Nevýhody zateplení panelového domu polystyrenem: Co je potřeba vědět

Zateplení domu je klíčovým krokem k udržení tepelné pohody a úspory energie. V České republice se zatepluje ve velkém, a odpůrci dodatečné montáže tepelných izolací na domy tvrdí, že lidé často podléhají marketingovému tlaku a zateplují i tam, kde to není nutné, nebo je to dokonce spíše na škodu. Mezi nejpoužívanější materiály pro zateplení fasád patří pěnový polystyren a minerální izolace z čedičových vláken. Ačkoli je zateplení polystyrenem ekonomicky výhodnější, má své specifické nevýhody, zejména u panelových domů.

Rizika požární bezpečnosti

Zateplení polystyrenem má ve srovnání se zateplením nehořlavou minerální vlnou nevýhodu z hlediska požární bezpečnosti. Z platné normy ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb z roku 2016 vyplývá, že při zateplení bytových domů s požární výškou v rozmezí 12-22,5 m je nutné v každém podlaží dělit polystyrenové zateplení vodorovnými a někdy i svislými požárními pruhy.

Obvyklé řešení, jak splnit požadavky normy, bývá kombinace zateplení polystyrenem s požárně dělícími pásy z minerální vlny. To je ale značně komplikované a časově náročné, protože je nutné dbát na správné provedení pásů, jejich umístění, napojení na izolant z pěnového polystyrenu a komplikované provádění různých detailů. Norma z roku 2016 přikázala rozšíření těchto pásů až na minimální šířku 900 mm a dále ochránit fasádu v místě únikových cest, tj. schodiště, v okolí hromosvodů a různých prostupů, jako je například ventilace apod. To znamená, že těchto pásů z minerální vlny je na budově více, což dále způsobuje nárůst možných komplikací při montáži. Problémová místa jsou zejména u napojení těchto dvou odlišných materiálů, kde mohou vznikat i trhliny.

Problémy s vlhkostí a plísněmi

Jedním z nejvýraznějších problémů spojených s použitím polystyrenu jako izolačního materiálu je vznik tepelných mostů. Při nedostatečné instalaci či nevhodném spojení desek může docházet k průniku tepla, což vede k tvorbě tepelných mostů. Polystyren, ačkoli má určité izolační vlastnosti, nemusí splňovat přísné požadavky pro moderní konstrukce nízkoenergetických a pasivních domů.

Dalším důležitým aspektem je schopnost polystyrenu omezit odvětrávání zdiva. Pokud není zajištěna dostatečná ventilace a hydroizolace, hrozí, že se vlhkost zadržuje pod polystyrenovými deskami, což vede k vnitřnímu plesnivění. Dům nedýchá, je to vyvrácený mýtus, který si můžete vyzkoušet. Plísně rostou na vlhkých stěnách bez ohledu na to, zda jsou zateplené či nikoli. Při správně navržené a instalované tepelné izolaci se vlhkost zdiva nezvýší. Projektant musí dbát na to, aby nedocházelo ke kondenzaci vodní páry ve zdivu. Zajistit to lze dostatečnou tloušťkou izolačního materiálu tak, aby se zdivo neochladilo pod teplotu rosného bodu. Problém by ovšem mohl nastat při zateplení vlhké zdi. Před započetím prací je proto nutné vlhkost zdiva proměřit a odstranit příčinu vlhnutí, například nekvalitní hydroizolaci. A konečně, po zateplení, stejně jako před ním, je třeba vlhkost vzduchu průběžně sledovat a dostatečně větrat.

Čtěte také: Jak montovat palubky na polystyren?

Fasády napadené plísněmi nepůsobí jen navenek „ošklivě“, ale mohou způsobovat i různá onemocnění. Na fasádě bytového domu zatepleného kontaktním zateplovacím systémem se po 6-ti letech objevily řasy a plísně. Není to nic neobvyklého - většina domů zateplených kontaktním zateplovacím systémem trpí tímto problémem s plísněmi. Je to způsobeno vlivy životního prostředí (slunce, vítr, voda, mráz), které narušují fasádu, vytvářejí na jejím povrchu trhliny, do kterých se dostává voda (vlhkost), a tím vytvářejí živnou půdu pro tvorbu plísní a řas na fasádách.

Omezené "dýchání" domu a potřeba větrání

Nepřesným lidovým výrazem, že dům „dýchá“, většinou míníme samovolné větrání při zavřených oknech. Vnitřní vlhkost zásadně ovlivňují dobře těsnící okna. V domech s novými okny je proto třeba častěji větrat. Užitečným pomocníkem je přitom vlhkoměr. Druhou možností, jak ověřovat, zda máme správně vyvětráno, je měření koncentrace oxidu uhličitého - v místnosti by neměla překročit hodnotu 1500 ppm. Pakliže to konstrukce domu umožňuje, nejlepší řešení se nabízí v instalaci nuceného větrání s rekuperací (tedy předáním tepla z vydýchaného teplého vzduchu čerstvému).

Pokud je dům zateplený nesprávně, začne ve zdivu kondenzovat vlhkost, čímž vznikají nebezpečné plísně, kterých se jen tak snadno nezbavíte. Tomuto případu se můžete vyhnout buď dostatečným časem na proschnutí stěn, nebo použitím cihel plněných izolací.

Životnost a stárnutí materiálu

Životnost kontaktního zateplení se odhaduje na cca 15-20 let, ale možné „problémy“ se častokrát objeví i za kratší dobu. Mnoho zateplených paneláků, na kterých se již po pěti letech od realizace zateplení objevily na fasádě plísně a řasy. Jednou z významných nevýhod polystyrenu jako izolačního materiálu je jeho citlivost na vysoké teploty. Při dlouhodobém vystavení vysokým teplotám polystyren rychle stárne a ztrácí své izolační vlastnosti. Kromě toho je navíc vysoce hořlavý, při požáru uvolňuje toxické zplodiny. Další nevýhodou je krátká životnost v porovnání s jinými materiály. Časem může ztrácet své izolační schopnosti.

Doporučení a alternativy

Správný výběr izolace a realizace zateplení je podmínkou pro dosažení kýžených energetických úspor. Účinnost izolace klesá s tloušťkou izolace či nesprávným provedením. Příliš tenká vrstva izolačního materiálu může u nekvalitního projektu zapříčinit vlhnutí zdí. Proto se vždy vyplatí obrátit na zkušené odborníky.

Čtěte také: Jak zateplit strop mezi trámy?

Pokud stojíte před rozhodnutím, který izolační materiál vybrat pro zateplení fasády panelového domu, pravděpodobně se rozhodujete mezi pěnovým polystyrenem nebo minerální izolací z čedičových vláken. Vata sice lépe ,,dýchá", je ale dvakrát dražší. Doporučuje se nechat si vypracovat projekt, ať vám pak nezačnou plesnivět stěny.

Jako výborná alternativa ke klasickému kontaktnímu zateplení se nabízí termokeramický nátěr ClimateCoating. Termokeramický nátěr ClimateCoating je prodyšný, dokáže účinně odvádět vlhkost ze zdiva a tím poskytuje výbornou ochranu pro stavební konstrukce. Po aplikaci vytvoří na povrchu termokeramickou membránu, která zabraňuje vnikání vlhkosti do podkladu. Fasádu ošetřenou nátěrem ClimateCoating není třeba každých 3-5 let renovovat - má totiž vysokou životnost. Termokeramický nátěr ClimateCoating reguluje vlhkost v podkladu (zdivu) a tím udržuje stavební konstrukci po celý rok v suchém stavu, čímž snižuje náklady na vytápění a klimatizaci.

Další alternativou je zateplovací systém ISOTEX, což je vlastně kombinace tepelně-izolační a zateplovací omítky ISOTEX s termokeramickým nátěrem ClimateCoating. Spolu tvoří revoluční a moderní zateplovací systém, který se postará nejen o úsporu na topení, ale díky svým výborným vlastnostem zajistí, že nebudete vědět, co jsou to plísně na fasádě a nemoci jimi způsobené.

Moderní cihly, které se používají při stavbě některých domů, kombinují ty nejlepší vlastnosti. Jejich výhodou je pevnost, dlouhá životnost a kvalita. Díky těmto vlastnostem jednovrstvého zdiva z cihlových bloků plněných izolací není nutné řešit ještě zateplování. Cihla se zabudovanou izolací má deklarovanou výdrž na více než 80 let. Pokud byste se rozhodovali mezi těmito dvěma možnostmi, je lepší zvolit právě cihly s polystyrenovými kuličkami uvnitř.

Tabulka 1: Porovnání izolačních materiálů

Čtěte také: Postup zateplení pod palubky

tags: #nevýhody #zateplení #panelového #domu #polystyrenem

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace pro interiér: posuvné dveře
• Průmyslové PVC clony
• Nábytek na míru Praha
• Typy krovů pro těžké střešní krytiny
• Vše o spárovací maltě pro lícové zdivo