Komplexní řešení odvodnění vody z pozemku na dlažbu

Při plánování a realizaci zpevněných ploch je důležité nezaměřovat se pouze na výběr materiálu a samotnou pokládku. Klíčovým prvkem, který zásadně ovlivňuje životnost a funkčnost dlažby, je drenážní systém. Nedostatečné odvodnění totiž vede k hromadění vody, narušení podkladu, vzniku nerovností, a v horším případě až k propadání dlaždic nebo jejich vyboulení v zimním období.

Voda, která se hromadí pod zpevněnou plochou, je jedním z nejčastějších důvodů poškození dlažby. U pojízdných ploch je toto riziko ještě vyšší. Drenážní řešení pod dlažbou je nezbytným krokem pro každou kvalitní a dlouhodobě stabilní realizaci. Ať už pokládáte dlažbu kolem domu, na příjezdovou cestu nebo na zahradní cestičku, správně navržený odvodňovací systém zajistí, že voda nebude ničit podklad ani narušovat estetiku dlažby.

Možnosti řešení odvodnění pod dlažbou

Existuje několik možností, jak řešit odvodnění pod dlažbou. Nejjednodušším a zároveň velmi účinným řešením je vrstva z hrubého drceného kameniva (např. drenážní štěrk - hrubá frakce). Tato vrstva by měla být minimálně 10-20 cm silná, v závislosti na typu půdy a plánovaném zatížení. U průjezdných nebo větších zpevněných ploch je vhodné zvážit ještě silnější vrstvu.

Použití geotextilie mezi zemním podložím a štěrkovou drenážní vrstvou zamezuje pronikání jemných částic do štěrku, čímž se udržuje propustnost a stabilita drenáže. Klíčové je použít drenážní štěrk, geotextilii, případně drenážní trubky, a vždy myslet na odvod vody do bezpečných míst.

Sklon terénu - jednoduchý, ale účinný trik

Prvním krokem je myslet na to, jak vůbec voda teče. Chodníky, terasa nebo trávník by měly mít jemný sklon směrem pryč od domu. Stačí pár centimetrů na každý metr a problém s loužemi bude o dost menší. Díky vhodnému sklonu terénu voda odtéká od základů sama, aniž byste museli instalovat složité systémy.

Čtěte také: Využití jedlového dřeva ve stavebnictví

Vsakovací pásy a drenáž

Na místech, kde se voda u domu často hromadí, mohou vsakovací pásy udělat velký rozdíl - a přitom jejich instalace není nijak složitá. Jedná se o podzemní trubky nebo štěrkové dráhy, které přebytečnou vodu odvádějí a zároveň ji nechávají postupně vsáknout do země. Fungují téměř všude - kolem chodníků, teras i záhonů - a jejich nasazení nevyžaduje žádné komplikované stavební úpravy. S odtokem přebytečné vody vám pomůže drenážní systém. Ten se skládá z drenážních trubek, které vodu odvádí z míst, kde je jí nadbytek. Vodu poté můžete buď zadržovat v jímce, nebo vytvořit systém pro její vsakování.

Nopová fólie

Nopová fólie je speciální plastová vrstva s malými výstupky, které tvoří vzduchovou mezeru mezi zemí a stavbou. Díky tomu brání vlhkosti, aby se dostala do míst, kde nemá co dělat, a zároveň usměrňuje přebytečnou vodu pryč od základů. Je to takový malý, nenápadný prvek, který dokáže předejít spoustě problémů a ušetřit starosti na dlouhé roky dopředu.

Materiály a údržba

Když už se staráte o odvodnění zahrady a chodníků, stojí za to myslet i na materiály, které zde použijete a jejich údržbu. Správně zvolený materiál a jednoduchá péče mohou výrazně prodloužit životnost vaší terasy, chodníků i zahradních prvků a zabránit nepříjemným problémům s vlhkostí.

Dlažba a dlaždice

Mezi nejoblíbenější typy dlažby patří betonová, z přírodního kamene a zámková. Tyto materiály jsou odolné, snadno se udržují a dobře vypadají. U betonové a zámkové dlažby je ale třeba sledovat spáry, aby voda mohla volně odtékat. Doporučujeme používat dlažbu s jemnými spárami nebo spáry vyplněné štěrkem, což zajišťuje odtok vody a prodlužuje životnost dlažby.

Štěrk a písek

Štěrk a písek se využívají například pro vsakovací pásy, drenážní dráhy nebo jako podložka pod chodníky a dlažbu. Umožňují rychlé vsakování vody, jejich instalace je jednoduchá a řešení je finančně nenáročné. Nevýhodou je, že se postupně může splachovat nebo zanášet, proto je potřeba občas štěrk dosypat a prohrábnout.

Čtěte také: JetSurf: Zkušenosti a dojmy

Dřevěné prvky

Mezi dřevěné prvky patří terasová prkna, palisády nebo zahradní lavičky. Jsou estetické, příjemné na dotek a snadno kombinovatelné s ostatními materiály. Nevýhodou je, že jsou náchylné k vlhkosti, hnilobě a plísním. I pár minut pravidelné péče dokáže divy. Když zvolíte správné materiály a trochu je pohlídáte, vaše zahrada a chodníky zůstanou suché, bezpečné a bez problémů po mnoho let.

Analýza problému

Než se pustíte do jakýchkoliv úprav, měli byste důkladně analyzovat, co je vlastně na pozemku špatně. Drží se voda v záhonech, nebo na cestě? Jde o nový pozemek, který ještě nebyl osázen zelení a vydlážděn, nebo jde o starší zahradu? A jsou problémy dlouhodobé, nebo se objevily nově? Pokud máte problém s tím, že je terén nerovný, jako řešení se nabízí terénní úpravy s cílem eliminovat propadlá místa. Díky tomu se v nich nebude voda držet.

Příklad špatného řešení

Někdy se stává, že stavební firma postaví přístavek k domu včetně trativodu z kameniva a zámkové dlažby. Svod ze střechy pak teče do trativodu, který je pod zámkovou dlažbou. Při vydatném dešti na konci zámkovky může stříkat proudem voda. Na dotaz, zda je toto normální a vhodné řešení, může stavební firma odpovědět, že pod dlažbou je jen trativod z kameniva a nevedla se žádná drenáž, a při takových deštích to nestíhá pobrat. Takové řešení může do budoucna vést k problémům, zejména v zimě, kdy hromadící se voda může zamrzat a poškozovat dlažbu.

Vodní imise a legislativa

Voda stékající ze střech, studny, vodní prvky v zahradě, voda vytékající z pozemku a pozemkem protékající - je toho hodně, co je třeba o vodách na pozemcích vědět. Neznalost zákona neomlouvá. Občanský zákoník, konkrétně § 1013, upravuje sousedské vztahy ohledně srážkových vod (imisí). A příslušný paragraf se netýká pouze vztahů přímých sousedů, ale i vlastníků nesousedících pozemků. Vodními imisemi totiž nesmíme rušit ani je.

Co jsou vodní imise?

Imise jako takové představují cokoliv, co vychází ze sousedova pozemku a obtěžuje vlastníka sousedního pozemku při výkonu jeho vlastnického práva. V případě vodních imisí se konkrétně jedná o vodu, která stéká ze střech, vytéká z pozemku nebo tudy pouze protéká, což může omezit výkon vlastnického práva vlastníka sousedního pozemku.

Čtěte také: Přehled ubytování Dobrá Voda

Občanský zákoník vyloženě zakazuje přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda. Možné je to pouze v případech, kdy by se takové konání opíralo o závažný právní důvod. Navíc nový občanský zákoník rozlišuje imise přímé (třeba svádění vody ze střechy na cizí pozemek) a nepřímé. Přímé imise jsou přitom zakázány vždy a ty nepřímé pouze v případě, že přesahují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Vodní imise se vztahují i na rampouchy, které nesmí ohrožovat váš majetek.

§ 1013 občanského zákoníku (Omezení vlastnického práva)

• (1) Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.
• (2) Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo.

§ 1019 občanského zákoníku

• (1) Vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.
• (2) Je-li pro níže položený pozemek nutný přítok vody, může soused na vlastníku výše položeného pozemku požadovat, aby odtoku vody nebránil v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje.

Znamená to tedy, že vlastník pozemku může požadovat po sousedovi úpravu stavby na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh či led na jeho pozemek. Pokud však jde o přirozené stékání vody z výše položeného pozemku, není možné po jeho vlastníkovi požadovat úpravu.

Řešení sporů se sousedy

Pokud se dostaneme k praktickým aspektům, měli bychom si být vědomi toho, že nakládání s vodou může vyvolat spory mezi sousedy, a to až soudní povahy.

1. Dohoda se sousedem: Prvním krokem by mělo být jednání se sousedem a snažení se dosáhnout dohody, která by byla přijatelná pro obě strany.
2. Mediace: V případě, že dohoda není dosažitelná, můžete zvážit možnost mediace.
3. Právní kroky: Pokud dojde k selhání dohody a mediace, je nezbytné zvážit právní kroky.

Služebnost a právo na svod dešťové vody

Existuje též řešení, že je možné domluvit se sousedem uzavření smlouvy o zřízení služebnosti podle § 1270 občanského zákoníku. Konkrétně jde o služebnost okapu a právo svádět dešťovou vodu ze své střechy na cizí nemovitost buďto volně a nebo ve žlabu. Vždy jde o to, v čí prospěch služebnost svědčí a ten pak musí udržovat žlab ve funkčním stavu. Existuje pak dokonce i právo na svod dešťové vody, které upravuje § 1271 občanského zákoníku. Pokud totiž vlastník pozemku využívá srážkovou vodu ze sousedního domu ke své potřebě.

Vodní zákon a nakládání s vodami

V každém případě platí, že povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím žádného pozemku. Prostě si vyvěrají a tečou (proudí). Práva k těmto vodám pak upravuje vodní zákon. Konkrétně jde o zákon č. 544/2020 Sb., kterým se změnil zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon).

Povinnosti vlastníků pozemků s vodními toky

Vlastníci pozemků, na kterých se nachází koryta vodních toků, jsou mimo jiné povinni:

• udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody.
• odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve vodním toku.
• strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku.
• ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku.
• bez náhrady strpět na svém pozemku umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku (např. plavebních znaků apod.).
• strpět průchod osob podél vodních toků.

Vodoprávní úřad pak může dokonce vlastníkům pozemků sousedících s koryty vodních toků zakázat kácet stromy a keře zabezpečující stabilitu koryta vodního toku.

Obecné nakládání s povrchovými vodami

Dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona je každému dovoleno pro vlastní potřebu odebírat povrchovou vodu nebo ji užívat například k rekreačním účelům (koupání a jiné vodní sporty, bruslení na zamrzlé hladině), praní prádla a podobně. Takto užívat povrchové vody však můžeme jen na vlastní nebezpečí a za případné škody vzniklé při takovém nakládání s vodami nejsou odpovědní vlastníci pozemků koryt vodních toků, správci vodních toků ani jiné osoby.

Za obecné nakládání s povrchovými vodami se však nepovažuje užívání těchto vod k plavbě a nebo k rybářským účelům. O obecné nakládání s povrchovými vodami jde tedy pouze v případě, že není k tomuto nakládání třeba používat zvláštní technické zařízení, jehož provoz by vyžadoval elektrickou, mechanickou a nebo jinou energii.

Studny a vodní díla

Velmi důležitou součástí nakládání s vodami jsou pak také studny. Kopané a vrtané studny jsou navíc zároveň stavbami ve smyslu stavebního zákona, dokonce stavbami speciálními - vodními díly podle § 55 vodního zákona. Vodní zákon definuje studny jako vodní díla sloužící k nakládání s vodami.

Podle § 15 odst. 1 vodního zákona je k provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání nebo k jejich odstranění třeba stavební povolení vodoprávního úřadu jako speciálního stavebního úřadu. § 8 odst. 1 písm. b) vodního zákona se pak jednoznačně uvádí, že povolení k nakládání s podzemními vodami je třeba k jejich odběru. Stavební povolení se proto týká každé studny kopané i vrtané a je dokonce třeba i k opravě (rekonstrukci) stávající studny. Rekonstrukci studny je třeba ohlásit vodoprávnímu úřadu a ten rozhodne, zda je natolik rozsáhlá, že je třeba stavební povolení. Stavební povolení pak potřebujeme i pro prohloubení kopané studny vrtáním. Při stavbě nové studny je možné před podáním žádosti o stavební povolení udělat zkušební vrt. A stavební povolení je pak třeba vyřídit dříve, než se začne se samotným hloubením studny. O stavební povolení žádáme na příslušném vodoprávním úřadu, který je součástí obecního úřadu.

Zadržování vody na pozemku

Co se týká dalšího nakládání s vodou, není nijak omezeno budování vlastních zahradních potůčků, jezírek a tůní, případně fontán s vlastní cirkulací a filtrací vody. Na soukromém pozemku je ale situace jiná a je pochopitelné, že podmáčená zahrada je jen těžko použitelná. Zejména u novostaveb platí, že je pozemek podmáčený kvůli chybějícím rostlinám. Jejich kořenový systém totiž pomáhá pozemek zpevnit, zabraňují erozi půdy. Rostliny navíc vodu natahují a pomáhají skrz listy jejímu rychlejšímu odpařování. Počítejte přitom s tím, že potrvá několik měsíců, než rostliny zakoření a zesílí a situace se stabilizuje. Tisovec dvouřadý (Taxodium distichum) je ideální dřevinou do trvale zamokřené zahrady.

Shrnutí řešení odvodnění

Louže na terase, kluzké chodníky a věčné starosti s vlhkostí dokáží pohodu na zahradě pěkně pokazit. Přitom to nemusí být zase tak složité! Stačí znát pár triků jak odvést vodu pryč, ochránit před ní terasu i záhony a proměnit tak venkovní prostor v místo, kde vás místo starostí čeká jen radost a odpočinek.

tags: #voda #teče #z #pozemku #na #dlažbu

Oblíbené příspěvky:

• Podrobnosti o PVC dopravních pásech
• Inspirace pro dřevěné studny
• Použití Lukoprenu S 6410 v akvaristice
• OSB desky a vlhkost
• využití strojní lepenky v praxi