PergolyVýhody tepelně izolačních omítek: Moderní přístup k zateplení
Tepelně izolační omítky patří mezi moderní způsoby zateplení, které se používají především ve vnějším prostředí. Tyto omítky tvoří mezistupeň mezi běžnými lehčenými omítkami a zateplovacím systémem. S tématem úspor energie úzce souvisí tepelná izolace objektů. U rodinných domů se nejčastěji setkáváme s řešením v podobě kontaktního zateplovacího systému ETICS.
Co jsou tepelně izolační omítky a jak fungují?
Vedle klasických jádrových omítek se v současné době používají tzv. lehčené omítky nebo také tepelněizolační omítky. Lehčené (našlehané) omítky využívají svých vlastností ke zlepšení tepelně-izolačních vlastnosti souvrství, ale je třeba říci, že v žádném případě nenahrazují zateplovací systém. Takové omítky mají silnou paropropustnost, jsou při zpracování vysoce vydatné a snižují riziko trhlin. Termoizolační omítky jsou při srovnání tepelně-izolačních vlastností ještě o stupínek výš. Jejich receptura je namíchána například s přídavkem expandovaného perlitu a polystyrenu.
Na fasádu se nanáší speciální omítka obsahující perlit nebo kuličky pěnového polystyrenu. Tepelně izolační omítka odvádí z fasády vodní páry a díky tomu umožňuje stěnám dýchat. Pokud není potřeba dosáhnout výrazných úspor zateplením, tepelně-izolační omítka bude částečně izolovat a poskytne srovnatelné odvádění vodních par.
Kde se tepelně izolační omítky používají?
Tepelněizolační omítky jsou mezistupněm mezi klasickou minerální vícevrstvou omítkou a kontaktním zateplovacím systémem. Používají se tedy zejména v exteriéru, na vnější stranu obvodové stěny, nebo také v interiéru na stěny mezi vytápěným a nevytápěným prostorem (na chladnější stranu konstrukce). Jsou vhodné pro všechny druhy zdicích materiálů, beton, popřípadě cementoštěpkové desky a bloky. Tepelný izolant má v zateplovacím systému funkci tepelně izolační. Výrazně zlepšuje tepelně izolační vlastnosti na problematických částech stavby jako jsou překlady, ztužující věnce atd.
Tepelněizolační omítky se často používají zejména při rekonstrukcích, buď jako doplňkový či dodatečný izolační prvek v kombinaci se zateplovacím systémem, popřípadě tam, kde komplexní zateplení objektu není z různých důvodů možné či vhodné.
Čtěte také: Vše o betonu a stěrkování najdete zde
Aplikace tepelně izolačních omítek
Podklad pro aplikaci tepelněizolační jádrové vrstvy musí být suchý, nosný, zbavený prachu, mastnoty a jiných nečistot. V případě zdiva je třeba povrch dotvarovat a až na výjimky opatřit podkladním cementovým postřikem (špricem).
Nanášení tepelněizolačních omítek se od těch klasických pak liší zejména mocností vrstvy (vrstev). Například zmíněnou omítku Cemix 2070 SUPERTHERM je možné aplikovat v jedné vrstvě do tloušťky 40 mm, při požadované větší tloušťce se tato první vrstva nerovná, nechá se zavadnout (6 až 12 hodin) a hned se aplikuje vrstva druhá, která už se klasicky stáhne do roviny omítkářskou latí. Při tloušťkách omítky nad 50 mm se mnohdy přistupuje k nahrazení klasických omítníků ztracenými polystyrenovými, které se k podkladu přilepí standardní lepicí stěrkou a zůstanou v omítce na trvalo.
Po dostatečném zatvrdnutí spočívá další úprava povrchu ve zdrsnění mřížkovou škrabkou. Tato úprava povrch srovná a pórovitě otevře, aby mohla omítka správně „dýchat“. Na vyzrálou jádrovou vrstvu tepelněizolační omítky můžeme dále aplikovat některý ze štuků, který dále ošetříme systémovým penetračním nátěrem a finální fasádní barvou. Souvrství s tepelněizolační jádrovou minerální omítkou se ale velmi často finalizují pastovitou probarvenou směsí. V takovém případě je nutné povrch maximálně vyrovnat a co nejlépe zapravit výztužnou síťovinu, která se vlepuje do difuzní lepicí stěrky.
Tepelněizolační omítky nesmí zůstat dlouhodobě povrchově neošetřeny, protože rychle dojde k jejich degradaci. Větší tloušťka, často aplikace jádrové vrstvy ve dvou krocích, vyžaduje také více času pro dostatečné vyzrání omítky. Při ideálním počasí (teplota 10-20°C) zraje termo omítka rychlostí 1 mm za den.
Termo omítka vs. kontaktní zateplovací systém
Zateplení fasády termo-omítkou čili tepelně-izolační omítkou je doporučeno stavebníkům s negativním vztahem k provádění kontaktního zatepovacího systému, čili kontaktnímu vylepování izolačních desek na fasádu rodinného domku (polystyrenové desky, minerální vata, polyuretan).
Čtěte také: Zjistěte více o dřevovláknité izolaci
Nicméně k lepší tepelné bilanci umí přispět také tepelněizolační omítka. Termo omítka vs. kontaktní zateplovací systém na novostavbách z termo-bloků YTONG, HELUZ, POROTHERM atd. Oba tyto systém lze na tyto novostavby aplikovat. Pomocí relativně malé vrstvy termo omítky (3-4 cm) vytvoříte na zdivu tzv. separační krycí souvrství, které se následně zaarmuje armovací tkaninou, napenetruje a finálně upraví fasádní omítkou. Tato skladba omítkového souvrství se tváří jako klasický zateplovací systém.
Obecně se uvádí že 4 cm termo omítky se izolačními vlastnostmi rovnají 1 cm bílého fasádního polystyrenu. Takže docílení stejných tepelně izolačních vlastností jako např. Po vyzdění zdiva z termo bloků se provede před-nástřik. Následně se v jedné nebo ve dvou vrstvách nastříka kompresorem termo omítka, která je lehčená a obsahuje perlit nebo příměs polystyrenu.
| Vlastnost | Tepelně izolační omítka | Kontaktní zateplovací systém (ETICS) |
|---|---|---|
| Hlavní funkce | Částečná izolace, prodyšnost | Výrazné zateplení |
| Materiály | Perlit, polystyrenové kuličky | Polystyrenové desky, minerální vata, polyuretan |
| Tloušťka (srovnání) | 4 cm termo omítky = 1 cm polystyrenu | Větší tloušťky pro vyšší úspory |
| Prodyšnost | Vysoká paropropustnost, umožňuje stěnám dýchat | Nižší prodyšnost v závislosti na materiálu |
| Riziko trhlin | Snižuje riziko trhlin | Možné riziko trhlin |
| Použití | Exteriér, interiér, rekonstrukce, doplňkový prvek | Exteriér, primární zateplení |
Čtěte také: Vlastnosti a výhody Thermowood palubek
