Bobrovka: Nadčasová střešní krytina s bohatou historií a moderními variantami

Střešní konstrukce je extrémně důležitá a plní nejen ochrannou, ale i estetickou funkci. V případě šikmých střech tvoří velkou část domu, která je z ulice krásně vidět. Při výběru střešní krytiny je třeba vzít v potaz mnoho faktorů a vlastností, které různé druhy střešních krytin poskytují.

Bobrovka, pálená taška, je nejstarší střešní krytinou svého druhu a dodnes se používá nejen k pokrývání historických staveb. Bohužel svou hmotností (cca 1,75 kg/kus) i finančními náklady patří k těm náročnějším, ale jejímu vzhledu se jiná krytina nevyrovná.

Historie bobrovky

Již tisíce let používaná střešní krytina, jejíž nejstarší pozůstatky pocházejí ze starověkého Říma. První bobrovky se vyráběly ručně a vypalovaly se buď po kusech, nebo pouhým vysoušením na slunci. Vyráběly se v různých tvarech i velikostech, a to v závislosti na dané oblasti. Jak název napovídá, vychází z podobnosti s bobřím ocasem.

Bobrovka nahradila dřevěné došky na různých typech staveb, vůči kterým měla větší odolnost a také životnost, velkou výhodou byla její nehořlavost. Bobrovky náleží k nejvíce rozšířené pálené střešní krytině v prostředí tradiční zděné zástavby našich vesnic i měst. Jako skládaná krytina se používají na sedlové, valbové i pultové střechy zděných staveb venkovských domů i hospodářských objektů, stejně jako na venkovské kostely nebo měšťanské domy. Jako náhradní nespalná krytina se bobrovky uplatily i na střechy roubených staveb s původní hořlavou doškovou nebo šindelovou krytinou. U těchto staveb si často vyžádaly zesílení konstrukce krovu, protože se vyznačují větší hmotností. Lze jimi vyskládat i oblé tvary (střešní vikýře ve tvaru volského oka atd.).

Novodobá bobrovka

Nyní je bobrovka vyráběna v základním rozměru 18 x 38 centimetrů, věžové 14 x 28 cm. Řez může být kulatý či speciální (segmentový, špičatý, rovný) a je možné ji sehnat v různých povrchových úpravách.

Čtěte také: Střešní Latě - Specifikace a Rozměry

Povrchové úpravy

• Režná barva: Základní je režná barva, což je keramický materiál bez dalších povrchových úprav, který po čase získává typickou patinu.
• Engoba: Engoba je hliněný nástřik, který se na tašku nanese a následně vypálí. Je tvořen směsí jílů, které jsou obarveny oxidy železa. Povrch je poté matný, taška není tolik porézní a je odolnější vůči nečistotám, zachová si svůj vzhled a zvýší se její životnost. Velmi zajímavou je varianta, která se nazývá flekatá nebo staročervená bobrovka. Nanáší se pouze malé množství engoby, na povrchu jsou černé kapičky a vzhledem tak celý povrch zdálky připomíná tašku s patinou, které mívají starší střechy.
• Glazura: Glazura je taktéž nástřik ze směsi jílů a oxidů železa, ale jsou k němu ještě přidané sklovité příměsi. Naproti engobě dodává glazura krytině lesk, ale stejně tak prodlužuje životnost, dokonale chrání před nečistotami a počet pórů je snížen na minimum. Je z hlediska trvanlivosti tou nejlepší, ale nejdražší variantou.

Povrch bobrovky může být hladký či rýhovaný. Ačkoli je klasický materiál keramická pálená taška, k dostání je i v neobvyklé betonové variantě, případně v plechové imitaci. Výrobci také dodávají kompletní příslušenství v keramickém i kovovém provedení, jako jsou krajovky, průchody, držáky solárních panelů a ozdobné prvky.

Zásady pokládky bobrovky

Při pokládce pálené střešní krytiny, kterou je i bobrovka, je třeba dodržovat několik zásadních pravidel. Bobrovky se pokládají na husté či řídké laťování, s charakteristickým šupinovým krytím nebo jednoduchým korunovým krytím krajkového výrazu.

• Bezpečný sklon: Zajistěte, aby byl dodržen minimální bezpečný sklon určený pro danou střešní krytinu. U bobrovky je to dle způsobu pokládky minimálně 30 až 40°. Na metr čtvereční je podle sklonu střechy (minimální sklon je 30°, u jednoduché pokládky až 40°) a zvoleného způsobu pokládky potřeba 34 až 39 kusů.
• Laťování: Podle způsobu pokládky je nutné také dodržet hustotu laťování. Navíc u neposuvných tašek, do kterých spadá i bobrovka, je třeba být při umisťování latí ještě důslednější, protože tyto tašky mají vůli na hlavovém zámku pouhých několik milimetrů. Minimální průřez latí je 50/30 mm, většinou se používají latě s průřezem 60/40 mm. Větší průřez zajišťuje větší pevnost a tedy větší zatížení. Na latě je také nutné použít impregnaci proti hnilobě, houbám a dřevokaznému hmyzu.
• Zkracování tašek: Nelze-li na střechu položit tašky v celých řadách, je nutné je zkrátit. Zkracování se provádí za pomoci vysokorychlostní úhlové brusky a vhodného řezacího kotouče. Tašky se odřezávají vždy na horní části a pokládají se jako poslední do řady k hřebeni a uříznutou hranu skryje hřebenáč. Nezkracují se nikdy tašky, které jsou v první řadě u okapu.
• Kotvení: Podle sklonu střechy je nutné zvolit také vhodné ukotvení tašek.
  • Do 45° se tašky kotvit nemusí.
  • Při sklonu 45 - 60° se kotví každá třetí taška v ploše pomocí vrutu či stranové příchytky.
  • Sklon 60 - 70° vyžaduje kotvení každé tašky v ploše pomocí stranové příchytky nebo vrutu.
  • Nad 70° se kotví každá taška za použití vrutu v hlavové části a také stranové příchytky.

Faktory ovlivňující výběr střešní krytiny

Při výběru střešní krytiny hraje vždy důležitou roli sklon střechy. Nízkému sklonu střechy je třeba přizpůsobit nejen skladbu střešního pláště, ale také vhodný model tašky. Pro střechu se sklonem 30° si lze bez omezení vybírat z nabídky modelů pálených tašek.

Sklon střechy

Sklon střechy je základním technickým parametrem střešní konstrukce, a i při výběru krytiny je velmi důležitý. Obecně se sklon střechy navrhuje s ohledem na okolní stavby, ale hlavně dle klimatických podmínek regionu, ve kterém se stavba nachází. Dlouho ležící mokrý sníh na střeše totiž neprospívá krytině, ani samotné střešní konstrukci, která tak čelí několikanásobnému zatížení. Proto se v těchto případech navrhují strmé střechy (se sklonem nad 45°), aby došlo k samovolnému sklouznutí sněhu po jejím povrchu.

Jestliže máte střechu s průměrným sklonem, tedy 30° - 45°, tak máte na výběr z opravdu širokého sortimentu střešních krytin různých tvarů a z různých materiálů. Ovšem stejně jako příliš velký sklon střechy, tak sklon pod 30° může také při výběru střechy značně omezit sortiment vhodných výrobků. Nastává totiž problém, že při nižších sklonech střech vzniká riziko zatékání stékající vody mezi jednotlivé tašky. Voda díky nižšímu sklonu totiž neodtéká tak rychle.

Čtěte také: Vše o střešních latích 40x60

Každá střešní krytina má v technickém listu uvedený tzv. bezpečný sklon krytiny, obvykle ve stupních. Jedná se o minimální doporučený sklon krytiny, při kterém nevzniká riziko zatékání do konstrukce a při kterém střešní krytina bude spolehlivě plnit svoji funkci. Bezpečný sklon krytiny však neznamená minimální sklon krytiny.

Hmotnost střešní krytiny

Při výběru vhodné střešní krytiny se přihlíží také k její hmotnosti. Podle ní tedy rozdělujeme krytinu na dvě skupiny:

• Lehká střešní krytina: Lehké střešní krytiny jsou ty, které nevytváří zatížení na střechu větší než 25 kg/m². Díky této vlastnosti tolik nezatěžují krov a jsou tedy vhodné také v případě rekonstrukce střechy a ponechání stávajícího krov (i třeba v případě horšího stavu). Mezi lehké střešní krytiny zařazujeme plechové, vláknocementové, plastové a asfaltové střešní krytiny. Lehké střešní krytiny jsou ve srovnání s těmi těžkými výrazně levnější, jednodušší na aplikaci a údržbu. Na druhou stranu zase nemají tak dlouhou životnost.
• Těžká střešní krytina: Mezi těžké krytiny řadíme veškeré krytiny, které mají hmotnost vyšší než 25 kg/m². Oproti lehkým střešním krytinám více zatěžují konstrukci krovu, ale zase jsou odolnější na účinky větru. Do této skupiny patří klasické pálené střešní tašky, betonové střešní krytiny nebo krytiny břidlicové, které jsou zcela přírodní, a tedy velmi šetrné k životnímu prostředí. Oproti lehkým krytinám ty těžké disponují větší odolností a stabilitou, ale také utlumení zvuků při dešti.

Složitost a členitost střešní konstrukce

Složitost a členitost střešní konstrukce vašeho domu má velký vliv hlavně na způsob pokládání střešní krytiny. Způsob pokládání střešní krytiny souvisí s velikostí jednotlivých střešních dílců. Střešní krytiny obvykle rozlišujeme maloformátové, což jsou skládané krytiny (tašky, došky atd.), a poté velkoformátové. Jestliže je střešní konstrukce členitější, tak je lepší zvolit střešní krytinu menšího formátu, aby se zabránilo zbytečným ořezům. Díky tomu nedojde jen k úspoře materiálu, ale také k úspoře časové. To se může v konečném důsledku promítnout také na cenové nabídce pověřeného pokrývače, který kvůli složitější manipulaci stráví na vaší střeše dvojnásobek času.

Umístění objektu

Do tohoto faktoru bychom zařadili, jak podmínky klimatické, tak podmínky geografické. Ty spolu v mnoha ohledech souvisí. Hlavním faktorem je totiž nadmořská výška, která výrazně ovlivňuje působení klimatických činitelů na povrch krytiny a celou střešní konstrukci. Obecně je ale umístění objektu pro výběr střešní krytiny důležité. Jinak se bude o výběru uvažovat v oblastech, kde hodně prší, jinak v oblastech, kde je velký průmysl způsobující agresivní deště, jinak zase v oblastech sucha a jinak ve vysokých horách.

Tepelně-izolační vlastnosti

Střechou, jako každou jinou obvodovou konstrukcí, odchází velké množství tepla, které je většinou žádoucí zachytit a udržet uvnitř nemovitosti. Střechy se za tímto účelem zateplují tepelnou izolací, ale správný výběr krytiny může ještě posílit efekt tepelné izolace. Bohužel často tímto efektem dochází k přehřívání tašek a někdy dokonce k jejich porušení vlivem tepla. Vhodnou tepelně-izolační krytinou je obyčejná pálená keramická taška, která má díky obsahu hlíny dobré izolační vlastnosti.

Čtěte také: Střešní konstrukce: Podpůrné trámy

Typy střešních krytin

Momentálně je na trhu opravdu velké množství krytin různých tvarů, z různého materiálu a různými vlastnostmi. Pálená střešní krytina se vyrábí v mnoha tvarových a barevných provedeních. Vybírat také můžete z několika povrchových úprav (režná, engoba, glazura).

Keramická střešní krytina (pálená taška)

Keramická střešní krytina je největší stálicí na českém trhu, kterou na tomto místě ukotvila jak tradice, tak hlavně velmi dobré vlastnosti. Díky svému materiálu vynikají keramické střešní tašky vysokou pevností a odolností vůči UV záření a povětrnostním vlivům. Vzhledem k možnosti recyklace v případě výměny střešní krytiny je také ekologická. V neposlední řadě je potřeba zmínit nesmrtelný elegantní vzhled, který pálená střešní krytina vašemu domu dodá. Na výběr je navíc z téměř nekonečného množství typů, tvarů a barevných odstínů, takže na své si přijde skoro každý stavebník. Pálená taška patří pro své lety ověřené vlastnosti a nezaměnitelný vzhled mezi stálice našich střech. Pálená krytina se může pochlubit životností až 100 let - a bez nutnosti údržby. Kvalitní přírodní pigmenty a náročná technologie vypalování při teplotách nad 1 000 °C garantují trvalost a bezkonkurenční barevnou stálost. Keramická krytina se vyrábí z pálené hlíny (bobrovky, drážkovky, prejzy). Plochá ohnivzdorná (keramická, cementová, skleněná nebo v současnosti i betonová) tvárnice pro skládanou krytinu. Může být obdélníkového tvaru s rovným zakončením a pouze zaoblenými rohy, přes nejčastější segmentové zakončení ve tvaru bobřího ocasu (bobrovka) až po zakončení téměř půlkruhového tvaru. Tašky mohou být hladké nebo rýhované, s podélnou a někdy i příčnou drážkou (falcovka).

Nevýhody keramické krytiny

Co se týče jistých nevýhod, které bychom u keramické krytiny mohli zmínit, tak bychom nejspíše začali složitější pokládkou. Správná pokládka střešních tašek vyžaduje jisté dovednosti, pečlivost, ale také čas. V případě vyšší zrnitosti materiálu, a tedy větší drsnosti povrchu tašky může docházet k usazování nečistot a tvorbě mechů. Další možnou nevýhodou je také omezení minimálním sklonem střechy, který je stanoven na hodnotu 20°, ale může se lišit v závislosti na typu a tvaru pálené tašky. Co je ale pro některé stavebníky opravdovou nevýhodou, je cena, která narůstá také právě díky komplikovanější pokládce. Důsledkem poté je, že v porovnání s ostatními typy krytin jsou celkové výdaje značně vyšší.

Betonová střešní krytina

V případě betonu opět mluvíme o maloformátové střešní krytině, tedy o betonových taškách. Jejich výroba a dobré vlastnosti závisí na správném poměru portlandského cementu, písku a vody, ze kterých jsou poté výrobním procesem zhotoveny střešní tašky. Výrobní proces betonové střešní krytiny je oproti těm keramickým značně jednodušší, což se odrazí hlavně na pořizovací ceně. Zároveň vám zaručí celkovou pevnost a nenasákavost po dobu až 100 let, jak některé zdroje uvádějí jejich životnost. Betonová taška jen zřídka může prasknout vlivem mrazu.

Nevýhody betonové krytiny

Nevýhodou může být vyšší zatížení, kterým betonová střešní krytina působí na konstrukci krovu, která musí mít minimální sklon alespoň 17° a musí být na tuto zátěž dimenzována. Další nevýhodou je omezenější výběr a nižší estetičnost výsledného vzhledu střechy. V zimě se však může krytina poškodit mechanicky v důsledku sklouzávání sněhové pokrývky směrem k okapům.

Plechová krytina

Plechovou krytinu, oproti krytinám keramickým a betonovým, řadíme do kategorie lehkých střešních krytin. Plechové krytiny jsou velkoformátové, tudíž se montují ve formě velkoplošných plátů, což je oproti pokládce tašek velmi rychlý, snadný a efektivní způsob. Plech má řadu výhodných vlastností, díky kterým je druhou nejoblíbenější krytinou mezi tuzemskými stavebníky. Plechové střechy, díky moderním povrchovým úpravám, disponují vysokou odolností vůči klimatickým vlivům a výkyvům teplot.

Nevýhody plechové krytiny

Nevýhodou může být hlučnost v případě prudkých dešťů. I tento problém byl ale díky nestálému vývoji v posledních letech eliminován tak, že se vyrábějí dvojité plechy s vloženou izolací, která zajišťuje výrazně lepší akustické i tepelné vlastnosti než obyčejná plechová střešní krytina. Největším úskalím v případě použití kovu na střešní krytinu je beze sporu riziko koroze.

Plastová střešní krytina

Přestože plastové střešní krytiny se vyrábí už poměrně dlouho, tak do povědomí občanů se dostávají až v posledních letech. Děje se tak hlavně díky vzestupu ekologie a uvažování v souladu s přírodou. Některé firmy na střešní krytiny se zaměřují právě na plast a zpracování plastového recyklátu na střechu vašeho domu. Výsledek může být takový, že nepoznáte rozdíl od normální běžné střešní tašky. Řeč je ovšem pouze o střechách z polyesteru či polykarbonátu. V případě PVC je totiž průkazně nižší kvalita a odolnost vůči klimatickým a povětrnostním podmínkám. Střešní krytiny z polyesteru a polykarbonátu zařadíme mezi lehké krytiny, takže stejně jako plech kladou minimální nároky na konstrukci krovu.

Nevýhody plastové krytiny

Nevýhodou jsou výrazně horší tepelné vlastnosti, ale také nižší odolnost vůči UV záření.

Dřevěná střešní krytina

V případě dřevěných střešních krytin se mluví o návratu zpět k rodným kořenům. Díky vývoji všemožných materiálů bylo dřevo teď velmi opomíjeno, hlavně tedy u nás v České republice. Do popředí se teď opět dostává díky myšlence využití obnovitelných zdrojů, což je momentálně velmi moderní a žádané. Dřevěné krytiny mají díky úpravě štípáním hladký povrch, který brání vodě proniknout do jejich útrob. Proto jsou štípané šindele určitě lepší volbou než krytiny řezané. Mezi spalnou krytinu náleží došková krytina - došky ze slámy nebo rákosu a šindelová krytina - šindele ze dřeva. Šindelová krytina bývala rozšířená především v horských oblastech se snadnou dostupností dřeva.

Nevýhody dřevěné krytiny

Nevýhodou je bohužel velmi náročná výroba, což vede k výraznému zvýšení nákladů. Dřevěné střechy se musí impregnovat, aby byly schopné odolat změnám vlhkostních podmínek a napadení dřevokazného hmyzu a hub. Přirozenou nevýhodou dřevěných střech je samozřejmě minimální odolnost vůči ohni, tudíž jsou kladeny vyšší nároky na odvádění spalin a způsob vytápění.

Břidlicová střešní krytina

Břidlicová střešní krytina je považována za opravdový luxus mezi střešními krytinami. Díky použití přírodního kamene je dosaženo opravdu honosného vzhledu, ale také neuvěřitelně dlouhou životností (uvádí se až 200 let). Stejnou odolností, jak vůči teplotám nízkým, má také vůči ohni. Obecně se také jedná o maloformátovou střešní krytinu, nejčastěji ve formě kosočtverců, jejíž rozměry se se zvyšujícím se sklonem (minimálně 12°) zmenšují. Z hlediska hmotnosti je třeba zdůraznit, že se jedná o těžkou střešní krytinu, a tak je v mnoha případech potřeba posílit konstrukci stávajícího krovu. Krytina z břidlicových šupin, použitá na stavbu stodoly v areálu muzea v přírodě.

Asfaltové střešní krytiny

Asfaltové střešní krytiny jsou mezi lidmi známé jako velmi levné a snadné řešení, což opravdu mohu potvrdit. Jedná se o krytinu s nízkou hmotností ve formě pásů nebo šindel malých rozměrů. Velmi rychle se instalují a jsou také snadno opravitelné, což je vzhledem k nižší životnosti docela výhoda.

Nevýhody asfaltové krytiny

Mezi nevýhody by bylo dobré na prvním místě uvést velmi neekologickou výrobu krytiny a její dopad na životní prostředí. Další věcí, co trápí nemalou část uživatelů, jsou okapy zanesené maličkými gumovými kamínky, kterými je asfalt na povrchu opatřen, ale při prudkých deští dochází k jeho obroušení.

Následující tabulka shrnuje základní vlastnosti různých typů střešních krytin:

Rekonstrukce a údržba střechy

Vybledlou, mechem zarostlou, avšak funkční střechu majitelé často přehlížejí, dokud nezačne zatékat. I když právě neplánujeme využívat podkroví k bydlení, v některých případech nestačí vyměnit pouze střešní krytinu. Důvodem je materiálová degradace jednotlivých vrstev střechy, zatékání nebo nevyhovující tepelnětechnické vlastnosti. Výměna střešní krytiny může být vyvolána také skončením její životnosti, nesprávným návrhem střešního systému, nebo nastane-li havárie.

Přípravné práce a kontrola

Před začátkem každé rekonstrukce je vhodné provést kvalitní průzkum střešní konstrukce. Je potřebné analyzovat nejen viditelné, ale i skryté poruchy, jejich příčiny a stanovit postup opravy. Při výměně střešní krytiny musíme posoudit nejen stav krytiny, laťování nebo bednění, ale také stav celého domu. Měli bychom poznat tepelnětechnické vlastnosti stavebních konstrukcí, z nichž je dům postaven, skladbu střešní konstrukce a rok vyhotovení. Po jejich posouzení je možné vytvořit projekt na sanaci domu, která by měla být stejně výhodná, jak z hlediska ceny materiálu, tak i z hlediska rychlosti a ceny montáže.

Začněte vizuální kontrolou krovu. Zkontrolujte trámy, zda nejsou napadeny plísněmi nebo škůdci, i krokve, jestli nejsou nalomené nebo prohnuté. Prověřte tašky, jestli nejsou poškozené nebo popraskané. První obhlídku střechy zvládnete udělat sami. Pokud se rozhodnete měnit krytinu, obraťte se na odborníka. Výměna střešní krytiny je možná i bez výměny laťování, je-li v pořádku spodní konstrukce a vyhovuje-li podmínkám daným příslušným sklonem.

Dnes si moderní střechu lze sotva představit bez kvalitní podstřešní hydroizolační fólie, a to i přesto, že se u nás v minulosti nepoužívala. Při výměně krytiny se proto doporučuje provést i celkovou úpravu podstřeší a skladbu střešního pláště přizpůsobit současným požadavkům. Stejně jako u maloformátových střešních krytin, tak také u těch větších, je prvním krokem příprava střechy na pokládku. Opět se začne aplikací hydroizolační folie na konstrukci krovu tak, aby byl zajištěn dostatečný přesah jednotlivých pásů (uvádí se minimálně 10 cm).

Opravy a výměna tašek

Pokud dojde k zatékání na taškové střeše v důsledku poškození některé z tašek, stačí tašku odstranit a nahradit ji novou. K tomu nepotřebujete odborníka. Na dolním konci krytinu podebereme (pomůžeme si například špachtlí), zdvihneme ji asi do 25- až 30stupňového sklonu a zatlačíme 5 až 10 cm směrem do půdního prostoru. Potom tašku jen mírně pootočíme kolem osy (aby závěs - "zobáček" - obešel střešní lať) a vytáhneme ji ven. Novou tašku nasadíme opačným postupem. U nižších sklonů střechy krytinu nad poškozenou taškou nadzvedneme a poškozený kus vyndáme. Na prázdné místo vložíme nový kus, přičemž dbáme na to, aby byl správně položen v drážkách sousedních kusů.

Problém může nastat, jsou-li kusy připevněny hřebíky. Pokud bychom tašku chtěli připevnit originálním způsobem, museli bychom postupně odstranit všechny tašky od hřebene až k poškozené tašce a po její výměně za novou je znova přibít. Proto starou tašku odstraníme jinak: z podkroví odřežeme pomocí listu pilky na železo hřebíky, jimiž byla přibita, a to těsně u střešní lati, aby zbytky nepřekážely. Potom tašku vtáhneme do podkroví. (Můžeme postupovat i z vnější strany střechy. Předpokladem však je, že tašky v okolí poškozeného kusu mají určitou volnost a je možné je alespoň trochu nadzvednout. Pilový list musíme prodloužit kusem pásoviny, protože délka tašky je kolem 40 cm).

Je důležité si uvědomit, že výměna tašek má smysl pouze v případě, že uvažujeme o jednotlivých kusech, maximálně v řádu desítek kusů. Navíc je potřeba zejména u starších střech ověřit, zda je na trhu dostupný stejný typ tašek v dostatečném počtu.

Údržba střechy

Životnost střechy prodloužíme pravidelnou údržbou. Každý střešní plášť by měl být pravidelně kontrolován, a to hlavně stav zařízení umístěných na střeše. Pravidelné kontroly jsou velmi důležité, protože při nich můžeme včas zjistit případné změny, poškození nebo už i škody. Čím dříve poškození zjistíme, tím menší náklady potřebujeme k jejich odstranění. Neměli bychom zapomínat na čištění odtokových prvků a jejich součástí. Základním znakem funkčnosti střechy je její vodotěsnost. Ztrátou této vlastnosti střecha přestává plnit i své další funkce, například ztrácí schopnost tepelné izolace.

tags: #vypoukla #stresni #krytina #informace

Oblíbené příspěvky:

• komplexní průvodce vruty TORX
• Jak správně vybrat a pečovat o kočárek
• IKO Superglass Biber: Klasický šindel za skvělou cenu
• Jak správně namontovat palubkové dveře
• Komplexní průvodce kuchyňskými deskami