Daň ze staveb a jednotek: Vše, co potřebujete vědět

Vlastnictví nemovitosti je pro většinu z nás velkou výhodou. Vztahuje se k ní však také několik povinností, například každoroční odvod daně z nemovitých věcí. Daň z nemovitých věcí je majetkovou daní a sestává ze dvou částí, a to z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek. V tomto článku se pod drobnohledem podíváme na daň ze staveb a jednotek.

Povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí

Přiznání k dani z nemovitých věcí podává poplatník do 31. ledna roku, který následuje po roce, v němž došlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně.

Kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání?

• Nabytí nemovité věci: V souvislosti s nabytím vlastnického práva k nemovité věci se vlastník této nemovité věci stává poplatníkem a má povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí příslušnému správci daně (finančnímu úřadu) nejpožáději do 31. ledna zdaňovacího období následujícího po roce, ve kterém nemovitou věc nabyl.

• Nabytí podílu na nemovité věci: V souvislosti s nabytím vlastnického práva k podílu na nemovité věci se vlastník této nemovité věci stává poplatníkem daně a má povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období následujícího po roce, ve kterém nemovitou věc nabyl, pokud nepřiznal jiný ze spoluvlastníků celou nemovitou věc jako společný zástupce. Pokud se všichni spoluvlastníci nedohodnou a pro daň z nemovitých věcí si společného zástupce nezvolí, mohou podat daňové přiznání za svůj spoluvlastnický podíl na nemovité věci, a to pouze ve lhůtě do 31. ledna příslušného zdaňovacího období. Pokud tak učiní alespoň jeden ze spoluvlastníků, má povinnost podat daňové přiznání každý spoluvlastník za svůj spoluvlastnicky podíl na nemovité věci samostatně. V daňovém přiznání spoluvlastníci uvedou vždy nejprve nemovitou věc jako celek a až ve výpočtové části listu daňového přiznání uvedou svůj příslušný spoluvlastnický podíl na nemovité věci.

• Zahájení stavebního řízení: Povinnost podat daňové přiznání podle § 13a zákona o dani z nemovitých věcí poplatníkovi vzniká, dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně v osobě poplatníka nebo okolností rozhodných pro stanovení daně, čímž je i zahájení stavebního řízení, jehož výsledkem má být zdanitelná stavba, zpravidla budova, protože na základě těchto skutečností vzniká tzv. stavební pozemek. Pro účely daně z nemovitých věcí je stavebním pozemkem část pozemku o výměře odpovídající zastavěné ploše budoucí zdanitelné stavby. Pokud nemá být pozemek budovou zcela zastavěn, uvede se v daňovém přiznání jeho zbývající část na další výpočtový list dle druhu pozemku evidovaného v katastru nemovitostí.

  Čtěte také: Modřínové řezivo a jeho cena

  Může nastat případ, že se pozemek stane stavebním pozemkem, a ještě v průběhu téhož roku bude zastavěn zdanitelnou stavbou (například montovanou či modulární stavbou umožňující rychlou realizaci). V takovém případě stavební pozemek jako předmět daně vůbec nevznikne a daňové přiznání na následující kalendářní rok poplatník podá již za zdanitelnou stavbu.

• Dokončení stavby: Jestliže došlo k dokončení zdanitelné stavby, vznikl tak nový předmět daně z nemovitých věcí (dokončená stavba), čímž vzniká povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období následující po roce, v němž tento nový předmět daně vznikl, a to ve lhůtě do 31. ledna tohoto následujícího zdaňovacího období. Pro vyplnění daňového přiznání je nutné znát základní atributy stavby pro stanovení daně, které se uvádějí do daňového přiznání. Předmětem daně ze staveb a jednotek je dokončená nebo užívaná budova, kterou se rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.

• Zahájení užívání stavby: Jestliže došlo k užívání zdanitelné stavby, vznikl tak nový předmět daně z nemovitých věcí (užívaná stavba), čímž vzniká povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období následující po roce, v němž tento nový předmět daně vznikl, a to ve lhůtě do 31. ledna tohoto následujícího zdaňovacího období. Pro vyplnění daňového přiznání je nutné znát základní atributy stavby nutné pro stanovení daně, které se uvádějí do daňového přiznání.

• Změna okolností rozhodných pro stanovení daně nebo v osobě poplatníka: Povinnost podat daňové přiznání podle § 13a zákona o dani z nemovitých věcí poplatníkovi vzniká, dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně nebo ke změně v osobě poplatníka. Okolnosti rozhodné pro stanovení daně jsou ty, které mají vliv na výši daně, např. změna průměrné ceny pozemku, stanovení nebo změna koeficientu nebo vznik osvobození od daně.

• Ztráta postavení poplatníka: Ztratil-li ten, kdo byl poplatníkem daně z nemovitých věcí, postavení poplatníka proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitým věcem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitých věcí (např. když všechny nemovité věci prodá, nebo tyto nemovité věci zanikly), je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. ledna zdaňovacího období následujícího po roce, v němž nastala tato skutečnost.

  Čtěte také: Kvalitní dřevěné kolíky z Rychnova

• Specifické případy vkladu práva vlastnického: Nebylo-li do 31. prosince roku, ve kterém byl podán návrh na vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí, kterým toto právo vzniká, rozhodnuto o jeho povolení, je poplatník povinen za nemovitou věc, která byla předmětem vkladu práva vlastnického, podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí. Daňové přiznání poplatník podává na zdaňovací období následující po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu.

Kdy se daňové přiznání nepodává?

Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal na některé z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla stanovena na některé z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daně a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období.

Lhůty pro podání a platbu daně z nemovitých věcí

Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému finančnímu úřadu obecně do 31. ledna kalendářního roku, na který se podává.

Splatnost daně

• Pro poplatníky provozující zemědělskou výrobu: Ve dvou stejných splátkách, nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu.

• Pro ostatní poplatníky: Ve dvou stejných splátkách, nejpozději do 31. května a do 30. listopadu.

  Čtěte také: Co ovlivňuje váhu dřeva?

• Pokud roční daň nepřesáhne 5 000 Kč: Je splatná najednou, nejpozději do 31. května zdaňovacího období.

Daň z nemovitých věcí lze platit v hotovosti prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, poštovní poukázkou na příslušný účet správce daně, v pokladně finančního úřadu nebo územního pracoviště, bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet.

Výpočet daně ze staveb a jednotek

Daň z nemovitých věcí se stanoví na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň stanovována. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daň se počítá jako součin základu daně a sazby daně.

Základ daně

• U zdanitelné stavby: Výměra zastavěné plochy v m² podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období.

• U jednotky: Upravená podlahová plocha, kterou je výměra podlahové plochy zdanitelné jednotky v m² podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. (vynásobená koeficientem 1,20 nebo 1,22).

Sazby daně a koeficienty

Základní sazby jsou stanoveny v rozmezí 3,50 Kč až 18 Kč za 1 m² zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo upravené podlahové plochy zdanitelné jednotky. Základní sazba daně se u zdanitelné stavby zvyšuje o 1,40 Kč za každé další nadzemní podlaží.

U zdanitelných staveb zařazených ve skupině obytných budov a zdanitelných jednotek zařazených ve skupině ostatních zdanitelných jednotek se sazba daně násobí koeficientem podle počtu obyvatel ve výši od 1,0 do 4,5, který obec může zvýšit ještě o jednu kategorii (nejvýše na 5).

Každá obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovité věci nacházející se na jejím území stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie v členění koeficientů.

U budovy pro rodinnou rekreaci a budovy rodinného domu užívané pro rodinnou rekreaci a u budovy, která plní doplňkovou funkci k těmto budovám, s výjimkou garáže, dochází k určitému zvýšení daně v případě, že jsou tyto budovy umístěny v národních parcích a v zónách I. chráněných krajinných oblastí.

Osvobození od daně ze staveb a jednotek

Osvobození od daně z nemovitých věcí se vztahuje například na zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky ve vlastnictví státu, obcí, krajů; na stavby a zdanitelné jednotky, které spolu tvoří jeden funkční celek a které slouží jako kulturní instituce, školy, zdravotnická zařízení, zařízení sociální péče; nemovité věci ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí; nemovité věci využívané pro zlepšení životního prostředí, přehrady, čistírny odpadních vod; zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky distribuční soustavy energie; nemovité věci užívané pro veřejnou dopravu; zdanitelné stavby ve vládou schválených zvýhodněných průmyslových zónách podle zákona o investičních pobídkách.

Poplatník uplatní nárok na osvobození od daně ze staveb a jednotek.

Elektronické služby pro podání daňového přiznání

Pro vyplnění daňového přiznání můžete využít služby předvyplnění daňového přiznání k dani z nemovitých věcí, která je dostupná po stisknutí tlačítka PŘEDVYPLNIT PŘIZNÁNÍ a přihlášení se do daňové informační schránky Plus (DIS+).

Prostřednictvím DIS+ je možné činit zejména podání vůči správci daně, aniž by poplatník musel mít kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, či datovou schránku. Do online finančního úřadu se lze přihlásit několika způsoby, například prostřednictvím tzv. Identity občana, tedy elektronickým ověřením Vaší totožnosti. To je možné provést pomocí elektronického občanského průkazu s aktivovaným čipem, službou MojeID nebo třeba prostřednictvím projektu Bankovní IDentita.

Pro nezkušené uživatele, kteří nechtějí využít služeb DIS+, doporučujeme aplikaci průvodce daňovým přiznáním k dani z nemovitých věcí, tj. kliknout na tlačítko VYPLNIT Z PRŮVODCE. Pro zkušené uživatele, kteří nechtějí využít služeb DIS+, doporučujeme elektronický formulář daňového přiznání k dani z nemovitých věcí.

Tiskopis daňového přiznání lze rovněž získat na všech finančních úřadech a jim náležících územních pracovištích.

Podání dílčího daňového přiznání v elektronické podobě není z technických důvodů možné. Můžete ale využít novou službu předvyplnění daňového přiznání údaji z finančního úřadu a katastru nemovitostí.

tags: #za #kolik #let #lze #domerit #dan

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce teakovým dřevem
• Vše o hnědém kaučukovém tmelu
• Možnosti zakončení obkladů: přehled metod
• Vše o pultovém vikýři
• Průvodce hubením pavouků