Detailní pohled na zateplení vazníkové střechy a použití polystyrenu

Vazníkové střechy se volí především u budov, kde je potřeba překlenout velkou vzdálenost. Často se proto používají u hal, skladů, supermarketů nebo zemědělských objektů. Své uplatnění však typicky nachází také u bungalovů či rodinných a bytových domů s nízkými sklony střech, pod kterými se nenachází půdní prostory.

Proč zateplovat vazníkovou střechu?

  • Úspora tepla: Střechou statisticky uniká nejvíce tepla. Ať už chcete snížit množství protopeného dřeva, uhlí nebo peněz za elektřinu, či plyn, měli byste rozhodně začít izolací střechy. Úspory ze zateplení domu totiž mohou být opravdu značné.
  • Stabilní teplota: Snadněji udržíte stabilní teplotu uvnitř budovy.
  • Ochrana konstrukce: Správná izolace střechy pomůže také s ochranou střechy proti dřevokaznému hmyzu, dřevokazným houbám a plísním.
  • Zamezení tepelných ztrát: Řádnou izolací předejdete výrazným tepelným ztrátám a ušetříte náklady na vytápění neobytných a venkovních prostor.

Typy izolace pro vazníkové střechy

Ke stavbě vazníkových krovů se používají jak dřevěné trámy, tak kovové tyče a profily. Konstrukce střechy je složená z mnoha trámů, a tudíž velmi členitá. Z tohoto důvodu se k jejímu zateplení nejvíce používá foukaná izolace. Jemné kousky izolačního materiálu se totiž snadno dostanou do všech skulin a zákoutí krovu. Zateplení střechy foukanou izolací navíc zvládneme během jednoho odpoledne.

Foukaná izolace

Nafoukané drobné části materiálu se dostanou i do nejmenších skulin. Perfektně si tedy poradí s členitým vazníkovým krovem. S foukanou izolací se navíc nemusíte bát zateplit ani střechu a půdu starého domu. Zateplení vazníků foukanou vatou je mnohem pohodlnější než zastaralé metody zateplením pomocí vatových bloků. Foukaná vata se dostane všude a vznikne ideální zateplení mezi vazníky a především nikde nevzniknou tepelné mosty. Aplikovat zateplení foukanou vatou lze do novostaveb, ale také pomocí ní můžeme odstranit nedostatky vzniklé při původní izolaci starších staveb.

Jednotlivé druhy tepelné izolace

  • Minerální izolace (skelná a čedičová vata): Pod pojmem minerální izolace se skrývají dva typy materiálu - skelná vata (vlna) a čedičová vata (vlna). Obě tepelné izolace mají vysokou tepelnou odolnost a skvělou přirozenou odolnost proti dřevokaznému hmyzu, houbám i plísním. Skelná vata je bílé vlákno speciálně vyrobené pro zateplení domu. Čedičová vata se vytváří drcením kamenného minerálu. Vhodně zvoleným materiálem je minerální vata, která má oproti klasickým izolačním materiálům řadu výhod. Nesléhá, nemění svůj tvar, je objemově stálá, nehoří, nenasákne vlhkem a odpuzuje škůdce.
  • Celulózová izolace: Celulózová izolace je přírodní, zdravá a prodyšná izolace, která se vyrábí z recyklovaného papíru nebo kartonových krabic. Díky ošetření izolace boritany se nemusíte obávat dřevokazného hmyzu, dřevokazných hub ani plísní. Dobré protipožární vlastnosti u této izolace pak zajišťují netoxické zpomalovače hoření. K dobru jí přidávají také její skvělé akustické vlastnosti.
  • Dřevovláknitá izolace: Ke zdravým izolacím bezpochyby patří také již zmíněná dřevovláknitá izolace. Ta se vyrábí z rozvolněného borového dřeva, které si během zpracování zachovává své geniální vlastnosti. Spolehnout se proto můžete na trvanlivost, stabilitu či výborné tepelně izolační vlastnosti.
  • Polystyren: K zateplení střech se používá stabilizovaný polystyren s vysokou pevností a tuhostí. K jeho výhodám patří nízká hmotnost, odolnost proti vlhkosti a nízká cena. Stejně jako předešlé materiály se hodí pro zateplení šikmé i rovné střechy. PS 12 + 12 cm izolace je celkem málo.
  • Chytrá pěna (PUR pěna): Chytrá pěna, či PUR pěna se aplikuje stříkáním pomocí speciální pistole. Jedná se o materiál s dobrými izolačními vlastnostmi, který však pro aplikaci vyžaduje odbornou a zkušenou firmu. Špatně provedená stříkaná pěnová izolace se totiž velmi špatně odstraňuje a opravuje. K zateplení vazníkové střechy lze použít také stříkanou izolaci PUR pěnou. Jedná se však o drahý způsob zateplení, který vyžaduje značné zkušenosti a um pro správné provedení.

Skladba zateplení a nosné plochy

Co se týká tepelné izolace, tak je lhostejné, zda to bude minerální vlna, nebo nějaký foukaný šrot (papír, climatizér a pod.). Vždy bude potřeba nějaká nosná plocha. Například sádrokartonový podhled. V případě, že vazník bude na spodní pásnicí na věnci, tak třeba pro minerální vlnu jako nosná část stačí osnova z nataženého drátu, nebo silnějšího motouzu. Pokud to bude foukaná izolace, tak by mohla stačit parozábrana řádně slepená a pod parozábranou našroubovaný rošt z prken a osovou vzdáleností cca 50 cm. Nadkrokevní izolace se dává nad krokve střechy. Umisťuje se tedy mezi krov a střešní krytinu.

Zateplení fasády polystyrenem: detailní návod

Zateplení fasády domu je jedním ze způsobů, jak snížit energetickou náročnost budovy a účty za energie. Obvodovými stěnami se totiž může ztrácet až 35 % veškerého tepla. Je tedy nutné se zaměřit na tepelně technické vlastnosti těchto konstrukcí. Pro zateplení lze využít polystyren či minerální vatu. Pro zateplení fasády domu se používá pěnový polystyren EPS s označením 70 F, nebo 100 F. „F“ znamená, že je polystyren určený pro zateplení fasády, číslo označuje pevnost izolace v tlaku v kPa. Zajímavou alternativou pro zateplení fasády je šedý polystyren s příměsí grafitu, který nabízí o něco lepší součinitel tepelné vodivosti, ovšem za vyšší cenu. Doporučená vrstva izolace vždy záleží na požadavcích klienta a našem doporučení. Jedná se o poměrně velký a relativně nákladný zásah, proto je dobré provést zateplování fasády pořádně a správně. Jakékoli následné opravy jsou komplikované a drahé. Nejenom technologická nekázeň na stavbě, ale i nepřesné nebo chybně navržené řešení ze strany projektanta bývají hlavními příčinami nevydařeného zateplení fasád.

Čtěte také: Zajistěte trvalou ochranu dřevostavby pomocí hydroizolace

1. Příprava podkladu pro lepení polystyrenu

Podklad, na který se bude lepit polystyren, musí být vyzrálý, suchý, čistý, zbavený prachu, mastnot, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin a především soudržný. Pro zbavení se nánosu špíny se doporučuje například omytí tlakovou vodou. Podklad pro lepení polystyrenu by měl být také rovný. Rovinnost podkladu by neměla být horší než 20 mm/m u částečného lepení, nebo 10 mm/m u celoplošného lepení. Pokud nebude podklad vyrovnaný, větší nerovnosti se posléze prokreslí na nové fasádě. Pakliže se na stěně vyskytují nějaké hlubší výtluky, vyrovnejte je pomocí malty do roviny. Posledním krokem přípravy podkladu pro zateplování fasády je sjednocení savosti zdicího materiálu. Toho docílíte aplikováním penetrace, která je běžně dostupná ve stavebninách. Typ penetrace vám doporučí výrobce lepidla, které budete používat pro lepení polystyrenu, příp. můžete použít univerzální penetraci na zdivo. Penetrace se nanáší zpravidla v jedné vrstvě, zásadně zednickou štětkou v celé ploše zdiva.

2. Zakládací soklová lišta

Fasáda se zatepluje od soklu směrem nahoru. Sokl je umístěn několik desítek centimetrů nad okolním terénem a vytváří základ pro zateplení fasády polystyrenem. Soklová lišta je vyrobená z pozinkovaného plechu, má tvar písmene L a na vnější straně je vybavena okapničkou, která slouží pro odvod vody stékající po fasádě domu. Zakládací soklová lišta se na stěnu montuje pomocí vrutů se zatloukacími hmoždinkami v rozteči cca 40 cm. V rohu se soklové lišty seříznou pod úhlem 45° a srazí k sobě s malou vůlí pro kompenzování teplotní roztažnosti kovu. Staré, ale stále ještě často používané hliníkové lišty způsobují značný liniový tepelný most, takže je vhodnější použít modernější plastovou variantu. Tyto profily mají velkou výhodu v tom, že výrazně nedilatují.

3. Lepení polystyrenu na fasádu

Pokud máte připravený podklad a namontované soklové lišty, můžete začít s lepením polystyrenu. Pro lepení se používá k tomu určené lepidlo, které se rozmíchá dle návodu na obalu s předepsaným množstvím vody. Poté se lepidlo aplikuje na desku fasádního polystyrenu buď bodově tzv. buchtami, nebo celoplošně pomocí zubové stěrky. Standardní lepení izolantu se zpravidla provádí nanesením rámečku lepidla po obvodě desek a do 2-3 vnitřních bodů. Základní plocha lepidla činí min. 40 % plochy desky. V oblasti soklu s keramickým obkladem, nebo tam, kde je uvažováno o progresivním kotvením hmoždinek pouze do plochy desky, se základní lepicí plocha navyšuje na 60 %. Lepení běžným cementovým lepidlem je možné při teplotách +5 až +25 °C. Při nižších teplotách je nutné použít speciální lepidlo. Vylepšená cementová lepidla zvládnou teplotní rozmezí +1 až +15 °C. Alternativně je možné použít lepidla z nízkoexpanzní pěny s teplotním rozmezím 0 až 35 °C. Vždy je možno používat lepidla nebo pěny, které jsou certifikované v příslušném zateplovacím systému. Použití jiných výrobků je nepřípustné. Desky se začínají klást odspodu fasády směrem nahoru, začíná se přitom v rohu fasády. Nezapomeňte v rozích v každé druhé řadě izolačních desek nechat přesah desky přes roh budovy, který se rovná tloušťce polystyrenu, aby do sebe izolace z na sebe kolmých fasád pěkně zapadla. Desky klaďte v řadách vodorovně na vazbu tak, aby ve svislém směru nevznikla průběžná spára. Svislá spára mezi deskami by se také neměla vyskytovat v místě spoje zakládacích soklových lišt. Každý stavební materiál má určitou toleranci. V případě polystyrenu jsou to ±2 mm délky či šířky na desku polystyrenu, odchylka od pravoúhlosti je taktéž ±2 mm a odchylka od rovinatosti až 3 mm. V takovém případě můžou při lepení polystyrenu vznikat mezi deskami širší mezery, které je třeba vypěnit montážní pěnou, a to v celé hloubce izolantu. Pěna, která nabyde objemu přes okraj izolace, se poté jednoduše odřízne. Pozor také na lepení izolantu na izolant. Chyba nastává zvláště u nerovných fasád rekonstruovaných domů. K jejich případnému vyrovnání se použijí distanční podložky (tloušťky 1 - 10 mm). Zvláštní pozornost je nutné věnovat šedým grafitovým polystyrenům, které se dokáží na přímém slunci velmi rychle zahřát a zvětšit svoji velikost. V krajním případě se může stát, že všechny vrstvy kontaktního zateplovacího systému popadají, nevydrží nápor sání větru, nebo jejich vlastní tíhu (v případě těžkých obkladů).

4. Kotvení izolačních desek

Zpravidla se používají minimálně 4 kusy talířových hmoždinek na 1 m2 plochy, tedy 2 kusy na jednu polystyrenovou desku o rozměrech 0,5 x 1,0 m. Počet hmoždinek zpravidla začíná na počtu 6-8 ks na metr čtvereční. Do zdiva se navrtá otvor, do kterého se natluče hmoždinka a poté se utáhne vrut s plastovým talířkem. Talířová hmoždinka může být umístěna na povrchu polystyrenové desky, příp. ji lze zapustit cca 20 mm pod úroveň horní plochy polystyrenu a následně ji zaklopit polystyrenovou zátkou. Velmi důležité je také rozmístění hmoždinek na izolantu. U pěnových polystyrenů se zpravidla hmoždinky umísťují do rohů a T-spojů desek, u minerálních vln je zajímavou možností i kotvení do těla desek. V případě kotvení desek z minerální vlny je nutné zkontrolovat také doporučení na velikost talířové hmoždinky. Materiály pevnostní třídy TR15 se kotví standardní hmoždinkou s talířkem o průměru 60 mm. Špatné provedení kotvení bývá vůbec nejčastější a nejviditelnější vadou fasádních zateplovacích systémů. Prokreslování hmoždinek lze výrazně omezit i zápustnou montáží, která je možná u většiny fasádních zateplovacích materiálů. Dále je důležitá nosnost zateplované stěny a umístění objektu v terénu. Jinak se bude chovat fasáda městského domu v Praze a jinak fasáda chalupy na horách, která je navíc v otevřeném terénu s velkým prouděním vzduchu.

Druh materiálu a kotvení:

  • Izolační fasádní desky z EPS: Dodatečné kotvení se provádí následně po nalepení desek a zatvrdnutí lepicí malty v počtu 2-3 kotev na jednu desku 0,5 m2. Kotvení se provádí do T spojů, v případě většího počtu kotev na m2 se kotví do T spojů a do plochy desky. V okrajových částech fasády přiřazených k rohu budovy má být počet kotev dvojnásobný. Okrajová část fasády je min. 1,0 m. Používají se hmoždinky s plastovým trnem.
  • Izolační desky z minerální vlny s podélným vláknem: Desky se musejí kotvit vždy. Dodatečné kotvení se provádí následně po nalepení desek a zatvrdnutí lepicí malty v počtu kotev 4-6 kusů na m2 plochy fasády. V okrajových částech fasády přiřazených k rohu budovy má být počet kotev dvojnásobný. Okrajová část fasády je min. 1,0 m. Před vrtáním otvoru pro kotvu do podkladu musí izolační deska z minerální vlny propíchnout vrtákem. S ohledem na hmotnost tepelného izolantu musí být použity kotvy s kovovým trnem.
  • Izolační lamely z minerální vlny s vlákny orientovanými příčně (kolmo) na podklad: Lamely z minerální vlny s příčným vláknem se lepí celoplošně a proto se dodatečné kotvení do podkladu v místech, které jsou určeny ve stavební dokumentaci nevyžaduje. Pokud se dodatečné kotvení vyžaduje, kotví se následně po nalepení lamel a zatvrdnutí lepicí malty v rozsahu a v místech podle stavební dokumentace a to zpravidla 6 kusů kotev na 1 m2 plochy fasády, z toho 4 kusy v rozích lamely. Lamely se kotví pomocí talířových kotev (hmoždinek) v kombinaci s podkladovým talířkem nebo talířových kotev přes základní (výztužnou) vrstvu. V uvedeném případě se na lamelu nanese základní vrstva lepicí malty, do ní se zatlačí sklotextilní mřížka a malta se zahladí. Po cca ½ hodině se vrták jemně zatlačí do takto vytvořené vrstvy tak, aby se mřížka neroztrhla a vytvoří se prostor pro vyvrtání kotevního otvoru v podkladu. Nesmí se překročit maximální doba vystavení UV záření rozpěrných kotev, tj. doba, během níž nebudou kotvy kryté dalšími vrstvami systému. Fasádní izolační desky na bázi polystyrenu v kontaktních tepelně izolačních systémech lze nyní kotvit k podkladu jedinečným způsobem.

5. Montáž výztužné tkaniny (perlinky)

Na polystyren se nanáší lepidlo, do kterého se vtlačí výztužná tkanina - tzv. perlinka. Perlinka je sklotextilní výztužná tkanina (mřížka) tl. cca 0,5 mm s velikostí ok 3,5 x 3,5 mm, která je určena především pro montáž na vnější zateplovací systémy. Perlinka má vysokou pevnost v tahu a zabraňuje tak tvorbě trhlin na fasádě. Montáž perlinky probíhá následovně. Na polystyren, který je řádně ukotven a srovnán do roviny, se nanese krycí stěrková hmota doporučená výrobcem zateplovacího systému. Stěrka se nanáší v tloušťce několika milimetrů, zpravidla 2 - 5 mm, a to pomocí ocelového hladítka. Než stěrková hmota zaschne, vtlačí se do ní zmíněná perlinka, opět pomocí ocelového hladítka. Perlinka se natahuje ve vodorovných pásech, které musí být v místě spoje překryty vždy alespoň o 10 cm. Pro zpevnění rohů, kde hrozí jejich uražení, se používají speciální výztužné rohové PVC lišty s výztužnou tkaninou, která slouží pro napojení perlinky na perlinku v ploše fasády. Osazení výztužných profilů doporučujeme nejen na rozích budovy, ale i na rozích ostění oken, a zejména vrat a dveří. Perlinka musí být z obou stran krytá stěrkovou hmotou, proto se po zavadnutí první vrstvy tmelu, nanese druhá vrstva v tloušťce několika milimetrů (3 - 5 mm) a nechá se zaschnout.

Čtěte také: Jak správně lepit polystyren

6. Omítání

Před omítáním je nutné nanést na zaschlou stěrku penetraci a sjednotit tak povrch. Penetraci můžete na povrch fasády nanést buď zednickou štětkou, nebo válečkem. Poté se můžete pustit do omítání. Výběr omítky by se měl řídit projektem. Omítky jsou totiž různě prodyšné (faktor difúzního odporu) a každá se hodí na jinou skladbu. Měla by být proto určena buď projektantem, nebo alespoň doporučená výrobcem zateplovacího systému. Omítky se dnes dělají zpravidla na vápenocementové, akrylátové, silikonové, silikátové a silikonsilikátové bázi. Zateplení fasády je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak snížit tepelné ztráty domu a zároveň zlepšit jeho vzhled i hodnotu.

Tloušťka tepelné izolace

Tloušťka tepelné izolace pro zateplení fasády se odvíjí od několika parametrů stávajících stěn a nově použité tepelné izolace pro zateplení. Tloušťka tepelné izolace se navrhuje tak, aby byly splněny požadavky dané normou ČSN 73 0540-2 v návaznosti na vyhlášku č. 78/2013 Sb. Vyhláška o energetické náročnosti budov, která je ovšem přísnější než norma. Zateplení by mělo být ekonomicky optimální, což se posuzuje pro každý dům zvlášť.

Druh a tloušťka stěny Ekvivalentní tloušťka izolace
Cihlová stěna 450 mm cca 20 mm
Děrované cihly 450 mm 65 mm
Minimální tloušťka nového zateplení 100 - 150 mm
Nízkoenergetický/Pasivní standard 240 - 350 mm

Vedle správného zakládacího prvku je nutné také dbát na materiálovou vhodnost izolace. Dodržení uvedeného technologického postupu je také zcela zásadní pro přiznání záruky na zateplení.

Čtěte také: Tipy pro efektivní řezání polystyrenu a spádování

tags: #vytazeni #polystyrenu #na #horni #hranu #vazniku

Oblíbené příspěvky: