Komplexní průvodce zateplením: Pěnový polystyren pro úspory a tepelný komfort

Náklady na energie tvoří během topné sezony více než pětinu (21,1 %) rozpočtu průměrné české domácnosti. I to je jeden z důvodů, proč každoročně spotřebujeme přes 60 tisíc tun pěnového polystyrenu převážně na zateplení fasád budov. Pokud chcete skutečně ušetřit, zlepšit tepelný komfort bydlení, tedy například srovnat teplotu v místnostech, zachovat teplo v zimě a naopak se v létě uchránit od veder, je zateplení polystyrenem nejjednodušší a nejúčinnější řešení.

Podle odborníků ze Sdružení EPS ČR je blížící se suché a teplé počasí nejvhodnějším obdobím pro zateplování, ačkoliv tropickým horkům je lepší se vyhnout. Zateplením domu lze průměrně ušetřit okolo 50 % výdajů na energie, v extrémních případech u velmi starých domů i 70 %.

Proč právě pěnový polystyren (EPS)?

Pěnový polystyren je nejoblíbenějším zateplovacím materiálem v České republice pro své izolační schopnosti, pevnost, ale i lehkost materiálu. Používá se proto při aplikacích, kde je výhodou menší měrná hmotnost při vyšší pevnosti a nižší nasákavosti. Tedy při zateplení fasád, zateplení podlah a plochých střech. Na fasádách českých domů v současnosti zaujímá zateplovací polystyren dokonce 70% podíl. Velkou předností zateplovacího polystyrenu je i jeho velmi dobrá recyklovatelnost.

Druhým nejčastěji využívaným izolantem je minerální vata, která se používá k izolaci šikmých střech, příček a provětrávaných fasád. Nevýhodou zateplovací vaty je její dvojnásobná cena a zvýšené nároky při aplikaci na fasádu.

Mýty o polystyrenu

Velmi rozšířeným omylem je mýtus o riziku degradace či dokonce postupném mizení izolačního materiálu. Tato domněnka vznikla pravděpodobně v začátcích užívání zateplovacího pěnového polystyrenu, kdy se zateplovalo neodborně podomácku s využitím lepidel s organickými rozpouštědly.

Čtěte také: Jak montovat palubky na polystyren?

Při správné zateplovací aplikaci je pěnový polystyren vysoce stabilní a jeho prokazatelná životnost je více než 50 let, s předpokladem 100 až 200 let při zachování všech vlastností. Polystyren je navíc odolný teplotám do 80 °C.

Tloušťka zateplení a návratnost investice

S ohledem na předpokládaný vývoj cen energií v budoucích letech se dnes odborníci shodují na tloušťce 14-16 cm, pro maximální efekt doporučují i 20 cm zateplovací izolace. Obecně se tedy standardní dům zatepluje polystyrenem tloušťky okolo 15 cm, nízkoenergetický 25 cm a pasivní polystyrenem tloušťky 30 cm pěnového polystyrenu. Případně lze použít pro zateplení budovy o něco tenčí šedý pěnový polystyren. Izolační desky tohoto typu jsou grafitovým izolantem nové generace se zvýšeným izolačním účinkem. Pro zateplování stěn o tloušťce 30-50 mm je minimální doporučená tloušťka 12-16 cm. V takovém případě už rosný bod bezpečně zůstává v izolantu a nezpůsobuje další problémy.

Konkrétní cena zateplení polystyrenem se odvíjí od velikosti zateplené plochy i typu a tloušťky zateplovacího materiálu. „Je třeba zdůraznit, že samotný izolant v případě pěnového zateplovacího polystyrenu tvoří jen asi 10 % z celkové ceny stavebních úprav,“ upřesňuje Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.

Návratnost investice při použití kvalitního pěnového polystyrenu na zateplení fasády podle odborníků činí pouze okolo 7 let pro zemní plyn a 5 let pro akumulační elektrickou energii.

Dotace na zateplení

Prostředky na energeticky úsporné renovace budov, primárně na zateplování, lze čerpat například z programů Nová zelená úsporám (NZÚ) či Kotlíkové dotace, ale i z řady dalších. Žádat o dotaci lze v jakékoli fázi zateplení, tedy před stavbou, v jejím průběhu, ale i po jejím dokončení. Je nicméně třeba doložit všechny faktury.

Čtěte také: Jak zateplit strop mezi trámy?

Postupy zateplení

Zateplení polystyrenem trvá podle složitosti zakázky a v závislosti na klimatických podmínkách asi 2-3 týdny. Je však třeba počítat s přípravnými pracemi (vytvoření projektové dokumentace, výběr a oslovení stavební firmy, nákup izolantu apod.). Ideálním obdobím je suché a teplé počasí, protože aplikované izolační materiály snadno zasychají, což minimalizuje riziko nehod zateplovacího systému, jejichž následné odstranění výrazně navyšuje rozpočet na zateplení. „Nejvhodnějším obdobím pro zateplení jakéhokoli objektu jsou měsíce, kdy teploty neklesnou pod 5 °C a nepřekročí hodnotu 30 °C.

Problémů v takovém případě může být více - zateplovací práce, které si lidé dělají svépomocí, mohou mít řadu nedostatků a skrytých vad, jako jsou třeba tepelné mosty. Ty vznikají v kritických místech, kde uniká teplo z domu ven. Zároveň neodborně provedené izolace často nemívají správné tloušťky polystyrenu. Přestože stavební firmy jsou pro tento typ prací proškolené a certifikované, i ony jsou omylné. Aby se předešlo možným pochybením a následným reklamacím zateplení budovy, průběžný stavební dozor ručí za to, že vše proběhne tak, jak má.

Zateplení fasády

  1. Příprava podkladu: Správně připravené podkladové zdivo pro lepení fasádního polystyrenu musí být čisté, suché a zbavené všech nečistot a mastnoty. Důležitá je soudržnost podkladu, který musí být dostatečně rovný. Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu. S přípravou podkladu souvisí i odstranění všech prvků, které na nové fasádě nebudou, nebo brání v zateplovacích pracích.
  2. Založení zateplovacího systému: U kontaktního zateplovacího systému jsou přípustné dvě varianty založení izolantu. První za pomocí zakládací latě a druhá namontováním zakládacího profilu. V praxi je více používaná druhá metoda. Kolem celého obvodu domu namontujte zakládací profil, všude tam, kde budete lepit izolaci. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády.
  3. Lepení polystyrenu: Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (min. jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem. Lepidlo se nanáší na zadní stranu izolační desky cca 5 cm širokým rámečkem kolem okraje fasádní desky a třemi terči do plochy desky. Lepidlo by mělo tvořit alespoň 40 % lepené části desky. U stavebních otvorů (okna, dveře, garážová vrata apod.) upravte izolační desky do tvaru písmene L a přiložte tak, aby v rozích stavebních otvorů nevznikla žádná spára.

    Tip: Grafitový izolant Isover EPS GreyWall Plus nikdy nelepte na přímém slunci.

  4. Kotvení izolačních desek: Fasádní desky se po nalepení kotví fasádní talířovou hmoždinkou. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel (buchty). Talířová hmoždinka musí při kotvení procházet právě skrze lepící tmel. Nejprve se do polystyrenu vyfrézuje otvor 2 cm v místě, kde bude talířová hmoždinka. Talířové hmoždinky následně nasadíme do předvrtaného otvoru a AKU šroubovákem dotáhneme. Na pevně zakotvenou hmoždinku nasadíme fasádní EPS zátku. Minimální počet kotev jsou 4 ks na jeden metr čtvereční, nejčastěji se používá kotvení 6 ks/m2. Hmoždinky zajišťují stálý přítlak izolačních desek na lepící tmel a zabraňují zvedání desek od pokladu. Zároveň se snižuje smykové zatížení desek, což způsobuje, že se desky nemohou posouvat do stran. Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat.
  5. Broušení a stěrková hmota: Po zatvrdnutí lepidla zbruste desky tak, aby byl povrch opět v rovině. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do dvou 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje. Na celou plochu pak naneste stěrkovou hmotu v tloušťce 2-5 mm.
  6. Použití lišt a profilů: Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády. Na všechna nároží domu osaďte rohové profily s výztužnou tkaninou. Následně osaďte parapetní profily, na podhledy LT profily s okapničkou a kolem oken, dveří, vrat a jiných stavebních otvorů začišťovací okenní profily.
  7. Výztužná vrstva (stěrka): Výztužná vrstva, lidově nazývaná také „stěrka“, je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina „perlinka“. Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Vzájemný přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno). V místech napojení dvou dílů perlinky nenechávejte mezeru, ale díly přeložte přes sebe v šířce nejméně 10 cm. Na zvláště namáhaných místech fasády se sousední díly musejí překrýt dvojnásobně. Rohy oken a dalších stavebních otvorů vyztužte dodatečně další vrstvou perlinky tzv. diagonálou o rozměrech 30 x 20 cm.
  8. Penetrační nátěr a finální omítka: Po dostatečném zatvrdnutí základní vrstvy přijde na řadu penetrační nátěr. Ten pomůže snížit a sjednotit savost podkladu. Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah, shora směrem dolů.
  9. Montáž klempířských prvků: Nyní osaďte klempířské prvky, jako jsou parapety, oplechování, stejně jako odvětrávací mřížky do míst, kde jsou pro ně fasádní vstupy. Pokud jste nepoužili začišťovací okenní profily, zatmelte spáry kolem oken pružným akrylátovým tmelem.

Zateplení podlahy

Zateplení podlahy je prvním krokem k nižším účtům za vytápění a dosažení většího teplotního komfortu. Tepelné úniky přes podlahu představují přibližně 10 až 20 %. Svoji nemalou úlohu sehrává i to, zdali jde o zateplení podlahy v přízemí, případně podlahy ve sklepě.

Při plánování zateplení podlahy je potřebné si ujasnit, jaký typ podlahy se bude zateplovat. V případě zateplování podlahy v poschodí rodinného domu se například vyplatí zvolit produkt s pokročilou kročejovou izolací. Před výběrem materiálu je tedy určitě vhodné zohlednit typ podlahy, její využití či míru zatížení a přizpůsobit tomu výběr materiálu tak, aby byl výsledný efekt zateplení co nejlepší.

Čtěte také: Postup zateplení pod palubky

Volba materiálu pro zateplení podlahy

  • Expandovaný pěnový polystyren (EPS): Lze využít podlahové desky z expandovaného pěnového polystyrenu EPS.
  • Šedý polystyren (EPS NEO): Vylepšený šedý polystyren EPS NEO má o 20 % lepší tepelněizolační vlastnosti a je tenčí.
  • Polystyrenové desky pro kročejovou izolaci: Na zateplení podlah v poschodích s požadavkem na kročejový útlum jsou vhodnou možností polystyrenové desky pro kročejovou izolaci.
  • Extrudovaný polystyren (XPS): Alternativou k izolačnímu materiálu EPS jsou desky z extrudovaného polystyrenu XPS, který je možné využít i na podlahy s vyšší mírou zatížení.

Pokud je podlaha vybavená podlahovým vytápěním, musí se zvolit takový materiál, který je dlouhodobě schopný odolávat teplotnímu zatížení. Mohou to být například systémové desky podlahového vytápění Austrotherm EPS nebo systémové role Austrotherm opatřené ALU fólií. Méně kvalitní výrobky se mohou časem deformovat, tím celá podlahová izolace prakticky ztratí svůj význam.

Příklad postupu zateplení podlahy rodinného domu

Jako příklad lze uvést rodinný dům s jedním poschodím a garáží pro dvě auta, kde se rozhodlo zateplit celou podlahovou plochu polystyrenovými prvky. S nimi se dá lehce manipulovat a také není problém je tvarově přizpůsobit podlaze.

  • Horní podlaží: Použil se šedý polystyren, tedy polystyrenové desky Austrotherm EPS NEO, které mají lepší izolační vlastnosti než desky z expandovaného bílého polystyrenu a jsou tenčí.
  • Přízemí: Na zateplení podlahy v přízemí byly vybrány desky Austrotherm EPS 150 a systémová deska Austrotherm, které se hodí i pro podlahy s podlahovým vytápěním. V tomto případě je expandovaný polystyren jednoznačnou volbou vzhledem k podlahovému vytápění koupelny a malé prádelny.
  • Garáž: Na izolaci podlahy s častým zatížením byly použity izolační desky Austrotherm XPS z extrudovaného polystyrenu vhodného i pro velké zatížení.

Zateplení základů a soklu

Základy zateplujeme předně proto, aby nevznikal tepelný most. Ohledně zateplení základů a soklu existuje mnoho přístupů a metodologií. Lidé mají tendenci řešit především tloušťku polystyrenu, jeho umístění, typ a zda je vůbec nutný. Často můžeme vidět i 300 mm tlustou izolaci na základech, kde bylo dříve obvyklým standardem 100 mm.

V jaké fázi stavby zateplit základy a sokl? Z tohoto důvodu bychom měli mít zpracovaný detailní harmonogram stavebních prací, který získáme z kvalitně odvedené projektové dokumentace. Z toho může například vyplynout, že k částečnému zateplení základů může dojít ještě před jejich samotným vylitím. Výkopy pro základové pasy uděláte o šířku polystyrenu větší a před betonáží tam desky nainstalujete. Nemusíte pak odhrnovat zeminu u základů a desky tam instalovat dodatečně.

Výběr materiálu pro zateplení soklu a základů

Jak již bylo několikrát zmíněno, zateplení soklu a základů je specifické především tím, že musí být použit „speciální“, tedy nenasákavý typ polystyrenu. Jakákoliv jiná varianta je nevhodná. Obyčejný polystyren absorbuje vodu a tím ztratí postupně jakékoli izolační vlastnosti.

Pro zateplování základů a částí konstrukcí od 300 mm nad povrchem země se používají výhradně polystyreny s minimální mírou nasákavosti a s lepšími mechanickými vlastnostmi (odolnější, tvrdší) než obyčejný polystyren. Extrudovaný polystyren na zateplení soklu a základů bývá v odstínech růžové nebo modro-zelené. U výběru konkrétního typu výrobku je nutné počítat s budoucí povrchovou úpravou soklu. Chcete-li sokl obkládat, je vhodné pořídit pro tento účel polystyren s drsněným povrchem, na kterém bude pojivo dobře držet - s tzv. vaflovou strukturou.

Na trhu lze také najít speciální polystyrenové tvarovky, které slouží zároveň jako ztracené bednění pro základy. Jsou to v podstatě dvě polystyrenové desky spojené distančníky. Po vylití betonem je tedy základ tepelně izolován jak z vnitřní, tak i z vnější strany. Někdy bývá již v projektu nevhodně zvolená tloušťka tepelné izolace, buď příliš tenká, nebo naopak předimenzovaná. Není-li tepelná izolace řešena jinak, měla by zasahovat až do nezámrzné hloubky.

Postup zateplení soklu a základů

Výška zateplení nenasákavým polystyrenem by měla být minimálně 300 mm nad budoucí terén. Do této výšky je také nutné vytáhnout asfaltovou hydroizolaci domu. Na asfaltový hydroizolační pás se polystyren vždy lepí, aby se neproděravěla hydroizolace. S typem pojiva vám poradí výrobce zateplení, existuje více variant, od klasické polyuretanové pěny, přes lepidlo, až po pojivo na bázi cementu, které je vhodné na keramické stěnové prvky. Kde již nemáme hydroizolaci, můžeme použít nejjistější kotvení hmoždinkami. Základový polystyren může být bez jakékoliv úpravy v přímém kontaktu se zeminou.

Tepelná izolace základových konstrukcí je tedy k soklové izolaci v kolmém směru. Samozřejmě že by měla být vhodně chráněná před mechanickým poškozením, například dostatečnou vrstvou zeminy nebo dlažbou v pískovém loži. Speciální řešení tam, kde například není možné obnažit základy až takto hluboko, je tepelná izolace ve vodorovném směru.

Podklad pro soklové izolace musí být vyzrálý, bez prachu, mastnot, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. Doporučuje se například omytí tlakovou vodou. Základem je výběr kvalitního materiálu s vhodnou strukturou. Materiál na izolaci soklu by neměl být hladký, ale zdrsněný, popřípadě by měl mít vaflovou strukturu.

V případě lepení na silikátové podklady (cihly, beton apod.) se používají běžná lepidla pro kontaktní zateplovací systémy (ETICS) ve formě rámečku a tří vnitřních terčů. Po nalepení a zatvrdnutí lepidla se v nadzemní části provádí kotvení hmoždinkami. Soklová část se kotví pouze v místech, kde hmoždinka nemůže poškodit hydroizolaci. Lepení na suterénní stěny je dočasné „montážní lepení“, které desky podrží na místě, dokud nedojde k zasypání stavební jámy. Tepelněizolační desky musí být ve spodní části pevně založeny, např. na základový výstupek.

Základní vrstva se v podstatě neliší od zateplovacího systému stěn, tj. s využitím perlinky. Základní vrstva se zatahuje minimálně. V místech s vysokým provozem (okolo chodníků, hřišť apod.) s rizikem proražení systému je vhodné výztužnou vrstvu zdvojit nebo použít zesílenou tzv. pancéřovou perlinku. Před nanesením povrchových vrstev se provede penetrace za účelem snížení savosti a sjednocení podkladu. Pro povrchovou úpravu soklu se používají ušlechtilé soklové omítky z přírodního popř. syntetického kameniva. Častým případem je provedení soklu z keramického obkladu, popř. kamene. Zvolíte-li některý z kamenných či keramických obkladů, může se stát, že bude sokl domu předsazen před rovinu fasády. Jednak to nevypadá dobře a zadruhé budete muset vyřešit detail napojení na fasádní tepelnou izolaci, jelikož bude vždy hrozit zatékání. Detail se pak vyřeší oplechováním. Proto je častější volba některé z tenkovrstvých variant, jakou je například módní marmolit nebo jiný druh soklových omítek.

Zateplení plochých střech

Často se na stavbě v rámci úspor šetří na tom, co ve střeše není moc vidět - tepelné izolaci. Můžeme říci, že značně rozšířenou tepelnou izolací je pěnový polystyren neboli EPS.

Postup a materiály pro zateplení plochých střech

  1. Příprava podkladu: Podklad pro nalepení tepelné izolace tvoří obvykle parozábrana z asfaltového pásu nebo u rekonstrukcí stávající vodotěsná izolace z asfaltových pásů. Stávající izolace z asfaltových pásů musí být opravena, očištěna a zpravidla i opatřena asfaltovým nátěrem za studena. U výrazněji narušeného povrchu stávající vodotěsné izolace je někdy lepší provést asfaltový penetrační nátěr (se spotřebou cca 300 g/m2), který je řidší a obsahuje více rozpouštědla. Asfaltový nátěr "oživí" povrch stávajících asfaltových pásů a odstraní prach na jejich povrchu tím, že z něj vytvoří plnivo v nátěru. Tak bude zajištěno spolehlivé nalepení lepidla na upravený nezaprášený podklad. Protože však tyto asfaltové nátěry obsahují rozpouštědlo (zpravidla lakový benzín), které narušuje polystyren, je nutné nechat je před pokládkou polystyrenových desek řádně odvětrat (nejméně 24 hodin). Tvoří-li podklad pro pokládku této tepelné izolace parozábrana z asfaltového pásu, měl by být její povrch již z výroby opatřen jemným popískováním. Tepelnou izolaci není možné přilepit na povrch asfaltových pásů opatřených separační PE fólií nebo mastkem.
  2. Lepení tepelné izolace: K lepení výrobků z pěnového polystyrenu na podklad se používá vhodné lepidlo za studena. Obvykle se používá lepidlo z polyuretanu nebo asfaltové lepidlo za studena. Podklad musí být čistý (bez prachu) a suchý. Množství lepidla (zejména s ohledem na výšku objektu a z toho vyplývající namáhání střešního pláště sáním větru) a technologický postup aplikace určuje předpis výrobce lepidla. K nalepení pěnového polystyrenu na připravený podklad se používá také rozehřátý oxidovaný asfalt AOSI 85/25. Množství asfaltu, kterým se takto vytvoří lepící vrstva, musí zajistit spolehlivé přilepení desek z pěnového polystyrenu jak v ploše střechy, tak na okrajích střechy a v jejích rozích. Někteří výrobci dodávají parozábrany s teplem aktivovatelnými THERM pruhy nebo se speciální krycí asfaltovou vrstvou na vrchním povrchu parozábrany, která umožňuje po aktivování plamenem hořáku spolehlivé přilepení tepelné izolace z pěnového polystyrenu. Pokládka jakékoli tepelné izolace do hořákem roztaveného povrchu stávající vodotěsné izolace z asfaltových pásů nebo do roztaveného povrchu nové parozábrany z klasického asfaltového pásu je nepřípustná.
  3. Kotvení tepelné izolace: U vyšších objektů (zpravidla nad 20 m) nebo u exponovanějších objektů je nutné zajistit spolehlivost souvrství střešního pláště z hlediska namáhání sáním větru ještě jeho dokotvením pomocí mechanických upevňovacích prvků v rozích a na okrajích střechy. Při použití asfaltového lepidla za studena je s ohledem na jeho dlouhodobý lepivý efekt vždy nutné lineární při kotvení tepelné izolace po 250 mm po obvodě střechy a kolem velkých světlíků. K tomuto kotvení se zpravidla používají upevňovací prvky s přítlačnou podložkou. Upevňovací prvky se umisťují zásadně v ploše polystyrenové desky s tím, že od okraje desky by měly být vzdáleny nejméně na tloušťku desky, minimálně však 100 mm. Přes upevňovací prvky umístěné v ploše desky je nutné natavit přířez velikosti cca 200x200 mm ze stejného asfaltového pásu - jinak by nebylo možné započítat takto perforovaný nakašírovaný asfaltový pás do počtu hydroizolačních vrstev střešního pláště. Možnost spolehlivého kotvení do podkladu je však nutno předem ověřit tahovou zkouškou.
  4. Pokládka desek: Desky EPS se pokládají vždy na "vazbu", ne na střih. U jednovrstvých tepelných izolací se doporučuje používat desky s polodrážkou, které snižují vliv tepelných mostů. U dvouvrstvé pokládky by měly být proto desky ve vrchní vrstvě posunuty vůči spodní řadě desek o polovinu jejich šířky. Máme-li v projektové dokumentaci navrženou nestandardní tloušťku polystyrenu, obvykle to bývá u větších šířek, které se nevyrábí, můžeme si pomoci slepením dvou polystyrenových desek.

Kvalita pěnového polystyrenu a certifikace

To, co určuje kvalitu a funkčnost pěnového polystyrenu, je soubor fyzikálně-mechanických vlastností jako např. součinitel tepelné vodivosti, napětí v tlaku, pevnost v tahu apod. Český výrobce pěnového polystyrenu Styrotrade a.s. nechal své výrobky styro EPS 100S a styro EPS 150S podrobit širokému spektru zkoušek Výzkumného ústavu pozemních staveb - Certifikační společnosti. Je prokázáno, že styro EPS 100S a styro 150S si po dobu 50 let uchová ty vlastnosti, pro které byly zakoupeny. „Je to podaná rukavice odběratelům. Svým způsobem společnost Styrotrade udělala velice vstřícný krok směrem ke svým zákazníkům. V jiných odvětvích si svého dodavatele audituje vždy odběratel, čili zákazník, a to na své náklady. Společnost Styrotrade tímto certifikátem výrobku ukázala své konkurenci jak na to,“ sdělil ředitel Výzkumného ústavu, pan Ing.

Typ zateplení Doporučená tloušťka polystyrenu Orientační návratnost investice
Standardní dům 15 cm 5-7 let
Nízkoenergetický dům 25 cm Rychlejší
Pasivní dům 30 cm Nejrychlejší
Základy (dříve) 10 cm N/A
Základy (dnes) 30 cm N/A

tags: #zatepleni #poklopu #polystyren #informace

Oblíbené příspěvky: