Výroba napalmu z polystyrenu a další alternativy

Napalm je zápalná látka používaná jako zbraň, která se vyrábí zahušťováním běžně dostupného naftového paliva. Zahušťování zvyšuje přilnavost a snižuje vysokou rychlost hoření látek. Bez této úpravy většina hořlavých tekutin shoří nebo steče z cíle dříve než ho stačí zapálit. Samotný název NAPALM je zkratka pro Napthetic Petrol Acid Palmitate (v překladu: benzin zahuštěný kyselinou palmitovou).

Historie a původní určení napalmu

Napalm byl vyvinut v roce 1943 skupinou amerických vědců v čele s Louisem Fieserem. Jako u dalších zbraní (např. dynamitu) i napalm byl vyroben s myšlenkou civilního přínosu lidstvu. Původně se mělo jednat o hořlavou substanci, která měla zemědělcům posloužit jako náhrada za oheň pro vypalování úrody. Klasický oheň totiž kromě úrody nad zemí spálil i kořeny pod ní, zatímco napalm se držel jenom na povrchu.

Jakmile si armáda všimla jeho destrukčních vlastností, neváhala a uzmula si ho pro sebe. Hořlavina ničivější než klasický oheň sehrála v druhé světové válce i té ve Vietnamu významnou roli. Napalm byl ale záhy objeven americkou armádou a začal se používat v průběhu bitev II. světové války. Situace se obrátila s Válkou ve Vietnamu, kdy tvůrce napalmu obdržel stovky vyčítavých dopisů za objevení napalmu.

Vlastnosti a typy napalmu

Čistý napalm je snadno zápalný zrosolovatělý gel, klidně hořící jasným, čadivým plamenem. Hoří temně žlutým až červeným plamenem a během spalování vytváří neproniknutelný černý dým. Pomalu hoří, pevně lne k místu, na které dopadl, roztéká se a stéká do prohlubní a štěrbin, které se na zasaženém objektu nacházejí. Velké hořící kusy se rozstřikují po okolí. Plave na vodě, hořlavé předměty zapaluje a propaluje. Nemůže protavit kovy ani jiné nehořlavé předměty. Doba hoření rozteklého napalmu je 1-1,5 minuty. Větší kusy hoří 5-8 minut. Teplota při hoření obyčejného typu napalmu dosahuje 800°C.

S převzetím substance armádou vzniklo několik dalších druhů, lišících se jak složením, tak i specifickými podmínkami potřebnými ke vznícení:

Čtěte také: Proč jsou dřevěné hračky stále oblíbené?

Standardní napalm

• Standardní napalm je druh napalmu používaný v ozbrojených silách.
• Vyrábí se z čistého napalmu příměsí fosforu, asfaltu, hliníkového prášku a chloristanu draselného.
• Oproti čistému napalmu má vyšší teplotu hoření (okolo 1900°C) a samovolně se vzněcuje při kontaktu s kyslíkem.
• Užívá se především k plnění zápalných pum.

Super napalm

• Super napalm je samozápalná směs vzniklá přidáním slitiny sodíku a hořčíku.
• Zapaluje se při styku s vlhkostí, hoří ve vodě i sněhu.
• Nelze jej však použít za suchého počasí - sodík a draslík reagují jen s vlhkým prostředím.
• Super napalmu lze naopak velmi výhodně použít při špatných povětrnostních podmínkách a oblastech s vysokou vlhkostí.
• Směs se vzněcuje po dopadu, případně s malým zpožděním, po rozstříknutí na cíl.

Napalmový déšť

• Napalmový déšť je samozápalná směs napalmu s koncentrovaným peroxidem vodíku (H2O2).
• Jde o směs vyvinutou pro letecké útoky, při postřiku ve výšce 50-100 metrů nad terénem se sama zapaluje.
• Tento jev je způsoben rozkladem peroxidu vodíku, při kterém se uvolňuje teplo a kyslík, což vytváří podmínky pro vznícení vlastního napalmu.

Pyrogely (Metalizované napalmy)

• Pyrogely jsou zahuštěné naftové směsi s přísadou práškových kovů.
• Principiálně jde o kombinaci napalmů a termitů, tzv. metalizované napalmy.
• Jako příměsi se používá hořčík, hliník, asfalt, fosfor, bezdýmný prach a dřevěné piliny.
• Teplota hoření napalmu je zvýšena, dochází ke vznícení kovových zápalných látek a jejich rozpálení se až do bílého žáru.
• Vzniká roztavený kov a tekutá struska s teplotou 1650-2800°C.
• Doba hoření napalmu se pohybuje okolo 4 minut. Kovové zápalné látky však mohou tepelně působit ještě 10-20 minut.
• K hoření je využíván buď vzdušný kyslík nebo kyslík z okysličovadla (dusičnan sodný, chloristan draselný, vápenatý).

Bojové využití napalmu

Prostředky aplikace jsou: zápalné lahve, plamenomety a především letecké pumy. Největší uplatnění napalmu spočívá v eliminaci bunkrů a nejrůznějších podzemních krytů. Napalmový útok buď vyžene obránce ven, čímž je vystaví útokům klasickými metodami, nebo spálí kyslík a lidé v krytech se udusí, i když je plameny přímo nezasáhnou. Další možností je vytváření ohnivých bariér, osvětlování cílového prostoru, ničení budov a techniky. V omezené míře se užívá i k vypuzení osádek ze znehybnělých obrněných vozidel (používané především zápalné lahve) a likvidaci vegetace. V druhé světové válce napalmové bomby využily například americké letouny. V říjnu 1943 shodily 13 000 bomb na továrnu ve východním Prusku a zcela ji zničily. V letech 1944 a 1945 byl napalm také použit ke zničení japonských bunkrů a tunelů na území Saipanu, Iwo Jimy a Okinawy. Dva týdny před koncem války ho Američané použili proti Němcům. Svou zásadní roli ale sehrál během Vietnamské války v letech 1965-1972, kde ho používaly pozemní jednotky i letecké síly.

Pokud byste se dostali do bezprostřední blízkosti napalmu, pravděpodobně zemřete - žár je tak silný, že vám samovolně vzplane oblečení. I při mírném zasažení napalmem, byť pouze vteřinu trvajícím, můžete přijít o zasaženou část těla. Napalm oproti klasickému ohni nelze uhasit vodou ani pěnou.

V následující tabulce jsou shrnuty základní vlastnosti různých typů napalmu:

Domácí výroba náhrad napalmu

Následující informace jsou určeny pouze pro studijní a informativní účely. Při výrobě a manipulaci s hořlavými látkami respektujte obecně platné bezpečnostní zásady (žádné plastové nádoby, důkladné větrání, mytí rukou apod.). Než se pustíte do výroby většího množství, ověřte správnou interpretaci postupu výrobou malé, relativně neškodné dávky. Bez rizika tím získáte cenné zkušenosti a vyvarujete se nebezpečných nehod. Jsou známy případy náhradních látek Napalm-B, které byly vyrobeny doma.

Výroba napalmu z polystyrenu

Nalijte zhruba do poloviny nádoby benzín a cpěte do něj polystyren co to dá. Bude se krásně rozpouštět a bublat díky ucházejícím plynům z mikrobublinek v polystyrenu. Bude pro vás až k neuvěření, kolik polystyrenu můžete vměstnat do jedné zavařovačky. Nakonec vám vznikne něco jako obrovský smrdící a extrémně hořlavý hlen. Navíc čím déle bude hořet, tím více bude lepit. V surovém stavu se nenalepí. Teplota ohně je okolo 700°C a produkuje hodně sazí. Pro navýšení účinnosti doporučuji přidat okysličovadlo, jako například dusičnan draselný, potom lze dosáhnout i 2000°C a to po poměrně dlouhou dobu.

Čtěte také: Návod na výrobu dřevěné kozy pro řezání palivového dřeva

Ztužování benzínu s použitím dentakrylu, mýdla nebo pracího prášku

Studená metoda

U Napalmu vyrobeného touto metodou zpravidla nedosáhnete tak kvalitní a jednotné konzistence jako u horké metody, zabere nám více času a s výrobou ve větším množství (>5 litrů) se řádně zapotíme. Bude to ovšem zcela bez rizika a s minimem prostředků.

1. Připravenou, nejlépe skleněnou nádobu naplňte asi z poloviny technickým benzínem.
2. Přidejte v rozumném množství (12% až 25%) zahušťovadlo (dentakryl, polystyren, mýdlo nebo prací prášek) nastrouhané na jemný prášek.
3. Delší dobu protřepávejte (cca 4-10 min.).
4. Nechte odstát (24 až 48 hodin).
5. Pokud daná směs nebude mít požadovanou konzistenci (nejlépe jako med), přidejte více zahušťovadla a zopakujte postup.

Horká metoda

Zahušťováním benzínu při zvýšené teplotě dosáhneme lepšího (a jistého) smísení jednotlivých složek a podstatně urychlíme výrobní proces. Narozdíl od předcházející metody to však s sebou nese jistá rizika - zahřívat benzín zkrátka není nejzdravější. Přesto se to se zdravou kůží zvládnout dá (pokud znáte tu správnou metodu).

1. V dobře větrané místnosti připravte vařič (pokud možno elektrický, který pracuje bez plamene), velkou a malou varnou nádobu, benzín, vodu a zahušťovadlo (opět může jít o dentakryl, polystyren, mýdlo, nebo prací prášek) a teploměr se stupnicí alespoň do 70°C Celsia.
2. Do velké nádoby nalijte vodu, vložte do ní menší nádobu s benzínem a ohřejte na 60°C.
3. Udržujte teplotu a za stálého míchání průběžně přidávejte další zahušťovadlo, až do doby kdy dosáhnete požadované hustoty (optimální je konzistence podobná medu). Obsah ztužovadla se zpravidla pohybuje mezi 9-20%.
4. V průběhu výroby dávejte pozor, aby teplota příliš nepřekročila 60°C (ačkoliv někteří lidé údajně běžně používají teplot až 80°C) a vyvíjené (výbušné) páry benzínu mohly volně unikat a byly spolehlivě odvětrávány.
5. Ztužování by mělo trvat kolem 20 minut (při teplotě 35°C trvá ztužení kolem 24 hodin).
6. Hotovou směs nalijte do připravené nádoby, v níž ji nechte ochladit a zatuhnout.

Výroba ztužovadla z mýdla

Do 0,5 l horké vody nasypeme 100g nastrouhaného mýdla (na praní, nebo toaletní) a vaříme, až se všechno rozpustí. Sraženinu položíme na papír a sušíme při teplotě do 30°C asi 2 dny. Efektivnější je místo KAl(SO4)2.12H2O použít síran hlinitý, protože při použití KAl(SO4)2 vzniká i draselná sůl a způsobuje mazlavost a špatnou sušitelnost produktu. Navíc je želatinovací schopnost výrobku při užití Al(SO4)2 vyšší.

Další alternativy

• V Rusku se k zgelovatění používal polymethylmetakrylát.
• Pokud se vám nechce připravovat, použijte ke ztužení polymethylmetakrylát (tj. Dentakryl) v množství 9%. Jednoduše smíchejte prášek s kapalinou a promíchanou směs přidejte k benzínu.
• V hodně velké nouzi se dá k želatinaci použít i některé druhy obyčejného vločkového mýdla.
• Jako náhrada napalmu se také používá částečně zahuštěná zápalná látka, která hoří 4-6 minut, teplota hoření se pohybuje pod 800°C. Užívá se především jako náplň zápalných lahví, nebo improvizovaných leteckých pum, vyráběných z palivových nádrží. Výhodou je především velmi jednoduchá výroba, která spočívá ve smísení benzínu a oleje v poměru 1:1. Olej zvyšuje přilnavost a zpomaluje rychlost hoření.

Čtěte také: Krok za krokem: Dřevěné srdce

tags: #vyroba #napalmu #z #polystyrenu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce obložením schodiště
• Všestranné řešení pro interiér
• Vybavení pro tahání dřeva
• Hydroizolace ve stavebnictví
• Vše o difuzních fóliích HORNBACH