Vzduchová neprůzvučnost stropu a stěn: Dvojitý sádrokarton a minerální izolace

Akustika vnitřních konstrukcí má zásadní a přímý vliv na kvalitu a komfort bydlení. Požadavky na dobrou akustickou pohodu bydlení jsou v dnešní době stále více v popředí zájmu. Především ve výstavbě rodinných domů, kde na hodnoty vzduchové i kročejové neprůzvučnosti často dohlíží sám investor. Hluk je nežádoucí zvuk, který vyvolává nepříjemný nebo rušivý vjem, pocit. Každý zvuk rozechvívá vzduch a výsledkem změn tlaku vzduchu je pak sluchový vjem (hlas, bouchání dveří, zvuk motoru atd.). Efektivní ochrana proti hluku je stále důležitějším tématem pro architekty a projektanty. Mimořádně důležitým kritériem pohody bydlení je totiž klid. Trvalý hluk může lidem dokonce způsobit závažné zdravotní problémy. Vysoké nároky na protihlukovou ochranu je třeba začlenit do projektu a následně je nutné zajistit, aby byly v praxi spolehlivě splněny.

Akustické vlastnosti sádrokartonových konstrukcí

Možností, jak dosáhnout široké škály různých výsledků v oblasti akustického útlumu, je dnes mnoho. Velmi progresivní řešení přináší především suchá výstavba, protože nabízí celou řadu možností skladby stěny nebo podhledů. Použitím lehkých SDK příček s minerální vatou je možno docílit vynikající akustiky při minimální tloušťce příčky. Společnost Rigips v současnosti přichází na trh s ještě vylepšenou novinkou - modrou akustickou sádrokartonovou deskou. Deska Modré ticho výrazně snižuje hladinu hluku v sádrokartonových konstrukcích. Jde o profesionální a ekonomické řešení protihlukové ochrany budov. Tento exkluzivní výrobek se používá pro montáž vnitřních i mezibytových příček, podhledů a předstěn v interiérech. Již v základní verzi je deska dodávána v protipožární úpravě, tudíž je vhodná i pro konstrukce s požadavkem na požární odolnost. Modrá akustická sádrokartonová deska je vyrobena podle speciální receptury. Má vhodně zvolenou hustotu jádra, kterou tvoří upravená sádrová krystalická struktura se specifickými tlumícími vlastnostmi. Díky svému unikátnímu složení dosahuje deska vysokých akustických kvalit.

Knauf definoval šest tříd ochrany proti hluku (označených od F do A s akustickým útlumem od 45 dB do 68 dB), díky kterým si lze vybrat typ konstrukce, druh sádrokartonové desky a jejich počet tak, aby skladba přesně odpovídala požadovanému akustickému útlumu.

Typy sádrokartonových desek Knauf a jejich akustické vlastnosti:

  • Základní varianta - desky Knauf White: Základní třídy F dosahuje jednou opláštěná příčka s profily CW50 s použitím desek Knauf White (s hmotností 8,8 kg/m²) vyplněná minerální izolací, která se s hodnotou vážené stavební neprůzvučnosti R’w drží pod 45 dB. Pokud u této příčky zdvojíme opláštění, dosahujeme rázem hodnoty R’w větší než 50 dB (třída E).
  • Lepší akustické parametry i požární odolnost - Knauf RED Piano: Pokud použijeme profily CW100 a změníme nejzákladnější desku Knauf White na Knauf RED Piano (s hmotností 10,2 kg/m²), dostáváme se už na hodnotu nad hranicí vážené stavební neprůzvučnosti R’w = 53 dB (třída D), což je normový požadavek vážené stavební neprůzvučnosti pro mezibytové příčky dvou různých sousedních bytů (ČSN 73 0532 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků). Celkové náklady na konstrukci se v případě použití desky Knauf RED Piano navýší pouze o 5 %, navíc ve srovnání se základní deskou dochází ke zvýšení požární odolnosti o 10 až 30 minut podle počtu plášťů.
  • Unikátní akustické vlastnosti ve spojení s vyšší odolností - Knauf Diamant: Dalším stupněm je výměna jedné desky Knauf RED Piano za desku Knauf Diamant (profil CW100 vyplněný minerální vatou, dvakrát opláštěný). Tato univerzální sádrokartonová deska s objemovou hmotností 12,5 kg/m² má, vedle akustických vlastností, i řadu dalších výhod. Je impregnovaná, protipožární a vyznačuje se značnou tvrdostí povrchu i jádra, která je důležitá pro minimalizaci poškození při provozu budovy a pro zavěšení těžkých předmětů. Hodnota vážené stavební neprůzvučnosti zde stoupá už nad 57 dB (třída C), navíc se oblast rezonančního kmitočtu (tj. oblast, kde příčka snadno přenáší, a nikoli tlumí akustickou energii) přesune do nižších, pro lidské ucho méně slyšitelných frekvencí.
  • Nejvyšší třída ochrany proti hluku - Knauf Silentboard: Deskami navrženými přímo pro nejvyšší třídu ochrany proti hluku, která splňuje i ty nejnáročnější parametry, jsou akustické desky Knauf Silentboard. Přes svou vyšší hmotnost 17,5 kg/m² zůstává tato deska pružná a extrémně dobře pohlcuje zvukové (vlastně mechanické) vlnění a zlepšuje tím akustický komfort zejména na nízkých frekvencích. Tenká výsledná konstrukce, vedle vysokých akustických parametrů, umožňuje navíc úsporu vnitřního prostoru. U již zmiňované dvakrát opláštěné konstrukce s profily CW100 vyplněnými minerální vatou je hodnota vážené stavební neprůzvučnosti lehce nad 62 dB (třída B). Pokud bychom hledali srovnání v masivních konstrukcích, jednalo by se o sendvičové varianty s vloženou akustickou izolací o celkové tloušťce 233 mm. Top třídy s označením A lze pak dosáhnout použitím zdvojených profilů MW100 a přidáním další desky Knauf Silentboard. Taková konstrukce (třikrát opláštěná) má tloušťku pouze 175 mm a dosahuje vážené stavební neprůzvučnosti nad 68 dB.

Jak je vidět, druhů konstrukcí i možností skladby je celá řada, při stanovení požadované neprůzvučnosti je možné zvolit přesně vyhovující tip a není tak třeba zbytečně investovat do předimenzovaného řešení. Suchá výstavba navíc poskytuje nespornou výhodu v subtilnosti konstrukcí, díky kterým získá investor větší užitnou plochu bytu. Je dobré připomenout, že všechny hodnoty vzduchové neprůzvučnosti jsou uvedené jako vážená stavební neprůzvučnost R’w, tedy již s odečtením korekce podle normy ČSN 73 0532.

Minerální vlna ROCKWOOL pro akustickou izolaci

Izolací příček kamennou vlnou ROCKWOOL nejenom odhlučníme místnosti, ale zároveň zvyšujeme požární bezpečnost celé budovy. Desky z kamenné vlny ROCKTON SUPER, ROCKMIN a SUPERROCK jsou nehořlavé materiály. Kamenná vlna díky struktuře vláken výborně pohlcuje zvuk a omezuje přenos hluku. Významně zvyšuje celkovou vzduchovou neprůzvučnost stěny. Zvukové a nehořlavé izolace z kamenné minerální vlny ROCKTON SUPER, ROCKMIN a SUPERROCK jsou ideální volbou.

Čtěte také: výhody cihel Porotherm 25 AKU Z Profi DF pro útlum hluku

Výhody kamenné vlny ROCKWOOL:

  • Vynikající pohlcování zvuku: Akustické izolace z kamenné vlny ROCKTON SUPER, ROCKMIN nebo SUPERROCK výborně pohlcují zvuky. V konstrukci sádrokartonových příček, podhledů a předstěn výrazně snižují šíření hluku mezi místnostmi. Zajistí tak požadované ticho a umožní klidný odpočinek.
  • Tvarová stálost a trvanlivost: Izolace z kamenné vlny ROCKWOOL mají větší hustotu vláken v porovnání s lehkými izolacemi. Desky z kamenné vlny jsou tvarově stálé a pružné. V příčce nesesedají, zachovávají svoji tloušťku i tvar, nedeformují se, prostor příčky vyplní naplno. Nevznikají tak spáry a netvoří se tepelné ani akustické mosty. Jsou proto ideální nejenom pro akustické příčky, ale i požárně odolné konstrukce. Vyšší hustota znamená více izolačního materiálu a vyšší trvanlivost.
  • Požární bezpečnost: Izolace ROCKWOOL jsou nehořlavé, mají nejvyšší třídu reakce na oheň A1 a zvyšují požární odolnost konstrukcí a požární bezpečnost budov. Vyšší objemová hmotnost (hustota) desek z kamenné vlny umožňuje použití těchto produktů v protipožárních systémových konstrukcích. Vyšší hustota izolací z kamenné vlny zajistí mnohem lepší stupeň požární ochrany konstrukcí.
  • Rozměrová variabilita: Izolační desky ROCKTON SUPER a ROCKMIN jsou dodávány také v šířce 625 mm a desky SUPERROCK v šířce 580 mm. Ideální zvukovou izolací pro příčky, předstěny a podhledy jsou desky ROCKTON SUPER a ROCKMIN, které jsou dodávané také v rozměrech pro sádrokartonové konstrukce, v šířce 625 mm. Kromě těchto produktů můžete použít desky SUPERROCK, které vyrábíme v šířce 580 mm a 610 mm.

Vyplněním sádrokartonové konstrukce kvalitní izolací s vyšší hustotou významně snížíme šíření hluku mezi jednotlivými místnostmi a zlepšíme zvukové vlastnosti příčky. U sádrokartonových příček doporučujeme vyplnit kamennou vlnou celý prostor příčky. Při použití izolací s vyšší objemovou hmotností nedojde k sesunutí izolační výplně, které může nastat při použití velice lehkých a měkkých izolací.

Akustické předstěny a podhledy

Akustické vlastnosti stávající stěny je možné zlepšit provedením tzv. akustické lehké předstěny. Toto řešení můžeme použít např. při odhlučnění stěn sousedících s jinými byty, společných stěn v řadové zástavbě nebo dvojdomku. Akustická předstěna je dodatečná volně stojící předsazená konstrukce před stávající stěnou, kterou chceme odhlučnit. Předstěna je řešena nezávisle na stávající stěně. Vyplněním mezery mezi stěnou a předstěnou kvalitní izolací s vyšší objemovou hmotností lze snížit přenos hluku z vedlejších místností. Doporučujeme použít izolace ROCKTON SUPER, ROCKMIN nebo SUPERROCK. Opláštění akustické předstěny je řešeno z jedné strany. Doporučujeme jej provést pomocí zdvojeného sádrokartonového obkladu, což zvýší vzduchovou neprůzvučnost stěny.

Systém skládání a vrstvení platí i u předsazených stěn, zde je však nutné navíc brát v úvahu hmotnost původní stěny. Čím je hmotnost původní stěny nižší, tím je předsazená stěna účinnější. (Příklad: neprůzvučnost stěny o hmotnosti 40 kg/m² vylepšíme pomocí předsazené stěny opláštěné dvěma sádrokartonovými deskami Knauf White o 23 dB, stěnu o hmotnosti 200 kg/m² vylepší předsazená stěna už jen o 16 dB).

U železobetonových stropů dochází použitím podhledu ke zvýšení vzduchové neprůzvučnosti a snížení kročejového hluku (hodnoty ovlivňuje jak ukotvení podhledu, tak použití různých druhů opláštění), u dřevěných stropů se mnohdy jedná o nutnost, která zajistí splnění požadovaných hodnot akustického útlumu. Při použití desek Knauf Diamant a Knauf Silentboard se pak konstrukce dřevěného stropu se sádrokartonovým podhledem svými parametry blíží železobetonovému stropu.

Měření a zkoušení zvukové izolace

Pojem měření zvukové izolace zahrnuje dva základní typy měření, analogicky ke dvěma druhům zvukové izolace. Jedná se o měření vzduchové neprůzvučnosti, která se prokazuje u vnitřních stěn i stropů a u obalových konstrukcí budovy, a dále o měření kročejové izolace neboli normalizované hladiny akustického tlaku kročejového zvuku. Všechny tyto zkoušky jsou popsány v souboru norem ČSN EN ISO 140, kde jsou uvedeny jednotlivé měřicí postupy a také stanoveny požadavky na měřicí aparaturu.

Čtěte také: Jak dřevovláknitá izolace zlepšuje akustiku

Měřicí aparatura:

  • Zvukový analyzátor a měřicí mikrofon: Pro měření zvukové izolace podle ČSN EN ISO 140 je normou požadována pro obě zařízení třída přesnosti 1, tedy třída nejvyšší. Před každým měřením je nutné provést kalibraci měřicí soustavy mikrofon - analyzátor pomocí akustického kalibrátoru.
  • Všesměrový reproduktor: Pro získání akustického signálu se využívá všesměrový reproduktor. Jako akustický signál slouží růžový šum pro měření doby dozvuku a bílý šum pro měření vzduchové neprůzvučnosti.
  • Normalizovaný zdroj kročejového zvuku: Pro měření kročejové izolace, která se vyjadřuje váženou normalizovanou hladinou akustického tlaku kročejového zvuku, se používá normalizovaný zdroj kročejového zvuku. Základní součástí zdroje kročejového zvuku je soustava pěti kladívek, každé o hmotnosti 500 gramů.

Zkoušení zvukové izolace:

  • Měření vzduchové neprůzvučnosti: Sestává se ze stanovení zvukové pohltivosti přijímací místnosti a měření útlumu zkoušené konstrukce. Pohltivost přijímací místnosti se určuje pomocí naměřených hodnot doby dozvuku. Útlum zkoušené konstrukce se poté určí souběžným nebo postupným měřením hladiny akustického tlaku vyvozené všesměrovým zdrojem ve vysílací místnosti a v přijímací místnosti.
  • Měření normalizované hladiny kročejového zvuku: Použije se normalizovaný zdroj kročejového zvuku. Měří se pouze hladina akustického tlaku v přijímací místnosti.

Problematika svislých a vodorovných konstrukcí

Při zkouškách zvukové izolace se setkáváme s různými nedostatky stavebních konstrukcí, které degradují právě jejich zvukověizolační vlastnosti.

Svislé konstrukce:

  • Oslabování zděných konstrukcí instalacemi: Častým problémem je umisťování zásuvkových krabic do mezibytových stěn naproti sobě, nebo většího počtu zásuvkových krabic do jedné konstrukce. To může posunout konstrukci pod hranici požadované hodnoty stavební vzduchové neprůzvučnosti. Pro dodatečné odstranění je většinou nutné doplnit konstrukci o sádrokartonovou předstěnu.
  • Trubní rozvody v dělicích konstrukcích: Velice problematické je umisťování trubních rozvodů do dělicích mezibytových konstrukcí, obzvláště v případech, kdy je jedna ze sousedících místností obytná. Problémem v tomto případě nebývá jen nedostatečná vzduchová neprůzvučnost konstrukce, ale především přenos hluku z vodovodního potrubí konstrukcí. Náprava je velmi obtížná, často neakceptovatelná.
  • Lehké vazníkové střechy: Svislé konstrukce se u vazníkových střech obvykle provádějí pouze do úrovně podpory vazníků. Tak vzniká nad podhledem průběžný prostor, částečně vyplněný pouze minerální izolací, což vede k nedostatečné zvukové izolaci. Řešením je dozdít svislé stěny až po střešní plášť nebo přepažit podstřešní prostor nad jednotlivými stěnami sádrokartonovou deskou. Podhled nesmí probíhat průběžně z jedné místnosti do druhé, desky podhledu je nutné proříznout a vzájemně separovat.
  • Sádrokartonové předstěny a desky: Sádrokartonovou předstěnou lze zvýšit vzduchovou neprůzvučnost jednoduché konstrukce. Důležitým faktorem ovlivňujícím návrh předstěny je rezonanční kmitočet vzduchové vrstvy konstrukce, který je nutné dostat mimo zvukově izolační oblast (prakticky pod 70 Hz). V případě nedodržení tohoto pravidla může dojít i ke zhoršení izolačních vlastností konstrukce.

Vodorovné konstrukce:

Zvuková izolace se u vodorovných konstrukcí dělí na vzduchovou neprůzvučnost a kročejovou izolaci. Problematika kročejového hluku se začala dostávat do popředí s nástupem železobetonových stropů. Pouze jednoduchá stropní deska je pro splnění normových požadavků nedostačující. Z tohoto důvodu je nutné u konstrukcí, jež mají plnit akusticky dělící funkci, vytvářet plovoucí podlahy, které jsou od ostatních konstrukcí odděleny pružným prostředím.

  • Plovoucí podlahy: Příspěvek plovoucích podlah je především v oblasti kročejové izolace, ale mají vliv i na vzduchovou neprůzvučnost. Základní zásadou je důsledné oddělení skladby podlahy od nosné konstrukce, od stěny a od prostupujících konstrukcí.
  • Nášlapné vrstvy: Podstatný vliv na kročejovou izolaci stropu má samotná nášlapná vrstva podlahy. Z hlediska kročejové izolace stropu je nejvhodnější nášlapnou vrstvou koberec. Naopak podlahová krytina z keramické dlažby nebo laminátu na kročejovou izolaci skladby nemá pozitivní vliv.
  • Chyby při provádění: Ke zhoršení kročejové izolace může dojít i chybou provádění v ploše stropu, například zatečením potěru nebo betonové mazaniny skrz izolační vrstvu na nosnou konstrukci. Oprava této vady představuje vybourání podlahového souvrství.
  • Přenos kročejového hluku v rámci jednoho podlaží: Roznášecí vrstva provedená v bytě i ve společné chodbě zároveň bez vzájemné pružné separace může vést k nadlimitnímu přenosu zvuku. Pro odstranění tohoto problému je nutné proříznout v místě dveří v roznášecí vrstvě spáru a vložit do ní separační pásek.
  • Stropní konstrukce mezi vytápěným a nevytápěným prostorem: U stropních konstrukcí mezi bytem a garáží s kontaktním zateplovacím systémem z pěnového polystyrenu může být zvuková izolace stropu o 1 - 3 dB nižší než hodnota předpokládaná výpočtem. Tento rozdíl je dán rezonancí typu „hmotnost poddajnost“.

Srovnání metod pro odhad neprůzvučnosti dvojitých konstrukcí

Ve srovnání s jednoduchými stavebními konstrukcemi je odhad neprůzvučnosti dvojitých prvků výrazně komplikovanější a výsledky takového odhadu vykazují menší přesnost. Článek navazuje na příspěvek [9] publikovaný na tzb-info v minulém roce, který se zabýval problematikou odhadu neprůzvučnosti jednoduchých stavebních prvků. Tentokrát se zaměřuje na víceprvkové stavební konstrukce, přesněji na dvojité konstrukce, které při stejné plošné hmotnosti jako jednoduché zpravidla poskytují větší míru zvukové izolace. Odhad neprůzvučnosti takových konstrukcí je však významně komplikovanější. Text vychází z disertační práce autora.

Existuje celá řada metod pro odhad neprůzvučnosti dvojitých stavebních prvků (např. sádrokartonové příčky, zdvojené zděné stěny či zděné stěny obložené sádrokartonem). Od tzv. indexových metod, které slouží k odhadu pouze jednočíselné hodnoty vážené neprůzvučnosti Rw, až po komplexní modely umožňující výpočet neprůzvučnosti R v závislosti na kmitočtu. Tento článek je zaměřen výhradně na druhou skupinu predikčních postupů, které navíc zpravidla dovolují do výpočtu zahrnout i široké spektrum materiálových a konstrukčních vlastností příček. Mezi takové metody patří např. v ČR používaná "technická metoda" publikovaná v [1] a [2] nebo ve světě rozšířená teorie B. H. Sharpa [3] z konce 70. let minulého století. I zde platí, že každá metoda vychází z určitých předpokladů, tedy má i svá omezení a nelze ji použít k odhadu neprůzvučnosti jakékoliv dvojité konstrukce.

Pro porovnání byly vybrány celkem čtyři metody - již zmiňovaná technická metoda [1, 2] a metoda B. H. Sharpa [3], dále metoda J. L. Davyho [4] a výpočtový postup podle J. H. Rindela [5]. Pro výpočet neprůzvučnosti s využitím všech uváděných postupů je vždy nutná znalost materiálových a konstrukčních parametrů obou dílčích jednoduchých prvků, zpravidla včetně jejich neprůzvučnosti R (viz předchozí článek).

Čtěte také: Vlastnosti minerální izolace pro zvukovou neprůzvučnost

Pod kmitočtem f0 se konstrukce chová jako jednoduchá s plošnou hmotností m´ = m´1 + m´2 nebo přesněji jako vrstvená sestávající se ze dvou dílčích prvků 1 a 2 ve vzájemném plošném kontaktu. Příznivý vliv oddělení obou prvků na neprůzvučnost konstrukce se začíná projevovat až na kmitočtech vyšších než f0 (konstrukce se chová jako akusticky dvojitá). Další parametr dvojité konstrukce, kterým je činitel zvukové pohltivosti separační vrstvy α, ovlivňuje míru útlumu zvuku při přenosu separační vrstvou. Vyplněním vrstvy zvuk pohlcujícím materiálem lze účinně zvýšit hodnotu útlumu a tedy i výslednou neprůzvučnost konstrukce.

Posledním důležitým parametrem jsou mechanická spojení mezi oběma dílčími prvky. Spoje mohou být nejčastěji bodové nebo liniové. Liší se vzájemnou vzdáleností a mechanickou poddajností. Ve způsobu zahrnutí těchto vlastností do odhadu neprůzvučnosti se uváděné výpočtové postupy odlišují asi nejvýrazněji. Například technická metoda vůbec neumožňuje na rozdíl od ostatních postupů do výpočtu vliv skutečného akustického spojení mezi dílčími prvky zahrnout. Metoda je tak vhodná zejména pro dvojité konstrukce bez vzájemných vazeb v celé ploše nebo nanejvýš se třemi bodovými spoji na 1 m2 plochy nebo s paralelními přímkovými spoji, opakovanými po vzdálenostech nejméně 0,5 m. Při výpočtu neprůzvučnosti s vlivem spojů (s použitím některé ze zbývajících metod) je třeba vždy správně interpretovat skutečné konstrukční řešení příčky.

Přesnost výpočetních modelů určených k odhadu neprůzvučnosti dvojitých konstrukcí v laboratorní situaci byla stanovována porovnáním výsledků výpočtů a měření pro 28 různých dvojitých příček. Soubor posuzovaných konstrukcí byl opět vybrán tak, aby v něm byly zastoupeny dvojité příčky s konstrukčními a materiálovými vlastnostmi charakteristickými pro běžnou výstavbu v ČR, tj. především lehké sádrokartonové příčky, hmotné stěny se sádrokartonovými předstěnami nebo příčky ze dvou hmotných stěn. Skupina 1 lehkých sádrokartonových příček byla navíc rozdělena na dvě podskupiny podle druhu sloupků (na příčky s dřevěnými sloupky a na příčky s tenkostěnnými ocelovými sloupky). Statistické vyhodnocení bylo provedeno opět formou mediánu a 10% a 90% kvantilu odchylky vypočtených a změřených hodnot neprůzvučnosti ΔR a vážené neprůzvučnosti ΔRw. Z grafů je patrné, že nejpřesnějšího odhadu je dosaženo v oblasti středních kmitočtů, zatímco na nízkých a vysokých kmitočtech je přesnost všech metod výrazně menší.

Na nízkých kmitočtech dochází k nadhodnocení neprůzvučnosti, kdežto v pásmu vyšších kmitočtů je odhadovaná neprůzvučnost naopak výrazně nižší než naměřená. Možnou příčinou může být rezonance typu hmotnost-poddajnost-hmotnost, která nepříznivě ovlivňuje neprůzvučnost dvojitých konstrukcí v oblasti nízkých kmitočtů, přičemž posuzované metody (s výjimkou technické metody) tento jev zanedbávají. V oblasti vysokých kmitočtů je potom neprůzvučnost ovlivněna ohybovou tuhostí dílčích prvků. Existence kritického kmitočtu vede k výraznému poklesu neprůzvučnosti dvojité konstrukce. Podhodnocení neprůzvučnosti dvojité konstrukce v této kmitočtové oblasti může být způsobeno příliš konzervativním odhadem ztrátového činitele, kdy byly uvažovány pouze ztráty uvnitř materiálu. Jednoznačně nejpřesnějšího odhadu neprůzvučnosti je dosaženo s použitím Davyho metody. Zbývající dvě metody (technická a podle Sharpa) vykazují chybu směrem dolů až o 6 dB větší a pro posuzovanou skupinu konstrukcí tedy nejsou vhodné. U dvojitých konstrukcí z ohybově tuhých a/nebo polotuhých prvků (skupina 3) lze, na rozdíl od sádrokartonových příček, odhadnout jejich neprůzvučnost přesně. K odhadu neprůzvučnosti dvojitých konstrukcí z kombinovaných dílčích prvků je vhodná pouze Rindelova metoda.

tags: #vzduchova #nepruzvucnost #stropu #dvojity #sadrokarton

Oblíbené příspěvky: