Vodorovná izolace svépomocí: Klíč k suchému a zdravému domovu

Kvalitní izolace, včetně správné volby materiálu a aplikace, je klíčovým preventivním krokem, jak u nových, tak u stávajících staveb. Izolace zabraňuje pronikání zemní vlhkosti a vody do stavby. Nedostatečná nebo špatně provedená izolace může vést k vážným škodám a finančním nákladům, a její opravy často vyžadují další nákladné investice. Vlhkost je nepřítelem každého domu. Když se dostane do konstrukce, umí napáchat pěknou paseku. Zvlášť ohrožená je přitom část stavby pod terénem, která musí odolávat vlhkosti hned z několika zdrojů.

Dále se zaměříme na různé aspekty vodorovné izolace, včetně ochrany proti radonu, postupy při izolování základové desky a možnosti sanace vlhkého zdiva svépomocí.

Hydroizolace základové desky: Prevence proti vlhkosti a radonu

Vlhkost je největším nepřítelem každého domu. Ochránit ji můžete vhodně zvolenou a správně provedenou hydroizolací. Protiradonová izolace je důležitá pro ochranu lidského zdraví.

Význam protiradonové izolace

Radon je půdní plyn, který se v přírodě vyskytuje běžně. Radon je v různých koncentracích přítomný v podstatě všude. Problém ale nastává, když proniká z podloží do uzavřeného prostoru domu. Přeměňuje se na další radioaktivní prvky, které při vdechnutí ozařují dýchací cesty. Vysoké dávky ozáření mohou způsobovat rakovinu plic - dle serveru Deník.cz kvůli němu zemře 900 lidí ročně.

V běžném venkovním prostředí není jeho koncentrace tak vysoká. Ale v uzavřených prostorech jako jsou domy se může jeho hladina nebezpečně zvyšovat. U starších domů probíhalo větrání tak nějak přirozeně netěsnostmi. U moderních „vzduchotěsných“ domů bez rekuperace nemusí být výměna vzduchu tak intenzivní a může docházet k hromadění radonu v interiéru. Zvláště, pokud je nějaká netěsnost v hydroizolaci, nebo okolo prostupů. Maximální povolená koncentrace radonu v novostavbě by neměla překročit hodnotu 200 Bq/m3. Samozřejmě, že čím nižší koncentrace, tím lépe.

Čtěte také: klíč k dlouhé životnosti plotu

Kde na nás radon číhá, ukáže radonová mapa. Zrovna na našem území je to víceméně všude. Radonové riziko a stupeň koncentrace se liší v závislosti na typu geologického podloží. Dovnitř špatně izolovaných budov se radon dostává kvůli teplotním rozdílům a následnému komínovému efektu. Povinnost měření a stanovení radonového indexu ukládá stavební zákon. Protiradonová izolace totiž musí být součástí každé novostavby. Jakým způsobem se proti radonu chránit vám ale přesněji určí projektant. Základem pro volbu správné izolace je protokol o měření radonu na daném místě. V jeho závěru se dozvíte, jestli má váš pozemek nízký, střední nebo vysoký radonový index.

Příprava podkladu a materiály

Při stavbě domu se doporučuje dát podkladní betonovou desku pořádnou hydroizolaci proti vodě i radonu. Desku je potřeba nejdřív důkladně očistit a zbrousit hrany, aby pásy dobře přilnuly a nepraskaly. Nejhorší a nejvíc zdlouhavé je izolování KG prostupů a kabelových chrániček. Deska zrála 3 měsíce a v březnu, když se udělalo hezky a teplo, jsem se vrhnul na izolaci pod nosné zdi. Nakoupil jsem penetraci a sehnal přes bazar asfaltové pasy hydroizolace Glasek 40 special mineral. Glastek 40 special mineral je vhodný proti radonu, který je na pozemku v nízkých hodnotách a dle výkresové dokumentace je jej doporučeno použít.

Při penetrování a nanášení hydroizolace máme na výběr ze dvou možností:

1. Vše můžeme aplikovat po celé ploše a následně překrýt ještě jednou vrstvou betonu, tzv. potěrem, aby nedošlo k poškození izolace. Tato varianta má výhodu v tom, že izolaci máme hned od začátku spolehlivě chráněnou a už se k ní nemusíme vracet a ani se o ni starat.
2. Můžeme napenetrovat jen pruhy pod obvodovým zdivem a následně aplikovat hydroizolační pásy v metrové šířce s přesahem přes desku zhruba 15 cm. U stavby svépomocí je toto rozumná varianta, neboť stavebník je sám vůči své stavbě zodpovědný. Výhodou je to, že ušetříme za potěr a tím i tloušťku podlahy. Je ale potřeba být hodně zodpovědný, aby se při stavbě ochránila i ta izolace, která už je aplikovaná.

Po 10 dnech po betonování základové desky a neustálém poctivém kropení betonu odstraníme šalovací prkna a desku řádně očistíme koštětem. Je nutné mít desku bez prachu a hrubých nečistot. Pokud v betonu objevíme nějaké drobné nerovnosti, sklepneme je kladívkem.

Postup aplikace asfaltových pásů

Nejprve se pod nosnými zdmi, v místě kde se bude navařovat hydroizolace, deska napenetruje. Penetrace by měla být nanesená o něco více, než je šířka pásu hydroizolace na suchý a čistý povrch a po nanesení by měla 24 hodin schnout. Až poté by se měla navařovat hydroizolace. Typ hydroizolace navrhne projektant v projektové dokumentaci. Asfaltové pásy se navařují plynovým hořákem. Všechny spoje musí být s přesahem minimálně 10 cm.

Čtěte také: Jak provést vodorovnou hydroizolaci zdiva gumoasfaltem

Stavbu budeme zakládat na cihlu širokou 38 cm. K tomu připočteme 15 cm přesah přes desku a 10 cm minimální přesah pásů přes sebe. Tak nám vyjde, že použijeme celé metrové hydroizolační pásy. Z role odstraníme přebalovou pásku. Následně pás rozvineme a urovnáme. Připravíme si ho tak přesně do míst, kam ho budeme natavovat. Poté pás z jedné strany smotáme zpátky přibližně do poloviny délky role.

Nyní vezmeme do ruky hořák, povolíme ventil, škrtneme zapalovačem a můžeme začít natavovat. Hydroizolaci je důležité pořádně natavit, aby k podkladu dobře přilnula. Na druhou stranu musíme dávat pozor na to, abychom izolaci úplně nepropálili a tím ji nezničili. Při natavování stojíme za hydroizolací. Hořákem navaříme roli, kterou postupně nohou rozvíjíme po desce. Asfaltové pásy mají ze spodu jakoby vrstvu celofánu, když ten se roztaví, dá se krásně poznat, kdy je to dost rozehřáté na položení. Hořákem se nahřívá i penetrace a asfalt se krásně taví.

Při provádění izolační vrstvy jsou nejkomplikovanější detaily. U základové desky jsou to většinou detaily s prostupy, kde nám prochází nějaká plastová trubka, chránička atd. Opracování tohoto detailu je docela náročné i pro zkušeného izolatéra. Materiál můžeme spálit. Takže napojit to tak, aby to fungovalo, je docela náročné. Proto může být pro svépomocníka lepší použít nějakou izolaci zastudena, která se aplikuje na ten detail a dobře se spojí s asfaltem i s plastem.

Pokud nemáme tvarovku pro napojení, postupujeme tak, že hydroizolaci uřízneme 10 cm za prostupem. Směrem k prostupu vedeme rovný řez a následně vyřízneme potřebný tvar. To stejné provedeme i z druhé strany a obě vrstvy asfaltového pásu k sobě následně napojíme. Při práci bychom správně měli používat izolatérskou špachtli. Nakonec napojíme na trubku tzv. manžetu.

U přesahu izolace ven záleží i na tom, jaká bude poloha výsledného terénu oproti úrovní izolace. Pokud upravený terén kolem domu bude dostatečně nízko, například 20 cm pod úrovní izolace, můžeme izolaci zakončit na konci betonové desky. Pokud by ale terén byl výš, je potřeba se s izolací dostat těch cca 20 cm nad terén. Takže vodorovnou vrstvu izolace přetáhneme dolů, vyzdíme vodorovnou stěnu a uděláme zpětný spoj, kdy izolaci navaříme a vytáhneme nahoru.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

Dvouvrstvá izolace pro maximální ochranu

V projektu byla navržena jednovrstvá izolace Glastek special mineral bez AL folie, která slouží jako ochrana proti střednímu radonu, avšak izolace s AL fólií má propustnost 100x menší! Tedy jsem se nakonec rozhodl pro tuto, ta však nesmí být použita samotná, aby nedošlo k proděravění AL folie od drobných kamínků vystupujících z desky, takže se doplnila vrstvou standardní izolace V60S35. Skladba izolace je nyní taková:

• Základová deska 14-18 cm.
• Penetrace Dek Primer.
• Asfaltová izolace DEKBIT V60S35 s přesahem 15 cm nataveným na okraje desky dolů.
• Asfaltová protiradonová izolace DEKBIT AL40 (pod části garáže Glastek 40 spec. Mineral) s přesahem 25 cm bude zahnuta směrem nahoru na první řadu cihel.

Kolem celého domu půjde po obvodu pás 1 metr vysoký, který půjde od první řady cihel, zde bude spojen s AL40 přes desku, zde bude spojen s V60S35 až po vylitý základ. Na této obvodové izolaci pak bude přichycen extrudovaný polystyren 6 cm pro izolaci základu. Navařování bude opatrnější, aby nedošlo k rozpuštění polystyrenu v cihlách nebo je možné izolaci přilepit.

Na první vrstvu jsme tedy položili základní izolaci V60S35, a to s přesahem přes desku 15 cm, okraj se rovnou ohnul a navařil k desce. Přesahy přes jednotlivé pruhy jsem dělal vždy 10 cm a pořádně je prohřál, až z nich pomalu tekl asfalt. Vždy je prý důležité, aby spoje byly udělány hodně kvalitně. K desce to stačí navařit trochu, dům to zatíží (PVC izolace je například úplně volně nepřilepená k desce). Dělali jsme rovnou celé pásy 1 metr. Druhá vrstva je cuklá o dalších 10 cm, tedy přesah za deskou je 25 cm, aby stačil na první řadu cihel, čímž rovnou vznikl odskok 10 cm, aby se hezky navařila v prostoru spodní vrstva k spodní vrstvě, horní vrstva k horní vrstvě. Navařování druhé vrstvy šlo perfektně, protože mírou jsme se chytali ke spodní vrstvě a i se to lépe prohřívalo a slepily se k sobě pořádně.

Sanace vlhkého zdiva: Jak zastavit vzlínající vlhkost

Vlhkost je největším nepřítelem každého staršího domu - zvlášť pokud jde o kamenné stavby, které často postrádají jakoukoliv hydroizolaci. Jestli se vám na stěnách objevují mokré mapy, plísně nebo opadává omítka, je nejvyšší čas zakročit. U starších staveb, především kamenných domů, se vlhkost objevuje nejčastěji ze dvou důvodů: vzlínání vlhkosti z podloží (voda proniká do stěn a základů kapilárně, protože chybí vodorovná izolace) a kondenzace vlhkosti ze vzduchu (teplý vlhký vzduch se sráží na chladných stěnách, hlavně ve sklepě a málo větraných místnostech). Před zahájením jakékoli sanace je důležité určit hlavní příčinu.

Nejčastější projevy vlhkosti ve zdivu:

• Bílé solné výkvěty
• Mokrý sokl a opadávající omítka
• Plíseň v rozích nebo za nábytkem
• Zatuchlý zápach ve sklepě
• Studené, vlhké stěny i v obytných místnostech

Metody zastavení vzlínající vlhkosti

Vzlínající vlhkost je nejčastější příčinou mokrých zdí ve starých domech. Voda se kapilárně nasává z podloží a postupně stoupá vzhůru do zdiva, protože dříve se domy stavěly bez vodorovné izolace. Když se přidá sůl obsažená v půdě, která vytahuje vodu ještě výš, vzniká začarovaný kruh - omítky se odlupují, sůl vytváří bílé výkvěty a zdivo nemá šanci vyschnout.

Chemická injektáž zdiva

Chemická injektáž je dnes velmi rozšířený způsob, jak ve zdivu vytvořit novou vodorovnou izolaci bez nutnosti větších stavebních zásahů. Do spodní části zdi se navrtají otvory, do kterých se aplikuje hydrofobní látka - nejčastěji silikonový krém, mikroemulze nebo pryskyřice. Ta pronikne do pórů a kapilár a po vytvrzení vytvoří bariéru, která zabrání dalšímu vzlínání vody. Injektážní krém AquaStop Cream® je silně vodoodpudivý krém (také nazývaný pasta či gel) na silanové bázi s více jak 80% koncentrací aktivních látek silan /siloxanů v obsahu a je určený pro injektáž vlhkého zdiva.

Výhody injektáže:

• minimální zásah do konstrukce, žádné bourání
• vhodné pro cihlové i smíšené a kamenné zdivo
• rychlá aplikace, kterou lze zvládnout i svépomocí (při dodržení správného postupu)

Na co si dát pozor:

• je důležité dodržet správné rozteče a hloubku vrtů
• u hrubého a nepravidelného zdiva může být složitější zajistit rovnoměrné proniknutí látky
• vysoká vlhkost nebo zasolení zdiva může ovlivnit účinnost

Proto se často doporučuje nechat si stav zdiva odborně posoudit, případně injektáž svěřit firmě, která má s daným materiálem zkušenosti.

Mechanické podřezání zdiva

Tato metoda spočívá v tom, že se zdivo vodorovně prořízne a do vzniklé spáry se vloží nová hydroizolační vrstva (např. nerezový plech nebo plastová fólie). Vznikne tak nepropustná linie, která fyzicky přeruší vzlínání vody.

Varianty mechanického podřezání:

1. Vybourá se vždy několik řad cihel nad plánovanou úroveň hydroizolace v šířce 1 metr, položí se pás hydroizolace, opět se zazdí a vybourá se část zdi vedle. Je to velmi pracná metoda, která ale nevyžaduje žádnou speciální techniku.
2. Podřezání ruční ocelovou pilou (lze vypůjčit v půjčovně nářadí). Zdivo se musí vždy klínovat, k čemuž existují určené klíny. Na konci se může provést doinjektování vzniklých kaveren.
3. Do ložné spáry zdiva se z boku narážejí desky nerezového vlnitého plechu ručním pneumatickým kladivem nebo strojně. Nevýhodou této metody jsou velké rázy při zarážení plechů, čemuž musí vyhovovat statika zdiva.
4. Pomocí strojní řetězové pily se prořízne drážka v ložné spáře zdiva, do které se vloží hydroizolační deska (sklolaminát, plast), sloužící jako hydroizolace a utěsní se klíny a rozpínavou maltovou směsí. Kolem stěny je nutný rovný podklad pro řezací zařízení.
5. Do stěny je třeba kromě místa řezu vyvrtat druhý otvor pro diamantové lano, to se nasadí na kladky a navleče na hnací kolo. Tímto způsobem lze řezat i betonové konstrukce a zdivo bez ložné spáry.

Výhody mechanického podřezání:

• při správném provedení poskytuje trvalou a velmi účinnou ochranu
• funguje bez závislosti na vlhkosti nebo typu zdiva

Nevýhody:

• technicky náročné a časově zdlouhavé
• vyžaduje specializované nářadí a zkušenosti, aby nedošlo k porušení statiky
• méně vhodné pro kamenné nebo velmi nerovnoměrné zdi

Elektroosmóza

Elektrofyzikální metoda využívá slabý elektrický proud, který v kapilárách zdiva mění směr pohybu vody - místo aby stoupala vzhůru, je tlačena zpět do země. Do stěn se instalují elektrody propojené s řídicí jednotkou. Systém pracuje trvale a nevyžaduje zásadní stavební zásahy.

Výhody elektroosmózy:

• šetrné řešení vhodné pro historické budovy a památkově chráněné objekty
• nezasahuje do zdiva mechanicky
• funguje dlouhodobě, pokud je systém udržovaný

Nevýhody:

• vyšší pořizovací cena zařízení
• účinnost se může lišit podle typu a zasolení zdiva
• potřebuje trvalé napájení a občasnou kontrolu

Odvlhčení základů a spodní stavby

Zastavit vzlínání ve zdivu je jedna věc - ale bez ochrany základů a okolního terénu může být veškerá práce zbytečná. Základy starých domů bývají bez jakékoli izolace, a pokud se k nim voda z terénu dostane, vlhkost se bude tlačit znovu do stěn, soklu i podlah.

Obkopání základů a svislá hydroizolace:

Tento krok spočívá ve vykopání úzkého výkopu kolem domu - vždy po částech, aby nedošlo k sesuvu půdy nebo porušení statiky. Poté se očistí zdivo až na kámen nebo cihlu, odstraní se staré zbytky omítky a povrch se penetruje. Pak přichází na řadu hydroizolace:

• tradiční variantou jsou asfaltové pásy (IPA) natavené hořákem
• modernější a jednodušší metodou je tekutá guma Kanada - asfaltová emulze, kterou můžete aplikovat jak štětcem, tak nástřikem a případně ji vyztužit geotextilií

Proč sáhnout po tekuté gumě:

• dokonale přilne i ke starému a nerovnému zdivu
• je pružná - zvládne drobné pohyby zdiva bez prasknutí
• dá se aplikovat i v těžko přístupných místech
• odolává vodě, UV záření i mrazu

Důležité je izolaci vytáhnout nad úroveň podlahy interiéru, aby byla napojena na případnou vodorovnou injektáž. Tím se vytvoří kompletní vodotěsná vana.

Nopová folie a drenážní systém

Po aplikaci izolace je potřeba ji chránit před mechanickým poškozením a zároveň zajistit, že voda bude od základů odváděna pryč. Jak na to:

• Přiložte k izolaci nopovou fólii - výstupky směřují ke zdi, čímž vzniká ventilační mezera.
• Ve spodní části výkopu položte drenážní trubku (perforovanou), obalenou geotextilií a zasypanou štěrkem. Trubka musí mít spád a vést do vsakovací jámy nebo kanalizace.
• Nopovou fólii nahoře ukončete lištou těsně nad úrovní terénu.

Odizolování podlahy a soklu

Zapomínat by se nemělo ani na podlahu. Ve starých domech často najdeme pouze udusanou hlínu, škváru nebo beton bez izolace. Vlhkost pak proniká zespodu a obejde nově izolované stěny.

Postup:

• odstranit staré vrstvy až na zhutněné podloží
• položit podkladní beton nebo štěrkopísek
• nanést hydroizolační vrstvu z tekuté gumy
• na ni položit novou betonovou desku s izolací (tepelnou i proti vlhkosti)

Nezapomeňte na napojení: Spojte izolaci podlahy se svislou izolací stěn i vodorovnou injektáží - vytvoříte tak ucelený systém, který zabrání jakékoliv cestě vody.

Doplňková opatření a časté chyby

• Sanační omítky: Pomáhají zdivu dýchat a vizuálně zlepšují stav. Ale pozor - neřeší příčinu, používají se až po izolaci.
• Protiplísňové nátěry: Užitečné na lokální likvidaci plísní. Nezapomeňte ale odstranit příčinu vlhkosti - jinak se plíseň vrátí.
• Úprava terénu: Zemina nebo dlažba kolem domu musí mít sklon od objektu. Opravte okapy a svody, které odvádějí vodu přímo k základům - častý a podceňovaný problém.

Hydroizolace staršího domu je výzva, ale rozhodně ne neřešitelná. Pokud víte, odkud vlhkost přichází, a použijete správné metody - zvládnete hodně i bez pomoci firmy.

tags: #vodorovna #izolace #svepomoci

Oblíbené příspěvky:

• Jak postavit motorové prkno a terasu svépomocí
• Jak správně brousit nože na kameni
• Vše o drážkovacích frézkách
• Podrobnosti o plovoucích podlahách Egger
• Nepropustné a prodyšné chrániče matrací Brotex