Chemická kotva: Vlastnosti, použití a speciální aplikace do Ytongu

Chemická kotva, známá také jako chemická hmoždinka, chemická malta, tekutá hmoždinka nebo tekuté hřebíky, je neocenitelným produktem ve stavebnictví, ať už jste profesionál nebo kutil. Je to alternativa klasické hmoždinky a slouží k upevnění vrutů, svorníků či šroubů ve zdivu. Oproti klasickým hmoždinkám jsou chemické kotvy extrémně pevné, nevznikají při nich rozpěrné tlaky a rychle se s nimi pracuje. Chemická kotva je dvousložkové lepidlo tvořené pryskyřicí a tvrdidlem. Tyto dvě složky se mísí až při aplikaci v trysce kartuše. Po vstříknutí do otvoru směs postupně vytvrdne a vytvoří extrémně pevné spojení mezi materiálem a závitovou tyčí. Od klasické hmoždinky se liší tím, že v podkladu nijak mechanicky neexpanduje.

Proč zvolit chemickou kotvu?

Chemická kotva uzamyká tyč v materiálu. Právě v tom je její velká výhoda. Nevytváří rozpěrné tlaky jako běžné hmoždinky, takže je šetrnější k podkladu. To oceníte hlavně u betonu, děrovaných bloků i dalších materiálů, kde už mechanické kotvení nemusí stačit. Chemická kotva dává smysl všude tam, kde bude spoj dlouhodobě zatížený a musí opravdu držet. Typicky jde o kotvení zábradlí, schodišť, patek, sloupků, markýz, přístřešků, těžších konzolí, regálů nebo držáků, které nesou větší váhu. Vhodná je také pro kotvení sanity, technických prvků nebo sportovního vybavení na stěnu, kde nikdo nechce riskovat. Velkou výhodou chemické kotvy je použití se sítkem v dutých materiálech.

Chemická kotva vs. klasická hmoždinka

Na první pohled slouží obě řešení podobnému účelu - mají něco upevnit do podkladu tak, aby to drželo. Nicméně, rozdíly jsou značné:

• Nosnost hmoždinek se pohybuje maximálně v desítkách kilogramů, zatímco nosnost chemických kotev je v řádech stovek kilogramů.
• Chemické kotvy je možné použít ke kotvení do narušeného nebo rozdrobeného zdiva.
• Chemické kotvy umožňují použití blízko rohů a na namáhané spoje, kde hmoždinky selhávají.
• Spoj vytvořený chemickou kotvou je vodotěsný, odolný vůči vibracím, korozi nebo chemikáliím.
• U chemického kotvení nedochází k přenosu rozpínacích sil v podkladu.

Kdy se chemická kotva používá?

Chemická kotva je ideální volbou tam, kde potřebujete vysokou pevnost a spolehlivost. Mnoho domácích kutilů ji volí i tehdy, když mají v materiálu drobné praskliny nebo kotví do staršího zdiva. Skvěle funguje v plném materiálu, ale její skutečnou výhodou je také možnost použití v dutých cihlách, kde díky sítkům vytvoří stabilní a pevné uchycení bez rizika vytržení.

Uplatnění nachází jak v případě dutého, tak plného zdiva. Lze ji použít pro kotvení do betonu, dutých cihel, porothermu, ytongu, plných cihel, plynobetonu, pemzy (hornina), pískovce, přírodního kamene, sádry.

Čtěte také: Ytong montáž fasády

Chemická kotva se nejčastěji používá se závitovou tyčí, kterou po vytvrzení doplníte maticí a podložkou. U vybraných aplikací lze použít také výztužnou tyč, pokud to odpovídá návrhu spoje a parametrům konkrétního produktu. Kotvení pomocí chemické malty (kotvy) používáme například pro upevnění strojů, technologií, roxorových tyčí, zábradlí, svodidel, sloupků, kotvení pozednic u střešních konstrukcí a podobně.

Typy chemických kotev

Podle složení se chemické kotvy rozdělují na polyesterové a vinylesterové. Při výběru chemické kotvy zohledňujeme zejména to, zda jde o použití v interiéru či exteriéru, zatížení vodou a v neposlední řadě mechanické zatížení kotveným předmětem.

• Polyesterové chemické kotvy: Představují cenově dostupnou variantu, vhodnou pro základní kotvení. Dále se rozdělují na typy s obsahem styrenu a bez styrenu. Látka styren silně zapáchá, a tak jsou kotvy s obsahem styrenu vhodné jen pro venkovní použití (např. Chemická kotva POLYESTER S). Pro interiérové aplikace bez zápachu je vhodná Chemická kotva bez styrenu POLYESTER SF.
• Vinylesterové chemické kotvy: Odolají extrémnímu zatížení, jsou odolné vůči tlaku i ohybu. Jsou odolné také vůči chemikáliím a dají se aplikovat i do vodou vyplněných děr. Hodí se pro kotvení do betonu, kamene i cihel (např. Chemická kotva VINYLESTER SF).
• Chemická kotva ARCTIC SF: Samostatnou kapitolou je Chemická kotva ARCTIC SF. Tu oceníte hlavně při montáži v zimě nebo v chladných provozech.

Porovnání vlastností chemických kotev

Níže uvedená tabulka přehledně shrnuje vlastnosti různých typů chemických kotev, které vám pomohou s výběrem:

Postup montáže chemické kotvy

Správné použití chemické kotvy není složité, ale je nutné dodržet několik kroků. Jde o jednoduché kroky, které nevyžadují odbornou zručnost ani speciální vybavení. Zvláštní důraz je třeba klást na důkladné odstranění prachu a volných částic z vyvrtaného otvoru.

Montáž chemické kotvy do plných materiálů (beton, plné cihly)

1. Vyznačení a vrtání: Vyznačte si na zdi místa, kde chcete kotvit. Odpovídajícím vrtákem podle typu zdi vyvrtejte všechny díry. Pokud kotvíte do plného materiálu, průměr otvoru se rovná průměru tyče plus 2 mm navíc. Hloubku otvoru přizpůsobte délce kotevního svorníku.
2. Čištění otvoru: Otvor v plném zdivu, betonu nebo kameni vyčistěte od prachu, který brání správnému přilnutí malty ke zdivu. Prach zevnitř alespoň 2x vyfoukejte pumpičkou nebo kompresorem s ofukovací pistolí. Kartáčkem opakovaně uvolněte zbylý prach ze stěn a zase ho vyfoukejte ven. Průměr kartáčku má být vždy o trochu větší než průměr díry.
3. Příprava kartuše: Odšroubujte víčko kartuše, místo něj našroubujte směšovač a kartuši vložte do aplikační pistole.
4. Vytlačení malty: První trocha malty není dobře smíchaná, a tedy ani funkční. Vytlačte cca 10 cm bokem.
5. Aplikace malty: Konec směšovače vsuňte do otvoru a od nejhlubšího místa vytlačujte maltu. U plného zdiva vyplňte asi 2/3 otvoru.
6. Umístění kotevního prvku: Do malty zasuňte kotevní svorník otáčivým pohybem, aby se hmota kolem něj dobře rozprostřela. Při kotvení do plného materiálu přeteče po zašroubování svorníku přebytečná malta ven. Vyteklou maltu hned setřete. Pokud ale žádná malta nevyteče, znamená to, že jste jí do otvoru vytlačili málo a ukotvení nebude dostatečně pevné a spolehlivé.
7. Vytvrzení malty: Maltu nechte zatvrdnout. Doba vytvrzení závisí na teplotě materiálů a okolí.

Montáž chemické kotvy do dutých materiálů (děrované cihly, porotherm)

1. Vyznačení a vrtání: Vyznačte si na zdi místa, kde chcete kotvit. Odpovídajícím vrtákem vyvrtejte všechny díry. Pozor, do děrovaných cihel nikdy nevrtejte s příklepem! U dutého zdiva je průměr vrtáku stejný jako průměr sítka. Např. pro závitovou tyč M10 je určeno sítko s průměrem 16 mm, takže vyvrtáte 16mm díru. Po vrtání odstraníme z otvoru volný prach a drobné nečistoty pomocí vzduchové pumpy. Následně uvolníme zbytky nesoudržného prachu pomocí kartáčku a otvor znovu důkladně profoukneme vzduchovou pumpou.
2. Vložení sítka: Do připraveného otvoru vložte vhodné sítko. Sítko je nezbytné hned z několika důvodů: centruje svorník ve vyvrtané díře, zajišťuje správné rozložení chemické malty ve zdivu a zároveň brání extrémní spotřebě malty, protože ta se nerozleze do celé dutiny. Vybírat můžete mezi plastovými a kovovými sítky. Pro běžné velikosti šroubů od M6 do M14 se hodí plastové sítko. Pokud pracujete s nestandardním rozměrem otvoru, použijte kovové sítko, které si upravíte na potřebnou délku.
3. Příprava kartuše: Odšroubujte víčko kartuše, místo něj našroubujte směšovač a kartuši vložte do aplikační pistole.
4. Vytlačení malty: První trocha malty není dobře smíchaná, a tedy ani funkční. Vytlačte cca 10 cm bokem.
5. Aplikace malty: Konec směšovače vsuňte do otvoru a od nejhlubšího místa vytlačujte maltu. U děrovaných cihel se plní sítko celé, až po okraj. Sítko ji částečně propustí do dutin ve zdivu. Součástí plastových sítek bývají i víčka (s otvorem uprostřed), která je potřeba po naplnění maltou uzavřít.
6. Umístění kotevního prvku: Do malty zasuňte kotevní svorník otáčivým pohybem, aby se hmota kolem něj dobře rozprostřela.
7. Vytvrzení malty: Maltu nechte zatvrdnout. Doba vytvrzení závisí na teplotě materiálů a okolí.

Kotvení do pórobetonu (Ytong, plynobeton)

Ytong, plynobeton, plynosilikát, to všechno jsou názvy či druhy pórobetonu. Tak se označuje beton lehčený pomocí pórů ve struktuře hmoty, takže není tak pevný jako klasický beton. Proto má chemické kotvení v něm svá specifika. Při vrtání do pórobetonových tvárnic je potřeba vrtačkou kroužit, aby se vytvořil otvor kónického tvaru s širší částí uvnitř. Je potřeba speciální vrták s prstencem, který vrták v místě otvoru zafixuje a poskytuje mu pevnou oporu. Při kroužení se tak zvětšuje pouze otvor uvnitř, ne „vstupní“ díra. Poté do otvoru dejte centrovací vložku, která zajistí, aby byl svorník opravdu kolmo ke zdi, protože v kuželovém otvoru ho nic nepodpírá.

Čtěte také: Řešení tepelných mostů u ostění

Důležité rady a tipy

• Při kotvení je důležité dodržovat minimální vzdálenost os, aby nedošlo k selhání stavebních hmot. Stejně je důležitá i minimální vzdálenost od okrajů.
• Chemická kotva začíná tvrdnout během několika minut, avšak na konečné vytvrzení je třeba počkat v řádu desítek minut až jednotek hodin. Obecně se dá říci, že čím větší je teplo, tím rychleji kotva tvrdne. V případě, kdy kotvíte v zimě a teploty se pohybují okolo 1°C a méně, doporučujeme použít chemickou kotvu pro zimu, nejčastěji s příznakem "cool".
• Pokud kotvu nevyužijete celou a nechcete, aby vám v kartuši zatvrdla, nechte na ní přišroubovaný míchací nástavec. Kotva v něm zatvrdne a utěsní náplň kartuše tak, aby už dále nezasychala.
• Nosnost chemické kotvy se liší podle typu použité směsi, druhu podkladu, průměru závitové tyče a hloubky kotvení. Nosnosti udává vždy výrobce a řídí se evropskými normami ETA nebo EN.

Čtěte také: Bungalovy Ytong: Váš průvodce

tags: #ytong #chemicka #kotva #vlastnosti #a #použití

Oblíbené příspěvky:

• Podrobný návod na stavbu udírny
• Izolace podlahového topení: 50mm polystyren
• Vše, co potřebujete vědět o přechodových lištách
• Detailní pohled na plastovou vodicí lištu 250
• Průvodce výběrem a aplikací omítek