Vstupní rampa a dlažba: Komplexní přehled požadavků a řešení

Překonávání výškových rozdílů je klíčovým aspektem v architektuře a stavebnictví, zvláště s ohledem na zajištění přístupnosti pro všechny uživatele. Ať už jde o několik nízkých stupňů nebo vyšší celek, který může být umístěn uvnitř i venku, zastřešený nebo zcela otevřený, je nutné volit vhodné řešení. Stejně tak se liší tvary - některá schodiště jsou přímá, jiná mají zalomení nebo tvoří točitou konstrukci. Nejpřirozenějším způsobem vyrovnání výškového rozdílu byl vždy schodek, případně několik schodů za sebou. Jestliže nám to prostor před objektem dovoluje a výškový rozdíl není příliš velký, pak je další a univerzální variantou zřízení rampy.

Funkční požadavky a legislativa

Požadavky na funkci schodišť a ramp vyplývají z obecně závazných předpisů, jimiž jsou zejména:

• Stavební zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
• Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.
• Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.
• Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů.
• Nařízení vlády č. 190/2202 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
• Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb. (zrušena a nahrazena vyhláškou č. 146/2024 Sb.).

Důležité je vždy pracovat s platným zněním těchto předpisů.

Změny v legislativě

S účinností nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. došlo ke zrušení vyhlášky č. 398/2009 Sb. V návaznosti na § 329 odst. 2 stavebního zákona č. 283/2021 Sb. je pojem bezbariérové užívání staveb rušen a v § 13 písm. d) se nahrazuje termínem „přístupnost“. Přístupnost je podle ustanovení § 145 odst. 1 písm. e) jedním ze základních požadavků na stavby. Podrobné požadavky na přístupnost stanoví vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, která se v § 29 odst. 12 odkazuje na normu ČSN 73 4001. ČSN 73 4001 platí pro navrhování přístupnosti a bezbariérového užívání nových pozemních staveb a staveb dopravní infrastruktury, změny záměru před jeho dokončením, změny dokončené stavby v zastavěném území, v zastavitelných plochách v návaznosti na předpokládanou výstavbu. Norma platí pro stavby občanského vybavení, stavby pro bydlení, stavby pro výkon práce, komunikace pro pěší a veřejná prostranství. Norma neplatí pro stavby rodinných domů a stavby pro rodinnou rekreaci včetně přístupů k nim.

Historie právní úpravy

• První ucelenou právní normu a pohled na bezbariérové řešení přinesla vyhláška č. 53/1985 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu.
• Dne 16. února 1994 byl schválen zákon č. 43/1994 Sb., kterým se doplňoval zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu o ustanovení, které nařizovalo zajišťovat užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
• Následně Ministerstvo hospodářství vydalo vyhlášku č. 174/1994 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
• V roce 2001 byla vyhláška č. 174/1994 Sb. novelizována Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláškou č. 369/2001 Sb., která doplnila požadavky pro zrakově postižené osoby.
• V listopadu roku 2009 vstoupila v platnost vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb.

Klíčové změny ve vyhlášce č. 398/2009 Sb.

Vyhláška č. 398/2009 Sb. doznala velmi podstatných a výrazných změn v oblasti obecných technických požadavků oproti předcházejícím předpisům. Formuluje rozsah uplatnění vyhlášky, přičemž byl vložen postup podle této vyhlášky také při kontrolních prohlídkách staveb. U staveb pro výkon práce se mírně změnila hodnota počtu osob na 25 a více zaměstnanců. Zásadní změnou je nový pohled na řešení vyhrazených stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené. Oproti původní hodnotě 5 % z každé dílčí parkovací plochy se požadavek od 101 a více celkového počtu stání zmírnil, a to až na konečnou hodnotu při 501 a více stání 2 % z celkového počtu stání každé dílčí plochy. Vyhláška jasně stanovuje přístup k návrhu bezbariérových WC kabin v novostavbách a u změn dokončených staveb. Obdobně jako u stanovení počtu vyhrazených parkovacích stání vyhláška ve shromažďovacích prostorech detailně definuje minimální počty vyhrazených míst, které jsou na rozdíl od vyhlášky č. 369/2001 Sb. daleko přísnější. Informační a signalizační prvky musí být vnímatelné a srozumitelné pro všechny uživatele; je nutné brát v úvahu zejména zorné pole osoby na vozíku, velikost a vzdálenost písma.

Čtěte také: Výhody dřevěných vchodových dveří

Schodiště a rampy: Terminologie a požadavky

Základní pojmy

• Schodišťové rameno: Rovinná nebo zakřivená část schodiště, ve které jsou nejméně tři výšky schodišťových stupňů.
• Schodišťová podesta: Mezipodlažní, neboli vedlejší.
• Výška schodišťového stupně: Vzdálenost mezi rovinou a výstupní čárou. Vyjadřuje se též tangentou tohoto úhlu, tj. výšky a šířky schodišťového stupně.
• Vstupní rampa: Konstrukce určená k překonávání rozdílu výškových úrovní chůzí nebo pohybem po šikmé ploše.

Požadavky na navrhování a umístění

Ustanovení § 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb. stanoví požadavky na navrhování a umístění stavby v souladu s příslušnými technickými normami, pokud zvláštní právní předpis (Vyhláška č. 23/2008 Sb. "o požární prevenci") nestanoví jinak.

Konstrukce a bezpečnost

Schodiště a rampy musí být navrženy a provedeny tak, aby byly stabilní a bezpečné při užívání. Ustanovení § 9 vyhlášky č. 268/2009 Sb. se týká bezpečnosti a stability schodišť a ramp, které musí odolat zatížení, kterému mohou být vystaveny. Bezpečnost při provádění a užívání staveb dle § 15 vyhlášky č. 268/2009 Sb. zahrnuje také přístupnost a orientaci. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb. stanoví v příloze č. 1, že povrch pochozích ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu.

Sklon rampy

Úhel sklonu rampy je klíčovým parametrem. Doporučovaný sklon je 1:16 až 1:12. Sklon smí být nejvýše v poměru 1:12 (8,33 %) pro rampy do délky nejméně 1 500 mm. Pokud rampa nepřekročí svou celkovou délkou 3 metry, pak může být ve sklonu až 1:8. Obecně lze říci, že maximální sklon rampy, která není delší než 3 metry, může být až 1:6, ovšem za předpokladu, že osoba s omezením pohybu, která rampu bude užívat, dokáže tento zvýšený sklon překonat dle svých fyzických možností bez větší námahy. Příčný sklon rampy by měl být prakticky rovinný, maximálně ve sklonu 1:100.

Výpočet délky rampy

Pokud překonáváme například schodek o výšce 15 cm rampou ve sklonu 1:16, pak její délka se bude rovnat šestnáctinásobku překonávané výšky. Tedy 16 x 15 cm = 2,4 m.

Podesty

I když máme rampu v dostatečně mírném spádu, nemůžeme ji vytvořit nekonečně dlouhou bez možnosti odpočinku. Proto zřizujeme vždy minimálně po 9 metrech podestu v délce 1,5 metru.

Čtěte také: Design vstupních dveří lamino

Šířka rampy

Minimální šířka se odvíjí od požadavku jejího uživatele. Obecně lze říci, že optimální šířkou pro vstup do rodinného domu, kde nepředpokládáme akumulaci více lidí, je 1,2 metru.

Zábradlí

Každá rampa musí být opatřena zábradlím, případně madlem, a to ve výšce 0,9 metru. Toto madlo musí přesahovat rampu o 15 cm před i za ní. Druhá výplň zábradlí dosahuje výšky 0,25 až 0,3 metru a slouží jako zábrana proti sjetí vozíku z rampy. Spodní zábradlí lze nahradit osazením vyššího obrubníku. Tento zvýšený obrubník či sokl by neměl být nižší než 0,1 metru.

Povrch rampy

Povrch rampy musí být z protiskluzného materiálu. Vhodná je dlažba či povrch z betonu, s vhodnou povrchovou úpravou. Další možnou variantou je vytvoření rampy jako kovové konstrukce z kovových roštů. Jednotlivá oka takového roštu by pak neměla být větší než 1,5 cm ve směru chůze.

Dlažba: Výběr a podloží

Ačkoliv je betonová dlažba velmi pevným a stálým materiálem, při frekventovaném pojezdu může dojít k jejímu poničení. Z tohoto důvodu je vhodné si dlažbu vybrat především na základě výšky kamenů dlažby.

Pojezd a výška kamene

Při výběru výšky kamene se můžeme řídit jednoduchým pravidlem a rozdělit dlažbu do následujících kategorií dle její výšky:

Čtěte také: Návod na funkční vstupní chodbu z OSB desek

Není vždy nutné pokládat po celé ploše dlažbu stejné výšky, ale je možné umístit vyšší dlažbu na místo, kde očekáváte pojezd vozidel a do míst, kam se vozidlo nedostane nebo je například mimo vjezd, pokládat dlažbu výšky nižší.

Úprava podloží pro pojezdové plochy

Výběr výšky dlažby je jedním aspektem, aspektem druhým a stejně důležitým, je úprava podloží před pokládkou dlažby. Pro podloží platí určitá specifika, která se dočtete ve článku o úpravě podloží před pokládkou dlažby. Pro výběr pojezdové dlažby můžete vybírat mezi řadou EXCLUSIVE a ECONOMY.

Bezbariérová řešení

Přístupy do staveb musí být bez schodů a vyrovnávacích stupňů. Vstupy musí být v úrovni komunikace pro chodce. Brání-li tomuto řešení závažné územně technické nebo stavebně technické důvody, může být vyrovnání výškového rozdílu řešeno bezbariérovou rampou nebo v odůvodněných případech u změn dokončených staveb zdvihací plošinou. Přístup ke stavbám se musí vytýčit přirozenými nebo umělými vodicími liniemi a přístup k budově se specializovanými službami pro osoby se zrakovým postižením, nemocnici, krajskému úřadu, výpravní budově, odbavovacímu terminálu veřejné dopravy a stanici metra také akusticky.

Různá řešení pro bezbariérový přístup

• Šikmá schodišťová plošina: Dobrým tipem pro přímá venkovní schodiště je spolehlivý model V6R nebo decentní a moderní schodišťová plošina Logic. Ve většině situací představuje toto řešení nejlepší poměr ceny a užitné hodnoty.
• Vertikální plošina: Výhodou vertikální plošiny je nesporně větší pohodlí, a to že nezabírá prostor na schodišti. Pro malé výškové rozdíly existují ekonomicky vhodné modely s krátkou dobou montáže. Pokud má překážka výšku menší než 0,5 metru, je vhodným řešením jednoduchá a cenově dostupná plošina Low Up, která se snadno instaluje a dá se dodat v krátkém termínu. Vstupní schodiště do bytových domů obvykle nepřesahuje výšku jednoho metru, ale pokud je výškový rozdíl větší, můžete použít vertikální zdvižnou plošinu STRATEGOS.
• Schodišťová sedačka: Hodí se především pro uživatele, kteří jsou schopni samostatně sedět a přestoupit mezi vozíkem a sedačkou, případně pro ty, kteří mají alespoň částečnou mobilitu.
• Rampa: Na rozdíl od ostatních zařízení pomáhajících překonat schody je stavebně vytvořená rampa u většiny případů nejlepším řešením, a to nejen z hlediska estetického, ale protože ji může použít každý, pro kterého jsou schody překážkou. Rampu je vhodné navrhovat v případě překonávání výšky jednoho až čtyř schodišťových stupňů.

Informační a signalizační prvky

Základní informace pro orientaci veřejnosti musí být jak vizuální, tak podle okolností i akustické a hmatné. Vizuální informace musí mít kontrastní a osvětlené nápisy a symboly. Informační a signalizační prvky musí být vnímatelné a srozumitelné pro všechny uživatele, je nutné brát v úvahu zejména zorné pole osoby na vozíku, velikost a vzdálenost písma. Dálkové ovládání akustických informací se řeší způsobem stanoveným v bodě 1.2.9. přílohy č. 1 vyhlášky č. 398/2009 Sb.

Přístupnost veřejných prostor

Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení s ostatními chodci. Prostory pro nejméně 20 % veřejných telefonních automatů, samoobslužných informací, obdobných zařízení, poštovních schránek, pokladen a přepážek musí umožňovat užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Tyto prostory a zařízení musí být označeny příslušnými symboly dle přílohy č. 4 k této vyhlášce. Umístění a zabezpečení městského mobiliáře, staveb pro reklamu, informačních a reklamních zařízení, předzahrádek restaurací, prodejních stánků, venkovních pultů a obdobných konstrukcí musí respektovat přirozený pohyb chodců a nesmí zasahovat do průchozího prostoru. Výkopy a staveniště musí být zabezpečeny tak, aby nebyly ohroženy osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace ani jiné osoby.

Hygienická zařízení a šatny

Ve stavbě, ve které je záchod určen pro užívání veřejností, musí být v každém tomto zařízení nejméně jedna záchodová kabina v oddělení pro ženy a nejméně jedna záchodová kabina v oddělení pro muže řešena v souladu s požadavky. Kabina nemusí mít předsíňku v případech, kdy je přístupná z prostoru, který není pobytovou místností. Pokud je stavba vybavena maximálně dvěma záchodovými kabinami, lze jako bezbariérovou zřídit pouze jednu z nich, určenou pro obě pohlaví a přístupnou přímo z veřejného komunikačního prostoru. Obdobné požadavky platí pro sprchy, vany a šatny.

Bytové domy a ubytovací zařízení

Bytový dům s výtahem musí umožňovat užívání všech společných prostor osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. V ubytovacích zařízeních pro cestovní ruch a pobytových zařízeních musí nejméně 5 % pokojů splňovat požadavky na bezbariérový přístup a vybavení.

tags: #vstupni #rampa #dlazba #informace

Oblíbené příspěvky:

• Drátěné kabelové žlaby
• Střešní a tesařské práce od Josefa Kohouta
• Jak na dokonalou opravu dřeva s tmelem Soudal Ořech
• Instalace fotovoltaických panelů na zateplené střešní konstrukce
• Komplexní návod pro hydroizolaci atiky ploché střechy