Provětrávaná fasáda pod terénem: Klíčové informace a praktické aspekty

Soklová část fasády patří k velmi exponovaným částem stavby. Často, hlavně při rekonstrukcích a renovacích fasád, jí není věnována dostatečná pozornost. Sokl stavby přiléhá těsně k okolnímu terénu, okapnímu chodníku, nebo jiné zpevněné ploše. Je namáhán především odstřikující srážkovou vodou, sněhem, ale také mechanicky pohybem osob. U starších staveb, které nemají dostatečné hydroizolace, je soklová část stavby exponována též vzlínáním vody z podzákladí. Voda stékající z fasády musí být odváděna od stavby správnou úpravou přilehlého terénu nebo pomocí drenážního systému.

Co je provětrávaná fasáda a jak funguje?

Jedním ze dvou základních typů zateplování starších domů i novostaveb je provětrávaná fasáda. Provětrávaná fasáda je způsob zateplení budovy, kdy se mezi vnějším obkladem a vrstvou izolace nachází vzduchová mezera. Jejím účelem je zmírnit výměnu tepla i zvuku a umožnit volnou cirkulaci vzduchu a odvod vlhkosti. Tyto procesy udržují konstrukci suchou, neboť umožňují budově dýchat a přirozeně cirkulovat kromě vzduchu i teplo. Odvod vlhkosti je zásadní pro zbavení se všech vodních par ohrožujících konstrukci nad zemí. Tím se vyhnete tvorbě plísní na zdech domu. Provětrávaná fasáda je v podstatě druhem vnějšího zateplení. Oproti klasickému zateplení polystyrenem ale funguje na úplně jiném principu. Jedná se o tzv. bezkontaktní zateplení domu, kdy je mezi tepelným izolantem (nejčastěji minerální vatou) a fasádními deskami vzduchová mezera, která díky komínovému efektu (proudění vzduchu) pomáhá odvádět vlhkost z celé konstrukce domu.

Výhody provětrávaných fasád

  • Oproti kontaktním fasádám je jejich realizace mnohem rychlejší.
  • Jde o bezkontaktní zateplování budov, které je vhodné nejen u budov s vlhkým zdivem.
  • Jedná se o systém s nadčasovými vlastnostmi, který vydrží sloužit kvalitně desítky let.
  • Při montáži fasády nemusíte čekat, až materiál při instalaci vyschne nebo až bude venku pěkné počasí.
  • Chrání dům před nepříznivým počasím a plní i estetickou funkci. Dodává budově moderní, elegantní vzhled.
  • Pokud potřebujete opravit části domu, fasáda se snadno demontuje.
  • Díky jedinečným akustickým vlastnostem odizoluje nežádoucí hluk z okolí a v budově zachová příjemné soukromí.
  • Pro montáž bezkontaktní fasády se můžete rozhodnout kdykoliv během roku, není třeba čekat na vhodné počasí.
  • Provětrávaná fasáda disponuje oproti fasádám s klasickou omítkou delší životností.
  • Provětrávaná fasáda znamená zdravější, úspornější a modernější bydlení. Je to investice, která se pozitivně promítne do celkové hodnoty objektu.
  • Kvalitně provedená větraná fasáda dodá domu vynikající tepelně-izolační vlastnosti, které snižují i výdaje za vytápění.
  • Izolační vlastnosti však oceníme i v létě. Díky provětrávané fasádě se totiž dům nepřehřívá, lépe se ochlazuje.
  • Vzduchová mezera mezi fasádní deskou a izolantem zajišťuje cirkulaci vzduchu a zbavuje tak zdivo vlhkosti.
  • Odvětrávání vlhkosti ze zdiva má pozitivní vliv na statiku domu. Vlhkost výrazně zkracuje životnost konstrukce.
  • Nemusíte se o fasádu starat, je totiž bezúdržbová. Pokud objekt stojí v prašném prostředí, stačí jednou ročně opláchnout fasádní desky vodou (podle potřeby).
  • Fasádu můžeme namontovat téměř kamkoliv, poradíme si i se sebekřivějším podkladem.
  • Větraná fasáda dodá budově novou architektonickou hodnotu. Objekt je modernější, hezčí na pohled, což opět zvyšuje jeho hodnotu.
  • Uplatnění suchých montážních procesů.
  • Díky možnosti řezání desek do libovolných tvarů lze vyhovět architektonickým požadavkům u jakkoli složitých objektů.
  • Fasádu lze čistit tradičními prostředky a postupy.

Příklad fungování provětrávané fasády

Majitelé staršího rodinného domu se rozhodli, že chtějí snížit náklady na vytápění. Vyměnili proto okna a zateplili dům polystyrenem. Přišla zima a v rozích místností se po čase začala tvořit plíseň. Důvod je poměrně jednoduchý - vlhkost ze zdiva najednou neměla kam odcházet, protože jí to polystyrenová obálka nedovolila. Majitelé zároveň málo větrali, aby nepřišli o drahocenné teplo. A tak se začala vlhkost srážet uvnitř. Toto je typický příklad mnoha českých domácností, který dokáže vyřešit právě odvětrávaná fasáda. Špatné zateplení může způsobit problémy s vlhkostí, které se projevují plísní na stěnách.

Součásti provětrávaného zateplovacího systému

Provětrávaný zateplovací systém se skládá z fasádních desek, nosného roštu, kotevních prvků a tepelné izolace. Důležitá je vzduchová mezera mezi tepelnou izolací a fasádními deskami, která zajišťuje provětrávání fasády.

V tomto případě posuzujeme fasádu z hlediska tepelně-izolačních vlastností jako celek až k provětrávané mezeře. Dle platné normy ČSN 73 0540 je pro lehkou vnější stěnu doporučená hodnota součinitele prostupu tepla Un ≤ 0,2 W/(m2K) a pro těžkou vnější stěnu Un ≤ 0,25 W/(m2K).

Čtěte také: Detaily dřevěných trámových stropů

Tepelná izolace

První částí provětrávané fasády je tepelná izolace. Jako tepelný izolant se použijí desky z hydrofobizované minerální vlny určené pro odvětrávané fasády. Tloušťka desek je dána projektovou dokumentací. Izolační desky jsou k podkladu kotveny min. Často se používá kvalitní minerální vata. Nejenže má skvělé tepelně-izolační vlastnosti, ale také splňuje veškeré požární normy. Výhodou minerální vaty je její dobrá tvarovatelnost - skvěle se přizpůsobí roštu. Zateplíme tak každý milimetr fasády a nikde nezůstávají holá místa. Jako tepelně izolační vrstva se používá nejčastěji hydrofobizovaná minerální vata či celulózová vlákna. Minerální vata je pro ně velmi lákavá a rádi by si v ní udělali hnízdo. Při použití provětrávané fasády s tepelně izolačními deskami z minerálních nebo celulózových vláken je umožněna difuze vodních par. Především u celulózy funguje kapilární vzlínavost. Tato vlastnost umožňuje transportování vlhkosti ze zdiva přes tepelnou izolaci směrem k provětrávané mezeře.

Nosný rošt

Druhou součástí provětrávané fasády je nosný rošt. Nosný rošt se vytváří z hliníkový L profilů 50 × 30 × 1,5 mm. Profily jsou většinou délky 2 m. Nosné profily roštu se osazují do kotevních profilů a připevňují se samořeznými vruty. Běžně se profily nosného roštu osazují ve vzdálenosti 600 mm. Nosný rošt se kotví do podkladu pomocí kotevních profilů. Pro upevnění kotevních profilů k podkladu se používají vruty ø 8 mm se šestihrannou hlavou a hmoždinky ø 10 mm. Neslouží pouze k tomu, abychom na něj upevnili fasádní desky, ale přenáší zatížení těchto desek a tlak větru do budovy. Tím zajišťuje stabilitu pohledové části fasády. Pro nosnou konstrukci používáme nejčastěji hliník, ušlechtilé slitiny, či ocel s různou úpravou a dřevěné hranoly. Konstrukce zajišťuje přenos všech účinků od zatížení a fyzikálních vlivů z plochy obkladu do konstrukce obvodové stěny. Samozřejmě je nutné zajistit dilataci jednotlivých prvků, stejně tak jako celého souvrství.

Fasádní desky

Třetí částí provětrávané fasády jsou samozřejmě fasádní desky. Vnější nebo obkladová vrstva provětrávané fasády - jako materiál pro jejich výrobu může být použit ultralehký přírodní kámen, kov nebo dřevo (fasádní palubky), případně jejich kombinace. Široká nabídka obkladových materiálů umožňuje využít pestrou paletu vzorů, barev a vlastností konečné fasády. Pro vnější plášť se používají rozmanité způsoby skladby fasádních prvků, rozlišných velikostí, tvarů, struktury a barvy. K nosnému roštu se deska Aquaroc šroubuje speciálními vruty. Desky se šroubují tak, že krajní vrut musí být umístěn min. 50 mm od vodorovné hrany desky a 30 mm od svislé hrany desky. Fasádní deska Aquaroc se na vnějším povrchu opatří tenkovrstvou omítkou weber.pas, případně fasádním nátěrem weber.ton. Hrany desky se opatří fasádním nátěrem weber.ton. Vhodné je použít tenkovrstvou omítku weber.pas akrylát, weber.pas silikon, weber.pas top dry, weber.pas extraClean nebo weber.pas marmolit včetně podkladního nátěru. Jako nátěr je vhodné použít fasádní nátěr weber.ton micro V včetně podkladního nátěru.

Existuje několik typů obkladů, které vybíráme podle prostředí, ve kterém objekt stojí (podnebí, vyšší zátěž, prašnost, riziko znečištění, pravděpodobnost růstu mechů apod.):

  • Cementovláknité obložení fasády: Jsou vyrobené ze směsi cementu a siliky a vyztužené mineralizovaným celulózovým vláknem.
  • Provětrávaná fasáda s dřevěným obkladem: Jsou velice odolné díky bakelitovému jádru a 2 speciálním povrchovým fóliím, které chrání dřevěnou dýhu proti UV záření, dále proti rozmarům počasí a v neposlední řadě proti mechanickému poškození. Jsou pevné, a díky tomu obstojí i ve velmi frekventovaných prostorech.
  • Keramické obklady: Keramika je jeden z nejstarších a nejodolnějších materiálů. Doporučujeme jej na všechny typy budov, je schopen odolat i zatížení velmi frekventovaného prostoru. Je odolný proti otěru i oděru. Je tedy vhodný jak na rodinný dům, tak na velkoplošnou fasádu jako je např. sportovní hala v Havířově nebo Univerzitní hala v Olomouci.
  • Porcelánové fasádní desky: Porcelánová fasáda je luxusním pevným materiálem, který je naprosto nehořlavý, lehký a odolný atmosferickým vlivům. Je proto vhodný na rodinné vily, do komerčních prostor, na kuchyňské linky, jako obklad do ordinací. Škála jeho využití je opravdu široká. Jedná se o velmi tvrdý materiál, který bychom doporučili i na obklady vysoce frekventovaných prostor, kde by při správné volbě síly obkladu nemohl dojít úhoně.

Provětrávaná mezera

Provětrávání fasády zajišťuje vzduchová mezera mezi tepelnou izolací a fasádními deskami. Provětrávaná mezera se běžně navrhuje v tloušťce od 20 do 50 mm. Správné provětrávání zajišťuje mezera tl. min 40 mm po celé výšce fasády (někteří výrobci uvádějí i tloušťku vzduchové vrstvy min. 30 mm). U ostění, nadpraží a dalších částí do výšky 1 patra (maximálně však 3,05 m) lze připustit větranou mezeru min. 20 mm. Přiváděcí a odváděcí průřez musí mít plochu minimálně 50 cm2/m. Abychom zajistili všechny funkce, které od provětrávané fasády požadujeme, musí vzduch v mezeře proudit. Rychlost proudění je 0,5 - 1 m/s. Díky této rychlosti dochází zpravidla k laminárnímu proudění. Rychlost proudění významně ovlivňuje sluneční záření. Měřením bylo prokázáno, že se mění v závislosti na počasí, a to až desetinásobně. Během noci proudění téměř ustává. Zajímavý je vliv teplého vzduchu. V souvrství se totiž může vyskytnout během fungování fasády vlhká tepelná izolace. Zejména v létě se brzy ráno mohou na povrchu vysrážet kapky rosy, případně může dojít k zafoukání dešťové vody větrem do meziprostoru. Problém s vlhkostí může nastat také při zateplení starých, špatně izolovaných staveb.

Čtěte také: Truhlářský výkres židličky

Montáž a plánování provětrávané fasády

Správná funkce provětrávané fasády vždy závisí na vhodně použitých materiálech a profesionální montáži. Základem správného provedení je vždy řádná příprava, která zahrnuje tvorbu tzv. kladčského výkresu respektujícího spárořez a klad desek na fasádě navržený architektem. Z této struktury je následně odvozen systém podkladní konstrukce roštu a eventuálně také způsob upevnění obkladového materiálu na rošt. To je nutné nejen pro správnou funkci provětrávané fasády po mnoho let, ale často i pro zachování záruky poskytované výrobcem na použitý obklad. Na základě projektu roštu je následně možné vypracovat tzv. dílenskou dokumentaci specifikující rozměry, na které bude obkladový materiál dále formátován při maximální optimalizaci prořezu. Velmi důležitá je také tloušťka roštu, která určuje šířku provětrávané mezery mezi obkladem a izolantem. Šířku mezery by měl vypočítat odborník podle délky odvětrávaného úseku. Svou roli hraje také příprava podkladu, tedy zdiva. Důležité je také zajistit dostatečný přívod vzduchu do větrací mezery, obzvláště v místech s větším množstvím sněhu. Přiváděcí otvory proto umisťujeme nad sokl, aby je napadaný sníh nezasypal. Z hlediska bezproblémového fungování celého fasádního systému je navržení a předem realizace jedním z nejdůležitějších faktorů.

Časté chyby a rizika při realizaci

Nejčastějším problémem při realizaci je nedodržování předepsaných minimálních větracích otvorů, či jejich úplná absence. Velmi často se chyby objevují například v místech parapetů, nadpraží oken nebo u oplechování atik. Laik samozřejmě nic nepozná a fasáda se zdá být v pořádku. Jelikož při realizaci se na fasádě střídá několik řemesel, není vždy vina na straně fasádníků. Často se stává, například u balkónů, že jsou soklové dlaždice nalepeny až k hraně obkladových fasádních desek. Úplným extrémem je pak zasilikonování spáry mezi soklovými dlaždicemi a obkladovou deskou. Další velmi častou chybou je nedostatečná ochrana proti hlodavcům.

V souvislosti se širokým sortimentem povrchových úprav, zejména barev, keramických obkladových prvků, je třeba zmínit nebezpečí vzniku vad na fasádách vytvořených z tmavých obkladových prvků. V letním období mohou extrémní povrchové teploty u těchto fasád dosáhnout až 70 °C, což klade mimořádné nároky na použité lepicí hmoty. Zpočátku mohou vzniknout nenápadné trhliny, do kterých zatéká srážková voda. V zimním období je pak destrukce urychlována i mrazovými účinky. Pád obkladu z několika desítek metrové výšky pak představuje obrovské nebezpečí. K uvolňování lepených obkladů může dojít také z důvodu nevhodně zvolené technologie. V neposlední řadě je potřeba vybírat kvalitní materiál obkladových prvků. U dřevěných obkladů se stává, že po několika málo letech dřevo začne ztrácet své ošetření z výroby a bez pravidelné údržby se rychle snižuje životnost. Tyto problémy by nemusely vznikat, pokud by realizace byla prováděna proškolenými řemeslníky a pokud by se kladl větší důraz na vzájemnou koordinaci řemesel.

Náklady na provětrávanou fasádu mohou být vyšší než na fasádu kontaktní. Finance se zdají být jedinou velkou nevýhodou, ovšem v průběhu let se tato investice snadno vrátí například v podobě snížení nákladů na vytápění. Stejně jako u každého projektu je důležitá příprava a nákup dřeva na fasádu.

Čtěte také: Program pro tvorbu truhlářských výkresů zdarma

tags: #provetravane #fasady #pod #terenem #informace

Oblíbené příspěvky: