J. D. Salinger: Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte! – Hluboký ponor do duše Glassových

Kniha „Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte!“ od J. D. Salingera obsahuje dvě psychologicky laděné novely s filozofickým podtextem. Jde o fiktivní autorovu rodinu, která je vřelým společenstvím inteligentních a citlivých lidí s uměleckými sklony. Tyto novely se točí okolo již zmíněné rodiny Glassových, známé z předešlé tvorby Salingera, a nabízejí čtenáři intenzivní zážitek s jeho unikátním stylem a hloubkou. O bratru Seymourovi vypráví Buddy, jakési Salingerovo alter ego.

Novela "Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte!"

První část je klasičtějším vyprávěním situace, ve které se ocitá Buddy Glass. Buddy dostal propustku z armády, aby se zúčastnil svatby svého bratra Seymoura. Místo svatebního veselí však zažije perné chvilky s družičkou nevěsty. S několika dalšími postavami jsou zdrženi v koloně, a tak se rozhodnou opustit vozidlo i s jejich šoférem a jít se v horku něčeho napít. Jelikož je místo na občerstvení zavřené, Buddyho nakonec napadne, že zajdou do bytu, kde se občas zdržují Buddy, Seymour a jejich sestra.

Družička, dost otravná postava celého příběhu, se celou dobu dost obouvá do Seymoura, o němž se začne řešit, že ze svatby utekl. V nastalé velmi dusné atmosféře (letní počasí v New Yorku) se Buddy stává, jakožto jediný svatební účastník ze ženichovy strany, hromosvodem nálad nevěstiny rodiny, zvláště pak velmi nevybíravých výpadů nevěstiny družičky. Atmosféra frustrace, která je ventilována právě na Buddyho, pokračuje a hrozí blamáží.

V nastalém zmatku - svatební kolona se ocitne v komplikované dopravní situaci uprostřed rozpáleného New Yorku - Buddy pozve svatebčany k odpočinku a „vychladnutí“ do svého bytu. Skrze konverzace s nimi si skládá psychologický obraz jak aktérů svatby samých, formuluje také své filozoficko-etické postoje, které konfrontuje s rozličnými kulturními vjemy, od staroindické, čínské a japonské filozofie a kultury, přes anglické a soudobé americké literární a kulturní fenomény. V bytě Buddy navíc objeví Seymourův deník, který se snaží před ostatními skrýt a z něhož si pak začne číst. To vše v uvolňující se situaci, kdy se hosté osmělí silnými drinky, míchanými Buddym. Návštěva končí zjištěním, že spolu s ženichem utekla i nevěsta a že jsou svatebčané zváni na svatební hostinu.

Seymourova sebevražda v roce 1948, o níž je příběh povídky „Den jako stvořený pro banánové rybičky“, je pak jakýmsi epilogem, který započal touhle situací a který známe už vlastně dlouho zpátky, člověk se pak víceméně jen vrací více a více zpět.

Čtěte také: Klempíři Český Krumlov

Novela "Seymour: Úvod"

Druhá novela je improvizovaný esej o smyslu poezie, o psaní a osobnosti spisovatele, který je prokládán a ilustrován historkami a názory rodiny Glassových. Buddy se snaží sepsat životopis Seymoura, kdy se ale hodně limituje v tom, co o něm chce a co může říct, plno odbočování a obkecávání. Buddy je už čtyřicetiletým a učí na škole a vzpomíná na svého mrtvého bratra.

Je to siahodlhý monológ smerovaný na čitateľa, v ktorom autor do úmorných detailov opisuje každý aspekt titulnej postavy. Povídka „Seymour“ je mozaika jednotlivostí, které zdánlivě s titulním hrdinou nesouvisejí anebo se k němu vztahují jen banálně, dohromady však tvoří biografii nejen člověka (básníka a sebevraha, jak od začátku víme), ale hlavně jeho podstaty, toho, co se obráží v jeho poesii, toho, co ze Seymoura nejspíš přetrvává napříč inkarnacemi (v něž on i celá jeho rodina věří), čili jakýsi druh esenciální biografie v rámci jednotky větší než život.

Salingerův styl a témata

Salingerovy knihy jsou vlastně kompletně propojeny, jejich nosným prvkem je jakési utrpení inteligentních mladých lidí, kteří se nachází v různých situacích. Také zasazení do padesátých a šedesátých let v USA, New York, je pro jeho tvorbu typické. Salingerova povídková tvorba je podmanivá tématem i stylem. Jeho ich-forma dosahuje absolutní přesvědčivosti díky detailnosti a autobiografičnosti (irsko-židovský původ, dětství v New Yorku, II. světová válka, vliv orientálních literatur, filosofií a náboženství, autor i vypravěč je spisovatel ex professo). „Jeho“ šest sourozenců jsou lidé reální a živí (popravdě mám dojem, že bratři a sestry Glassovi jsou víc naživu než já, protože před touhle fikcí jaksi bledne každá skutečnost deficitní, neduživá a neautentická).

Salingerův styl vypadá jako designovaný tak, aby z něj Schopenhauer dostal infarkt. Ale - a v tom je jeho genialita - všechna ta orgiastická konkrétnost, rozkochané prodlévání na každém z myriády detailů, souvětí se vsuvkami ve vsuvkách, (reflektované!) výtrysky řečnosti zdánlivě odvádějící čtenáře od tématu, to všechno dohromady funguje, je to krásné, je to pravdivé a je to, světe div se, zábava. Jen nesmíme text brát jako vehikl k dosažení pointy. Napsat souvětí přes půl strany, aby dávalo stále smysl a přitom si ze své vlastní obsažnosti skrytě utahovalo, to umí kdekdo. Napsat z takových souvětí knihu, to umí jenom Salinger. Čtenáři se často čudují, proč to vlastně čtou, ale postupem času si to začnou užívat, i když se jim některé postavy, jako Družička, stanou nesympatické. Salinger byl mistr dialogu a dokázal zajímavě pracovat s dlouhými větami, vystačil si s pár na stránku. Bavily ho odbočky k čínské, japonské a jiné poezii.

Charakteristiky díla:

  • ISBN: 9788024217161
  • Autor: David Jerome Salinger
  • Vazba: pevná vazba
  • Vydavatel: Knižní klub
  • Počet stran: 144
  • Rok vydání: prosinec 2006
  • Stav: dobrý (kniha včetně vazby a přebalu vykazuje běžné opotřebení a zašpinění letitým užíváním)

Kniha "Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte!" je velmi dobrá novela s kvalitní výstavbou i pointou, gradací děje a četnými aluzemi na jiná literární i kulturní díla a autory. A především na východní i západní filozofické směry, které slouží mimo jiné i jako jakýsi instrumentář, vysvětlující vyprávěné společenské situace. Forma a styl nejsou jistě pro každého, ale doplňují děj a koncept díla a z mého pohledu jej vnitřně i vnějškově obohacují. Přestože některým čtenářům může připadat druhá část jako sáhodlouhý monolog plný odboček, je to právě tato "ukecanost" a detailnost, co dělá Salingera jedinečným a pro mnohé neodolatelným. Pokud vás zajímá, jak to bylo se Seymourovou smrtí, tak doporučuji povídku Den jako stvořený pro banánové rybičky, kterou najdete ve sbírce Devět povídek. Dvě chuťovky pro fajnšmekry, oběma prostupuje inteligentní humor.

Čtěte také: Dřevostavby a tesaři – co jsme zjistili?

Čtěte také: Vše o trámech, hranolech a řezivu

tags: #vzhuru #tesari #do #vyse #strechu #zvednete

Oblíbené příspěvky: