Zajímavá řešení fasád: Od tradičních omítek po high-tech materiály

Obalové konstrukce domu plní významné funkce. Vnější estetická vrstva zároveň chrání před působením počasí, nečistot z okolí a mikroorganismů. Když je v souladu s podkladovými vrstvami, pomáhá dosahovat správné průdušnosti stavby, která zabraňuje hromadění vlhkosti. Pod finální povrchovou úpravou fasády nízkoenergetických a pasivních domů se obvykle nachází zateplovací systém nebo instalační konstrukce, na níž je upevněna odvětrávaná fasáda. Obal budovy zároveň zabezpečuje tu správnou vlhkost. Díky tomu se vyhneme tvorbě plísní v interiéru. Při výběru konečné úpravy se přitom lze vydat několika směry, ale nejprve si musíme uvědomit, že omítka v tom už dávno není sama. Bezomítkové varianty v podobě obkladů z mnoha materiálů jsou stejně aktuální jako různé druhy omítek.

Zateplovací systémy

Při výběru materiálu na zateplení berte v úvahu hlavně součinitel tepelné vodivosti (λ), který je v úzkém vztahu s tloušťkou izolace. Nižší hodnota λ znamená lepší izolační schopnost. Tuto vlastnost ovlivňuje poměr pevných vláken a vzduchu, který danému materiálu zabezpečí nejlepší možné izolační vlastnosti. Důležité jsou i mechanické vlastnosti, jakož i to, aby všechny součásti zateplovacího systému pocházely z dílny jednoho výrobce.

Zateplovací systém s děrovanými deskami CLIMA

Zajímavé řešení přináší zateplovací systém s děrovanými deskami CLIMA. Speciální deska CLIMA je perforovaná jen z části, a proto při stěrkování nedochází k zanášení děr na líci desky stěrkovým tmelem a nezhoršují se tak tepelně izolační vlastnosti systému. Tím se maximálně snižuje riziko kondenzace vodních par v zateplení, proto bude izolovat stále stejně dobře. Zároveň zachovává výhody jednoduchého zpracování standardního zateplovacího systému s běžným fasádním polystyrenem.

Postup při aplikaci zateplovacího systému

1. Založení zateplení: K založení je možné použít pomocnou dřevěnou lať, která musí být v rovině, posléze se osadí první řada izolačních desek. Druhým způsobem je použití hliníkové nebo plastové zakládací lišty.
2. Jak správně nanést lepidlo: Při lepení je nutné dbát na správnou techniku, především na správně nanesené lepidlo na každou desku.
3. Lepení desek izolantu: Desky jsou lepeny na sraz. Lepidlo se nanáší pouze na rubovou perforovanou stranu desek izolantu, v žádném případě ne na boky. Desky se lepí na vazbu, na sraz těsně vedle sebe. V případě, že se přeci jen někde objeví mezera, je nutné ji utěsnit izolační pěnou. Zhruba po dvou dnech zavadnutí lepidla mohou být odstraněny zakládací lišty.
4. Udržujte izolant stále v rovině: Po celou dobu práce dbejte na to, aby se izolant po nalepení stále držel v rovině jak vodorovně, tak svisle. Kontrola je možná za pomoci zednické šňůry, vodováhy a dlouhé latě, kterou přikládáme na izolant. Izolant by nikde neměl vystupovat. Po zavadnutí lepidla je třeba celou plochu kompletně zbrousit, aby se předešlo případným nerovnostem.
5. Lepení izolantu ostění: U ostění otvorů se doporučuje provést nalepení desek nejprve v ploše s přesahem. Následně se provede vlepení izolantu do špalety. Po zatvrdnutí lepící hmoty se provede jejich srovnání s vnitřní plochou zaříznutím nebo zabroušením.
6. Kotvení izolantu: Zateplení se kotví pomocí talířových hmoždinek.
7. Zazátkování: Abychom zamezili "tečkované" fasádě, je dobré hmoždinky (kotvení) nejen zanést lepidlem, ale předem zazátkovat pomocí polystyrenových zátek.
8. Jak na rohy stavebních otvorů: Rohy otvorů se vždy vyztuží diagonálně orientovanými pruhy skleněné síťoviny.
9. Jak správně aplikovat perlinku: Skleněnou síťovinu, jinak řečeno perlinku je nutné aplikovat správně. Je velmi důležité nejdříve nanést vrstvu lepidla, do ní vtlačit perlinku nerezovým hladítkem. Perlinku zakryjeme vrstvou lepidla cca 1 - 2 mm. Práce provádíme v jednom kroku, vždy do ještě měkké stěrkové hmoty. Určitě se vyhněte způsobu přichycení perlinky a přetření pouze vrchní vrstvou lepidla.
10. Jak správně nanést stěrkovou hmotu: Po nalepení izolačních desek a před nanášením lepidla celou plochu zbrousíme, abychom ji zarovnali. Postupujeme tak, že nanášíme na plochu lepidlo, vtlačíme perlinku a přetřeme druhou vrstvou. Tloušťka základní vrstvy je min. 3 mm. Perlinka nesmí vystupovat na povrch základní vrstvy. Zaschlé lepidlo napenetrujeme.

Fasádní omítky: Široká škála možností

Omítka je finální a jedinou viditelnou vrstvou fasády. Současné omítky jsou technologicky zpracované tak, aby byly dobře paropropustné, voděodolné, odolné proti UV záření a stálobarevné. To znamená, že zvládnou počasí, vlhkost, mechanickou námahu. Výjimkou už není ani vyřešení problému s houbami a řasami. Některé druhy jsou dokonce samočisticí či vyvinuté pomocí nanotechnologií. Jednotlivé typy a produkty se však i tak liší specifiky, která je dobré ověřovat v technických listech. Důležité je pojivo. Mohou jím být silikonové a akrylátové pryskyřice, draselné sklo, cement doplněný minerálními plnivy apod. V případě omítek nemusí být vždy nejzajímavější, když jde všechno „hladce“ - aby vznikla výraznější struktura, je potřebné drobné kamenivo v jedné nebo více velikostech. Vznikají tak rýhované, hlazené nebo smíchané omítky. Mnohé napoví zrnitost udávaná v milimetrech. Také přidávané kamínky mohou mít svůj odstín (barvený křemen nebo mramor), díky tomu existují mozaikové omítky. Dominance bílé tedy ve světě omítek dávno skončila. Minerální omítka (hlavní pojiva jsou anorganická - cement, vápno ...) je nejrozšířenějším typem omítky v sypké formě. Vyšší pracnost s namícháním, natažením a probarvením zvyšuje náklady na práci i časovou náročnost. Omítku je třeba opatřit barevným nátěrem až po natažení. Podle pojiva a přísad se minerální omítky liší vlastnostmi, ale v zásadě jsou si všechny podobné. Omítky se v ČR testují na mrazuodolnost (podle normy minimálně 25 roků), paropropustnost, nasákavost, voděodolnost a přídržnost. Obsah pojiva a jeho složení, což je to, co rozhoduje o kvalitativních vlastnostech omítky (například procento silikonu v silikonové omítce), žádná norma nestanovuje.

Typy pastovitých omítek

U nás se nejčastěji používají takzvané pastovité tenkovrstvé omítky. Mají výhodu v tom, že je dovezete na stavbu, jsou již probarvené ve vybraném odstínu, jen je natáhnete na stěnu, uhladíme a to je prakticky vše. Složitější je už rozhodnutí, jakou pastovitou omítku vybrat. Silikonovou, silikátovou nebo nějakou jinou? Tady se naštěstí volba velmi zjednodušila, když přišly na trh tzv. chytré omítky. Ty dokáží pokrýt všechna očekávání zákazníků.

Čtěte také: Komplexní projektování staveb s Ing. Bublanem

• Akrylátová omítka: je elastická pasta, která snadno odolává smršťování a odpuzuje vodu. Vyznačuje se odolností a dlouhou životností. Její zásadní výhodou je snášenlivost s jakýmikoli pigmenty odstínů, a to včetně výrazných. Stěny s touto úpravou mají však povrchové elektrické napětí - přitahují prach, rychle se špiní a mají špatnou paropropustnost. Omítka je proto vhodná především tam, kde není blízký zdroj znečištění a stěny jsou proti dešti chráněné přesahem střechy.
• Silikátová omítka: je již z výroby pastovité konzistence na bázi vodního skla, díky čemuž vyniká vysokou paropropustností. Stěny s takovou povrchovou úpravou se nešpiní a jsou odolné vůči vlhkosti. Silikátová omítka ale vyžaduje značné dovednosti při instalaci, protože materiál velmi rychle zasychá a vyžaduje perfektně připravený podklad na křemičité bázi.
• Silikonová omítka: má všechny přednosti akrylátových i silikátových omítek. Jde o nejodolnější z omítkovin, která si dlouhodobě zachovává svůj vzhled a výkonnostní vlastnosti. Pasta se snadno nanáší a nemá problémy se smršťováním a vlhkostí. Je pružná, paropropustná a vodoodpudivá. Protože se nešpiní, respektive znečištění snadno spláchne déšť, je vhodná na dům do blízkosti rušné komunikace, průmyslových oblastí. Nevýhodou je vysoká cena, neodolává přirozeně plísním a řasám a má minimalistický barevný gamut.

Doporučení pro výběr a aplikaci omítek

• Vlastnosti omítky i lepidla (stěrky) musí korespondovat s konstrukčním systémem dřevostavby a použitými materiály ve skladbě stěny.
• I sebekvalitnější omítka je plně závislá na schopnostech, zkušenostech a odpovědnosti toho, kdo omítání provádí. Vždy se hodí vyžádat si od stavební / fasádní firmy osvědčení od výrobce materiálů / systému o proškolení pracovníků, kteří s produktem pracují.
• U barevných odstínů omítky mají výrobci obvykle několik cenových skupin, přičemž tmavší a sytější odstíny bývají dražší (více barevného pigmentu).
• Obecné pravidlo schnutí: jeden milimetr lepidla nebo omítky by měl schnout 24 hodin.
• Jižní fasáda je teplejší a sušší, severní studenější a vlhčí. V lepidle na rozhraní izolantu a omítky se drží vlhkost, která poskytuje za vhodné teploty podmínky pro růst plísní a řas.

Trendy v omítkách: Hladké povrchy a kreativní řešení

Zatímco 80. a 90. léta minulého století byla zejména u bytových domů ve znamení fasád s rýhovanými hrubými omítkami o zrnitosti až 4 mm, současnost si žádá, skrze přání architektů i investorů, velmi moderní hladké povrchy fasád. Hladké fasády totiž nabízejí provedením a strukturou větší odolnost vůči různému typu znečištění a nesmíme opomenout ani ekonomický faktor v podobě vyšší vydatnosti, tedy nižší ceny za realizovaný čtvereční metr. S požadavkem hladkých fasád je však spojeno také několik rizik, zejména pokud nejsou prováděny zkušenými realizačními firmami. Pro realizaci hladkých fasád se doporučuje dvouvrstvé řešení, například kombinace omítky se zrnem 1,5 mm a následně 1 mm, nebo aplikace omítky s jemným zrnem (např. Baumit FillTop se zrnitostí 0,5 mm) po technologické přestávce. Úplným technologickým vrcholem je pak možnost aplikace verze Silk se zrnitostí 0,2 mm, kterou lze navíc brousit, čímž vzniká fasáda, kterou lze dosaženou hladkostí přirovnat k sádrové omítce. Výhodou je také vedle bílého základu možnost jejího probarvení v několika pastelových odstínech a samozřejmě kombinace s některou kreativní technikou pro vytvoření jedinečného povrchu fasády (vzhled dřeva, betonu a jiné).

Kreativní omítky StoSignature

Systém kreativních omítek StoSignature dovoluje tvorbu originální povrchové úpravy, přesně podle představ architekta a investora. Aplikace může spočívat v použití dvou různě zrnitých omítek a v jednoduchých, ručně vyráběných dřevěných šablonách. Primární, plně funkční vrstva hladké omítky tvoří základ druhé, hrubé vrstvy omítky, aplikované jako dekorace. I tato realizace ukazuje, jak je možné díky unikátnímu systému materiálů, textur, technik a efektů StoSignature tvůrčím způsobem využít kombinaci dostupných omítek a povrchových úprav a s jejich přispěním vytvořit zajímavou a originální fasádu.

Stříkané omítky

Aplikace stříkaných omítek je dvakrát až třikrát rychlejší v porovnání s klasickou aplikací. Další nespornou výhodou je nižší spotřeba omítkové směsi o 15 až 20 %, a to především díky menšímu objemu má tato povrchová úprava jednotný vzhled. Technologie také umožňuje bezproblémové napojení ploch, v ploše můžete práci přerušit a dokončit nástřik plochy i po několika hodinách. Pro aplikaci stříkaných fasád je možno použít jakoukoliv probarvenou omítkovou pastu s granulometrií od 0,7 mm až do 2 mm v provedení silikon, akrylát nebo silikát. Lze použít pasty určené jak pro točenou technologii, tak i pro rýhovanou úpravu omítky. Omítkové pasty jsou připraveny k přímému použití. Podkladovou konstrukci je nutno vždy opatřit probarveným penetračním nátěrem. Pro nanášení probarvené penetrace se používá váleček, malířská štětka nebo − pro rychlejší aplikaci − stříkací pistole pro nanesení penetrace na podklad a váleček pro její rozetření.

Důležité parametry omítek

Bezomítkové varianty fasád

Při finální úpravě hlavně bezomítkovým způsobem se výborně uplatní odvětrávaná fasáda. Různé druhy fasádních obkladů se totiž kotví na systémové podkonstrukce ze dřeva nebo lehkého kovu. Vzniká předsazená část fasády, takže mezi ní a zbytkem obalových konstrukcí se vytvoří vzduchová mezera a komínový efekt, který brání styku působící vody a vlhkosti s izolací. Odvětrávaná fasáda zároveň vytvoří prostor na absorbování roztažnosti způsobené teplotními změnami. Technickou specifikací zavěšených fasád je, že se materiál fasádního pláště na nosnou obvodovou konstruci domu upevňuje zcela odděleně pomocí konstrukcí-rastrů z dřevěných latí nebo kovových profilů. Mezi materiálem fasádního pláště (SILBONIT, PARKLEX PRODEMA aj.) a tepelně-izolačním materiálem je vždy ponechána vzduchová mezera, díky které ve fasádním systému vzniká tzv. komínový efekt. V případě, že ve skladbě opláštění není použita tepelná izolace, vytváří se větraná mezera mezi nosnou konstrukcí stěny a materiálem fasádního pláště.

Dřevěné fasády

Dřevo není na fasádách žádným nováčkem. A s pasivní výstavbou se neodmyslitelně pojí. Může zůstat přírodní, jeho vzhled se však působením počasí postupně změní. Právě tato přirozená patina je však velmi oblíbenou designovou cestou. Ošetření vydrží několik let, ale není věčné, je třeba ho opakovat a stav fasády kontrolovat alespoň jednou ročně. Tvrdé dřeviny se napouštějí většinou oleji, hrubovrstvé nebo tenkovrstvé lazury lze použít u měkkého dřeva. Nechybějí pigmentované přípravky na přírodní bázi. Odolnosti dřeva se samozřejmě dá docílit i speciální termoúpravou či použitím dražších exotických dřevin.Jedna z možností dřevěného obkladu, vhodná pro svépomocnou výstavbu nebo méně uhlazený vizuální styl, jsou modřínové desky opracované pouze z jedné strany a montované svisle. Hoblovaná je pouze pohledová část. Jinou možností je ponechat desky chlupaté. Finančně je tento typ obkladu výhodnější než jiné, například kvůli menší spotřebě dřeva. Je třeba také myslet na odvětrání fasády. Často je nedostatečné a voda může zůstat na podkladní latě. Z hlediska odolnosti a životnosti dřeva je klíčové, aby voda neměla kde zůstávat.

Čtěte také: Ytong: Ideální volba pro moderní bytové domy

Cihlové fasády

Stále více majitelů domů se u cihly řídí heslem: „Prosím neomítat!“ Lze jí dosáhnout rustikálního vzhledu, ale v městském prostředí často reprezentuje i původní industriální minulost obytných domů. Fasádu z přiznaných cihel (tzv. režného zdiva) lze vytvořit dvěma způsoby. Použijete-li lícové cihly, budete kráčet po aplikačně složitější cestě. Je třeba totiž vytvořit speciální instalační předstěnu, která bude součástí odvětrané fasády. Klinkery se vypalují při vysoké teplotě, proto mají tradiční zvonivý zvuk. Ražené lícové cihly se tvarují samostatně, proto je každá originál. Jednodušší je aplikace obkladových pásků, protože se lepí i přímo na podklad. V nabídce jsou různé odstíny a povrchy. Při obkládání a zdění je třeba vedle sebe klást kusy z několika palet.

Zelené fasády

Přírodnímu vzhledu fasád kraluje tzv. zelená fasáda. U nás sice nepatří mezi nejrozšířenější trendy, ale je rozhodně zajímavým řešením. I proto, že do míst přináší zeleň. Přirozeně stabilizuje obvodový plášť, působí jako další zateplovací vrstva, brání pronikání vody ke zdivu, neboť ta stéká po listech, v létě dům ochlazuje. Výběr rostlin se však musí přizpůsobit více faktorům. Především světové straně. Na severu to zvládne i břečťan, na jihu popínavé růže, vistárie apod. Na západě se bude líbit popínavé hortenzii i odolnějším druhům klematisu. Na východní straně domu nechte místo například loubinci a chmelu. U okenních otvorů se vyhýbejte popínavým druhům, aby se nestaly nezvanými návštěvníky, před jejich vysazením je třeba upravit povrchové praskliny podkladu, aby se do nich nenastěhovaly. Fasádní flóra vyžaduje namontování pevné opěrné konstrukce, po níž „šplhá“.

Vláknocementové desky

Materiál Equitone Tectiva s povrchem jemně broušeným v podélném směru desky představuje zajímavé řešení. Ve vláknocementu se spojilo několik surovin, které zbytečně nezatěžují životní prostředí ani majitele fasády. Jde o cement, pevnostní vlákna, mletý vápenec, vodu a vzduch. Velkoformátové fasádní desky jsou díky nim nejen recyklovatelné, ale i bezúdržbové a v problémových situacích se snadno čistí. Tloušťkové rekordy nelámou (stačí jim 8 mm), navzdory tomu jsou však dost pevné. Barví přímo do hmoty při výrobě, myslí se i na různé povrchové úpravy. Poněvadž fasáda bývá členitá, použité materiály se musejí dát velikostně i tvarově přizpůsobit. U vláknocementu to zvládnete řezáním. Na izolaci se též upevňují formou odvětrané fasády.

Skleněné fasády

Snižování energetické náročnosti staveb dostalo sklo doslova na výsluní. Výrazné skleněné plochy se využívají pro přirozené získávání tepelné energie ze slunce hlavně na jižních a jihozápadních částech fasády. Jejich součástí mohou být dokonce i fotovoltaické panely. Navíc jsou zdrojem přirozeného světla, které do interiéru patří ve velkých dávkách. Sklo je součástí fasád dřevostaveb, rustikálních domů i staveb s průmyslovým a technickým designem. Díky své transparentnosti vytvoří estetický efekt s tradičními přírodními materiály i s kovovými odlesky. Neznamená to však, že by barevným úpravám odzvonilo. Sklo jich má ve svém portfoliu dost, spolu s různými tloušťkami, hmotnostmi a speciálními úpravami. Několikavrstvé skleněné prvky dokážou poskytnout potřebné izolační parametry. Záleží na tom, co architekt a uživatel očekávají.

Kovové fasády

Možnost uplatnit se na fasádě dostaly některé druhy kovů. Například odolný titanzinek se postupně přesouvá z průmyslových a kancelářských budov i na netradičně působící rodinné domy. Předností titanzinku je jeho bezúdržbovost a dlouhá životnost. Důvodem je přirozená odolnost proti povětrnostním vlivům. Titan zabezpečuje také tvarovou stabilitu. Hliník se objevuje samostatně nebo v rámci kompozitních fasádních systémů s termojádrem. Hliníkové fasádní kazety vytvářejí pravidelný geometrický rastr decentními spoji. Do hry vstupuje i nerezová ocel. Spolu s pozinkovanou, černou ocelí a hliníkem, mosazí či bronzem se používá na výrobu tahokovu. Fasády z něj získávají pozornost hlavně designem tvořeným z ok. Na pohled podobnou variantou jsou metalické vnější prvky s perforací.

Čtěte také: Detailní informace k fasádním systémům

Kamenné fasády

Přírodní forma kamene se na fasádách uplatňuje ve formě pásků nebo panelů, případně štípaných prvků v nepravidelném tvaru. Má dobré akumulační schopnosti. Poněvadž jde o jeden z nejtěžších materiálů, při jeho kotvení nebo lepení je třeba brát v úvahu nosnost použitých prvků, charakter izolace apod. Dekorativní imitace už bez problémů zastoupí přirozený vzor. Bývají vyrobeny z vibrobetonu modifikovaného různými zušlechťujícími příměsemi. To ještě rozšiřuje estetické i finanční možnosti použití. Plášť budovy obložený kamenem může na mnohé působit masivně, proto se kamenné prvky většinou kombinují s jinými materiály a používají se na namáhanější části. Kamenný sokl býval v našich zeměpisných šířkách zvlášť oblíbený, ale současná architektura jeho hranice dávno překročila. Výhodou břidlicového obkladu (zde na exponované severní fasádě) je nehořlavost a nenasákavost.

Cortenová ocel

Corten si získává v posledních letech stále větší oblibu i širší využití. Jde o nízkolegovanou ocel, jejíž vlastnosti jsou modifikovány mědí, chromem, niklem a fosforem - díky nim je potom odolnější. Vtip je v tom, že vzhled Cortenu se sice mění, specifická patina ho však nepoškozuje, ale chrání. Vytváření patiny provází zajímavá změna barvy - z výrazné červenooranžové se stává hnědá. Na designové počiny je jako stvořená. Na fasádě můžete s touto proměnou, kterou způsobuje střídavé působení vlhkosti a vysoušení, počítat vlastně automaticky. Na každé světové straně má tato změna mírně jiný průběh. V interiéru je tomu třeba trochu pomoci.

Vizualizace fasád

Už na začátku bychom měli mít vybranou finální omítku, texturu a barevnost, přestože se provádí jako poslední. Programy pro vizualizaci fasád (např. webercolor architect) pomáhají klientům vybrat nejvhodnější barevné řešení a kombinace materiálů pro jejich dům. V případě členitosti stavby je žádoucí provést vizualizaci více pohledů - zachycujících všechny 4 stěny domu.

Příklady realizovaných vizualizací

• Novostavba RD: Vizualizace fasády v kombinaci barev bílá, světle/středně šedá bez doplňkových prvků z obkladových materiálů.
• Rozestavěný dům: Vizualizace několika stavebních prvků (balkon, schodiště, zábradlí) a jejich sladění s celkovým návrhem fasády, včetně soklu z obkladových materiálů imitujících kámen/cihlu.
• Rodinný dům s kamenným obkladem: Varianty návrhů fasády spočívaly v kombinacích kamenného obkladu, ostění kolem oken a fasádní barvy, doplněné o možnost instalace kovového zábradlí.
• Revitalizace panelového domu: Klient požadoval originální návrh fasády, který nepůsobí rušivě, ale naopak je líbivý a vhodně oživí dosavadní stereotypy místních provedení fasád.
• Rekonstrukce domu z 80. let: Komplexní návrh pohledové části rekonstrukce domu s antracitovou střešní krytinou a zvýrazňujícími vertikálními pruhy a šambránami okolo oken.
• Moderní fasáda: Moderní, odvážné návrhy kombinující barvy šedou a červenou s výraznými obkladovými materiály a kamenným obložením.

tags: #zajimave #reseni #fasady

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce tekutou izolací
• Kompletní průvodce opláštěním střešního okna
• Jak správně instalovat cihlové panely na fasádu
• Vlastnosti WPC prken bez drážky
• Komplexní informace o lištách pro posuvné dveře