Vodicí linie a bezbariérovost ve veřejném prostoru

Základní podmínkou aktivního zapojení člověka do života společnosti je přístupnost prostranství a staveb, jejich užívání a možnost se v nich volně pohybovat. Jde o naplnění práva na svobodu pohybu v nejširším slova smyslu. Toto právo je u občanů se zdravotním postižením omezováno architektonickými, dopravními a informačními bariérami, jejichž existence je v řadě případů zcela neopodstatněná. Jejich odstranění vede k celkové humanizaci prostředí pro všechny občany.

Všeobecně stále přetrvává mylný názor, že bezbariérové řešení staveb a veřejných prostranství se vztahuje jen na trvale zdravotně postižené, a to o osoby na vozíku, neslyšící a nevidomé. Ve skutečnosti se bezbariérovost týká mnohem širšího okruhu osob s ostatními vážnými pohybovými postiženími a omezeními, jako jsou malé děti, lidé s kočárky, cestující se zavazadly, senioři se sníženou pohyblivostí, schopností rychlé reakce a odhadu situace, osoby postižené dočasně vlivem úrazu, či lidé malého nebo nadměrného vzrůstu.

Legislativní rámec a normy pro přístupnost

V tomto směru došlo v oblasti legislativy k výraznému pokroku. Základním předpisem upravujícím otázky odstraňování architektonických a dopravních bariér je stavební zákon č. 183/2006 Sb., který v § 2, odst. (2), písm. e) bezbariérové užívání staveb staví na úroveň obecných požadavků na výstavbu, jejichž právní rámec je založen v § 169, odst. „Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu stanovené prováděcími právními předpisy.“

S účinností nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. došlo ke zrušení vyhlášky č. 398/2009 Sb. V návaznosti na § 329 odst. Pojem bezbariérové užívání staveb je stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. rušen a v § 13 písm. Přístupnost je podle ustanovení § 145 odst. 1 písm. e) jedním ze základních požadavků na stavby. Podrobné požadavky na přístupnost stanoví vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, která se v § 29 odst.

Detailní řešení všech staveb z hlediska jejich bezbariérové přístupnosti a užívání je v prováděcím předpise stavebního zákona, a to ve vyhlášce č. Tato řešení musí být srozumitelně vyjádřena v projektové dokumentaci, aby mohla být následně kontrolována v textové a výkresové části. Požadavky na projektovou dokumentaci jsou předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, která se nevztahuje na projektovou dokumentaci pro stavby letecké, stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací podle § 194, písm. c) stavebního zákona, s výjimkou dokumentace pro vydání společného povolení pro stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací.

Čtěte také: Použití rohových držáků a lišt

Pro dopravní stavby je v platnosti vyhláška Ministerstva dopravy č. 146/2008 Sb. o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění pozdějších předpisů, která stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro letecké stavby, pro stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. Tato vyhláška se nevztahuje na dokumentaci pro vydání společného povolení stavby drah a dokumentaci pro vydání společného povolení stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací.

Nutno zdůraznit, že v ČR pro navrhování, provádění a povolování požadavků na bezbariérové užívání staveb platí stavební zákon, jeho prováděcí vyhlášky a příslušné české technické normy. ČSN 73 4001 platí pro navrhování přístupnosti a bezbariérového užívání nových pozemních staveb a staveb dopravní infrastruktury, změny záměru před jeho dokončením, změny dokončené stavby v zastavěném území, v zastavitelných plochách v návaznosti na předpokládané výstavbě. Norma platí pro stavby občanského vybavení, stavby pro bydlení, stavby pro výkon práce, komunikace pro pěší a veřejná prostranství. Norma neplatí pro stavby rodinných domů a stavby pro rodinnou rekreaci včetně přístupů k nim.

V říjnu 2013 vstoupila v platnost ČSN P ISO 21542 Pozemní stavby - Přístupnost a využitelnost vybudovaného prostředí. Tato předběžná norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 21542:2011 a je určena k ověření. Revize původních ČSN budou postupně zohledňovat vydanou ISO 21542:2011. V srpnu 2021 byla do českého normového prostředí přijata další mezinárodní norma ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí - Funkční požadavky a v návaznosti na tuto normu v říjnu 2021 technické normalizační informace TNI CEN TR 17621 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí - Technické prováděcí požadavky a specifikace a TNI CEN TR 17622 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí - Posouzení shody.

Typy zdravotních postižení a jejich specifické potřeby

Základním cílem je poskytnout informace vytváření podmínek bezbariérové přístupnosti prostředí pro aktivní tvorbu a koordinaci řešení území za účelem jeho zkvalitnění a dalšího rozvoje. Pozornost je zaměřena na přístupnost dvou základních skupin zdravotně postižených: tělesně a zrakově. Na základě jejich potřeb samostatného bezpečného pohybu a orientace a nezbytně nutných manipulačních prostorů musíme přistupovat k vlastnímu návrhu a realizaci.

Osoby s omezenou schopností pohybu

Omezená schopnost pohybu a orientace je široký pojem pro stanovení jednotných požadavků samostatného a bezpečného pohybu. Příkladem jsou osoby na vozíku pro invalidy a vážným pohybovým postižením, např. osoby s berlemi či francouzskými holemi. Pro jejich snadný pohyb je nezbytné eliminovat nebo zajistit možnost překonání rozdílů ve výškových úrovních. Výškové rozdíly a délkové mezery, které mohou být snadno překonatelné ostatními uživateli, musí být v co největší míře minimalizovány. Při vytváření vnějšího prostředí musíme vzít také v úvahu stále se zvyšující počet elektrických vozíků, které oproti ručním vozíkům snižují schopnost překonat horizontální a vertikální proluky.

Čtěte také: Vše o instalaci vodítek pro posuvná skla v teráriu

Návrh optimálního prostředí pro pohybově postižené osoby vychází z prostorových nároků lidí pohybujících se na invalidním vozíku a z jeho rozměrových parametrů. Minimální průchozí šířka 900 mm pro osobu na vozíku je identická také pro osoby chodící o holích, pomocí chodítka nebo pro osoby s dětským kočárkem. Pro snadný provoz je optimální šířka 1 200 mm.

Děti na vozíku jsou zcela opomíjenou skupinou všech návrhů a realizací. Vzhledem k jejich vzrůstu jsou dosahové vzdálenosti zcela odlišné než u dospělých osob.

Základní rozměrové parametry invalidního vozíku a manévrovací plochy

Jedná se pouze o orientační údaje, přesné rozměry jsou závislé od typu vozíku.

• Minimální manévrovací plocha pro vozík je 1 500 x 1 200 mm, což umožní otočení o 180°.
• Vlastní návrh musí vycházet z možností otočení vozíku o 360° s odpovídající plochou 1 500 x 1 500 mm.

Umístění ovládaných prvků

Výškové umístění mobiliáře a jiných ovládaných prvků je odvozeno od možností čelního nebo bočního přístupu osoby na vozíku. Velmi častým opomíjeným faktem je, že tito lidé ovládají prvky v podstatě z podélné a kolmé osy vozíku (např. nevhodně umístěné zvonky v rohu závětří bez odsazení min. Často opomíjeným faktem umístění různých ovládacích prvků je dosahová vzdálenost, která je nejvýše 1 200 mm od úrovně podlahy.

Osoby se zrakovým postižením

Pohyb nevidomého je závislý na možnosti získávání srozumitelných a správně řazených hmatových informací, jejich soustřeďování do tras s identifikací nebezpečných, nepřístupných a orientačně důležitých míst. Osoby s úplnou ztrátou zraku potřebují pro zajištění samostatného a bezpečného pohybu a prostorové orientace srozumitelně a jednoznačně (technikou slepecké hole) identifikovat hmatové prvky a značení, trasování vycházející z prvků a jejich vazeb zjistitelných hmatem a akustické informace.

Čtěte také: Rozměry dřevěných obrubníků OBI

• Užití nereflexních značek se silným barevným kontrastem.
• Krátké a lehce srozumitelné nápisy, psané velkými písmeny.
• Plány umístění, pokyny pro nákup jízdenek apod.

Nevidomý pro samostatný pohyb získává základní poznatky hmatem prostřednictvím bílé slepecké hole a nášlapem. Technika bílé hole se uplatňuje především v exteriéru. Pro osobu chodící se slepeckou holí je potřebný pruh při krátkodobém zúžení nejméně 900 mm, optimálně 1 200 mm. Pro samostatný pohyb osob se zrakovým postižením musí mít prvky vnímatelné slepeckou holí a nášlapem zajištěny hmatový kontrast vůči okolí a správně materiálově řešeny.

Starší osoby

Pro starší osoby nabývá na významu přístupnost a dosažení cíle pomocí chůze. Tato skupina není schopna ujít vzdálenost 350-450 m bez zastávky, což je nutné respektovat při návrhu bezbariérových pěších tras a vhodném umístění mobiliáře (lavičky). Značný problém pro chůzi starších lidí představují výškové rozdíly. Při překonání těchto rozdílů je nutné zajistit různá opatření ke snížení únavy a nesnází použitím podpory, např. zábradlí, madla, podesty apod.

Vodicí linie a hmatové prvky

Vodicí linie je dlažba, která má své pevné místo v každém veřejném prostoru, kde záleží na bezpečné orientaci osob se zrakovým omezením. Díky výrazným výstupkům na povrchu a možnosti kombinace s kontrastními barvami - přírodní, červená a antracitová - plní nejen funkci vodicí, ale také estetickou a prostorově členicí. Její čistý tvar a přímá linie umožňuje snadné začlenění do systémů chodníků, přechodů, nástupišť či areálů. Výborně se kombinuje s dlažbami řady Parketa, Kostka a Obdelník, které tvoří základní strukturu okolí. Vodicí linie však neslouží jen nevidomým - výborně se hodí i pro vizuální vymezení cest, směrů a okrajů. Její použití tak podporuje univerzální design a přístupnost.

Typy vodicích linií

Hmatové prvky

Hmatové prvky musí být jednoznačně identifikovatelné holí a nášlapem od okolí podle jejich rozměru a povrchu.

Vodicí linie

Vodicí linie je součást prostředí nebo stavby sloužící k orientaci osob se zrakovým postižením při pohybu v interiéru i exteriéru. Vodicí linie jsou přirozené vodicí linie a umělé vodicí linie.

Vodicí linie pro přecházení

Vodicí linie pro přecházení slouží k orientaci osob se zrakovým postižením při přecházení. Zřizuje se, pokud je trasa přecházení delší než 8000 mm, vedená v šikmém směru nebo z oblouku o poloměru menším než 12000 mm a navazuje na signální pásy na chodníku. V případě, kdy nelze zajistit směrovost vedení signálním pásem na komunikaci pro pěší, tzn. že signální pás je kratší než 1000 mm, navrhuje se vodicí linie pro přecházení sběrných komunikací.

Materiály pro hmatové prvky

Výrobky pro vytvoření těchto prvků pro samostatný pohyb osob se zrakovým postižením nelze na určených stavbách použít k jinému účelu. Zvláště u komunikací pro pěší je nutno používat ty materiály, které jsou v souladu s Nařízením vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky (Příloha č. 2, bod 12.).

Specifické typy dlažebních prvků

• Betonová dlažba tl.
• Dlažba z umělého kamene tl.
• Plastické pásy pro signální, varovné a hmatné pásy, s vyztuženými výstupky pravidelného tvaru podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb.

Jednou ze sledovaných vlastností těchto výrobků je tvarové řešení hmatné dlažby. Reliéfní povrch s max. s výstupky o rozměrech 25 x 25 mm, 20 x 20 mm a 40 x 40 mm s max. Šířka lemovacího pásu musí být min. 250 mm.

Počet spár mezi dlažebními prvky v délce 1 m lemujícího pásu je max. Počet spár mezi dlažebními prvky na šířku 250 mm lemujícího pásu je max. Šířka lemovacího pásu musí být min. 250 mm (pozn. v nových OTP bude min. 300 mm).

Vodicí pás přechodu

Vodicí pás přechodu se zřizuje, je-li místo pro přecházení/přechod pro chodce delší než 8,00 m, nebo je vedené v šikmém směru nebo z oblouku o poloměru menším než 12,00 m. Vodicí pás pro přecházení se zřizuje i v případě, je-li mezi obrubníky vzdálenost menší než 8 metrů a v případě, že není zajištěna směrovost signálním pásem na chodníku, tzn. signální pás je kratší než 1,5 m na jeho kratší hraně.

„Značka č. V 7 se za podmínek stanovených zvláštním předpisem doplňuje hmatovými prvky pro osoby se zrakovým postižením. Hmatové prvky = zde vodicí pás přechodu šířky 550 mm, pokud má být hmatový, bezpečný a funkční, musí být vystouplý po celou dobu své životnosti, aby zajistil hmatový kontrast, zn. Vodicí pás přechodu bývá tedy v praxi využíván jako zvláštní forma umělé vodicí linie, která slouží k orientaci osob se zrakovým postižením při přecházení. Jeho geometrie je daná, musí mít celkovou šířku pásu 550 mm a skládá se z pásků v počtu 2 x 3 ks o výšce 4 mm. V koridoru umělé vodicí linie min. Upozornění: Aby byl vodicí prvek funkční, musí být detekovatelný, rozpoznatelný bílou holí a nášlapem od okolí (dodrženy výškové parametry), protože je určen pro osoby se zrakovým postižením (dle ČSN zajištění přístupnosti pro osoby se sníženou schopností orientace).

tags: #vodici #linie #obrubnik #co #je

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat a používat pilu na pórobeton
• Svatební kameraman Filip Tesař
• Využití kontryhelu obecného
• Moderní využití dýh v truhlářství
• Police od AtmoWood