Vrtání a kotvení do zateplené fasády: Kompletní průvodce

Zateplení fasády je jedním z klíčových kroků k úsporám energie a zlepšení tepelněizolačních vlastností domu. Chystáte se na zateplení fasády a přemýšlíte, jak správně kotvit polystyren? Nebo potřebujete připevnit předměty na již zateplenou fasádu? Kotvení na stěny zateplených objektů není snadná záležitost. Měkká vrstva tepelně izolačního materiálu totiž znemožňuje aplikovat běžné typy hmoždinek a kotev, které dobře táhnou a sevřou upevňovaný předmět mezi hlavu šroubu a kotevní podklad. Jste-li šikovní a používáte-li správné výrobky, podaří se vám rizikům vyhnout.

Podle aktuálního průzkumu Sdružení EPS ČR polovina Čechů již někdy připevňovala předmět na fasádu svého domu, nebo to v blízké době plánuje. Markýza, satelit, domovní číslo či prádelní šňůra, to jsou jen příklady předmětů, které na fasádu svého domu někdy připevňovalo, nebo plánuje připevnit, 54% Čechů. Jen necelá polovina z nich (48 %) ale řešila správný technologický postup. Častěji jsou to lidé žijící mimo Prahu a povětšinou v zateplených domech a bytech. To však jejich obyvatele nijak neomezovalo. „Očistíme-li výsledky průzkumu od lidí žijících v nezateplených domech, 15% majitelů či nájemníků zateplených domů se nezajímalo o správné technologické postupy u vrtání do fasády. Nerespektovat schválené postupy při vrtání do zateplené fasády je však podle odborníků chyba. Zateplení má totiž stejně jako jiná stavební úprava svá specifika, která je nutné respektovat. „Pokud dojde i k sebemenšímu narušení izolace, mohou vznikat tzv. tepelné mosty, kterými uniká teplo z budovy ven. Zateplení vašeho domu vám následně nebude generovat takové úspory na energiích, jak jste si představovali,“ dodává Zemene. Narušení zateplovacího systému navíc může způsobovat také kondenzaci vlhkosti na vnitřních stěnách domu a podporovat výskyt plísní. Kvalitně provedené, neponičené zateplení šetří peníze za energie.

Proč je kotvení fasádního izolantu důležité?

Lepicí tmel primárně drží desky polystyrenu přilepené k podkladu, ale u některých povrchů nebo při větším zatížení nemusí být sám o sobě dostatečně spolehlivý.

1. Zajištění mechanické stability: Lepicí tmel primárně drží desky polystyrenu přilepené k podkladu, ale u některých povrchů nebo při větším zatížení nemusí být sám o sobě dostatečně spolehlivý.
2. Odolnost vůči sání větru: Na fasádu působí dynamické síly, zejména sání větru, které se snaží izolaci odtrhnout.
3. Zabránění smykovému pohybu izolace: Vlivem změn teploty a vlhkosti může dojít k mírnému pohybu izolantu.
4. Přemostění nerovností podkladu: Pokud je podklad nerovný, může dojít k tomu, že lepidlo nebude rovnoměrně roznášet zatížení.
5. Zvýšení bezpečnosti u těžších izolantů: U minerální vlny nebo silnějších polystyrenových desek je kotvení nezbytné pro zvýšení celkové bezpečnosti.

Postup zápustné montáže fasádního izolantu pomocí talířových hmoždinek

V tomto článku se podíváme na profesionální postup kotvení fasádního izolantu tzv. zápustnou montáží pomocí talířových hmoždinek a fasádních zátek. Zápustná montáž fasádního izolantu představuje efektivní řešení, které zajišťuje nejen estetický vzhled fasády, ale také její dlouhodobou odolnost a funkčnost.

1. Na vyznačených místech vyvrtáme otvory do podkladu.
2. Pomocí kovové frézky ZOFITHERM KF65 vytvoříme přesný vyhloubený prostor v polystyrenu, kam se hmoždinka zapustí.
3. Do vyvrtaného a vyfrézovaného otvoru vložíme hmoždinku WKTHERM S8.
4. Vrtačku nastavíme na nízké otáčky a pomalu utahujeme, aby se hmoždinka bezpečně rozevřela a upevnila v podkladu.
5. Po ukotvení hmoždinky zakryjeme otvor šedou polystyrenovou fasádní zátkou ZOFITHERM EPS 15 x 65 mm.

Hmoždinka musí být osazena pevně bez pohybu a její talíř je zapuštěn max. 1 mm pod povrch izolantu, nebo osazen do roviny s povrchem izolační desky. Vlivem hlubokých zapuštění talířků hmoždinek vyplněných lepicí a stěrkovou hmotou dochází k vykreslování hmoždinek na fasádě v zimním období. Pokud to dovolí typ a tloušťka použitého izolantu doporučuje se používat zapuštěnou montáž hmoždinek s překrytím talířků hmoždinek víčkem z izolantu. Zapuštěná montáž s víčkováním maximálně eliminují vykreslování hmoždinek.

Čtěte také: Elegantní lišty pro vaši kuchyni

Správné rozmístění hmoždinek

Správné množství a rozmístění hmoždinek je klíčové pro pevnost a stabilitu zateplovacího systému. Kotvení se provádí vždy podle kotevního plánu, který zajišťuje optimální stabilitu fasádního izolantu. Standardně se hmoždinky umisťují do rohů izolačních desek a jedna hmoždinka se vkládá do jejich středu. Izolační desky rozměrů 1000x 500 mm (EPS, XPS, perimetr) se kotví talířovými hmoždinkami po obvodě a do plochy. Minimální množství hmoždinek, aby deska byla zakotvena po obvodě i v ploše je 6 ks/m2. V oblasti nároží a atiky se počet hmoždinek zvyšuje. Hmoždinky se osazují po zatvrdnutí lepící hmoty tak, aby nedošlo k posunu izolantu a k narušení jeho rovinatosti, zpravidla po 24 až 72 hodinách od nalepení.

Typy hmoždinek pro různé izolanty

Při výběru hmoždinek je třeba zohlednit typ izolačního materiálu:

• Na izolační desky z expandovaného polystyrenu (EPS) a extrudovaného polystyren (XPS), izolační desky perimetr je třeba používat hmoždinky s průměrem talíře min. 60 mm. Talířové hmoždinky se osazují jak v místě styků desek, tak i v jejich ploše.
• Na kotvení minerálních desek (MW) s podélnou orientací vláken TR 15 kPa je třeba používat hmoždinky s průměrem talíře min. 60 mm. Pro kotvení minerálních izolačních desek (MW) s podélnou orientací vláken TR 10 kPa se doporučuje používat hmoždinky s průměrem talíře min. 60 mm opatřené rozšiřovacím talířkem 90 mm. Talířové hmoždinky se osazují jak v místě styků desek, tak i v jejich ploše.
• Na kotvení minerálních izolačních lamel (MW) s kolmou orientací vláken se pro kotvení hmoždinky doplňují o rozšiřovací talíře 140 mm. Talířové hmoždinky se osazují pouze do plochy izolačních lamel.
• Při kotvení vnějších kontaktních zateplovacích systémů (ETICS) s izolantem z izolačních desek nebo lamel z minerální vlny MW doporučujeme použít hmoždinky s ocelovým trnem.
• Pro kotvení do podkladu kategorie E (autoklávovaný pórobeton) se vždy používají šroubové talířové hmoždinky.

Kotvení předmětů na zateplenou fasádu

Ještě je nutné zajistit, aby použité kotvy nevytvořily snadnou cestu pro únik tepla. Sáhnete-li po speciálních hmoždinkách a kotvách ze sortimentu fischer, máte vyhráno.

Lehké zatížení (do 10 kg)

Hmoždinky do polystyrenu FID 50 a FID 90 (číselné označení definuje délku) jsou vyrobeny z vysoce kvalitního nylonu a svým vysokým závitem se zaříznou skrz finální omítku do tepelného izolantu. Expandovaný i extrudovaný polystyren sice nejsou nijak pevné ani hutné materiály, ale díky své kompaktnosti poskytují hmoždinkám oporu dostatečnou k upevnění lehkých předmětů do 10 kg. Výhodou hmoždinek je, že neprocházejí skrz vrstvu tepelného izolantu a nemají tedy šanci vytvořit tepelný most. Hmoždinka se standardně osazuje BEZ PŘEDVRTÁVÁNÍ. Pouze v případě, že je vrstva finální omítky silnější než 5 mm, je vhodné si otvor předvrtat a předejít tak komplikacím. FIDky jsou ideální k upevnění kamer, domovních čísel, poštovních čísel, pohybových čidel, lehkých venkovních lamp a osvětlení.

Střední zatížení (do 20 kg na smyk)

Systém fischer Thermax 8 a 10 působí po montáži jako konzola bez podpěry, proto jeho zatížitelnost závisí na vzdálenosti upevňovaného předmětu od pevné zdi, jinak řečeno na tloušťce zateplení. Skládá se z ocelového kombišroubu, který je zakončený plastovým kuželem s vnitřním závitem pro metrické šrouby a kolíky anebo otvorem vhodným pro vruty, samořezné šrouby a oka se závitem. Plastový kužel vyztužený skelnými vlákny tvoří překážku při úniku tepla ze stavby ven. Kotevní sada je doplněná o léty prověřenou univerzální hmoždinku UX a plastovou krytku, která se po zašroubování kotvy nasazuje na plastový kužel, aby zabránila pronikání vody do struktury fasády. Thermax 8 a 10 dobře poslouží při kotvení těžších venkovních svítidel, masivnějších poštovních schránek, těžších dekoračních předmětů apod.

Čtěte také: Průvodce vrtáním otvorů pro elektro krabice

Upevnění markýz a zajištění pergol

Stinný chládek na terase či balkónu za slunných letních dnů snadno zajistí výsuvná markýza, kterou bezpečně, snadno a spolehlivě upevníte pomocí kotvy Thermax 12 nebo 16. Od menší verze se liší nejen délkou, ale především svou únosností, která je několikanásobně vyšší. Montáž sice není tak jednoduchá, jako je tomu v případě aplikace hmoždinky FID, ale zvládne ji každý zručný domácí kutil, bez nutnosti absolvovat několikahodinové speciální školení. Vše ohledně aplikace je uvedené v přiloženém návodu sady Thermax. Systém Thermax s přerušením tepelného mostu se skládá z pozinkované závitové tyče, speciálního protichladového plastového kužele, vyztuženého skelnými vlákny, a upevňovacího závitového kolíku z nerezové oceli. Při montáži do děrovaného zdiva se ještě používá sítko pro chemickou maltu, které je kromě dalších montážních pomůcek také přiloženo.

Chemická malta a univerzální řešení

Potřebujete-li dokonale pevný spoj, máte drolivé zdivo nebo jste prostě jen fanoušek moderních postupů, zvolte chemickou maltu. Je to tuba s dvěma složkami, které se při vytlačování mísí a rychle se spojí s kotveným materiálem. Při kotvení je vždy potřeba, aby zvolený systém v materiálu pevně držel. Pro menší práce se hodí například chemická kotva Fischer FIS VL 300 T, na kterou vám stačí běžná pistole na silikon. Velmi účinná je také Fischer FIS VL 410 C. Obě nabízejí i variantu pro kotvení v mrazu. Oblíbeným řešením pro kotvení do zateplených fasád je systém Fischer Thermax. Poradí si i s větším zatížením, a proto se hodí například pro připevňování satelitů, světel nebo rolet.

Univerzální řešení představují uzlovací hmoždinky, například TOX Deco. Jsou měkké a v otvoru se roztáhnou snadno a bez zbytečného pnutí. Ideální pro všechny drobné domácí montáže.

Zateplení fasády krok za krokem

Zateplení fasády je uceleným souborem činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém. Doporučujeme tedy přenechat provedení specializovaným firmám. Jelikož jsme ale na webu pro stavebníky svépomocí, ukážeme si jak na to, aby byl výsledek co nejlepší.

1. Příprava podkladu

   Správně připravené podkladové zdivo pro lepení fasádního polystyrenu musí být čisté, suché a zbavené všech nečistot a mastnoty. Důležitá je soudržnost podkladu. Podklad musí být dostatečně rovný. Každá nerovnost bude omezením při dalších pracích na zateplení. Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu. S přípravou podkladu souvisí i odstranění všech prvků, které na nové fasádě nebudou, nebo brání v zateplovacích pracích. Odmontujte všechny fasádní prvky, které mohou bránit zateplování (hromosvody, světla, odvětrací mřížky apod.). Uchovejte je, abyste je později mohli znovu osadit.

   Čtěte také: Izolace zdiva a diamantové technologie

2. Založení systému

   Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládácí LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády. Pro navázání s plošně armovanou stěrkou na povrchu systému použijte plastový profil se síťovinou, který se nacvakne na zakládací lištu.

3. Lepení izolace

   Izolace se lepí zdola nahoru, horizontálně a na vazbu. V průběhu práce kontrolujte rovinnost výsledného povrchu. Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (min. jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem. Dalším důvodem je dodržení rozmístění tmelu pro následné kotvení talířovou hmoždinkou. Talířová hmoždinka musí při kotvení procházet právě skrze lepící tmel. Fasádní tmel vždy volte dle zvoleného polystyrenu. Další možností je lepení izolantu na montážní pěnu. Lepení pěnou šetří čas a je méně náročné. Zde jsou ale opravdu vysoké nároky na rovný podklad.

   U izolačních desek i lamel, které nejsou opatřeny silikátovým nástřikem se před nanesením lepícího tmelu musí do desky vtlačit tenká (penetrační) vrstva tmelu. Tento krok u izolací se silikátovým nástřikem odpadá. U všech typů desek se lepící tmel nanáší po obvodu desky a ve třech bodech v ploše desky (deska by měla být přilepená na min. 40 % plochy). U všech typů fasádních lamel FKL se tmel nanáší celoplošně s použitím ozubeného hladítka.

   Izolace musí být rozměřena tak, aby rohy otvorů vycházely do plochy desky. V rozích musí tvořit tvar písmene L. Svislé i horizontální spáry musí být od rohů vzdáleny min. 100 mm. V rozích budov se desky pokládají střídavě na vazbu. U okenních otvorů roh ostění nebo nadpraží tvoří hlavní izolační deska nebo lamela. Izolace ostění a nadpraží (FKD RS) se vlepí do vzniklé mezery.

4. Kotvení izolačních desek

   Izolační desky ukotvěte vhodnými talířovými hmoždinkami. Hmoždinky zajišťují stálý přítlak izolačních desek na lepící tmel a zabraňují zvedání desek od pokladu. Zároveň se snižuje smykové zatížení desek, což způsobuje, že se desky nemohou posouvat do stran. Minimální počet kotev jsou 4ks na jeden metr čtvereční. Nejčastěji se používá kotvení 6ks/m2. Kotvení provádějte na základě projektové dokumentace a technologického předpisu nositele systému. Kotvení se navrhuje v souladu s postupem uvedeným v ČSN 732902. Délka kotev se stanovuje s ohledem na tloušťku izolace a s ohledem na skutečné provedení podkladu (do kotevní délky se nezapočítává například omítka).

   Při povrchové montáži musí být talířek zatlačen do izolace tak, aby byl skryt v rovině tepelné izolace. Pokud vystupuje z povrchu fasády nebo je do ní naopak zaražen tak, že došlo k potrhání povrchu izolační desky je toto nutné považovat za chybu. Bezprostředně po aktivaci hmoždinek, před realizací základní armované vrstvy proveďte lokální přestěrkování míst kde jsou hmoždinky umístěny tak, aby povrch izolace tvořil jednolitou plochu.

5. Broušení a stěrkování

   Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do dvou 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje. Broušení se provádí tzv. přebrusením celé plochy do roviny tak, aby vznikla rovná souvislá plocha. Na celou plochu pak naneste stěrkovou hmotu v tloušťce 2-5mm.

6. Osazení lišt a profilů

   Na všechna nároží domu osaďte rohové profily s výztužnou tkaninou. Následně osaďte parapetní profily, na podhledy LT profily s okapničkou a kolem oken, dveří, vrat a jiných stavebních otvorů začišťovací okenní profily. Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády.

7. Armovací vrstva

   Do stěrkové hmoty vtlačte armovací tkaninu - perlinku tak hluboko, aby byla z obou stran krytá stěrkovou hmotou. V místech napojení dvou dílů perlinky nenechávejte mezeru, ale díly přeložte přes sebe v šířce nejméně 10 cm. Na zvláště namáhaných místech fasády se sousední díly musejí překrýt dvojnásobně. Rohy oken a dalších stavebních otvorů vyztužte dodatečně další vrstvou perlinky tzv. diagonálou o rozměrech 30 x 20 cm. Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina “Perlinka”. Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Vzájemných přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno).

   Základní vrstva se na fasádní izolace z kamenné vlny nanáší zpravidla ve dvou krocích: Nejprve se nanáší vyrovnávací vrstva v tloušťce min 2 mm. Následuje realizace armované vrstvy, která se nanáší s pomocí ozubeného hladítka s velikostí zubu 10 × 10 (mm). Do této vrstvy se vkládá výztužná síťovina. Síťovina se pokládá shora. S pomocí hladítka se vtlačí do tmelu a tmel protlačený síťovinou se uhladí do výsledné roviny. Jednotlivé pásy výztužné tkaniny se kladou se vzájemným přesahem nejméně 100 mm. V případě nutnosti lze na vyrovnanou a nevyschlou armovanou vrstvu nanést ještě finální vyrovnávací vrstvu tmelu.

8. Penetrace a finální omítka

   Po důkladném vyschnutí armovací vrstvy naneste válečkem nebo štětcem penetrační nátěr pod finální omítku. Penetrace by měla být probarvená do odstínu fasádní omítky. Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky. Konečným krokem je nanesení fasádní omítky hladítkem. Fasádní omítka je dodávána v kbelících v probarveném odstínu. Stačí ji míchadlem promíchat a podle situace i mírně přiředit. Tento krok vyžaduje zkušenosti a manuální zručnost.

9. Osazení klempířských prvků

   Nyní osaďte klempířské prvky, jako jsou parapety, oplechování, stejně jako odvětrávací mřížky do míst, kde jsou pro ně fasádní vstupy. Pokud jste nepoužili začišťovací okenní profily, zatmelte spáry kolem oken pružným akrylátovým tmelem.

Důležité normy a předpisy pro ETICS

Typ hmoždinek pro kotvení vychází z projektové dokumentace a je v souladu certifikátem ETICS (Stavebního technického prohlášení). V technické dokumentaci každé hmoždinky je uvedena kategorie podkladu pro který je hmoždinka určena a minimální kotevní hloubka. Minimální kotevní se měří od nosného materiálu bez omítky. Omítka se nepovažuje za nosný materiál. Upevnění kontaktních zateplovacích systémů (ETICS) v nichž tvoří tepelnou izolaci desky z pěnového polystyrenu EPS nebo z minerální vlny MW se navrhuje dle ČSN 73 39 02 -Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) - Návrh a použití mechanického upevnění pro spojení s podkladem. Norma ČSN 73 29 02 navazuje na ČSN 73 29 01 a podrobně specifikuje postup při návrhu mechanického upevnění ETICS hmoždinkami pro systémy s charakteristickou plošnou hmotností vnějšího souvrství nejvýše 20 kg/m2.

Zjednodušený návrh mechanického upevnění hmoždinkami na účinky sání větru

V obvyklých případech lze provést návrh mechanického upevnění ETICS zjednodušeným postupem pro budovy v I až IV větrové oblasti podle ČSN EN 1991-1-4 u nichž proudění větru není nepříznivě ovlivněno jejich tvarem, polohou nebo překážkami v okolí a jejichž výška nad okolní terén po horní hranu atiky nebo římsy nepřesáhne 38 m.

Zatížení větrem ve zjednodušeném návrhu

Pro zjednodušený návrh se účinky zatížení větrem uvažují pro celý vnější plášť jedinou nejméně příznivou hodnotou podle největší výšky, tvaru budovy, větrové oblasti a kategorie terénu příslušející jejich poloze. U budov vyšších něž 15 m lze plochy pláště členit na dvě výšková pásma. První pásmo do výšky 15 m včetně, druhé pásmo od 15 m do celkové výšky budovy. Účinky zatížení větrem v prvním pásmu se uvažují hodnotou příslušející výšce 15 m, účinky zatížení větrem v druhém pásmu se uvažují hodnotou příslušející největší výšce budovy. Plochy pláště se rozdělí na okrajové oblasti (A1, případně A1 a A1) a vnitřní (B1, případně B1 a B2) podle obrázku. Toto rozčlenění ploch na okrajové a vnitřní oblasti se provede pro všechny strany budovy, účinky větru se uvažují ze všech stran. Parametr e pro stanovení šířky okrajové oblasti se uvažuje jako menší z hodnot b nebo 2h. Při stanovení délky a šířky budovy se při zjednodušeném návrhu používají její největší půdorysné rozměry. Pokud je budova součástí bloku, vychází se při stanovování okrajové a vnitřní oblasti z rozměru a tvaru celého bloku.

Počet hmoždinek na 1 m2 v okrajové oblasti se stanoví u budovy s jedním výškovým pásmem pro desky z izolačního materiálu o rozměrech 500x1000 podle třídy únosnosti hmoždinky podle 5.4.3.3. pro celkovou výšku budovy a příslušnou větrovou oblast a kategorii terénu podle tabulek v příloze D ČSN. Budovy členěné na dvě výšková pásma se počet hmoždinek v okrajové oblasti stanoví podle výškového pásma pro příslušející větrovou oblast a kategorii terénu podle tabulek v příloze D ČSN. Pro první výškové pásmo (oblast A1) se použijí hodnoty platné pro výšku budovy 15 m, pro druhé výškové pásmo (oblast A2) se použijí hodnoty platné pro celou výšku budovy. Počet hmoždinek na m2 ve vnitřní oblasti plochy (B1, případně B1, B2) se může proti okrajové oblasti snížit nejvýše o 25 %, ale počet hmoždinek na celou desku izolantu musí být vyjádřen vždy celým číslem. Počet, typ, druh a rozmístění hmoždinek pro kotvení ETICS vychází z projektové dokumentace. Při návrhu hmoždinek projektant postupuje v souladu s ČSN 73 29 01, ČSN 73 29 02, ETAG 004, ETAG 014, ČSN EN 1991-1-4 Zatížení konstrukcí Část 1-4: Obecná zatížení-Zatížení větrem a technickou dokumentací ETICS. Počet kotev je závislý na výšce budovy, tvarových charakteristikách budovy, umístění budovy, větrné oblasti dle mapy větrných oblastí a kvalitě podkladu pro kotvení, která se stanoví pro danou hmoždinku výtažnou zkouškou dle ETAG 014. Jde o kotvy pro přímou montáž s evropským certifikátem ETA - 003/0004. Aplikace kotev je prováděna pomocí vsazovacího přístroje DX 460 IE pracovníkem zaškoleným firmou Hilti.

tags: #vrtani #do #zateplene #fasady #tmel #návod

Oblíbené příspěvky:

• Přečtěte si článek o vlastnostech a použití elektroizolačních laminátových desek
• Výpočet kubíku dřeva
• Jak vybrat a aplikovat mozaikovou omítku
• Jak správně vybrat okapové žlaby pro váš dům
• Podrobnosti o PVC dopravních pásech