je tento rozdíl opravdu znatelný.

Důležitost komplexního zateplení

Částečné zateplení domu neznamená zateplení domu s úsporou. Tím, že zateplíte pouze jednu nebo dvě stěny, přesunete nežádoucí jevy na jiné místo a teplo vám uniká dále a o to intenzivněji na místech, kde jste zateplení stěn neprovedli. Tento jev se dá přirovnat k obrácenému jevu otevřené ledničky. Co se stane, když otevřete doma ledničku a necháte ji otevřenou delší dobu? Začne vám na stěnách kondenzovat vlhkost, zvýší se teplota v ledničce a jídlo se vám postupně zkazí. Nehledě na to, že se zvýší náklady na výrobu studeného vzduchu, který se bude snažit potraviny postupně ochlazovat. Tohoto samého efektu, ale v opačném případě, dosáhnete u částečně zateplené fasády. Jsou případy, kde je částečné zateplení nevyhnutelné. Jedná se o řadové zástavby a místa se složitým napojením na další domy a přiléhající konstrukce. Tady se nabízí kombinace venkovního zateplení stěn s částečným vnitřním zateplením. S kombinovaným řešením zateplení jsou dobré zkušenosti. Vždy dbejte na dodání certifikované skladby fasádního zateplovacího systému a nakupujte ho jako produkt se všemi doporučenými materiály a příslušenstvím.

Příprava podkladu a vlhkost

Všechny technologické předpisy uvádějí jedno ze základních a nejdůležitějších pravidel: podklad pod zateplení fasády kontaktním způsobem musí být čistý, suchý, nosný, bez mastnot a nečistot. U starších domů dochází vlivem poškození, nebo nedostatečné hydroizolace, k prosakování vody a vodních par do zdiva objektu. To způsobuje vlhké mapy na fasádách a vede k postupnému narušení podkladu. U břízolitových omítek, které mají vysoký difúzní odpor, se lze setkat s jevem, kdy vlhkost postupovala až do výšky 3m nad základové zdivo a na omítce to viditelně nebylo znát. V momentě, kdy se začínala dělat diagnostika podkladu před lepením izolantu poklepem, se zjistilo, že do této výšky byla omítka dutá a musela se osekat. V těchto případech je nejprve nutné odstranit příčinu vlhnutí, nechat zdivo vyschnout a až následně pokračovat v zateplovacích pracích. Pokud by se na takto mokrý podklad nalepily fasádní polystyrenové desky, začala by se vlhkost objevovat na vnitřní straně zdi, kde by se začaly vyskytovat plísně. Po odstranění příčin vlhkosti ve zdivu a následném zateplení se dokáže zbytková vlhkost obsažená ve zdivu postupně odpařit do interiéru a zdivo tak postupně vysychá. U novostaveb postavených z pórobetonových tvárnic nebo keramických cihel se doporučuje zateplovat až za 12 měsíců po postavení. Důvodem je zbytková vlhkost z výroby, kterou bloky obsahují a zabudovaná vlhkost vzniklá při výstavbě. Pórobetonové bloky mohou při dovozu na stavbu z výroby obsahovat až 30% vlhkosti, která se postupně během 5-ti let sníží na 5-2%, což má vliv na jejich tepelně izolační a akumulační schopnosti. Zateplovat novostavbu doporučuji až po dokončení všech mokrých procesů v domě, tj. vyzrání betonu, omítek, potěrů a vyschnutí stavební vlhkosti.

tags: #vnejsi #omitka #na #polystyren #tloustka #informace

Oblíbené příspěvky: