PergolyHistorie vytáčení medu a krétské medové speciality
Zrození medometu: Vynález Franze Hruschky
Franz von Hruschka (1819-1888), rodák z Vídně, se v roce 1865, kdy byl velitelem vojenské posádky ve městě Legnago, jež leží necelých sto kilometrů jihozápadně od Benátek, již mohl považovat za zkušeného včelaře. Včely totiž choval od poloviny padesátých let 19. století. „Hruschka je myslící hlava s vysloveným nadáním,“ hovořili o něm už jeho nadřízení v rakouské armádě.
Z mnoha indicií vyplývá, že právě toho roku jej napadlo k získávání medu z plástů využít odstředivou sílu. Jen domýšlet se můžeme, jak Hruschka na nový postup přišel. Existuje sice legenda, že jej inspirovalo dítě, které roztočilo proutěný košík s medovými plásty, ta je ale s největší pravděpodobností smyšlená. Hruschka byl technicky nadaný, navíc se již dříve zajímal o odstřeďovací stroje, které byly jako novinka zaváděny do cukrovarů.
První představení a princip fungování
Poprvé předstoupil Franz Hruschka se svým vynálezem před odbornou veřejnost na 14. sjezdu německých a rakouských včelařů, který probíhal od 12. do 14. září 1865. Včelaři se tentokrát sešli v brněnském novorenesančním pavilonu zvaném Kasino, jenž byl v roce 1856 postaven v tamějším Lužáneckém parku. Průběh Hruschkovy přednášky, která se uskutečnila ve středu 13. září, podrobně popsal jeho životopisec Jaroslav Rytíř.
Jednalo se o nálevkovitou nádobu zavěšenou na třech provazech. Na širším konci byla položena mřížka, která při točení bránila potrhání na ní položených plástů, užší konec byl zaslepen zátkou. Hruschka přístroj roztočil nad hlavou a po odšpuntování vypustil z trychtýře čirý med do sklenice. Malý nálevkovitý medomet byl pouze názornou pomůckou, která měla demonstrovat princip, na kterém by fungoval větší, osmirámkový přístroj.
Ten jeho vynálezce představil zatím pouze na výkresech, v nichž jej popsal jako „vodorovný kotouč s mechanismem zcela obyčejného vodního kola. Na kraji kotouče stojí osm sloupků, kolem nichž je napjata drátěná síť, tvořící zcela pravidelný osmiúhelník. Pověsíte-li odvíčkované plásty za přečnívající loučky na hlavice sloupků tak, aby ležely po vnitřní stěně sítě, a otáčíte-li kotoučem tak rychle, aby na vteřinu připadlo aspoň šest obrátek, budou plásty v jedné nebo dvou minutách úplně prázdny.“
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o šroubech do dřeva
Počáteční výzvy a šíření vynálezu
Hotový přístroj, který v říjnu 1865 dostala k posouzení komise včelařského odboru Moravskoslezské hospodářské společnosti, byl skutečně robustním zařízením. Stabilitu mechanismu, namontovaného na masivním, skoro metr vysokém stole, zajišťovalo mimo jiné i závaží z kamenů.
Komise konstatovala, že „včelařství zůstane vždy zábavným vedlejším zaměstnáním méně zámožných lidí, a ti hledají přístroje laciné a pohybné“. Jejím členům se nezdála ani samotná funkčnost medometu. Přístroj vytočil ze čtyř postupně vložených plástů různého stáří med velmi nedokonale, a navíc je potrhal, takže nebyly dál k použití. Hruschka tak sice odjížděl z Brna do Benátska rozladěn, zas tak špatné zprávy si ale domů nevezl.
Ke cti Franze Hruschky budiž uvedeno, že svůj vynález dal včelařům plně k dispozici prostřednictvím popisu a nákresů, které uveřejnil v odborném včelařském tisku. Již na sklonku šedesátých let 19. století se tak jednotliví výrobci snažili nejen o výrobu kopií Hruschkova zařízení, ale i o jeho různá vylepšení.
Současné medomety
Původní zařízení na ruční pohon dnes ve značné míře nahrazují elektrické medomety. Trh nabízí různé typy, které se liší především postavením rámků k ose a umístěním osy samotné. U všech typů vystřikují během několika minut z buněk kapičky medu na stěnu medometu, odkud stékají na dno, opatřené výpustním ventilem.
Krétské medy: Tekuté zlato ostrova
Krétské medy jsou tekutým zlatem ostrova, které v sobě ukrývají veškerou sílu a rozmanitost místní přírody. Tyto medy nejsou průmyslově zpracovávané - jsou sbírány v odlehlých, čistých oblastech ostrova, kde včelaři hospodaří tradičním způsobem s respektem k přírodě. Hustá, aromatická konzistence a bohatá chuť jsou důkazem jejich kvality a čistoty.
Čtěte také: Cetris vruty: Ideální řešení pro dřevěné konstrukce
Včely sbírají pyl z nejušlechtilejších bylin krétské flóry, především z divoce rostoucího rozmarýnu, což přispívá k dokonalosti těchto medů.
Rozmanitost krétských medů
Objevte výjimečné druhy medů. Bílý tymián například roste na krétských horách v nadmořské výšce okolo 1500 metrů.
Zde je přehled některých z nich:
- Řecký horský med "Tymián" z Kréty: Patří k typickým, jednodruhovým, květovým medům.
- Řecký lesní med "Oregano" Meligyris: Je hustý jednodruhový med z divoce rostoucích lesů na Krétě.
- Krétský lesní med "Vřes": Vyznačuje se velmi tmavou barvou, velkou hustotou a jemnou, delikátní chutí. Je to nejtmavší a nejhustší med z nabídky, který velmi pomalu krystalizuje.
- Řecký piniový med z Kréty: Patří k lesním smíšeným medům.
- Řecký med "Pinie-Tymián" z Kréty: Také patří k lesním smíšeným medům.
- Řecký lesní med "Pinie+Tymián" 120 g, Meligyris z Kréty: Je hustý, tmavý smíšený med výborné chuti.
- Řecký BIO lesní med „Dub“: Je čistý organický med pocházející z řeckých lesů, který poskytuje jedinečnou směs sladkosti a chuti.
- Řecký lesní med "Jedle-exclusive" od Meligyrisu: Je med s unikátní chutí a přírodní vůní.
- Řecký lesní BIO med "Karob" 550 g, Meligyris: Na Krétě známý jako "Červený med", patří chutí a vůní k nejvýraznějším krétským medům. Zároveň je malou tajnou ingrediencí krétské kuchyně.
- Řecký med "Pefkothymaromelo Kritis P.D.O" 550 g, Meligyris: Je jedinečný přírodní dar krétských hor s chráněným označením původu.
- Řecký horský med BIO "Celoroční-exclusive" 380 g, Meligyris: Je absolutní specialita přinášející originální chuťový zážitek.
- Řecký lesní med "Divoká višeň+Tymián" 550 g, Meligyris.
- Řecký horský med "Divoký tymián" 120 g, Meligyris.
Čtěte také: Více o nerezovém vrutu s podložkou
tags: #informace #o #vrut #anticka #med
