PergolyVýroba a pokládka cihlové dlažby: Kompletní průvodce
Cihelná dlažba, vyráběná průmyslově či ručně, se stále častěji objevuje v našich domech, na terasách nebo v zahradách. Aby však plnila dobře svou funkci, je nutná bezchybná pokládka. S cihelnou dlažbou se nejčastěji setkáváme například při rekonstrukcích historických objektů včetně církevních staveb. Stále častěji se však objevují i při rekonstrukcích starších rodinných domů a chalup, ale také okolo novostaveb a v novostavbách. Současné výrobky zaručují kvalitu, ovšem patina starých cihel, pokud se ke konkrétní budově hodí, je neopakovatelná.
Nová cihelná dlažba dovede odolávat mechanickému působení i vlhkosti, je barevně stálá a některé její typy odolávají například posypovým solím, proto se hodí i pro veřejná prostranství. Cihelná dlažba se používá na realizaci veřejných ploch - chodníků, náměstí, pěších zón, cyklistických stezek, parkovacích ploch, ale i v zahradách a parcích, případně při rekonstrukci církevních či jiných historických objektů. Při jejím výběru má investor záruku kvality. Cihelná dlažba je odolná vůči mechanickému poškození, tlaku, vlhkosti, je barevně stálá, některé typy jsou zvláště odolné proti působení posypových solí a podobně. Je nabízena v široké barevné škále od okrové přes tmavě šedou až po červenou a hnědou, výhodou je barevná stálost.
Typy a vlastnosti cihlové dlažby
Historická dlažba je symbolem tradice a poctivé řemeslné práce. Vyrábí se klasickou metodou (tzv. tlučením) cihlářského jílu do forem, díky čemuž je každý kus originál s nezaměnitelným charakterem a strukturou. Často se pro ni používá i označení „půdovky“, protože se kdysi pokládaly především na půdách a v hospodářských částech domu. Půdovky jsou ideální volbou pro všechny, kteří chtějí svému interiéru dodat rustikální a historický vzhled. Tento typ dlažby má své uplatnění především při rekonstrukcích historických objektů - zámků, kostelů nebo venkovských stavení.
Historická cihlová dlažba
V naší nabídce naleznete dva typy historické cihlové dlažby:
- ruční cihlová dlažba (kód zboží DLPO…)
- cihlová dlažba (kód zboží DLDA…)
Tato dlažba je historicky označována jako půdovky, topinky nebo cihlová dlažba. Je využívána především při rekonstrukcích zámků, kostelů nebo jiných historických stavení, kterým ponechává jejich původní vzhled. Stále větší oblibu si získává také v novostavbách (zajímavý architektonický prvek), chalup, vinných sklepů nebo stylových restaurací.
Čtěte také: Proč jsou dřevěné hračky stále oblíbené?
Ruční cihlová dlažba
Ruční cihlová dlažba je vyráběna tradiční metodou ražení (tlučení) cihlářské hlíny do forem různých tvarů. Ruční cihlová dlažba a cihlová dlažba je symbolem tradiční řemeslné výroby a stává se stylovým prvkem každého interiéru.
Cihlová dlažba
Cihlová dlažba je rovněž vyráběna tradiční metodou ražení cihlářské hlíny do forem různých tvarů. Povrch dlažby však není tolik rustikální jako u dlažby ruční, barevnost je v mezích barevného svérázu a dlažba má více slinutý povrch (je hladší). Dlažba je expedována na paletách 120x80 cm zabalená do fólie. Při skladování chraňte dlažbu před znečištěním, provlhnutím a mechanickým poškozením. Dlažba je přírodní materiál a díky způsobu výroby je každá dlaždice originál a může vykazovat jemné barevné rozdíly. Nejlepšího výsledku a barevné stálosti docílíte mícháním dlažby z více palet (při lepení).
Cihlová dlažba klinker je pojmem o individualitě a kvalitě. Je vyrobena z kvalitní hlíny a vypálena při vysokých teplotách. Je odolná proti působení všech povětrnostních vlivů počasí.
Dlažba je vyráběna v několika rozměrech o síle 25 a 30 mm:
- ve tvaru čtverce: 160x160 mm, 180x180 mm, 200x200 mm, 240x240 mm, 250x250 mm,
- ve tvaru obdélníku: 250x160 mm, 260x140 mm, 290x140 mm,
- ve tvaru šestiúhelníku: 6b*100mm, 6b*130 mm, 6b*160 mm (pouze ruční cihlová dlažba).
Na základě požadavku je možno vyrobit dlažbu dle individuálních rozměrů.
Čtěte také: Návod na výrobu dřevěné kozy pro řezání palivového dřeva
Příprava podkladu pro cihlovou dlažbu
Při pokládce cihlové dlažby je třeba dbát velký důraz na technologicky správné a kvalitní hutnění podkladních vrstev, případně po jejich částech o tloušťce max. 15 cm. Při pokládání cihlové dlažby je nezbytné brát v úvahu také zátěž dlážděné plochy, zda bude sloužit jako nášlapná, nebo i pojezdová. U pojezdových ploch pak závisí příprava podkladu a pokládka na tonáži vozidel.
Zaměření a vytyčení plochy
Začneme zaměřením a vytyčením plochy, kterou chceme dláždit. Při vyměřování musíme počítat se spády na správný odtok vody, které musí být minimálně 1,5-2% a promítají se i do podkladních vrstev. Odstraníme zeminu do potřebné hloubky. Pro chodníky do hloubky 25 cm a pro pojezdové plochy pro vozidla do 3,5t do hloubky 50 cm.
Zhutnění podkladní plochy
Vzniklou podkladní plochu je potřeba řádně zhutnit, zemina nesmí být zmrzlá ani podmáčená. Pokud je podklad nestabilní, zejména u jílových zemin, poraďte se raději s odborníkem. V místech, kde je špatný odtok vody z podkladní vrstvy, musí být zajištěna drenáž.
Nosná vrstva
Pro vytvoření dlážděné plochy je nutné nejprve připravit podklad. Podklad musí být stálý, pevný, prostý ornice, aby mohla být později bezpečně provedena nosná vrstva a vrchní stavba. Nosná vrstva má za úkol přenášet zatížení z dlažby a zaručit odvod dešťové vody. Tloušťka a složení jednotlivých vrstev spodní a vrchní stavby musí být zvolena podle očekávaného dopravního zatížení a únosnosti podloží. Vrstvy se budují postupně a musí být zhutňovány tak, aby byly stabilní.
Pokud ji budeme pokládat do lože z písku, je třeba nejprve vytvořit nosný vodopropustný podklad ze štěrkopísku frakce do 35 mm o síle vrstvy 300 mm. Tato vrstva se zhutní vibrační deskou a na ni je navrstven písek v tloušťce 30 mm a urovnán podle pomocných hranolů nebo pevného obrubníku, pokud je to možné. Plocha musí být vyspádovaná podle potřeby, minimální spád by však neměl být menší než 2 %.
Čtěte také: Krok za krokem: Dřevěné srdce
Pro nosnou vrstvu doporučujeme použít kamenivo o zrnitosti 0-45 mm, které se ukládá se spádem cca 1,5-2 % ve vrstvách, které se zhutňují do celkové tloušťky minimálně 10 cm po zhutnění.
Okrajové zábrany
Okraje všech cihlových dlážděných ploch musí být nutně opatřeny pevnými zábranami, buď betonovými, nebo dlážděnými. Okraje mají za úkol zamezit posunu dlažby na okrajích při pokládce. Okrajové dlaždice se usazují do suchého betonu. Dbáme na to, aby se u okrajů neshromažďovala stojatá voda. Vhodné je plochu odvodnit drenážemi. Dlážděnou plochu je vhodné rozměřit tak, aby se dláždilo z celých dlaždic s minimálním řezáním.
U pojezdové cihlové dlažby musí být okraje schopny odolat přejetí vozidlem. Okrajové zábrany mohou již existovat ve formě zdí, základů nebo betonových krajů. Tam, kde zábranu nemáme, ji lze vytvořit pomocí cihlové dlažby. Zadní strana krajnice se musí obetonovat, aby se zabránilo bočnímu pohybu. Je nutné dát pozor nato, aby se neobetonovala krajnice vpředu, tj. v oblasti dlažby. Toto čelo musí vést vertikálně dolů až k nejnižšímu bodu ložní vrstvy.
Ukládací lože
Poslední kladecí vrstvu z kvalitního kameniva zrnitosti 4-8 mm vytvoříme o síle 3-5 cm. Tuto poslední vrstvu urovnáme za pomoci vodících lišt a strhovací latě do hloubky 5 cm pod požadovanou rovinu budoucí cihlové dlažby.
Do uzavřených okrajů uložíme drť na vytvoření lože (drť, písek o zrnitosti 0-5 mm). Tloušťka lože po zhutnění je cca 3-5 cm. Spád lože je cca 1,5-2 % a je směrován od domu směrem k zahradě. Je nutné dbát na správnou výšku lože a to tak, aby na něm položená dlažba při okraji mírně převyšovala okraje. Tím se docílí plynulý odtok dešťové vody do zahrady.
Způsoby kladení cihlové dlažby
Cihelnou dlažbu lze pokládat na sucho, do maltového lože i lepicí malty. Způsob její pokládky je závislý na místě, kde ji chceme pokládat, druhu a rovinatosti povrchu. Klást ji rovněž lze v různých typech vazeb, vytvářet můžeme i velmi zajímavé obrazce. Pokud chceme použít místo dlaždic cihly, máme v zásadě dvě možnosti pokládky. Cihly ukládáme buďto na plocho (v různé vazbě dle své volby) nebo na bok, čímž dosáhneme výrazně mohutnější (vyšší) nosné plochy, ale také vzroste spotřeba cihel na dvojnásobek.
Kladení do písečného lože
Při pokládce dlažby se musíme pohybovat mimo podkladní lože ze štěrkopísku. Dlažba by měla být odebírána z několika palet současně (minimálně ze 3 palet). Tím se docílí stejnoměrný, přirozený barevný vzhled. S pokládkou se začíná u zpevněných okrajů. Položí se několik řad nebo malá plocha vybraného vzoru. Tímto je pokládka založena a na celou dlážděnou plochu se přenese pomocí provázků. Dle těchto provázků se řídí v dalším postupu poloha spár.
Dlaždice jsou kladeny v pásech, jako první jsou položeny dvě, které tvoří okraj. Abychom dlažbu kladli rovně, pomáháme si nataženým provázkem nebo úhelníkem. Aby se zabránilo posunu dlažby během pokládky, doporučuje se spáry již během pokládky vysypávat pískem o zrnitosti 0-2 mm. Je nutné dbát na dodržování stejné šíře spáry cca 3-5 mm. Než se provede zhutnění dlážděné plochy dusadlem s pryžovou deskou, naplaví se písek do spár. Používají se plošné vibrátory s nižší nevyvážeností. Zhutnění se provádí od zpevněného okraje ke středu, jakmile jsou spáry zaplněny vlhkým pískem. Po zhutnění se plochy několikrát zasypou pískem, aby bylo dosaženo trvalé pevnosti spárovacího systému. Zbylý písek se odmete. Doporučujeme položené plochy před uvedením do provozu nechat několik dní odpočinout. Během tohoto období se vsákne přebytečná voda.
Při pokládce je nutné dodržet minimální spáru 3 mm, aby nedošlo k odštěpování hran! Položená a vyspárovaná dlažba se nakonec zhutní pryžovou vibrační deskou (nikoli ocelovou, aby nám tato křehčí dlažba nepopraskala) a důkladně zamete.
Kladení do maltového lože
Kladení dlažby do maltového lože je nezbytné v interiérech, navíc umožňuje i dodatečné spádování, což oceníme v exteriéru, například s nevyspádovaným betonovým podkladem. Vrstva malty by měla být v tomto případě vysoká alespoň 20 mm.
Jestliže je podkladem pro dlažbu betonová deska (opět musí být vyspádovaná) a není dokonale rovná, klademe dlaždice do maltového lože, vrstva malty by měla být vysoká asi 20 mm. Jestliže je betonová deska větších rozměrů, musí být rozdělena dilatačními spárami na menší plochy o velikosti do 25 m2. Pomůže nám při této práci diamantový kotouč. Pokud má podkladní betonová deska větší rozměry, musíme ji rozdělit dilatačními spárami na menší plochy o velikosti do 25 m2.
Malta, do které budeme cihelnou dlažbu pokládat, musí obsahovat speciální cement (takzvaný trass), můžeme si ji však namíchat sami, stejně jako provést pokládku. Před pokládkou je třeba podklad očistit od prachu, náletů a dalších „nepatřičností“. Vzhledem k vrstvě malty nemusí být dokonale rovinný, ovšem musí být zcela čistý, suchý a bez mastnot. Podklad je poté dobré penetrovat, penetraci nechat zaschnout a můžeme začít. Povrch navlhčíme, naneseme vrstvu malty a pokládáme dlaždice při dodržování spáry 5 až 10 mm. Pokud je podklad zcela rovný, můžeme použít i lepicí maltu na dlažbu (tu nanášíme ozubenou stěrkou). Abychom dlaždice kladli rovně, použijeme provázek či úhelník, případně dvoumetrovou vodováhu.
Pokládka na beton
Dlaždice se v tomto případě pokládají do čerstvého betonu, zavlhlého potěru se spárou 8-10 mm. Výšku jednotlivě pokládaných dlaždic je třeba přesně dodržovat. Pravidelně přezkušovat zednickou latí. Dále se musí dbát na dodržování požadovaného spádu. Dlažba až do zaschnutí betonu je pochůzná pouze po prknech. Při pokládce do betonu, musí být dodržena dostatečná doba zrání betonu.
Spárování a finální úpravy
Spárování pískem
Spáry je dobré nechat široké 3 až 5 mm, načež spáry vysypáváme pískem frakce do 2 mm. Venkovní spárovací hmota se doporučuje pouze na plochách přímo sousedících s obytnými místnostmi, abychom si písek nezanášeli do bytu. Spárujeme vždy každý položený pás, aby se nám dlaždice neposouvaly (u zámkové dlažby se spáruje až na závěr, jelikož tato dlažba se již při pokládce nechtěně neposouvá, naopak se nám může menší posun v ploše hodit).
Spárování maltovou směsí
Položenou dlažbu spárujeme spárovací hmotou až po několika dnech. Spáry o šířce 8-10 mm se vyspárují spárovací maltou vhodnou pro lícové cihly klinker, tzn. nevýkvětutvornou. Dilatační spáry se uspořádají v požadovaných vzdálenostech. Při spárování musí být dlažba dostatečně vlhká. Všechen materiál pro spárování dlažby nesmí obsahovat výkvětutvorné látky.
Pokud jsme si pořídili dlažbu s hladkým a nesavým povrchem, lze hmotu rozlít po ploše a měkkou stěrkou vetřít do spár tak dlouho, dokud nejsou spáry zcela vyplněné. Po zatuhnutí hmoty pak dlažbu vyčistíme nejprve na sucho a poté několikrát mokrou houbou. U dlažby s hrubým povrchem je třeba aplikovat spárovací hmotu opatrně pomocí trychtýře tak, aby nedošlo ke znečištění dlaždic.
Celoplošné spárování
Dlažbu je možno spárovat celoplošně. Spárování se provádí po dostatečném vyzrání lepidla. Před samotným spárováním je nutné dlažbu ošetřit roztokem mazlavého mýdla, které zamezí znečištění pohledové plochy dlažby a usnadní očištění dlažby po celoplošném spárování. Před ošetřením mazlavým mýdlem musí být povrch dlažby suchý, bez vlhkých skvrn, zbavený nečistot a prachu.
Po aplikaci mýdlového roztoku a jeho zaschnutí začneme celoplošně spárovat. Celoplošné spárování se provádí spárovací hmotou Keracolor GG, kterou nabízíme v různých barevných odstínech. Pro vylepšení vlastností spárovací hmoty doporučujeme místo záměsové vody použití přípravku Fugolastic. Přípravek Fugolastic sníží nasákavost spáry a zlepší její vodoodpudivost. Díky tomu se bude spára v budoucnu i lépe udržovat.
Pro celoplošné spárování doporučujeme použití obkladačské gumy s půlkulatou hranou pro lepší vyplnění spár. Pro konečné odstranění spárovací hmoty z dlaždic doporučujeme použít obkladačskou gumu s ostrou hranou. Tímto docílíme minimálního zbytku spárovací hmoty na dlažbě. Celoplošné spárování se provádí vždy na tak velké ploše, jakou jsme schopni po vytvrdnutí spárovací hmoty (prstová zkouška) očistit. Pro očištění povrchu dlažby se používá obkladačská houba (maximálně vyždímaná vždy v čisté vodě) a čištění se provádí úhlopříčně k položené dlažbě tak, aby nedocházelo k vymývání spárovací hmoty ze spár.
Impregnace - finální úprava povrchu dlažby
Po důkladném očištění dlažby po spárování se dlažba nechá dostatečně vyschnout. Běžně se dlažba dále neošetřuje, aby si zachovala svůj přirozený přírodní vzhled. V případě požadavku investora lze na vyschlou ruční dlažbu (ne na cihlovou dlažbu DLDA..) celoplošně aplikovat různé hydrofobizační přípravky, které mohou dlažbu zvýraznit, ztmavit, docílit sametového vzhledu atd. Všechny přípravky je nutno před celoplošnou aplikací vyzkoušet na malé ploše dlažby, aby bylo docíleno požadovaného finálního vzhledu celé plochy.
- V případě požadavku na „sametový“ vzhled dlažby doporučujeme přípravek BV.
Výše uvedené přípravky je nutno aplikovat přesně dle doporučení v Technických listech. Na základě finální úpravy povrchu dlažby je doporučen postup mytí a celkové údržby dlažby. Tyto přípravky nedoporučujeme aplikovat bez předchozí konzultace s obchodně-technickým poradcem.
Důležité aspekty při pokládce
Při pokládání cihlové dlažby je nezbytné brát v úvahu také zátěž dlážděné plochy, zda bude sloužit jako nášlapná, nebo i pojezdová. U pojezdových ploch pak závisí příprava podkladu a pokládka na tonáži vozidel. V případě cihel je vždy na zváženou, zda budou vyžadovat v konkrétním případě povrchovou impregnaci či nikoli. Ovšem i k úpravě povrchu se často přistupuje i u cihelných dlaždic. Speciální postup vyžaduje také obkládání schodů cihelnou dlažbou, i zde je možné zvolit pískové nebo maltové lože.
Tip: Inspirujte se návrhy cihelné dlažby. Ať už chcete podlahu na terasu, chodník, příjezdovou cestu k domu, ale i parkoviště, pěší zóny, náměstí či cihlové schody.
tags: #vyroba #cihlove #dlazby #postup
