Zámková dlažba a koeficient průsaku: Klíč k udržitelnému hospodaření se srážkovými vodami

Zámková dlažba je univerzálním a osvědčeným materiálem pro zpevnění komunikací. Se zámkovou dlažbou se setkáváme každý den na hřištích, chodnících, v parcích, či v soukromých zahradách. Jedná se o cenově nejdostupnější variantu pro zpevnění plochy. Kostky zámkové dlažby vznikají prefabrikací ze zhutněného betonu. Díky tomu jsou odolné vůči mechanickému poškození, mrazu a působení chemických látek. Výsledný povrch se snadno udržuje, opravuje i mění. V zimě oceníte jeho protiskluzové vlastnosti.

Nároky na nosnost zámkové dlažby jednoduše splníte výběrem správné výšky dlaždic a kvalitně připraveným podložím ze štěrku. Různá použití zámkové dlažby kladou rozdílné nároky na její nosnost. O nosnosti zámkové dlažby také rozhoduje její výška. Obecně platí, že povrch o výšce 6 cm je schopný odolat tlaku až 3,5 tun. Nosnost zámkové dlažby je závislá také na skladbě podloží. Špatně zhotovený podsyp zámkové dlažby způsobí propad zpevněné plochy. Pro správný odhad nosnosti nesmíte opomenout druh půdy, na který dlažbu pokládáte. Nejhorší typy podloží tvoří jílovité zeminy a navážky, u kterých je vždy třeba volit vyšší dlažbu než normálně. V potaz vezměte i stabilitu podloží a tvar jednotlivých kostek. Štěrkové podloží se podílí na celkové nosnosti zámkové dlažby.

Příprava podloží a pokládka zámkové dlažby

Nejdříve je nutné provést výkop v místě pokládky zámkové dlažby. Dno výkopu je nutné zhutnit a zarovnat. Hloubka výkopu závisí na budoucím zatížení a využívání zámkové dlažby. Dno výkopu musí kopírovat sklon zámkové dlažby, aby výsledné podkladové vrstvy měly stejnou tloušťku.

1. Následuje navezení první podkladní vrstvy štěrku o frakci 16 - 32 mm a zhutnění vibrační deskou. U silnic má tato hrubá vrstva tloušťku cca 30 cm.
2. Nyní se naveze štěrk frakce 8 - 16 mm, který se také zhutní vibrační deskou. Tato vrstva má tloušťku cca 10 cm.
3. Jako poslední následuje příprava ložní vrstvy ze štěrku frakce 2 - 4 mm. Na tuto vrstvu již probíhá pokládka zámkové dlažby, proto je nutné, aby povrch byl rovný a tloušťka vrstvy všude stejná. Tato vrstva se zhutňuje až po pokládce zámkové dlažby a výsledná tloušťka je cca 4 cm.

Na přípravu této vrstvy se používají latě o šířce cca 5 cm, které slouží jako vodící pásy při zarovnávání výsledné vrstvy lištou. Latě se následně vyndají a vzniklé díry se dosypou štěrkem. Na takto vzniklou vrstvu se již nesmí vstupovat. Pokládka zámkové dlažby probíhá od nejnižšího místa pokládané plochy směrem k nejvyššímu. Úpravy krajových zámkových dlaždic se provádí pomocí lámačky nebo pily na beton. Jakmile je pokládka zámkové dlažby hotova, je nutné zasypání spár mezi dlažbou křemičitým pískem frakce 0 - 2 mm. Povrch se důkladně zamete koštětem. Písek musí být suchý, jinak nebude zapadávat do spár.

Vodopropustná dlažba a koeficient odtoku

S nedostatkem vody v hydrologickém cyklu souvisí celá řada problémů, které se již běžně projevují v každodenní realitě současné společnosti. Mezi ty nejvýznamnější pak řadíme výrazný pokles podzemních vod a ztrátu či oslabení přirozených vodních zdrojů, extrémní přehřívání urbanistických center měst v porovnání se standardní zástavbou a vznik tzv. bleskových záplav. Příčina těchto problémů je poměrně jednoduchá. Dospěli jsme do bodu, kdy je drtivá většina městských i soukromých ploch zpevněná a nepropustná, srážková voda je uměle sváděna do kanalizace, odkud je spolu se splašky vedena přes ČOV do moří a oceánů.

Čtěte také: Odolná hnědá zámková dlažba

Čím chceme tomuto problému vzdorovat, je poměrně jednoznačné - vrátit vodu tam, kam patří, tedy do podloží, a to v nejvyšší možné míře, a současně zvýšit vsakovací schopnosti městských částí. Tento nový stavební systém je velmi zajímavým řešením pro budoucí stavby s ohledem na potřeby změny hospodaření se srážkovými vodami s vysokým potenciálem. Využitím této technologie je napomáháno návratu vody ke svému přirozenému hydrologickému koloběhu, obnově spodních vod, zabránění lokálních bleskových povodní a celkovému zpříjemnění žití ve velkoměstech formou snižování teploty v přehřátých centrech v teplých měsících.

Hlavním kritériem pro určení schopnosti vodopropustnosti se stal koeficient odtoku Ψ. Tento bezrozměrný koeficient, který definuje, kolik procent srážkové vody odteče do kanalizace a kolik procent je propuštěno do podloží, nabývá hodnot od 0 do 1, kdy hodnota 0 značí, že 0 % spadlé vody je odvedeno do kanalizace, hodnota 1 pak znamená, že 100 % vody je odvedeno do kanalizace. Snahou je samozřejmě dosahovat hodnot co nejnižších, cílem je pak hodnota 0,0, tedy 100 % srážkové vody je propuštěno do podloží.

Vysoký podíl zastavěných a zpevněných ploch narušuje přirozený koloběh vody, a tak se dešťová voda nevsakuje do půdy a místo toho odchází do kanalizací a vodních toků společně se všemi nečistotami. Objem podzemních vod i zásoby pitné vody se kvůli tomu snižují, města trápí extrémní přehřívání i lokální záplavy a kanalizační sítě a ČOV čelí velkému zatížení.

Již poměrně dlouhou dobu jsou trendem tzv. zatravňovací dlažby, které prostor pro vsakování vytváří svým tvarem, kdy obsahují otvory různých tvarů a velikostí nebo jsou opatřeny zvětšenými distančními nálitky, zajišťující výraznější spáry. O tyto dlažby je stále větší zájem, jejich vsakovací schopnosti jsou však limitovány jejich charakterem, tedy skutečností, že část plochy je stále zpevněna formou nepropustného betonu. U zasakovacích roštů AS-TTE ROŠT je součinitel odtoku prakticky nulový (0) a splňuje tak podmínky všech nám známých dotačních titulů. Na základě těchto výsledků a pozorování během zkoušek můžeme potvrdit, že součinitel odtoku z povrchu zasakovacích roštů AS-TTE ROŠT je prakticky nulový (0).

Pomocí vsakovací dlažby AS-TTE ROŠT můžete zpevnit nejrůznější plochy jako jsou parkoviště, průmyslové areály, vjezdy, chodníky, místní komunikace a další.

Čtěte také: Funkční a estetická dlažba pro venkovní posezení

Následující tabulka porovnává koeficienty odtoku pro různé typy dlažeb:

Specifické požadavky na podloží vodopropustných dlažeb

Aby bylo možno takovouto dlažbu využít v plném rozsahu, je nutné si uvědomit, že klíčovou roli zde hraje také podloží. Podloží pod takovouto dlažbou musí být přizpůsobeno svému účelu již v rámci příprav a je nutné počítat se specifickými požadavky. Základem konstrukce je vlastní zemina, která se zde přirozeně nachází a na které je uložena celá konstrukce. Zemina jako taková musí ve zhutněném stavu dosahovat vodopropustnosti kf > 5×10^-5 m/s, aby byl zajištěn transport vody dále do podkladních vrstev a nedocházelo k hromadění vody pod vytvořenou konstrukcí, což by mohlo vést k jejímu porušení a ztrátě stability.

V případě, že zemina toto splňuje, se přesuneme k nosné vrstvě konstrukce. Ta musí být realizována formou stavebních drtí frakce 0/32 mm, 16/32 mm, 0/64 mm nebo 32/64 mm bez prachového podílu v síle minimálně cca 30 cm až 45 cm ve zhutněném stavu. V případě, že je daná plocha pojížděná automobily a/nebo hrozí úniky ropných a olejových produktů, je nutné do skladby podloží zakomponovat také filtrační vrstvu. Důvodem je skutečnost, že srážková voda způsobí průnik těchto škodlivých látek do spodních vrstev zeminy, a nikoliv do kanalizace, kde by se následně v čističce vod odstranily. Filtrační vrstva zajistí odbourání těchto látek a do podzemních vod se již vsakuje nezávadná voda. Jako možnosti se zde jeví různé filtrační tkaniny či vrstvy jemných pórovitých kameniv. V případě, že se jedná o konstrukce nevystavené dopravnímu zatížení (parky, náměstí, zahrady…), zde nehrozí znečištění spodních vod nebezpečnými škodlivinami, a je tedy možné filtrační vrstvu vynechat.

Řešením pro dokonalé vsakování dešťových vod

Řešením pro dokonalé vsakování dešťových vod s následnou filtrací od ropných látek a těžkých kovů je kombinace dlažeb BEST DRENO s filtrační vrstvou Cinis. Skladba splňuje nejnáročnější parametry zkoušek ekotoxicity dle požadavků ČSN EN ISO 7345, 6341, 8692 a metodického pokynu MŽP. Vše dle certifikace č. 050-023085. Dlažba se speciální makroporézní strukturou DRENO dostane většinu vody pod povrch. Voda neodtéká rovnou do kanalizace, ale pod povrchem se akumuluje. Dochází tak k vyššímu podílu odpařování vody a k doplnění zásoby spodních vod. Kvalitní materiál a moderní technologie zaručí pevnost a odolnost.

Vyčištění vody od olejů, ropných látek či těžkých kovů zajistí filtrační látka Cinis, která je součástí podkladních vrstev. Jedná se o víceúčelový materiál, který je určený především jako sorbent do filtračních zařízení, součást zemních filtrů a filtrů ČOV. Tato technologie umožňuje vsakování dešťových vod přes svou strukturu do podloží, nedochází tak k odvodu dešťů do kanalizace a následně do ČOV. Tímto je inženýrské vybavení tedy významně šetřeno a prodlužuje se jeho životnost. Fakt, že srážkové vody jsou schopné zcela protéct takovouto skladbou a výrazně šetří kanalizace, umožňuje pojmout značné množství srážek, a výrazně pak eliminuje rizika zmiňovaných bleskových záplav. Voda, která prosákne kameny, je pak postupována dále do podloží, kde se přidává k přirozené podzemní vodě a pozitivně ovlivňuje její hladinu.

Čtěte také: Průvodce výběrem zámkové dlažby

Legislativa a testování

V České republice součinitele odtoku srážkových povrchových vod stanovuje norma ČSN 75 90 10. Kromě normy ČSN byly v roce 2021 na území města Prahy vydány Standardy hospodaření se srážkovými vodami. Při projektování propustných povrchů se nás projektanti často ptají na stejné otázky. Požadavky z IROP jsou jasně dané.

V ČR neexistuje v podstatě jakákoliv legislativa týkající se povrchových krytů z vodopropustného betonu, a to jak ve formě prefabrikovaných výrobků, tak také v rámci svrchních monolitických konstrukcí. Částečně se lze inspirovat v normě ČSN 73 6124-2 Stavba vozovek ze směsí stmelených hydraulickými pojivy - Část 2: Mezerovitý beton, kde je o mezerovitém betonu uvažováno jako o podkladní vrstvě vozovek. Zde je stanovena minimální krychelná pevnost na 8 MPa a minimální mezerovitost 20 %. Jelikož tyto 2 vlastnosti, které se na mezerovitém betonu běžně zkouší, jsou naprosto nedostačující, rozhodla se společnost BEST a.s. do problematiky zapojit jednak odborníky z TZÚS z poboček napříč republikou, Českou agenturu pro standardizaci, Technickou normalizační komisi, centrum AdMas při VUT v Brně, příslušné úřady a ministerstva. Snahou bylo vytvořit zkušební postup pro stanovení koeficientu odtoku, který je dodnes stanovován pouze teoreticky odvozením, a vytvoření uceleného postupu zkoušení a možnosti ověřování vlastností na dodaných výrobcích, které do této doby (i přes vyplácení desítek a stovek milionů na dotacích) v podstatě neexistovalo a stále ještě neexistuje.

Společnost BEST a.s. tedy aktuálně řeší problematiku na dvou frontách, kdy jednou je změna, respektive úprava a doplnění stávajících norem ČSN, předběžně nejspíše ČSN 73 6131, což však, jak víme, je cesta na dlouhé roky. Mimo zkoušek pevnosti v tlaku na krychli a stanovení mezerovitosti, které jsou zmiňovány výše, společnost navrhla vlastní zkoušku pro stanovení koeficientu odtoku Ψ, zkonstruovala zkušební lavici a začala tuto problematiku zkoumat, následně byla vytvořena vnitropodniková norma PN-BEST 28 2020. Zkouška spočívá v simulaci reálné plochy, na kterou dopadá voda skrze trysky a přes vodoměr napojený na systém rozstřiku je sledováno množství vody, které dopadne na plochu za určitý čas.

Po domluvě s TZÚS jsou v rámci STO také stanovovány rozměrové odchylky v návaznosti na ČSN EN 1338, respektive ČSN EN 1339 články 5.1, zkoušena odolnost povrchu proti obrusu dle Böhma dle ČSN EN 1338, respektive ČSN EN 1339 Příloha H s požadavkem na nejvyšší stupeň odolnosti, odolnost proti povětrnostním vlivům stanovena ve shodě s EN 1338/1339, národní přílohy NA.3 článek NA.3.1.2 opět s požadavkem na nejtvrdší kritérium. V závěru přípravy uceleného postupu zkoušení byla ještě vytvořena TZÚS zkouška pro stanovení propustnosti (rychlosti vsakování) spadlé vody a stanovena minimální rychlost vsaku na 0,048 l/m²xs.

V sousedním Německu je situace trochu jiná a již existuje jistá místní legislativa. Celou problematikou se zabývá a zaštiťuje ji Německý institut pro stavební techniku v Berlíně, který k jednotlivým systémům uděluje schválení DIbt a také vydal Směrnici s doporučením pro zacházení s dešťovou vodou DWA-M 153. Celkový přístup německých orgánů je tedy naprosto odlišný od českých - německé úřady tyto práce vedou, napomáhají a propagují s výrobci tyto ekologické systémy.

Údržba a omezení použití

Jako hlavní úskalí této technologie se jeví nutnost pravidelné údržby, která by však koneckonců měla být věnována také standardní dlažbě. Vzhledem k charakteru mezerovitého betonu logicky dochází v čase k zanášení a ucpávání mezer a poklesu vsakovací schopnosti. Proto je nutné dlažbu alespoň 1x ročně vyčistit, ideálně hloubkovou technologií, pro zachování „otevřené“ struktury. Základní čištění hrubých nečistot (listí, tráva, hlína, jíly, bahno atd.) probíhá formou očištění povrchu vysokotlakou vodní technologií WAP. Pro dlouhodobou udržitelnost funkčnosti a zachování extrémně nízkého koeficientu odtoku je však nutné po určité době využít také hloubkového čištění, spočívající v tlakovém vodním předmytí, povrchovém orbitálním čištění za použití vibračního kartáče zakončeného horkovodním parním tlakovým čištění ideálně s vakuovou technologií odtahu kalu - po takovém čištění je zaručena správná funkce libovolně staré a znečištěné dlažby a profesionální společnosti toto zvládnou během několika hodin (v závislosti na velikosti čištěné plochy).

Jako dalším úskalím se ukazuje nemožnost využít tuto technologii na libovolné konstrukci. Řeč je zde konkrétně o místních komunikacích. V technologii vozovek vždy platilo a stále platí, že konstrukce vozovky a její podloží se musí odvodnit. Proto není vhodné podporovat opak a do konstrukce vozovky a jejího podloží nechat vodu zatékat, a tak snižovat její únosnost a tím i celkovou životnost. Pro využití je nutné, aby se v místě stavby vyskytovala vhodná podkladní zemina, v opačném případě není možné tuto dlažbu využít. Tuto dlažbu také nedoporučujeme využívat jako kryt pro klasické silnice dopravní obsluhy, protože zvýšeným hromaděním vody ve vozovkách s velkým zatížením (myšleno pro pojezd nákladních automobilů) může docházet k poklesu únosnosti konstrukce. Při využití na dopravních stavbách pro motorová vozidla (parkoviště, areály firem atd.) je nutné do skladby zakomponovat také filtrační složku, aby bylo zabráněno znečištění spodních vod.

Dotační programy

Právě s požadavkem na snižování koeficientu odtoku se setkáváme, coby výrobce, stále častěji. Projektanti jsou motivováni k používání takovýchto krytů různými dotačními akcemi jak z EU, tak i z ČR, a to i za situace, kdy se takovéto dlažby v Česku nevyrábí. Rovněž je momentálně ekonomicky velmi výhodná, protože existuje celá řada dotačních programů jak v rámci ČR, tak také v rámci EU, které hradí značnou část nákladů (až 85 % na přestavbu aktuálních ploch, včetně přípravných prací). Rovněž skutečnost, že jsou na dotacích vypláceny mnohamilionové dotace (např. akce 144. výzva OPŽP „Velká dešťovka“ disponovala rozpočtem dokonce 1 mld. Kč).

Chystáte se na výměnu nebo realizaci zpevněných povrchů? Od července 2025 můžete žádat o dotaci z výzvy č. 86 z OPŽP, která podporuje výměnu nepropustných povrchů za propustné nebo jejich nové budování. Dotace pokrývá 30-50 % způsobilých výdajů.

tags: #zamkova #dlazba #koeficient #prusaku

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti a použití dřevotřísky na půdu
• Inspirace pro jídelní stůl a lavici
• Vysvětlení ikon na vašem mobilu
• Jak vybrat solární ohřev vody na střechu
• Cementová kuchyňská linka pro vaši inspiraci