PergolyVysoká pec v Šindelové: Historie a technická památka Krušnohoří
Vysoká pec v Šindelové, chráněná od roku 1963 jako nemovitá kulturní památka České republiky, představuje významný doklad železářské tradice v Krušných horách. Tato technická památka se nachází u západního okraje obce Šindelová v okrese Sokolov a její význam přesahuje hranice regionu, zejména s ohledem na počet autenticky dochovaných obdobných objektů na území celé České republiky. Je srovnatelná například s mimořádně zachovalou dřevouhelnou vysokou pecí Barbora v Jincích v Brdech či s torzem staré huti u Adamova na Blanensku.
Počátky železářské výroby v Šindelové
Základ významné železářské tradice v Šindelové, Rotavě a Nejdku úzce souvisí s těžbou nerostného bohatství v Krušných horách a následnou zpracovatelskou hutní činností. Železné rudy se těžily nad zaniklými sídly u dnešní Rotavy, Šindelové, Vysoké Pece a Tisové u Nejdku. První zmínky o železářských hamrech v Šindelové pocházejí z poloviny 14. století a souvisejí se získáním kutacího práva Plikem z Plikenštejnu, tehdejším majitelem jindřichovického panství. Samotná těžba železné rudy má své kořeny již ve zmiňovaném 14. století.
Rozmach železářské výroby však nastal až po útlumu těžby rud neželezných kovů koncem 16. století. To souviselo nejspíš s vysokou spotřebou dřeva pro hutnění, jehož dodávky byly dříve přednostně směřovány k těžbě a zpracování rud drahých kovů, zejména stříbra. V Šindelové je rozmach železářské výroby spjat s příchodem Nosticů, do jejichž rukou přešlo zdejší panství v roce 1627. Za Šlikovské éry vznikly v okolí Rotavy a Šindelové první hamry a továrny na zpracování železa. V 16. století za držení panství šlechtickým rodem Nosticů dochází k výstavbě prvních vysokých pecí. Jako první je v písemných pramenech připomínána vysoká pec vybudována pod pilou v Rotavě, která byla později přeložena do Šindelové. Právě Nosticové získávají Rotavu a panství Jindřichovice po bitvě na Bílé hoře. V 1. polovině 18. století bylo v Šindelové započato s cínováním plechu.
Další rozšíření provozu nastalo ve 2. polovině 18. století, kdy je k roku 1757 doložen provoz dřevouhelné vysoké pece, zřejmě již druhé, a následné zbudování dalšího hamru na plech. Samotná pec v Šindelové byla v provozu již roku 1757. Později byla vedle postavena pec druhá. Původní vysoká pec zde vznikla na místě starých hamrů na zpracování železa jako náhrada za zrušenou vysokou pec v nedaleké Rotavě a její provoz je doložen od roku 1757. Provoz vysoké pece byl doplněn 6 tyčovými hamry a 3 plechhamry.
Výstavba a modernizace v 19. století
Zásadní proměnou huť prošla v průběhu 19. století. Roku 1818 byla na místě starší vysoké pece vystavěna nová, jejíž torzo se dochovalo. Dřevouhelnou vysokou pec nechali vystavět v roce 1818 majitelé jindřichovického panství Nosticové podle návrhu neznámého architekta na místě starší vysoké pece z poloviny 18. století na levém břehu říčky Rotava při silnici na Rotavu v obci Šindelová. Je to už téměř dvě stě let, co se hrabě Nostic rozhodl na svém panství v Krušných horách v Karlovarském kraji postavit vysokou pec na zpracování tehdy žádané železné rudy. Příhodné místo, včetně dostatku potřebných surovin, pro svoje - na svou dobu kolosální - technické dílo, nalezl u obce Šindelová. V roce 1818 tam nechal vybudovat kamennou pec a o kousek dál velký rybník s náhonem pro pohon strojních součástí pece.
Čtěte také: Manželská postel z masivu: rozměry
Současně se stavbou nové pece byla v areálu vybudována kovářská a klempířská dílna, od roku 1839 je zde uváděna rovněž válcovna jemného plechu. Některé písemné prameny uvádějí jako rok vzniku prvních železáren rok 1839. Železárny tvořila právě vysoká pec v Šindelové, dále válcovny jemného plechu, kalírny a hamr. Součástí provozu hutě byla slévárna, cínovna, strojovna, příprava pecní vsázky, obydlí slévače, sklady dřevěného uhlí a železné rudy a správní budova hutního mistra s kanceláří a skladem železa. Zdrojem suroviny pro provoz hutě byly rudné krevelové žíly v okolí Horní Blatné a Bludné, odkud se železná ruda vykupovala, a pak ložiska skarnových magnetitů v Šindelové a na dalších místech v Krušných horách.
Technické parametry a provoz pece
Do nově vybudované vysoké pece se vešlo 120 centnýřů (přibližně 7 400 kg) vsázky k tavbě. Pec vyráběla denně 40 centnýřů (přibližně 2 450 kg) surového železa. Konstrukce byla sestavena z kvádrů, spojených silnými železnými svorkami a traverzami. Její vnitřní průměr měl 1,7928 m (1 český sáh), vnitřní výška činila 6 sáhů, tedy 10,757 m. V peci se mohlo tavit 7 407 kg materiálu. Za 24 hodin pec vyrobila přibližně 2,5 tuny surového železa nebo litiny.
Vysoká pec představuje mohutné těleso ve tvaru asi 11 metrů vysokého komolého jehlanu o základně zhruba 8,5 x 8,5 metru, vystavěného z kamenných kvádrů stažených železnými kleštinami. Pec byla zakončena cihelnou nástavbou s bezpečnostní zídkou ze struskových tvárnic, vymezující pracovní plochu na jejím vrcholu. Kychta pece bývala kryta železnými deskami. V útrobách tělesa pece je vsazen poměrně štíhlý tavební prostor. Při patě tělesa pece jsou na dvou stranách situovány dva zužující se polokruhové výklenky. Otvor ve výklenku na čelní straně sloužil pro odpich surového železa a býval krytý zdobenou litinovou deskou.
V budově vysoké pece bylo zabudováno dmychadlo, nákladní výtah a stoupa, vše poháněné vodním kolem. Tímto kolem byla poháněna i vedle stojící stoupa na strusku. Voda byla přiváděna náhonem. K pravé straně pece přiléhalo obdélné zděné křídlo strojovny dmychadel, kryté plechovou střechou s olejovým nátěrem. Severozápadní stěna strojovny byla prolomena polokruhovým vjezdem. Uvnitř bývalo umístěno trojité vysokopecní truhlové dmychadlo Gerstnerova typu. Rovněž zde byl instalován šikmý výtah na suroviny k zavážení pece a stoupa k drcení tavebních přísad. V přízemí protilehlého zděného křídla při levé straně pece byl situován sklad plechu, slévárenských modelů a odlitků, v patře nad ním pak byt slévače.
Pecní vsázka se ze směsi rud, tavných přísad a dřevěného uhlí míchala v přesném poměru, aby se dosáhlo optimálního chodu vysoké pece. Ve slévárně, se kromě housek surového železa, polotovaru k dalšímu zpracování v hamrech, odlévala i železná kamna, litinové portrétní plakety a figurální plastiky. Kromě toho se zde z odpadních produktů odlévaly struskové stavební cihly. Krátce zde byly prováděny také pokusy s léčivou koupelí ve vodě ohřívané struskou.
Čtěte také: Kvalitní dřevěná postel 110x200
Vysoká pec se stala postupně hlavním zdrojem obživy v okolí a v jednu dobu zaměstnávala dokonce 400 lidí. V té době (počátek 19. století) zaměstnávaly železárny 400 lidí. Rybník Teich v obci Šindelová dodával vodu na pohon železářských zařízení. Z několik metrů vysoké věže dnem i nocí šlehaly vysoké plameny. „Pekelné“ divadlo viditelné v okruhu několika kilometrů.
Tabulka výrobních kapacit (rok 1818)
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Kapacita vsázky | 120 centnýřů (cca 7 400 kg) |
| Denní výroba surového železa | 40 centnýřů (cca 2 450 kg) |
| Vnitřní průměr pece | 1,7928 m (1 český sáh) |
| Vnitřní výška pece | 10,757 m (6 sáhů) |
Další modernizace areálu huti probíhala v letech 1858-1859, kdy vysoká pec s přilehlými objekty získala nový architektonický ráz. Stavební práce probíhaly pod vedením zednického políra Karla Mayera, který zhotovil rovněž stavební plány. Projektantem přestavby byl snad stavitel František Tomša, který působil ve službách Nosticů minimálně v letech 1850-1868. Vybudována byla nová provozní budova s přípravnou vsázky, na vrcholu pecní šachty zbudován ohřívač dmýchaného vzduchu a celá kychta přestavěna a zvýšena. Na dokončené práce navázala v polovině roku 1859 přestavba slévárny a obou přilehlých křídel vysoké pece.
Úpadek a zánik vysokopecní výroby
Přestože v letech 1858-1859 došlo k celkové modernizaci areálu huti, schylovalo se v této době pomalu ke konci dřevouhelného vysokopecního hutnění. Způsobil to nástup efektivnějšího koksového hutnění. Na počátku 70. let 19. století však začaly vznikat nové, efektivnější moderní hutní závody pracující na bázi koksovatelného kamenného uhlí, jejichž konkurence měla za následek postupný zánik dřevouhelného železářství. Hospodářská krize v sedmdesátých letech 19. století dosáhla i do Šindelové. Dřevouhelná vysoká pec na výrobu surového železa byla pro nerentabilitu v roce 1873 zastavena, ale další provozy zde zůstaly zachovány, např. válcovna jemného plechu a slévárna. Dle zpráv z roku 1876 byla vysoká pec již vyhaslá. Surové železo se v Šindelové vyrábělo až do roku 1873, kdy byla, pravděpodobně z důvodu konkurenčních bojů, výroba zastavena.
Především produkce plechu se ukázala jako životaschopná, a tak byly válcovny koncem 19. století zmodernizovány. V provozu však zůstávala válcovna jemného plechu, pocínovna, slévárna a mechanické dílny. Roku 1909 byly zdejší nosticovské železárny spojeny s Petzoldovými železárnami v Nejdku. V letech 1910-1912 byla poté zdejší válcovna rozšířena. Během 1. světové války se zde vyráběly nábojové pláště, plechové konzervy a další válečný materiál. Roku 1927 bylo ve zdejších provozech zaměstnáno 550 dělníků, z toho 440 ve válcovně, 42 ve slévárně a 68 v mechanické dílně. Kromě nich zde pracovalo také 12 úředníků a 4 mistři.
Během hospodářské krize na počátku třicátých let 20. století však nastal prudký pokles výroby a v souvislosti s postupující koncentrací hutního průmyslu byla ukončena výroba většiny produktů. Roku 1939 byl obnoven provoz pro válečné účely, výroba byla zastavena až 16. června 1945. Personálně byl provoz zajištěn z místního zajateckého tábora a také pomocí totálně nasazených dělníků z okupovaných zemí, také z Čech. Po druhé světové válce již výroba nebyla obnovena a došlo k demontáži výrobního zařízení, což znamenalo konec zdejší železářské tradice. Po roce 1945 se celý Rotavský areál stal součástí Škodových závodů a byl postupně likvidován. Samotná pec od roku 1945 chátrá. Přitom se jedná o poslední hmotný doklad hutnictví 19. století v Krušných horách.
Čtěte také: Dřevěné postele s vysokým rámem
Památková ochrana a revitalizace
Dne 3. května 1958 byl areál bývalé hutě v Šindelové s vysokou pecí zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 20147/4-711. V době po roce 1948 v areálu působil Státní statek, n. p., závod Dolní Nivy, což mělo za následek jeho celkovou devastaci. Objekt přípravny sloužil jako seník a skladiště. Od poloviny šedesátých let 20. století se začaly projevovat poruchy ve stavebních konstrukcích objektů, především střešního pláště. Následně došlo k částečné destrukci objektu přípravny. V roce 1976 provedla Katedra teorie a vývoje architektury FA ČVUT v Praze stavební zaměření zdevastovaného areálu.
Ještě v průběhu dokončování měřičských prací provedl státní statek za pomoci buldozeru demolici všech zchátralých dřevěných objektů bývalých skladů v okolním terénu. Někdy poté byla zbořena rovněž bývalá správní budova. Samotný objekt pece s přilehlými kamennými křídly postupně chátral a rozpadal se. Na počátku 21. století zbývaly z celého objektu pouze zříceniny, které se nacházely v havarijním stavu a zarůstaly náletovými dřevinami. Na objektu nebyla prováděna základní údržba, což vedlo k dalším destrukcím. Dochovalo pouze torzo obnažené vysoké pece ze žulových kvádrů. Z přiléhajících přístaveb nezůstalo téměř nic.
O současnou záchranu, obnovu a revitalizaci usiluje vzniklý Spolek za zachování hutě v Šindelové. V roce 2015 zahájil nově založený Spolek za zachování hutě v Šindelové postupnou záchranu zdevastovaného objektu vysokopecní hutě. V létě roku 2015 byly vykáceny náletové dřeviny a celé okolí areálu bylo následně zplanýrováno. Záchranné práce poté pokračovaly vyklizením sutě. Na počátku roku 2016 převedl stát prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových zdevastovaný objekt bývalé hutě s vysokou pecí do vlastnictví spolku. V průběhu roku 2016 poté bylo přistoupeno k základnímu vyčištění zřícených částí objektu, statickému zajištění a konzervaci zdiva za přispění z rozpočtu Karlovarského kraje částkou 200.000 Kč. Stavební práce na konzervaci a dozdění obvodového zdiva vysoké pece provedla stavební firma Bolid M s.r.o.
V průběhu roku 2017 bylo zrekonstruováno zdivo vlastní pece a vybudována dřevěná nástavba se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Obvodové zdivo přípravny bylo zakonzervováno a ponecháno v torzálním stavu jako připomínka postupné devastace areálu. Obnova památky byla dokončena v roce 2020. Celkové náklady na obnovu činily necelých 5,9 milionu korun. Finanční prostředky byly získány z rozpočtu Ministerstva kultury, Karlovarského kraje, okolních města a obcí a od dobrovolných dárců. Dnes je na vrcholu pece vynesena mohutná zastřešená dřevěná vyhlídková plošina. Obnovené pozůstatky dřevouhelné vysoké pece se nacházejí cca 350 m od obecního úřadu směrem na Rotavu po levé straně silnice.
tags: #vysoka #pec #v #sindelove #informace
