Výroba malty pro interiérovou omítku
Potřebujete si namíchat omítkovou směs tradičním způsobem? Potom vás jistě bude zajímat, jak namíchat maltu na omítání svépomocí. Míchat maltu z písku, cementu, vápna a vody není dnes nutné, protože na trhu jsou k dostání suché směsi, které se jen smíchají s vodou, a je hotovo. Nicméně, spousta lidí přesto preferuje přípravu malty pěkně postaru. Suché maltové směsi jsou praktické v případě, že doma potřebujete provést jen drobnou zednickou úpravu. Pokud ale stavíte celý dům, finančně vyjdou dráž. Navíc musíte jen věřit, že jde o ideální mix přísad, ze kterých vzejde ideální malta. Když si ji namícháte sami, víte přesně, co jste tam nasypali. Výsledek můžete ovlivnit s ohledem na tradiční vlastnosti materiálů.
Typy malty pro omítání
Již nějakou dobu můžeme vybírat z velkého množství různých omítek vhodných pro interiér, exteriér, vlhké a suché prostředí a do prostor se zvýšeným opotřebením. Každá z omítek má své výhody a nevýhody a na každou aplikaci se hodí jiná omítka. Pro omítky, ale i pro zdění se proto nejčastěji míchá malta vápenocementová.
Vápenná malta
Vápenná malta na omítání se používá hlavně do vnitřních prostor, je prodyšná, umožňuje prostupnost vodních par. Jestliže se cement zcela vynechá a s vodou se smíchají cca 3 díly písku s jedním dílem vápna, vznikne malta vápenná. Dnešní vápenná malta není považována za natolik pevnou, aby se vyrovnala maltě s obsahem cementu. Dodnes se nicméně využívá k omítkám (pokud to s ní někdo umí), neboť je prodyšná a skvěle reguluje vlhkost. Vápenná omítka je vhodná především do vnitřních prostor. Uplatnění najde zejména tam, kde není provedena dostatečná hydroizolace zdiva a stěny jsou tudíž vlhké.
Vápenocementová malta
Vápenocementová malta na omítání je méně prodyšná, je tvrdší, pevnější a více odolná, ale nehodí se na vlhké zdivo. Vápenocementová omítka je méně prodyšná, cementová složka snižuje její prodyšnost, není tedy zcela vhodná pro použití na vlhké zdivo, například v případě rekonstrukcí starých objektů.
Cementová malta
Cementová malta na omítání je málo prodyšná, vytváří pevný a odolný povrch, hodí se do vlhkých prostor, ale není vhodná přímo na vlhké zdi. Cementová omítka je vhodná například do sklepa. Cementová omítka vytváří pevný a odolný povrch. Ke spojení zdiva se v podstatě může namíchat jen cement, písek a voda (4 lopaty písku v poměru k 1 lopatě cementu) a bude to držet. Tato cementová malta se využívá zejména ke zdění namáhavých částí budovy, které nesou velkou zátěž (překlady, podezdívky). Její nevýhodou je však neprodyšnost a nižší tepelná izolace - nehodí se k omítání, zdivo by pod ní mohlo vlhnout.
Čtěte také: Proč jsou dřevěné hračky stále oblíbené?
Složení malty a volba písku
Co k tomu budete potřebovat? Pro omítkovou maltu je podstatná volba toho správného druhu písku. Jiný písek můžete použít pro betonování nebo pro zdění, jiný pro omítky. Záleží na ostrosti a zrnitosti písku. Ostrost písku se určuje množstvím obsahu jílu v písku - čím je jílu méně, tím je písek ostřejší. Ostrost písku má vliv na to, jak se se směsí následně pracuje a jaké má vlastnosti. Další podstatnou vlastností je zrnitost písku. Čím je zrnitost větší, tím více je potřeba přidat pojiva - vápna.
Používá se hašené vápno nebo vápenný hydrát. Množství vody nelze přesně určit, musíte vždy vycházet z vlhkosti písku. Pokud je písek skladován venku a prší do něj, bude poměr vody jiný než u písku vyschlého. Vodu přidávejte proto tak, abyste docílili té správné mazlavosti směsi. S řídkou maltou se bude špatně pracovat, jednak bude sjíždět ze lžíce a bude i opadávat ze stěny dolů.
Poměry pro míchání malty
Následující tabulka uvádí doporučené poměry pro míchání jednotlivých typů malty:
| Typ malty | Vápno | Cement | Písek | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Vápenná malta | 1 díl | - | 3 díly | Prodyšná, vhodná do vnitřních prostor |
| Vápenocementová malta | 1 lopata | 1 lopata | 3-5 lopat | Méně prodyšná, tvrdší a pevnější |
| Cementová malta | - | 1 lopata | 4 lopaty | Pevná a odolná, vhodná do vlhkých prostor (ne přímo na vlhké zdi) |
Pro vápenocementovou maltu se začátečník může řídit poměrem 6 lopat písku na 1 lopatu cementu a 1 lopatu vápna (někdo přidává o jeden díl písku víc, samozřejmě záleží na osobní zkušenosti). U malty k omítání je důležité hledět na jemnost písku. V případě zdění může být písek i hrubší, méně kvalitní. Tyto čtyři složky je potřeba smíchat v určitém poměru, aby směs byla tzv. „lepivá“ a dobře se nahazovala na stěnu, kde bude dokonale držet a nebude při aplikaci neustále opadávat. Malta nesmí být ani příliš hustá, ani příliš řídká. Správný poměr je často uváděn ve velkém rozmezí hodnot, důležitý je však obsah vody v maltě. Ten se nedá jednoznačně určit. Je to z toho důvodu, že poměr vody závisí mnohdy na vlhkosti písku. Pokud je písek skladován venku, bude s největší pravděpodobností navlhlý, v letních dnech pak zase vysušený. Pokud je písek pro výrobu malty použitý po dešti a je tedy vlhký, bude logicky potřeba méně vody.
Příprava a míchání malty
Před tím, než začneme omítat zdivo, je potřeba zajistit kvalitní podklad, který by měl splňovat několik základních kvalitativních parametrů:
Čtěte také: Návod na výrobu dřevěné kozy pro řezání palivového dřeva
- Rovný
- Pevný a únosný
- Nasákavě soudržný
- Technologicky zaschlý
- Nesmí být zmrzlý
K tomu, aby se zajistil kvalitní povrch, na který aplikovaný materiál kvalitně přilne, se používají různé penetrační nátěry, nebo cementové postřiky. V oblastech, kde jsou ve zdivu zazděny jiné prvky, které mají jiné fyzikální vlastnosti (překlady, vedení zdravotechniky, jiný druh zdiva), je potřeba vložit výztužnou síť pro jádrové omítky. Tato síť nám zajistí, že nebude docházet k dilatačním prasklinám v takto komplikovanějších místech. Zdivo, které je příliš vlhké, se nedoporučuje omítat, protože by docházelo k příliš velkým objemovým změnám v konstrukci omítky. To by poté mělo jiné mechanické vlastnosti, než potřebujeme. K nadměrnému zvlhnutí zdiva dochází při přívalových deštích, nebo po mokrých technologických procesech ve vyšších částech stavby. V takovém případě je zkrátka lepší počkat, než se zdivo vysuší, a nebo nákladně zdivo vysušit vysoušecími přístroji. Stejně tak je nevhodné omítat příliš nahřáté zdivo v obdobích letních měsíců. Zdivo se v takovém případě naopak musí před omítáním navlhčit.
Proces míchání
Nejdříve si promíchejte suché komponenty směsi a až poté opatrně přidejte vodu. Pozor abyste maltu „neutopili“. Mícháte-li omítkovou směs v míchačce, vždy nejdříve do míchačky nalijte kbelík vody, potom písek, vápno a nakonec cement. Mícháte-li maltu ručně v kolečku, nejprve v něm promíchejte suché přísady a teprve pak přilijte vodu. Výsledná malta musí být lesklá, bez hrudek. Namíchat maltu na omítku správné konzistence tak, aby se snadno nahazovala na stěnu, držela a přitom byla odolná a při zasychání se v ní netvořily výrazné trhliny, je pro někoho obtížné. Při míchání malty na omítání je důležité všechny složky důkladně promíchat. V maltě se nesmí vyskytovat žádné hrudky cementu, písku, nebo omítkové směsi.
Hotové omítkové směsi a Multibat PLUS
Samozřejmě máte také možnost si práci usnadnit, využít hotových směsí a postupovat podle návodu na nich uvedených. K uvedení suchých omítkových směsi na trh přispěla požadovaná jakost malty na omítání. Suché omítkové směsi se vyrábí průmyslově, jejich složení je pevně dané a jednotlivé složky jsou v přesném poměru. Výhodou omítkových směsí je jednotná kvalita a složení směsí, ale především rychlá příprava malty bez nutnosti hašení vápna. Na druhou stranu omítkové pytlované směsi jsou dražší. K dostání jsou ovšem i omítkové pytlované omítkové směsi bez příměsi písku. Ten je potřeba zajistit odděleně. Při míchání malty se smíchá omítková směs dle technologického postupu v požadovaném množství s vodou a pískem.
Příkladem suché pytlované směsi bez písku je Multibat PLUS. Jedná se o maltovinové pojivo, která nahrazuje použití cementu a hašeného vápna. Je vhodný pro omítání a zdění všech typů kusových staviv, cihel, keramických tvárnic a kamene. Univerzálnost je jednou z hlavních výhod Multibatu PLUS. Díky ní Multibat PLUS nabízí široké spektrum použití: Je ideálním pojivem pro stavby z cihel nebo kamene, pro spojování keramických bloků i betonových tvárnic. Z jednoho materiálu tedy připravíte jak zdicí malty, tak omítky. Rozdíl je pouze ve vzájemném poměru Multibatu PLUS a písku. Příprava malty na omítání je už jednoduchá. Smícháme Multibat PLUS s pískem v poměru 1 : 6 a následně do míchačky přidáme vodu do požadované konzistence, obvykle 20 litrů na 25 kg Multibatu PLUS (dávka vody je závislá na vlhkosti písku a konzistenci, které chceme dosáhnout). Za prvé je to hmotnost pytle 25 kg, která ušetří při manipulaci zbytečnou námahu. Za druhé pak ochranná fólie proti vlhkosti uvnitř papírového vnějšího obalu pytle, která značně prodlužuje skladovatelnost.
Aplikace omítky
Po montáži veškerých hrubých rozvodů (kanalizace, voda, plyn, UT a elektro) a osazení oken můžeme začít s vnitřními omítkami. Nejprve dobře zakryjeme PE folií nová okna, poté naneseme na navlhčené zdivo cementový postřik (špric). Materiál spadlý na zem včas odstraníme, později to půjde velmi těžce. Před nahazováním jádrové omítky musíme vydřevit prkny okenní otvory a výdřevu pečlivě vodováhou provážit svisle i vodorovně. Po nahození stěn výdřevu otočíme na stěny kolem oken a nahodíme maltou ostění okna - špaletu. Na tuto jádrovou omítku natahujeme štukovou omítku. Jádrová omítka se nanáší ve dvou vrstvách bezprostředně za sebou. První vrstva se pouze nechá chvílí „zavadnout“, a pak se již nahodí vrstva druhá. Nahodit zdivo a omítnout základními vrstvami můžeme s trochou šikovnosti sami. Nemusíme se bát toho, že povrch nebude absolutně rovný. Častokrát je povrch dokonce hezčí a jaksi útulnější právě když jsou na něm esteticky nezávadné nerovnosti. Mírné nerovnosti jsou mimochodem to, co ze starých domů dělá domy malebné.
Čtěte také: Krok za krokem: Dřevěné srdce
Druhá možnost je obrátit se na firmu, která se zabývá pouze vnitřními omítkami. Můžeme si vybrat stříkané omítky jednovrstvé sádrové, nebo dvouvrstvé štukové. Firma si na stavbu přiveze silo, osadí kovové rohové profily a provede omítky ve vyšší povrchové kvalitě a za nižší cenu než při ručním omítání.
Doporučení pro nanášení omítek
- Všeobecná doporučení: Do malt nepřimíchávejte žádné další přísady. Čerstvě nanesenou omítku chraňte před deštěm a rychlým vysoušením.
- Čištění: Použité nářadí, nádoby a nástroje před zaschnutím očistěte vodou.
- Spotřeba materiálu: Údaje o spotřebě u jednotlivých produktů platí pro minimální tloušťku omítky. Spotřeba se může měnit podle druhu podkladu a způsobu nanášení.
- Bezpečnost práce: Před započetím práce věnujte pozornost pokynům pro ochranu zdraví a životního prostředí.
- Likvidace odpadů: Dodržte postup likvidace podle bezpečnostního listu výrobku, který je v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb.
- Ostatní upozornění: Nepřidávejte dodatečně jakákoliv plniva, pojiva a přísady do uvedených produktů.
Oprava vnitřní omítky
Vyplnit otvory, trhliny, vyrovnat nerovnosti a znovu omítnout a opravit uražené rohy zdí: při rekonstrukci nebo vystěhování je zapotřebí spousta práce. Také, když si nově zařizujete byt a skříně a obrazy dostanou nové místo, objeví se sem tam staré vyvrtané otvory.
Příprava zdi pro opravu
Než se pustíte do opravy vnitřní omítky, měli byste na podlahu rozložit malířskou netkanou textilii a správně připravit stěnu. Podklad musí být rovný, čistý a nosný. Pomocí sekery na sádrokarton odsekejte v případě větší plochy volné části omítky až na zdivo. Pro vyznačení místa, kde chcete omítku vyrovnat, si nakreslete tužkou rovnou čáru. Rovné hrany staré omítky jsou důležité, aby nově nanesená omítka přilnula. Pro dobrou přilnavost je nutný základní nátěr. Naneste ho před novou vnitřní omítkou. Pokud je podklad obzvlášť savý, použijte na příslušná místa penetraci. Doporučujeme zakrýt pracovní okolí fólií, která ochrání podlahu a nábytek před znečištěním.
Míchání materiálu pro opravu
Práci si můžete usnadnit použitím hotové omítky v práškové formě. Pozorně si přečtěte pokyny výrobce na obalu. Dávejte pozor, abyste přidávali prášek do vody a ne naopak. Nejprve si maltu namíchejte trochu hustší. V případě potřeby ji můžete později ještě zředit vodou. Pro opravy vnitřních omítek se používají sádrové, jílové či vápenné omítky. Pro dobré rozmíchání hmoty s vodou doporučujeme použít vrtačku s míchadlem. Hmota může při míchání klást velký odpor. Ujistěte se proto, že máte dostatečně silný přístroj. Aby malta nezaschla, namíchejte jí pouze tolik, abyste byli schopni připravené množství okamžitě zpracovat.
Oprava malých ploch a trhlin
Pro opravu omítky potřebujete mimo jiné kbelík, hladítko nebo špachtli. Chcete-li opravit pouze menší otvory nebo plochy, stačí stěrkový tmel nebo výplňová hmota obsahující sádru z tuby. Před nanesením odstraňte všechny drobivé zbytky kolem poškození. Pomocí špachtle vyplňte otvor nebo plochu výplňovou hmotou a uhlaďte ji. Postup klidně několikrát zopakujte a nespěchejte: čím čistěji nyní budete pracovat, tím méně budete muset později obrušovat. Nechte hmotu mezi cykly nanášení stěrky cca 24 hodin schnout. Aby byla stěna úplně rovná, musí se následně obrousit. Při tomto pracovním kroku používejte pracovní rukavice, ochranné brýle a ochranu dýchacích cest, abyste nevdechovali prach. K broušení použijte nejlépe brusný papír o zrnitosti 180.
Oprava větších ploch
Větší poškozená místa opravíte v několika pracovních krocích. Hmotu nanášejte vždy odspodu nahoru. Více vrstev je smysluplných, pokud má nová omítka mít tloušťku přes 15 mm. Pro spodní vrstvu omítky doporučujeme hrubou zrnitost 2-4 mm. Poslední vrstva omítky by měla mít zrnitost 1-2 mm. Vyrovnejte omítnutou plochu rovnou latí. Pokud chcete vytvořit povrch vhodný k tapetování, namočte houbovou stěrku do vody a krouživými pohyby omítku vyhlaďte. Na větší poškození vnitřní omítky potřebujete několik pracovních kroků.
Vytvoření rohu
Chcete-li při opravě vnitřní omítky vytvořit roh, přibijte nejprve svisle ke stěně hoblovanou desku. Přední hrana desky přitom musí lícovat se starou omítkovou plochou. Poté opravované plochy předem navlhčete a naneste hotovou omítku. Doporučujeme chránit choulostivé rohy omítky pomocí lišt z oceli nebo plastu. Lišty namontujte rovněž hotovou maltou. V tomto kroku byste měli maltu rozmíchat trochu hustší. Zeď opět navlhčete. Optimální je plocha matná/vlhká, ne lesklá. Nanášejte maltu hladítkem. Dobrou orientační hodnotou je malé množství malty na každých 30 cm. Nyní zatlačte profil do maltového lože a pomocí vodováhy ho ve svislé poloze vyrovnejte. Pomocí rovné latě zkontrolujte, zda profil lícuje se starou omítkou.
Dokončovací práce po opravě
Jakmile je vnitřní omítka opravená, můžete začít s další úpravou stěn. Při nátěru stěn dávejte pozor, aby barva neutěsnila podklad. K tomu se hodí disperzní barvy do interiéru. Při výběru barev dbejte na kvalitu. Pokud jsou stěny silně savé, porézní nebo pískující, naneste před malováním penetrační nátěr, abyste docílili rovnoměrného výsledku malování. Alternativou k tapetám nebo hrubovláknité omítce je dekorativní omítka. Můžete s ní vytvářet různorodé povrchy, které mají podle dopadu světla různý účinek v místnosti. Mnohé dekorativní omítky můžete nanášet válečkem a strukturovat podle svých představ.
tags: #vyroba #malty #na #interierovou #omitku

