Volský Žlab a správa zvěře v českých lesích

Pramení severozápadně od Vepřové a v horním toku je zván též Mlýnský potok. Má délku 16,6 km, vlévá se zprava do Sázavy na jejím ř. km 187,1 v Ronově nad Sázavou. Před Ronovem protéká oborou (cca mezi ř. km 3,4 a 0,6), v níž se na pravém břehu nachází zřícenina hradu Ronov přístupná pouze po turistické značce s nutností jít stejnou cestou zpět. Dále je v Ronově na ř. km 0,5 jez a další jízek - stupeň na ř. km 0,1. V obci stojí také za povšimnutí starobylý most přes Sázavu. Potok nabízí pohodovou plavbu s malým množstvím překážek. Prakticky stále příjemně teče a je široký okolo 3 - 4 metrů. Za Pořežínem se nachází jedna nízká lávka (ř. km 5,1), poté cestní můstek (ř. km 4,3). Potok teče hezkým přírodním údolím a při pohledu z lodi zdánlivě mimo civilizaci. Je zde dost peřejek a objeví se i skála přímo nad vodou. Obtížnost podle stavu vody max. WW I, bez záludností. V oboře Volský Žlab jsou chováni především daňci, mufloni, jeleni lesní a jeleni Dybowského.

Seminář o předcházení škodám působeným spárkatou zvěří

Ve dnech 19.-20. října se v budově Střední lesnické školy Hranice uskutečnil seminář na trvale aktuální téma: předcházení škodám působeným v lesích spárkatou zvěří. Organizátoři oslovili řadu odborníků, kteří připravili celkem 15 referátů. První den semináře proběhla teoretická část, na druhý den byla naplánována exkurze do honitby Libavá (Vojenské lesy a statky ČR, s. p., divize Lipník nad Bečvou).

Prezentované referáty a jejich klíčové poznatky

  • Výživa jelení zvěře: Karel Plaňanský zdůraznil úlohu klidu pro zvěř a doporučil vynechat předkládání jadrných krmiv v zimě. Úživnost honitby je vhodné zvyšovat zakládáním zvěřních políček, jejichž výměra by měla tvořit přinejmenším 1 % plochy honitby.
  • Obora Poněšice - demonstrační objekt LČR: Ing. Jan Zasadil podal informace o historii oborního chovu, přírodních podmínkách a postupech ke snížení škod působených zvěří. Základem jsou únosné stavy zvěře a bohatá nabídka potravy.
  • Lesnické hospodaření a výkon práva myslivosti v honitbě Libavá: Ing. Jan Jeniš se zamyslel nad snahou o dosažení souladu mezi lesnickou a mysliveckou praxí. Zdůraznil specifika honitby Libavá s rozsáhlými plochami, kde má zvěř dostatek klidu a kvalitní pastvy. Přezimovací objekty se v honitbě Libavá osvědčily pro ochranu smrkových mlazin.
  • Škody působené srnčí zvěří - vliv vývoje prostředí a potravní nároky: Doc. ing. Zabloudil, CSc., se zmínil o potravní ekologii srnčí zvěře a zkušenostech s předcházením škodám.
  • Předcházení škodám působeným spárkatou zvěří na kulturních porostech u VLS Mimoň: Ing. Jiří Janota zdůraznil odpovědnost lesníků za stav lesa a nutnost udržení odpovídající početnosti zvěře. Zneklidňování zvěře je významným faktorem ovlivňujícím škody.
  • Sčítání spárkaté zvěře termovizní kamerou z letadel a bezpilotních prostředků: Ing. Jiří Šebek představil možnosti využití termovize pro sčítání zvěře a informoval o připravovaném projektu na vytvoření spolehlivé metodiky.
  • Zvyšování úživnosti honitby pro spárkatou zvěř: Ing. Roman Urbanec, Ph.D., představil přehled hlavních prvků zvyšování úživnosti honiteb, jako je výsadba trvalých remízů, zřizování zvěřních políček a obnova trvalých travních porostů.
  • Potravní ekologie spárkaté zvěře a škody, které zvěř působí okusem: Ing. Jiří Kamler, Ph.D., zdůraznil nutnost hledat cesty k omezení škod působených zvěří na lesních porostech.
  • Chemická ochrana lesních porostů a polních kultur proti škodám působeným zvěří: Ing. Jiří Šíma představil aktuální nabídku repelentů, jejich charakteristiky, ekonomickou náročnost a způsoby aplikace.
  • Vývoj a optimalizace systému agroenvironmentálního managementu: Dr. ing. Petr Marada se zabýval prevencí škod působených zvěří a udržitelným mysliveckým hospodařením.

V diskusním bloku ing. Petr Ziegrosser upozornil na neustálý trend nárůstu populace jelena lesního v ČR. Doc. MVDr. Karel Bukovjan, CSc., měl přednést referát „Výživa zvěře a její vliv na výši škod na lesních porostech na modelovém území obory Volský Žlab“.

Klíčové poznatky ze semináře

  1. Je málo pravděpodobné, že se v chovech zvěře podaří objevit něco převratného, co by jednoduše odstranilo přetrvávající problémy.
  2. Dílčí úspěchy lze dosáhnout kombinací známých metod a jejich důsledným dodržováním.
  3. Každý úspěch je podmíněn množstvím práce a peněz, ne vše se podaří napoprvé.

Exkurze do honitby Libavá

Na pátek 20. října připadla exkurze do honitby Libavá, kde mohli účastníci zhlédnout na různých lokalitách obnovu porostů. Na jednotlivých zastávkách bylo možné diskutovat o řešení problematiky škod v této honitbě VLS, s. p. Součástí exkurze byla též návštěva přezimovací obůrky.

Ochrana raků a invazní druhy ve vodních tocích

Setkání s raky v našich tocích je dnes spíše vzácností. Na vině je nejen zhoršená kvalita vody a úpravy koryt toků, ale také přítomnost nepůvodních druhů živočichů. Kromě našich původních druhů raků (rak říční, rak kamenáč) se u nás již dlouhou dobu vyskytuje také rak bahenní. Klíčem k ochraně původních populací je včasná detekce těchto vetřelců. Právě na tuto metodu se zaměřuje studentský projekt Jakuba Kocoura, který vznikl ve spolupráci s ČSOB, a.s.

Čtěte také: Instalace odvodňovacích žlabů

Rak mramorovaný, invazní druh schopný rozmnožovat se bez samců, se může z jediného jedince rychle rozšířit a ohrozit místní ekosystémy. Díky spolupráci odborníků, ochránců přírody, rybářů a místní samosprávy proběhly opakované výlovy, povápnění a vypuštění rybníka, aby byla populace potlačena. Poslední jedinec byl zaznamenán v roce 2022 a v letech 2023-2025 už žádný rak nalezen nebyl. Případ ukazuje, jak důležitá je včasná detekce, spolupráce a zodpovědný přístup veřejnosti k domácím živočichům.

Mezinárodní spolupráce v ochraně sladkovodních ekosystémů

Skupina šesti studentů z Univerzity Duisburg-Essen v Německu se zúčastnila vzdělávací exkurze organizované Fakultou rybářství a ochrany vod ve Vodňanech. Týdenní program vedený Antonínem Koubou a Phillipem J. Haubrockem, měl za cíl prohloubit jejich porozumění sladkovodním ekosystémům a poskytnout vhled do akademických zvyklostí mimo německé hranice.

Exkurze začala v pondělí sérií prezentací místních odborníků. Den začal přehledem o problematice biologických invazí, který připravil půdu pro podrobnější diskuse o invazních korýších a rybách a významu správné terminologie v tomto oboru. Studenti také zkoumali chování vodních živočichů a navštívili experimentální a odchovné prostory fakulty. Den byl zakončen elektrolovem v náhonu řeky Blanici, který poskytl pohled na rozdíly mezi původními a invazními druhy ryb.

V úterý skupina navštívila Botanický ústav v Třeboni, následovaný návštěvou zdejší rybníkářské oblasti, aby se seznámila s místními chovatelskými postupy. Prohlédli si rybníky určené pro chov kaprů a navštívili provozi pro jejich sádkování a transport. Návštěva rašeliniště Červené blato přidala další zajímavý ekologický pohled.

Středeční program zahrnoval návštěvu Pstruhařství Mlýny, komerční farmy specializující se na chov pstruhů duhových a zpracování ryb, zakončenou podrobnou diskusí o biologii a managementu lososovitých ryb, následovanou návštěvou líhně Národního parku Šumava v Borových Ladách. Studenti se také vydali na místní lokalitu s výskytem raka říčního, jedno z mála míst v regionu, kde je tento kriticky ohrožený druh raka stále hojný.

Čtěte také: Stavební připravenost pro sprchový žlab

Čtvrtek byl věnován pochopení konceptu říčního kontinua pod vedením doc. Martina Bláhy. Tento koncept vysvětluje měnící se podmínky v tocích od jejich pramenů po ústí a následný dopad na tamní organismy.

Případová studie: Exkurze do Rakouska a Maďarska

Exkurze byla zahájena na Biologické stanici Neziderského jezera (Illmitz, Rakousko), která patří mezi světové dědictví UNESCO. Zde byla představena historie a aktuální situace jezera, následovala prohlídka rozsáhlých rákosin a slanisek s rozmanitými druhy ptáků, rostlin a bezobratlých.

Další kroky vedly k největšímu středoevropskému jezeru Balaton, na jehož břehu bylo navštíveno město Keszthely a vybudovaná soustava mokřadů Kis-Balaton. Ta slouží mimo jiné ke snižování živinového a dalšího znečištění přinášeného řekou Zala. Významnou zastávkou bylo termální jezero Hévíz, známé jako největší termální jezero světa, v němž je možné plavat. Unikátní podmínky jezera však také činí velmi atraktivním pro vypouštění řady akvarijních organismů, včetně invazního raka mramorovaného.

V jednom z nedalekých přítoků Balatonu se naskytla příležitost prohlédnout si blatňáka tmavého odchyceného spolu s dalšími druhy ryb. András Weiperth představil lokality s výskytem invazního raka červeného v Pétfürdő a v jednom z přítoků jezera Velence v Gárdony.

Následující den se účastníci přesunuli do Budapešti k dalším lokalitám. První z nich byl soutok potoka Bükkös s Dunajem, který slouží jako důležité refugium pro řadu druhů ryb. Později se přesunuli k termálnímu přítoku potoku Barát, kde se zaměřili na odlov raků. Podařilo se ulovit raka červeného a raka mramorovaného. V centru města, konkrétně na Markétině ostrově, byl zaznamenán výskyt raka mramorovaného, krevetky červené a želvy nádherné. Předposlední zastávkou byl park Városliget. V termálním jezeru a jeho okolí bylo odchyceno několik druhů akvarijních ryb a raka mramorovaného.

Čtěte také: rozvinutá šířka žlabu DN 200

Závěrečná část exkurze byla věnována návštěvě asijské tržnice, kde byla představena problematika zavlékání nepůvodních druhů do volné přírody prostřednictvím obchodu s živými organismy určenými k lidské spotřebě. Bylo možné pozorovat široké spektrum mořských i sladkovodních živočichů, včetně úhoře říčního a různých druhů krabů, jejichž zástupci byli několikrát zaznamenáni i ve volnosti v budapešťské části Dunaje.

Ocenění pro mladé vědce v oblasti zemědělství a rybářství

Prestižní cenu ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce převzala na agrosalonu Země živitelka Lenka Kajgrová z Fakulty rybářství a ochrany vod JU. Její příběh ilustruje, jak může vypadat spojení vědy s praktickým dopadem na krajinu. Ve svém výzkumu se věnuje tomu, jak fungují rybniční ekosystémy a hledá specifické opatření pro jejich ekologicky a ekonomicky udržitelné využití.

Cena je určena pro výzkumníky do 35 let, kteří významně přispěli k rozvoji svého oboru svými projekty a výsledky v zemědělství, lesnictví, rybářství nebo potravinářství. Lenka Kajgrová uspěla mezi 29 uchazeči.

Bioakumulace léčiv ve vodním hmyzu

Tato laboratorní studie ukazuje, že řada farmaceuticky aktivních látek (PhACs) odolných vůči procesům čištění v moderních čistírnách odpadních vod se může hromadit ve vodním hmyzu a přetrvávat napříč vývojovými stádii, včetně okřídlených dospělců. Rozsah akumulace závisel na druhu, vývojovém stadiu a fyzikálně-chemických vlastnostech jednotlivých sloučenin. Larvy trvale vykazovaly vyšší koncentrace než dospělci. Klíčovými faktory ovlivňujícími akumulaci PhACs v dospělém vodním hmyzu byla poločas rozkladu sloučenin a průměrné biokoncentrační faktory dříve stanovené v modelových vodních organismech (parametry volně dostupné z databází chemických znečišťujících látek). Celkově výsledky potvrzují, že některé PhACs se mohou bioakumulovat jak ve vodních larvách, tak v pozemních dospělých stadiích vodního hmyzu, který mimo jiné slouží jako potrava pro ptáky a netopýry. Studie byla publikována v časopise Environ. Sci. v roce 2025 autory Let, M., Grabicová, K., Balzani, P., Musil, M., Roje, S., a Bláha, M.

tags: #volsky #zlab #mapy #informace

Oblíbené příspěvky: