Zateplení fasády a úprava atiky: Komplexní průvodce

Atika je konstrukce vystupující nad střešní rovinu a představuje základní fasádní prvek. Její hlavní funkcí je zamezit stékání srážkové vody na fasádu objektu a ochrana fasády před deštěm, ale také před dalšími faktory. Atika je v podstatě zvýšení štítové zdi, které je zakončeno oplechováním a může mít velmi dekorativní provedení, čímž zároveň zvyšuje architektonickou hodnotu stavby.

Konstrukce a funkce atiky

Atika je část fasády zvýšená nad úroveň krytiny ploché střechy, tedy jakási zídka po obvodu ploché střechy. Zabraňuje stékání srážkové vody ze střechy na fasádu. V minulosti mohla mít i protipožární účel (na šikmých střechách). Jednou z podmínek, které musí atiky plnit, je to, aby voda ze zhlaví atiky (horní ploché části) nestékala na fasádu. Proto musí být zhlaví atiky vyspádováno směrem do plochy střechy. Pro nepříliš širokou atiku může postačit zábrana proti přelití vody na fasádu, tzv. závětrná lišta (z foliového plechu). Samotnou závětrnou lištu lze vyložit asi tak 3 - 4 cm vně atiky. Vyspádování atiky se provádí vždy směrem na střešní konstrukci. Velikost spádu je min. 2%.

Výška atiky

Z konstrukčního a normativního hlediska není minimální výška atiky stanovena. Je nepsaným pravidlem, že by měla být v rozmezí 100-300 mm. Tato výška se počítá od horní hrany střešního souvrství v místě styku atiky a střešního pláště k horní hraně oplechování atiky. Při menší výšce než 100 mm je možnost zatékání hnané dešťové vody na fasádu.

Výška atiky se skládá ze dvou částí. První část je od stropní konstrukce po vrchní hranu střešního pláště. Tato výška je individuální v závislosti na typu střešní konstrukce. U dvouplášťové střechy je výška ovlivněna především větranou vzduchovou mezerou a sklonem. Druhá část, která je shodná pro jednoplášťovou i dvouplášťovou střechou, sahá od horní hrany střešního pláště po oplechování atiky. Tato výška není pro všechny ploché střechy stejná a nemá minimální hodnotu. Výška atiky není normativně dána, avšak je nepsaným pravidlem že by měla být 100 až 300 mm.

Materiálové řešení atiky

Atiky se mezi sebou liší především materiálovým řešením hlavní konstrukce, které prakticky vychází ze základních konstrukčních prvků budovy.

Čtěte také: Jak montovat palubky na polystyren?

• Zděná atika: Kombinuje se především se zděným stěnovým konstrukčním systémem nebo skeletem (monolit, prefa). Jen výjimečně můžeme vidět kombinaci s dřevěnou nosnou konstrukcí. Za běžných podmínek (tj. výška atiky do 1,0 m) je tloušťka 100-150 mm. Užší atiku bychom neměli navrhovat. Pokud máme výšku atiky přesahující 1,0 m, je na zvážení projektanta, zda není vhodnější zkombinovat tenké zdivo atiky s nosnými pilířky, případně změnit konstrukční systém zděný na jiný systém.
• Betonová atika: Je ve většině případů prefabrikovaná. Monolitická je pouze ve specifických případech (architektonický vzhled, obtížnost spojení s nosnou konstrukcí). Tloušťka atiky je zpravidla 100 mm, která postačí i pro větší výšky.
• Ocelová atika: Se vyskytuje jen výjimečně. Ocelové prvky tvoří nosnou konstrukci, opláštění je z lehčích materiálů.
• Dřevěná atika: Se téměř nevyskytuje. Konstrukce by byla tvořena dřevěným skeletem kotveným do nosné konstrukce objektu. Ve výjimečných případech je možné aplikovat vytvořit atiku také z dřevěných prvků, nebývá však častým řešením.

Konstrukční možnosti

Zde máme dvě konstrukční možnosti pro atiku:

1. První možnost je udělat atiku nosnou po celé své délce. Tloušťka atikového zdiva je 200-400 mm. Na zdivo se uloží pozednice, která se zakotví do stropní konstrukce pomocí ocelových táhel.
2. Druhá možnost je vytvoření nosných pilířů, které se předsadí do mezistřešního prostoru, nebo zapustí do atikového zdiva. V tomto případě je standardní velikost pilířů 300/300 až 450/450 mm. Mezipilířové atikové zdivo má stejnou tloušťku jako u jednoplášťové střechy. Kromě toho nesmíme zapomenout na povrchovou úpravu vodorovné plochy pilířů.

U dvouplášťové střechy postačí zesílení atiky v místech podepření pozednice, což je po cca 2000 mm. Z tohoto důvodu se volí atika monolitická. Velikost pilířů by měla být minimálně 200/200 mm, a to z hlediska konstrukčního. Z hlediska statického by postačily rozměry menší. Ocelová atika u dvouplášťové střechy je tvořena pevným rámem, který je zakotven do nosné konstrukce a je pevně spojen s horním střešním pláštěm.

Umístění atiky vzhledem k nosné konstrukci

Umístění zděné atiky vzhledem k nosné konstrukci má vliv na stabilitu atiky a ovlivňuje objekt i z hlediska tepelnětechnického.

1. Atikové zdivo lícuje se zdivem nosných svislých stěn. To je nejběžnější řešení, které můžeme v praxi vidět. Nespornou výhodou je velmi jednoduché a kvalitní napojení tepelné izolace stěn a atiky.
2. Zdivo atiky je vykonzolováno před zdivo nosných stěn. Velikost této konzoly závisí na zdicím materiálu. U keramických bloků typu therm je přesazení maximálně o 25 mm. Samozřejmě to má vliv na statiku atiky, a tak bychom měli zvážit případné přikotvení k nosné konstrukci stropu či stěn.
3. Atika je posunuta směrem do střešní konstrukce. Toto řešení není příliš vhodné. Styk, který vznikne mezi atikou a stěnou, musíme řešit z hlediska srážkové vody. Tento „ozub“ musíme oplechovat. Při malé šířce, tj. do 80 mm, stačí pouze okapnička. Při větších šířkách musíme atiku zakrýt.

Atika u tohoto nosného systému zpravidla navazuje na dílce tvořící obvodové stěny. Klasickým příkladem v praxi jsou panelové domy. Protože tyto prvky jsou relativně tenké, není zde možnost posuvu atiky. Protože dřevo je relativně lehké a tvárné, můžeme využít všech tří možností (tj. lícovat, předsadit, zapustit).

Oplechování atiky

Oplechování atiky zabraňuje vniknutí srážkové vody do střešního souvrství a atiky samotné. Materiálem může být plech (měděný, pozinkovaný) nebo také plast. Tloušťka plechu je 0,6-0,9 mm. Atikový plech je klempířský prvek, kterým se zakrývá horní hrana střešní atiky nebo parapetní zídky na okraji střechy. Chrání zdivo a vrstvy střešní skladby před vodou, sněhem, ledem i sluncem a zároveň pomáhá bezpečně odvádět dešťovou vodu z okraje střechy. Hlavním úkolem, který má atikový plech, je zabránit zatékání do horní části atiky a do korunového zdiva. Zároveň odvádí vodu od líce fasády tak, aby nestékala po zateplení a nešpinila omítku. Důležitá je také ochrana napojení střešní hydroizolace na svislou konstrukci, kde bývá střecha nejcitlivější na poruchy.

Čtěte také: Jak zateplit strop mezi trámy?

Nejčastěji se atikový plech vyrábí z ocelového pozinkovaného plechu s povrchovou úpravou, z titanzinku, hliníku nebo mědi. Volba materiálu závisí na typu stavby, rozpočtu i vzhledu fasády. U zateplených domů se často používá povrchově upravený plech, který lépe odolává korozi a barevně ladí se zbytkem klempířských prvků na objektu.

Pro správnou funkci je rozhodující tvar a spádování atiky. Horní plocha atikového plechu se navrhuje tak, aby voda stékala buď směrem do střechy, nebo směrem ven od fasády podle zvoleného systému odvodnění střechy. Součástí profilu bývá kapková hrana, která zajišťuje, že voda odkapává od líce zdiva a nestéká po omítce. Klíčovým detailem je napojení atikového plechu na střešní hydroizolaci. Pásy nebo fólie se vyvádějí po svislé ploše atiky a překládají pod plech, případně se dotěsňují tmelem a páskami podle systému. Cílem je, aby v místě spoje nevznikla cesta pro vodu při dešti, tajícím sněhu ani větru.

Kotvení a dilatace oplechování

K odtržení oplechování může dojít ze dvou příčin. První příčinou je chybné nebo nedostatečné ukotvení oplechování. K odtržení dojde vlivem působení větru. Buď jsou povětrnostní vlivy příliš silné nebo jsou kotvicí prvky chybně navrženy. Druhou příčinou je vliv spojení hydroizolační vrstvy s oplechováním. Pokud dojde k odtržení hydroizolační vrstvy v okolí atiky, pak je velká pravděpodobnost odtržení i oplechování atiky.

Konstrukční uchycení oplechování můžeme řešit několika způsoby. V minulosti nejpoužívanější způsob byl zabetonování kotvicích dřevěných lišt lichoběžníkového profilu do betonové desky ukončující atiku. Tloušťka desky se pohybovala kolem 50 mm. Druhá možnost je zakotvení lišt pomocí hmoždinek a vrutů do atiky samotné. Mezi a na okraje lišt se nalepí tepelná izolace. Dnes nejpoužívanější a nejefektivnější kotvení oplechování je pomocí pomocného plechu.

Při montáži je zásadní správné kotvení plechu a řešení dilatačních vazeb. Plech se obvykle kotví skrytě do dřevěného nebo kovového podkladu, aby nebyly spojovací prvky přímo v dráze stékající vody. Delší úseky se dělí na kratší díly a mezi nimi se nechává dilatační spára, která umožní plechu pracovat při změnách teploty. Dilatace délková je ovlivněna materiálem, ze kterého je atika provedena. V první řadě je nutné navázat na dilatace, které jdou přes celý objekt. U zděných objektů se tato vzdálenost pohybuje mezi 60 a 120 m dle druhu zdicího materiálu. Kromě této dilatace se dilatuje zděná atika po 6 m. U skeletového nosného systému záleží na jeho konstrukčním uspořádání. Ocelové a dřevěné stavby se také dilatují, ale zde je vliv výplňových konstrukcí.

Čtěte také: Postup zateplení pod palubky

Zateplení atiky a tepelné mosty

Zateplení atiky je v mnoha případech provedeno nedostatečně. V horní části zdiva hrozí vznik tepelných mostů v atice, pokud není skladba správně navržená. Tepelná izolace atiky by měla plynule navazovat na izolaci střechy i fasády a atikový plech má být uložen tak, aby zbytečně nepřerušoval izolační vrstvu. U atik z oceli nebo dřeva to není problém, protože tepelnou izolaci můžeme umístit do konstrukce atiky. Naopak u zděné či betonové atiky je toto řešení zcela nemožné. V těchto případech musíme tepelnou izolaci umístit po obvodu atiky. U atiky zděné se přeceňuje velikost tepelného odporu keramických bloků ve směru svislém. Při kontaktním zateplení atiky nesmíme zapomenout vložit izolaci na vodorovnou horní plochu pod oplechování. Tloušťky tepelné izolace je vhodné volit dle tepelnětechnického výpočtu. Při nedostatečné izolaci dochází k liniovému tepelnému mostu prostřednictvím atiky. Tepelný most v tomto místě je eliminován vloženou deskou z tepelné izolace XPS, která je umístěna pod dřevěnými hranoly.

Zateplení u dvouplášťové střechy je obdobné jako u střechy jednoplášťové. Tepelnou izolaci lepíme nebo kotvíme na svislé stěny atiky. Tato tepelná izolace by měla navazovat na zateplení objektu. K vlhkostní projevům v bytě pod střechou dochází vlivem kondenzace interiérové vzdušné vlhkosti na studených površích ve styku stropu a stěn. Nízké teploty těchto povrchů jsou způsobeny nedostatečným zateplením atiky na střeše.

Prioritou by vždy mělo být provedení tepelně izolačního opatření bez tepelného mostu a následná ochrana tepelné izolace před zatečením a degradací díky UV záření nebo vlivem těkavých látek a rozpouštědel. Správné provedení zateplení domu a ostatních souvisejících stavebních prací je důležité pro finální tepelně izolační funkčnost a klima celé stavby.

Materiály pro tepelnou izolaci

• Desky ze ztužené minerální plsti: Patří mezi nejpoužívanější tepelněizolační materiály. Vyrábějí se roztavením vhodných hornin s následným rozvlákněním. Vlákna se posléze lisují, tuží a hydrofobizují.
• Expandovaný pěnový polystyren (EPS): Je tuhý vylehčený tepelněizolační materiál s pěnovou strukturou, která obsahuje 98 % vzduchu uzavřeného v drobných buňkách napěněné hmoty. Dle objemové hmotnosti existuje několik typů EPS.
• Extrudovaný polystyren XPS: Lze jej použít pro spádové klíny.

Spádové klíny a podkladní desky

Pro vyspádování zhlaví atiky se to provádí z tzv. spádových klínů z tepelného izolantu. Nejprve se k tomu před lety používal výhradně extrudovaný polystyren XPS. Jako podklad pro krytinu a případné oplechování se použije deskový materiál. Výborně se k tomu hodí nenasákavé dřevoštěpkové OSB desky. Spádové klíny a deskový materiál je nutné k atice řádně přikotvit. Šrouby (kotvy) jsou dlouhé, a tedy nikoli levné. Kotvit lze bez problému do plného betonu, betonového potěru, nebo plynosilikátu (porobeton, Hebel, Ytong). Toto řešení lze užít rovněž na novostavbách. Pokud se tato oprava provádí na nějaké již hotové střeše s hotovou fasádou, je nutné nějak ošetřit (zakrýt) boky polystyrenových klínů. Celá tato oprava atiky je velice pracná, tudíž není levná. Ale výsledek stojí za to!

Běžné chyby a problémy při zateplování

Často se majitelé domů dopouštějí chyby, že zateplují fasádu dříve než mají pořádně osazeny otvorové prvky a vyřešeny předokenní žaluzie. Dochází pak ke zjištění, že kastlíky žaluzií nejsou dostatečně kryty zateplenou fasádou a za kastlíky se už nevejde dostatečná tloušťka zateplení překladů. Kastlíky pro venkovní žaluzie jsou širší než navržený tepelný izolant fasády a kastlík nejde dobře zabudovat do zateplené fasády. Okenní otvory jsou osazeny s předsazenou nebo zápustnou montáží do ostění a není dořešen detail úpravy ostění a zapracování difuzní ochranné pásky na rámu okna. Otvorové prvky jako vstupní dveře, francouzské dveře, posuvné balkonové terasové dveře nejsou osazeny na pevném tepelně izolačním bloku (např. Purenit).

Dále doporučuji provádět zateplení fasády až po realizaci vnitřních omítek a vylití podlah. Důvodem je vysoká vlhkost, která by se při a po pracích do tepelné izolace následně dostala.

Častou chybou je příliš malý přesah atikového plechu přes líc fasády nebo absence kapkové hrany, což způsobuje stékání vody po zateplení. Problémem je i příliš malý sklon horní plochy, kdy se voda zdržuje a podporuje korozi. Další typická chyba je nedostatečné kotvení, nevhodně řešené spoje nebo špatné napojení na střešní krytinu a střešní hydroizolaci.

Na parozábranu se klade a kotví tepelný izolant (EPS desky, čedičová vata, PUR nebo PIR střešní panely), následně se aplikuje hydroizolační vrstva z asfaltového modifikovaného pásu, střešní PVC folie a další pružné hydroizolační střešní materiály. Oplechování zateplené ploché střechy se vytahuje přes líc budoucí zateplené fasády.

U pasivních domů se často používá předsazená montáž okenních prvků na zdivo na ocelové konzoly, tepelně izolační Compacfoam bloků, dřevěné konstrukce, systémové konstrukční prvky z Purenitu a zateplením této konstrukce pomocí izolačních PIR nebo EPS bloků s napojením na okenní difuzní pásky.

Sanace atiky a odtržení

Odtržení atiky je zapříčiněno nulovou nebo nedostačující velikostí dilatační spáry mezi atikou a monolitickými vrstvami ve střešním souvrství. Při velkých teplotních rozdílech se začne spádová vrstva, která je např. z prostého vylehčeného betonu, rozpínat. Pokud nemá dostatek místa mezi atikou a vlastní hmotou, tak ji utrhne a sune ji pryč. Tato trhlina je smyková a má ostré hrany. Zamezit jí můžeme spárou min. 20-30 mm. Tato šířka vychází z empirických vztahů a zkušeností. Sanace spočívá ve vytvoření dilatační spáry o správné šířce, zpravidla odbourání atiky a vytvoření nové atiky.

K odtržení atiky větrem dochází jen velmi zřídka. Intenzita větru závisí na umístění objektu (dle mapy intenzity větru) a výšce objektu. Nefunkčností kluzné podpory může dojít k odtržení atiky. Při konstrukci horního střešního pláště musíme pamatovat na statický model. Tento model má zpravidla jednu podporu pevnou a druhou kluznou. Kluznou podporu bychom měli řešit stejně jako u vazníkové soustavy, tj. vložením ocelového plechu mezi nosný prvek a podporu z důvodů co nejmenšího tření. Při sanaci postačí konstrukci nadzvednout a plech vložit. Při oboustranném pevném uložení může dojít k odtržení atiky.

Příklad úpravy atiky u panelového domu

Při místním šetření u panelového domu byla jako nejvhodnější varianta zvolena změna dvouplášťové větrané střechy na dvouplášťovou nevětranou střechu se zatepleným horním pláštěm. Při návrhu nutných úprav střechy byla největší pozornost soustředěna na atikovou část, která byla nově upravena (oplechována) v rámci zateplení fasády objektu, ale neměla potřebnou výšku pro doplnění tepelného izolantu horního pláště střechy. Z důvodů výše uvedené metody řešení, bylo nutné navrhnout úpravy atiky objektu a úpravy konstrukcí vystupujících nad střešní rovinu.

Stávající oplechování muselo být odstraněno a atika navýšena o 330 mm pomocí konstrukce z dřevěných kónických hranolů kotvených do stávající atiky, prostor mezi nimi byl vyplněn tepelnou izolací. Lokální tepelné mosty tvořené dřevěnými hranoly jsou překryty další vrstvou tepelného izolantu vyšší pevnosti (XPS). Podklad pro oplechování a ukončení HI tvoří umístěná deska OSB kotvená přes XPS do dřevěných hranolů. Dříve realizované kontaktní zateplení fasády nebylo vhodné jakkoliv narušovat. Případná snaha o kontaktní zateplení nově navýšené atiky by mohlo vytvořit optickou rozdělující linku na fasádě. Dalším hlediskem je odlišnost nově aplikované probarvené omítky od stávajícího, zhruba dva roky aplikovaného barevného členění fasády. Jako vhodným řešením se jevilo vytvoření deskového rámu z dřevěných hranolů a OSB desek umožňující nové ukončení povlakové hydroizolační vrstvy a sloužící jako podklad pro klempířské prvky. Celý detail je tedy zakryt oplechováním z pozinkovaného plechu, které zasahuje až do úrovně stávajícího zateplení (překrývá část stávající fasády).

Dalším konstrukčním detailem bylo ukončení instalačních šachet vystupujících nad úroveň střešní konstrukce. Zde se již nabízí poměrně standardizované řešení navýšení konstrukce pomocí dřevěných hranolů po jeho obvodu. Tepelný most v tomto místě je eliminován vloženou deskou z tepelné izolace XPS, která je umístěna pod dřevěnými hranoly. Plošný prostor je opět vyplněn tepelným izolantem. Podkladní konstrukci pro hydroizolační vrstvu tvoří OSB desky.

Jednou z dalších nutných prací je zateplení stropní konstrukce lodžií umístěných v nejvyšším podlaží. Jejich hloubka zasahuje 1200 mm pod střešní konstrukci. V těchto místech by mohlo dojít k plošným tepelným mostům, vzhledem k posunu tepelné izolace střechy směrem k hornímu plášti.

V rámci rekonstrukce střešního pláště budou dále osazeny nové sanační vtoky napojené na novou hydroizolační vrstvu pomocí systémové manžety z SBS modifikovaného asfaltového pásu. Pro odvodnění bude použit systémový sanační vtok o průměru 75 nebo 90 mm - bude určeno na základě skutečného průměru odpadního potrubí po demontáži stávajícího sanačního vtoku o 60 mm. Těsné napojení nového sanačního vtoku na stávající odpadní potrubí bude řešeno pomocí systémového sanačního těsnění, které je součástí vtoku. Dále v rámci úprav odvodnění budou na štítové fasády dodatečně osazeny dva pojistné atikové přepady o 100 mm.

Při vědomí postupných stavebních úprav, musí projektant ve svém návrhu zohlednit navazující práce. Pozice projektanta je zde ovšem velmi obtížná. U výše uvedeného objektu, na kterém byly prováděny dodatečné úpravy, byla cena těchto úprav stanovena položkovým rozpočtem na 2,5 mil. Kč. Pokud by se při realizaci prvotních úprav uvažovala navazující opatření, snížila by se cena dodatečných opatření cca o 15 %. Finanční náklady na úpravy konstrukcí již při zateplení fasády jsou odhadnuty na 100 000 Kč.

Doporučení pro zateplení

Doporučujeme Vám si pečlivě vybrat kvalitní dodavatelské firmy pro jednotlivé kroky a části zateplení domu. Pokud zvažujete zateplení domu svépomoci a máte vypracovanou projektovou dokumentaci s navrženými materiály a postupem, doporučuji si najmout stavební dozor a jednotlivé kroky s ním konzultovat. Nikdy nepočítejte, že se dodavatelské firmy mezi sebou domluví a vše vyřeší za Vás. NIKDY to tak neplatí a nefunguje.

Často dělají stavebníci chybu, že používají XPS soklové desky jako bednění a zároveň zateplení pro vylití základových pásů a základové desky. Doporučujeme nejdříve vylít základové pásy do vykopané rýhy nebo dřevěného bednění, základovou desku zabednit ze šalovacích betonových tvárnic nebo do dřevěného bednění a až po vytvrdnutí betonu a provedení hrubého zdiva se pustit do zateplování základů a základové desky a určit si tak výšku budoucího terénu s výškou vytažení tepelného izolantu při zateplení soklové oblasti fasády. NE NIKDY NAOPAK!

Odpad při zateplovacích pracích

Nejobjemnější odpadem jsou odřezky a piliny, kuličky tepelných izolací, které doporučujeme separovat do PE vaků. Ty se pak na skládce nebo spalovně účtují za jinou cenu než běžný stavební odpad. Dále jsou to kartuše a plastové obaly od materiálů, odřezky folií a obalové PE folie od tepelné izolace. Zbytky lepidel, omítkových směsí patří do stavebního odpadu. Určete si na stavbě jedno místo, kde budete odpad třídit a dočasně před odvezením skladovat. Doporučujeme všem stavbu dennodenně při zateplovacích pracích uklízet. Kuličky, odřezy izolací, vytvrzená odřezaná pěna, obaly a prach dokáže silný vítr pěkně rozfoukat po okolí a to Vám sousedé jistě neodpustí. Obzvlášť v létě, kdy má každý na zahradě napuštěný bazén.

Bezpečnost práce

Pro zateplení fasády, ploché střechy budete potřebovat mít kolem zateplení domu postavené ocelové nebo hliníkové systémové lešení. Pro bezpečnost práce na stavbě a lidí v okolí stavby je to dnes nutnost a nikdy tento fakt nepodceňujte. Doporučuji použít celoplošné zakrytí lešení lešenářskou sítí.

tags: #zatepleni #fasady #uprava #atiky #informace

Oblíbené příspěvky:

• vzhled dřeva s výhodami plastu
• Moderní řešení pro stěny a stropy
• Vše o dlažbě a podlaze
• jak správně navrhnout skladbu ploché střechy
• Využití rohových lišt