Windsurfingové stěžně: epoxidové vs. uhlíkové – podrobné srovnání a výběr

Stěžeň je klíčovou součástí windsurfingového setu, která spojuje plachtu s prknem a dodává plachtě potřebnou tuhost a tvar. Nejedná se jen o obyčejnou tyč, která plachtu drží nad vodou, ale o srdce windsurfingového setu, které pumpuje život do plachty a dává rytmus vaší jízdě. Výběr správného stěžně může zásadně ovlivnit celkový zážitek na vodě.

Materiál a konstrukce stěžňů

U stěžňů na windsurfing se používá epoxidová pryskyřice a většina výrobců využívá směs uhlíkových a skleněných vláken. Obsah uhlíku je definován jako poměr mezi uhlíkovými a skleněnými vlákny. Epoxid se do tohoto poměru nezapočítává.

Raději si ale připlatíme, abychom nekoupili starý, epoxidový (různé barvy) velkého průměru a váhy. Také duralové stěžně již nelze použít do komínu moderních plachet. Do moderních plachet pasují pouze stěžně carbonové. Takový stěžeň je vždy černý a má vyznačen obsah uhlíku od 15 do 95%. Windsurfingové stožáry z uhlíkových vláken jsou lehčí a pevnější než tradiční hliníkové nebo sklolaminátové stožáry.

Vliv obsahu uhlíku na výkon

Procento karbonu ve stěžni je klíčovým faktorem, který ovlivňuje jeho chování v plachtě. Čím větší podíl uhlíku stěžeň obsahuje, tím je lehčí a také má lepší flexi. S takovým stěžněm správně natrimovaná plachta otvíráním horní části lépe vyrovnává větrné nárazy (lépe twistuje) a jízda s ní je pohodlnější. Vyšší procento karbonu také přispívá k větší ovladatelnosti plachty a zvyšuje její hravost.

Uhlík hraje v kouzelném světě stěžňů prim, a jeho podíl ve stěžni rozhoduje o jeho schopnostech, hmotnosti a samozřejmě i ceně. Rozsah sahá od skromných 0 % pro stěžně z čisté skelné tkaniny, přes 35 %, kde karbon začíná dávat smysl i pro ty, kteří si nejsou jisti, zda jim windsurfing učaruje natolik, aby do něj investovali větší obnos. Tato volba je rozumným startem pro každého nováčka.

Čtěte také: jak efektivně lepit s epoxidovým tmelem EPROSIN T 30

Zajímavé je, že i když někteří výrobci nabízejí stěžně bez uhlíku, ty pravé značky se takovýchto stěžňů drží dál, kromě speciálních řad určených například pro dětská oplachtění. Pro zachování dobré ovladatelnosti a přijatelné hmotnosti je považováno za nutné mít alespoň 30 % uhlíku. Běžní windsurfeři pak mohou očekávat stěžně s uhlíkovým obsahem mezi 40 % a 80 %.

Procenta uhlíku a jejich charakteristiky:

• 35% karbonu: Není nejlehčí, ale již v plachtě funguje s rozumem. Je to rozumný start pro nováčky.
• 60% karbonu: Nejlepší poměr cena/výkon. Plachta se stává lehčí a přidává jí to hravost a ovladatelnost.
• 80% karbonu: S 80 % uhlíku ve stěžni vaše plachtění nabere na obrátkách a otevírá nové jízdní vlastnosti v plachtě.
• 100% karbonu: Sto procent je prostě sto procent. Plachta maximálně využije své potenciály, stává se neuvěřitelně reaktivní a s ní jízda dosahuje nových dimenzí. Stěžeň s vysokým obsahem uhlíku je ale křehčí, proto není vhodný pro úplného začátečníka, kterému bude padat oplachtění na plovák.

Každý podíl uhlíku tak představuje různou úroveň vstupu do světa windsurfingu, od začátečníků až po ty nejvíce náročné ridery.

Délka a tvrdost stěžně (IMCS)

Základní stěžně se vyrábějí v délkách od 320 cm až po 520 cm, přičemž každá z těchto délek je uzpůsobena pro specifické rozsahy velikostí plachet. Je klíčové, aby byla dodržena doporučená kombinace délky stěžně a velikosti plachty, jelikož každá délka stěžně přináší určitou míru tuhosti.

Díky standardizaci délek stěžňů mezi výrobci je možné přesněji vybrat stěžeň pro konkrétní plachtu bez potřeby mít pro každou plachtu zvláštní stěžeň. Konkrétní tvrdost stěžně, označovaná indexem IMCS, je pevně spojena s jeho délkou. Musíme vybrat stěžeň v rozmezí tvrdosti IMCS, které máme vyznačeno na plachtě. V nouzi můžeme použít i stěžeň tvrdosti menší. Délku doladíme nástavcem.

Tuhost stěžně, označovaná hodnotou IMCS, vypovídá o tom, jak moc se stěžeň pod zátěží ohýbá. Nižší hodnota IMCS značí větší flexibilitu, tedy "měkčí" stěžeň. Většina výrobců stěžňů dodržuje standardizované hodnoty tuhosti pro jednotlivé délky stěžňů. Například, stěžeň délky 400 cm bývá často vyroben s IMCS 19, stěžeň 430 cm s IMCS 21, stěžeň 460 cm s IMCS 25 a stěžeň 490 cm s IMCS 29.

Čtěte také: Epoxidové laky Hornbach: Náš průvodce

Měření tuhosti stěžňů, a také jejich ohybových charakteristik, se řídí standardizovanou metodikou, kterou používají všichni výrobci. Při měření je stěžeň položený vodorovně a podepřený na obou koncích (5 cm od okrajů), uprostřed je zatížený závažím o hmotnosti 30 kg. Následně se měří, o kolik se střed stěžně vychýlí z vodorovné pozice pod vlivem závaží.

Průměr stěžně: SDM vs. RDM

Většina karbonových stěžňů pro windsurfing se dodává ve dvou průměrech: stěžeň se standardním průměrem (SDM) a stěžeň se sníženým průměrem (RDM). Průměr stěžně určuje jeho pevnost, tuhost a hmotnost.

RDM (Reduced Diameter Mast) - Skinny Masten

Jde o stěžně asi o 15 mm menšího průměru (v patě) než stěžně standardní. RDM je tenčí typ stěžně s vnitřním průměrem 33mm. Dnes se používá u většiny moderních plachet pod 7.5m2. Mají vysoký obsah uhlíku (od 65%) a hmotnost od 1,20 kg!! Tomu odpovídají i vyšší ceny od 300 do 500 Eur.

Plachta s ním také lépe přehazuje, lépe se strojí, ovládá a je daleko hravější. SDM stěžně jsou pevnější a tužší, díky čemuž jsou vhodné pro větší plachty a silný vítr.

• Náš tip pro RDM: Používáme ve všech plachtách s výjimkou kembrových až do velikosti 8.0m2 s maximální váhou jezdce 80kg. Pro jezdce nad 80kg používáme tento typ stěžně do všech plachet s velikostí do 7.5m2.

SDM (Standard Diameter Mast)

SDM je standardní stěžeň s průměrem 48mm. Tento typ stěžně se dnes používá především do větších plachet, 7.5m2 a více nebo do kembrových plachet.

Čtěte také: Epoxidový suchý tmel pro vaše projekty

• Náš tip pro SDM: SDM Používáme pouze do větších plachet nad 7.5m2 a to pokud vážíme nad 80kg.

Ohybová křivka stěžně (Flex Curve)

Ohybová křivka stěžně určuje jeho tvar pod zátěží. Křivka komínu plachty by měla odpovídat křivce stěžně. Míra ohybu a kroucení, které může stožár vydržet, než se zlomí, se nazývá flex.

• Stěžeň s Hard Top: Má relativně flexibilní základ a tužší vrchol.
• Stěžeň s Flex Top: Má tužší základ a flexibilnější vrchol.
• Constant Curve: Leží někde mezi těmito dvěma extrémy.

Průměrná tuhost je stejná pro všechny typy ohybových křivek. Každá kategorie představuje malý rozsah různých křivek. To znamená, že dvě značky, které používají stěžně typu Constant Curve, mají podobné, ale ne nutně identické ohybové křivky. Stěžeň s větší flexí se snáze ovládá a lépe absorbuje neklidné podmínky, zatímco stěžeň s menší flexí poskytuje přímější a citlivější pocit.

V dynamickém světě windsurfingu je evoluce stěžňů stejně proměnlivá jako trendy v designu plachet. V poslední době se ukazuje, že mnoho výrobců setrvává u konzistentních ohybových charakteristik, avšak některé značky provedly zásadní změny ve svých designech. Tento trend vedl k zúžení rozsahu ohybových charakteristik, čímž se stírají dřívější rozdíly mezi kategoriemi Hard Top, Constant Curve a Flex Top.

Nové profily křivek, které perfektně sedí na většinu značek plachet na dnešním trhu, jsou například:

• Constant FL Curve: Podobá se tradičnímu "flex top" designu, avšak klade důraz na větší flexibilitu v dolní části stěžně, poskytuje více pohybu poblíž jeho středu.
• Constant FH Curve: Varianta rovněž vycházející z "flex top" principu, která však přenáší flexibilitu do vyšší části stěžně, čímž střed zůstává pevnější.

Tabulka: doporučený rozsah délek pro pokrytí šířky dvou plachet

Zvolíme optimální rozmezí délky, abychom pokryli šířku dvou plachet.

Důležité faktory při výběru stěžně

Při výběru karbonového stěžně pro windsurfing je třeba vzít v úvahu několik faktorů:

1. Velikost plachty a typ windsurfingu: Ty by měly určovat délku, průměr a ohebnost stěžně. Délka stěžně s nástavcem (po střed kladek na patě) musí přesně odpovídat délce uvedené výrobcem na plachtě. Profil plachty upravujeme utažením/povolením v rozmezí dle výrobce, max.5cm. Příliš dlouhý konec nástavce zasunutý do stěžně stěžeň vyztužuje a stěžeň dole nedosáhne potřebného průhybu.
2. Větrné a vodní podmínky: Kde se má windsurfing konat, by také měly určovat typ stěžně. Ve větším větru a rozbouřených vodách stěžeň s větší pružností lépe absorbuje náraz a udržuje kontrolu.
3. Úroveň dovedností jezdce, fyzická síla a hmotnost: Tyto aspekty také hrají rozhodující roli při určování nejvhodnějšího stěžně. Lehčí stěžně lépe reagují a snáze se s nimi manipuluje, zatímco těžší stěžně nabízejí lepší stabilitu v silném větru.

Další vybavení spojené se stěžněm

Je třeba si uvědomit, že investicí do nového stěžně věc nekončí. Budeme muset ještě pořídit tenčí nástavec, adaptér na standardní ráhno, a pokud máme délku ráhna přesně na plachtu, tak i delší ráhno, neboť při použití tenkého stěžně vyžaduje plachta na ráhně i na stěžni napnout "o díru" víc. Odměnou nám bude lepší manipulace, ovladatelnost a stabilita oplachtění.

Stěžeň a ráhno dávají plachtě tvar a podle napnutí výrazně mění charakteristiku celého setu. Plachta má doporučené délky stěžně i ráhna. Když tyto parametry nesedí, plachta se nedá správně napnout a pracuje nepřirozeně. V praxi to znamená horší výkon, větší námahu a menší kontrolu.

Kontrola použitého stěžně

Při koupi použitého stěžně kontrolujeme stav a funkci přední rychloupínací koncovky (nesmí chybět gumová/silikonová vložka), zadní koncovky, vario nástavců a jejich zajištění, nejsou-li trubky prohnuté a stav potahu. Čím tvrdší potah, tím déle vydrží, ale také více puchýřů na rukou.

tags: #windsurfing #stěžeň #epoxidový #vs #uhlíkový #porovnání

Oblíbené příspěvky:

• Proč je hlavní lišta vyrovnání napětí důležitá?
• Linky metra v Budapešti
• OSB desky na schodiště
• Ochrana dřeva s japonským tungovým olejem
• jak efektivně zateplit okna pěnovou izolací