Zateplení stropu a stěn drceným polystyrenem bez parozábrany: Možnosti a rizika

Zateplení stěn a stropů je klíčové pro snížení energetické náročnosti budovy a zlepšení tepelného komfortu. V České republice tvoří náklady na energie během topné sezóny více než pětinu (21,1 %) rozpočtu průměrné české domácnosti. Není proto divu, že se každoročně spotřebuje přes 60 tisíc tun pěnového polystyrenu převážně na zateplení fasád budov.

Zateplení stropu drceným polystyrenem

Mnoho majitelů domů podceňuje zateplení podlahy podkroví, netuší ale, že kvůli nezaizolované podlaze vrchní části domu může docházet k úniku až 25 % vnitřního tepla.

Navrhované řešení a jeho hodnocení

Jeden z častých dotazů se týká zateplení stropu chodby v patře pomocí drceného sypaného polystyrenu bez parozábrany. Spodní pohledový záklop z OSB 15 mm je přišroubován zespodu na rošt a na něm bude shora vrstva cca 35-40 cm drceného sypaného polystyrenu. Nad tímto prostorem je cca 3 m volného prostoru, víceméně odvětraného, jelikož je pod střechou z pálené tašky s membránou.

Z hlediska realizace je to ten nejjednodušší a možná i nejlevnější způsob. Například, koupit 6 pytlů à 300 l a vysypat je do prostoru na OSB desky. Cena je taky velmi slušná, pytel za 100 Kč.

Debata o parozábraně

Ohledně parozábrany panují různé názory. Někteří se domnívají, že i přes OSB desku se nějaká vlhkost protlačí, a proto by doporučovali pod rošt zespodu přichytit parozábranu a pak teprve OSB desky. Tvrdí, že jak bude ve vrstvě polystyrenu stoupat teplota, bude docházet ke kondenzaci. Sice to přes léto vždy vyschne, ale "jistota je jistota".

Čtěte také: Jak montovat palubky na polystyren?

Pokud by se použila OSB deska jako pohledová, problém je v tom, že nepřilepíte spoje parotěsnou páskou. Musely by se slepit alespoň desky ve spoji P-D (perodrážka). I když budete spoje lepit v drážkách nějakým lepidlem, projde tam vlhkosti dost.

Naopak, jiní experti tvrdí, že jestliže je nad izolantem volný dostatečně větraný prostor, pak by se navrhovaného řešení bez parozábrany nebáli, ba naopak, považují ho za daleko lepší řešení než s parozábranou. OSB deska s utěsněnými spoji (perodrážka, lepení atd.) je parobrzdou, což znamená, že určité množství vlhkosti volně prochází ven nad izolant, kde je odvětráno. Pro vnitřní klima toto považují za daleko lepší řešení než parozábrany, ty jsou samozřejmě nezbytné v případě difuzně uzavřeného systému (bez odvětrávání).

Existuje osobní zkušenost s podkrovím, kde byla použita parozábrana (ač nad izolací je odvětrávaný prostor) a klima je jako když si vlezete "pod igelit". Proto se přiklánějí k řešení "po staru", kdy mají vodní páry možnost odcházet stropem až nad izolant (vata, dříve třeba sláma), kde je dostatečně volný a větraný prostor. Klima v místnosti je tak nesrovnatelně lepší.

V případech (volný větraný prostor nad izolantem) dnes někteří spíše doporučují jen OSB, a to z toho důvodu, že páru propouští byť omezeně, tj. působí jako "parobrzda", aby se nahoru nedostávalo zbytečně mnoho vody. Má ale na rozdíl od parozábrany tu výhodu, že umožňuje průchod (odvod) par a tím zlepšuje přirozeně klima uvnitř.

Je důležité si uvědomit, že tvrzení, že OSB jako prvek omezující difuzi vodní páry jí nepropustí tolik, aby to mělo vliv na kvalitu vzduchu v budově, je zpochybňováno. Neexistuje ani norma, která určuje, co je a co není parobrzdou, dle hodnoty difuzního odporu, protože se nakonec stejně musí vypočítat ekvivalentní difúzní tloušťka (sd).

Čtěte také: Jak zateplit strop mezi trámy?

Důvodů, proč se používají parobrzdy, je několik. Pokud se použije OSB4, tak se jen tak lehce nestane, že by to buď už dělník na stavbě, nebo časem uživatel provalil např. vrutem. Další výhodou je ztužení konstrukce, pokud se adekvátně navrhne typ konstrukce.

Mnozí kritizují plastové fólie jednoduše z toho důvodu, že chtějí bydlet udržitelně a to fólie nejsou. Obvykle zákazníci nemají ponětí o tom, že OSB je plná syntetických lepidel. Každopádně na trhu jsou speciální konstrukční desky nahrazující OSB, které syntetické lepidla neobsahují. Pak už přináší použití OSB samá negativa. Je to dražší, pomalejší na výstavbu, musí se to umět opravdu dobře udělat.

Dostatečnost vrstvy drceného EPS a rizika

Vrstva 35-40 cm drceného EPS by měla být dostatečná z hlediska izolačních vlastností pro zimní období. Problém ale může nastat v létě, kdy polystyren neochrání před teplem prakticky vůbec. Sypaný polystyren může mít také problém, že stačí někde mezírka 0,2 mm a při silnějším větru vám z baráku "chumelí" i v létě.

Ing. Jan Podroužek k tomu dodává, že tvrzení patří spíše mezi obchodní triky: pro dodavatele je samozřejmě zajímavé prodat co nejvíce materiálových vrstev. Zásada však platí beze zbytku pouze pro tzv. teplé střechy - střechy bez odvětrání mezi tepelnou izolací a hydroizolací, popřípadě pojistnou hydroizolací. U většiny z nevětraných střech rozhoduje parozábrana na vnitřním povrchu o jejich bytí či nebytí. I poměrně malé netěsnosti vznikající v parotěsné vrstvě buď technologickými průrazy, nebo nedokonalým spojením jednotlivých částí této vrstvy se mohou mstít. Je však třeba vědět, že uvedené tvrzení neplatí pro tzv. studené střechy - střechy s odvětráním mezi vnějším lícem tepelně izolační vrstvy a hydroizolací. Tento typ lze bezpečně navrhnout bez parozábran nad většinou podkrovních prostorů (výjimku představuje koupelna, prádelna a kuchyň bez digestoře či s odsavačem bez odtahu, kde je vzhledem k riziku nadměrné vlhkosti vnitřního vzduchu pojistná parozábrana na místě). Odvětraná střecha bez parozábrany zároveň lépe "dýchá", to znamená, že udržuje přirozenou rovnováhu vlhkostního stavu materiálů v konstrukci a vnitřního prostředí, což je nutné zejména u dřevěných krovů.

EPS v dostatečné tloušťce se sám o sobě chová jako parozábrana, páry přes něj ale procházejí i při velkých tloušťkách (obecný omyl je tvrdit, že EPSko je zcela neprodyšné), třebaže je propustnost menší než u zdiva, je ale natolik významná, že například ve zdivu je kumulativní kondenzace menší než u nezaizolované budovy, a to díky jeho prodyšnosti a zároveň izolačním vlastnostem, posouvajícím zónu kondenzace ze zdiva do izolantu.

Čtěte také: Postup zateplení pod palubky

Nicméně, v případě lehkých dřevostaveb je obvykle doporučováno dát přednost vláknitým izolantům. EPSko vyžaduje zateplení ideálně vně nosné konstrukce a mělo by být kompaktní a celistvé.

Kondenzace se posouvá a vzniká i ve vláknitých izolantech, právě proto vkládáme parozábranu. Ta propustí do vláknitého izolantu přiměřené množství par, které i při kumulativní kondenzaci v zóně kondenzace významně neovlivní izolační vlastnosti izolantu. Proto je parotěs alfa-omega dobře provedené vláknité izolace v lehkých dřevostavbách či zateplených podkrovích.

V případě izolace EPSkem mezi trámy či krokvemi to může přinášet problémy s kondenzací v takové štěrbině. Navíc by měl člověk i v tomto případě pracovat s pojistnou hydroizolací na straně vnější, a to proto, že na vnitřní ploše tašek dochází častěji, než by si člověk myslel, ke kondenzacím, které skapávají na tuto hydroizolaci. Pokud bude systém bez ní, může dojít ke skrytému zavlhčování trámů.

Pokud zateplíme plášť zmíněné "budovy", která je v podstatě pouze kostrou dřevostavby zcela prosté parozábrany, i nejkvalitnějším vláknitým materiálem, bude následně jak v odvětrávaném, tak i kontaktním, či v dutině dřevostavby situovaném zateplovacím systému docházet k masivním kondenzacím. Vláknité materiály na bázi čediče či skla nemají chybu, je ale naprosto bezpodmínečné dodržovat přesně technologie a buď jimi zateplovat takové struktury, které samy o sobě kladou dostatečný difuzní odpor procházejícím vodním parám (zdivo, beton), kdy se tedy plášť budovy sám o sobě chová jako parotěsná bariéra, nebo, pokud se jedná o lehkou dřevostavbu, tedy strukturu s minimálním difuzním odporem, tuto strukturu na teplé straně izolace nekompromisně opatřit parotěsnou bariérou. V opačném případě by izolace neizolovala a již během první zimy by díky absenci parozábrany byla konstrukce zatěžována mnoha masivními kondenzacemi. Koneckonců Vámi popisovaný postup je příčinou prakticky všech reklamací zateplení sádrokartonových systémů, u kterých nebyla pečlivě provedena parotěsná izolace.

Při dostatečné síle izolantu nemůže na jeho vnitřní straně dojít ke kondenzaci, a to prostě proto, že je rosný bod posunutý hluboko do vlastního izolantu. Tvrzení, že dojde ke kondenzaci na vnitřní ploše silného izolantu, je nepochopením toho, kam se posunuje v masivních izolačních systémech zóna kondenzace, tj. místo, kde je rosný bod. Takže pára při pečlivě provedeném izolačním plášti, který je kompaktní a dobře provedený i v detailech, nemá kde na konstrukci kondenzovat. Navíc EPS má sice výrazně menší prodyšnost vodních par než vláknité izolanty, ale v tomto případě je lepší volbou.

Lze použít EPS i v jiných případech bez parozábrany, například při zateplení podlahy půdy nad vytápěnou místností. Pokud by se položila vrstva EPS a pečlivě zaizolovaly jak štěrbiny mezi deskami, tak přechody mezi zdí, je to možné.

Srovnání s jinými materiály

Pokud by se spočítalo na 1,8 kubíku izolace, tak kubík kvalitní vaty stojí míň jak 1000 Kč. Čili v daném případě by se ušetřilo jen pár stovek. Pod OSB desky by se dala ještě navíc fólie a na to vata. Druhým nejčastěji využívaným izolantem u nás je minerální vata, která se používá k izolaci šikmých střech, příček a provětrávaných fasád. Nevýhodou zateplovací vaty je její dvojnásobná cena a zvýšené nároky při aplikaci na fasádu.

XPS či speciální EPS se vyrábějí dokonce jako vyspádovaná skládačka, kterou položíte na plochou střechu či střechu s mírným sklonem a tyto speciální klínovité panely mají již nakašírovanou krytinu (používají se, alespoň v Evropě hlavně v industriální sféře). Tyto skvělé systémy jsou velmi rychlé na realizaci, ale jsou drahé jako Vánoce.

Vláknité izolaci by se dala přednost u dřevostavby, která je plánována na celý život, a to z důvodů dostupnější "kuchařky" technologických postupů při montáži. V případě, kdy se ale jedná o dočasné řešení, volil by se i na plášť dřevostavby EPS jako vnější zateplení. EPSku se dá ale i u lehké dřevostavby jako vnějšímu zateplováku přednost i tehdy, pokud nelze dát přiměřenou vrstvu vláknitého izolantu do dutiny stěny, nebo by zde nebylo možné vláknitý izolant chránit parozábranou.

Ideálním materiálem pro zateplení podlahy neobydleného podkroví je systém Isover STEPcross. Jeho aplikace je jednoduchá, bez tepelných mostů a s minimálním zatížením stropu. Nezapomeňte ale, že tento systém je vhodný pouze na izolaci podlahy půdy, kterou nebudete obývat. Zateplování podlahy mezi dvěma vytápěnými pokoji by byla zbytečná investice. Ještě před pokládkou systému je potřeba na podlahu položit lesklou stranou do interiéru parozábranu Isover Vario KM Duplex nebo Isover Vario Xtrasafe, u které nesmíte zapomenout na přesahy. Ty je potřeba udělat nejenom mezi jednotlivými pásy parozábrany při jejich pokládání, ale také u stěn nad podlahou. Pokud byste dali parozábranu bez přesahů, nebyla by u stěn zabezpečena dostatečná ochrana před vlhkostí a hrozil by vznik propustných míst u spojů parozábrany. Vždy proto vytvořte přesah alespoň 10 cm. Pásy parozábrany Isover Vario KM Duplex k sobě slepte páskou Isover Vario KB1 pro vytvoření souvislé izolační vrstvy. Parozábranu je poté třeba přilepit tmelem Isover Vario Doublefit i na stěny nad podlahou. Když pokládáte izolace, dejte si pozor, aby jednotlivé vrstvy byly uložené tak, aby se překrývaly spáry a nebyla zde zhoršená tepelná izolace. Danému problému se vyhnete také, pokud vytvoříte správnou rozteč mezi EPS trámy. Ta by měla být cca o 1 cm menší než šíře izolace, aby se nemohla hýbat a vyplňovala mezeru mezi trámy v celém rozsahu. Na obrázku vidíme mezeru, kterou způsobila špatně nařezaná izolace. Systém ISOVER STEPcross se skládá z nosných trámů a křížů z vysokopevnostního EPS a z výplňové izolace z minerální vlny. V takovém případě položení systému by vaše podlaha přišla o stabilitu a nosnost. Proto se doporučuje používat maximálně dva trámy mezi jednotlivé kříže, abyste zajistili, že se vám podlaha na půdě neprohne, nebo jinak nepoškodí.

Zateplení stěn polystyrenem

Pro své izolační schopnosti, pevnost ale i lehkost materiálu je nejoblíbenějším zateplovacím materiálem v České republice pěnový polystyren. Používá se proto při aplikacích, kde je výhodou menší měrná hmotnost při vyšší pevnosti a nižší nasákavosti. Tedy při zateplení fasád, zateplení podlah a plochých střech. Na fasádách českých domů v současnosti zaujímá zateplovací polystyren dokonce 70% podíl. Velkou předností zateplovacího polystyrenu je i jeho velmi dobrá recyklovatelnost.

Proč zateplovat polystyrenem?

Pokud chcete skutečně ušetřit, zlepšit tepelný komfort bydlení, tedy například srovnat teplotu v místnostech, zachovat teplo v zimě a naopak se v létě uchránit od veder, je zateplení polystyrenem nejjednodušší a nejúčinnější řešení. Zateplením domu lze průměrně ušetřit okolo 50 % výdajů na energie, v extrémních případech u velmi starých domů i 70 %. Jednorázovou investicí do zateplení budovy polystyrenem se trvale sníží spotřeba energie především na vytápění.

Tloušťka izolace a návratnost

S ohledem na předpokládaný vývoj cen energií v budoucích letech se dnes odborníci shodují na tloušťce 14-16 cm, pro maximální efekt doporučují i 20 cm zateplovací izolace. Obecně se tedy standardní dům zatepluje polystyrenem tloušťky okolo 15 cm, nízkoenergetický 25 cm a pasivní polystyrenem tloušťky 30 cm pěnového polystyrenu. Případně lze použít pro zateplení budovy o něco tenčí šedý pěnový polystyren. Izolační desky tohoto typu jsou grafitovým izolantem nové generace se zvýšeným izolačním účinkem.

Návratnost investice při použití kvalitního pěnového polystyrenu na zateplení fasády podle odborníků činí pouze okolo 7 let pro zemní plyn a 5 let pro akumulační elektrickou energii. Konkrétní cena zateplení polystyrenem se odvíjí od velikosti zateplené plochy i typu a tloušťky zateplovacího materiálu. Samotný izolant v případě pěnového zateplovacího polystyrenu tvoří jen asi 10 % z celkové ceny stavebních úprav.

Postup zateplení fasády polystyrenem

  1. Příprava podkladu: Správně připravené podkladové zdivo pro lepení fasádního polystyrenu musí být čisté, suché a zbavené všech nečistot a mastnoty. Důležitá je soudržnost podkladu, který musí být dostatečně rovný. Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem, který sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu.
  2. Založení systému: Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládací LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky.
  3. Lepení a kotvení izolantu: Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru, od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (minimálně jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Tím se zabrání proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem. Fasádní tmel se volí dle zvoleného polystyrenu. Desky se připevní na nosnou konstrukci, na sraz. Osobně se doporučuje vypěnit i tenoučké štěrbiny pěnou na zateplovací systémy. Po nalepení se izolační desky kotví fasádní talířovou hmoždinkou.
  4. Vyrovnání a broušení: Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Spáry do dvou 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády, aby se dosáhlo předepsané rovinnosti.
  5. Použití lišt a profilů: Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády.
  6. Výztužná vrstva (stěrka): Je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina “Perlinka”. Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Vzájemný přesah pásů musí být nejméně 100 mm.
  7. Finální omítka: Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky.

Rizika a řešení neodborně provedeného zateplení

Zateplovací práce, které si lidé dělají svépocí, mohou mít řadu nedostatků a skrytých vad, jako jsou třeba tepelné mosty. Ty vznikají v kritických místech, kde uniká teplo z domu ven. Zároveň neodborně provedené izolace často nemívají správné tloušťky polystyrenu. Pro zateplování stěn o tloušťce 30-50 mm je minimální doporučená tloušťka 12-16 cm. V takovém případě už rosný bod bezpečně zůstává v izolantu a nezpůsobuje další problémy. Plísně vznikají tam, kde je nadměrná relativní vlhkost, která se sráží na chladném vnitřním povrchu obvodové konstrukce. Problém s plísněmi může vzniknout i úpravou, kdy vznikne výrazný tepelný most ve stěně přiléhající k okennímu rámu. Výše uvedenou náhradu bez ztráty funkční kvality zajistíme při souběžném doplnění tepelné izolace okenního ostění na vnější i vnitřní straně konstrukce.

Ideálním obdobím pro zateplení jakéhokoli objektu jsou měsíce, kdy teploty neklesnou pod 5 °C a nepřekročí hodnotu 30 °C, protože aplikované izolační materiály snadno zasychají, což minimalizuje riziko nehod zateplovacího systému, jejichž následné odstranění výrazně navyšuje rozpočet na zateplení.

Při správné zateplovací aplikaci je pěnový polystyren vysoce stabilní a jeho prokazatelná životnost je více než 50 let, s předpokladem 100 až 200 let při zachování všech vlastností. Polystyren je navíc odolný teplotám do 80 °C. Velmi rozšířeným omylem je mýtus o riziku degradace či dokonce postupném mizení izolačního materiálu. Tato domněnka vznikla pravděpodobně v začátcích užívání zateplovacího pěnového polystyrenu, kdy se zateplovalo neodborně podomácku s využitím lepidel s organickými rozpouštědly.

Shrnutí

Zateplení obvodových stěn není zbytečné, i když okny uniká více tepelné energie. Díváme-li se na problém z pohledu ryze energetického, pak je důvod zaměřit se hlavně na okna. Přestože úpravy staveb mají až na výjimky delší návratnost vložených investic, je ekonomicky i provozně výhodné provádět je vždy v první etapě zásahů vedoucích ke snížení energetické náročnosti objektu. Důvodem je úspora investic při následně menších dimenzích zdrojů a otopné soustavy i úspora při jejich provozování.

Zateplení výrazně sníží nebo zcela odstraní kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce. Teplota na vnitřním povrchu obvodových stěn je vyšší, vzdaluje se tak od teploty rosného bodu, což brání i vzniku plísní. Pokud se plíseň přece jen objeví, příčinou není působení vnějšího zateplení, ale vzdory zlepšení vliv jiných zhoršených podmínek - obvykle větší utěsnění spár oken a dveří, popřípadě nezateplení výrazných tepelných mostů v konstrukci (například okenní ostění). Odlišná situace nastává po vnitřním zateplení. Rizika spočívají právě v možné kondenzaci vodní páry, a to jak v množství vysrážené vlhkosti, tak v přesunu kondenzační zóny blíže k vnitřnímu povrchu konstrukce.

Slovo "dokonalé" by se mělo nahradit výrazem "přiměřené". Jakmile okna utěsníme dokonale, zamezíme sice nadměrnému a nežádoucímu úniku tepla, ale i větrání potřebnému pro naše zdraví i bezpečnou funkci konstrukcí. Pokles výměny vzduchu v obytné místnosti pod polovinu jejího objemu za hodinu a v trvale neobývané místnosti pod třetinu jejího objemu za hodinu může nadměrně zvýšit koncentraci škodlivin v bytech a tím i rizika alergií a vyvolat těžké stavební havárie (kromě vzniku a bujení plísní je možná až destrukce materiálů hnilobou a houbami). Dokonale utěsnit spáry lze jen tehdy, pokud zajistíme požadovanou výměnu vzduchu jiným způsobem.

tags: #zatepleni #steny #polystyrenem #bez #parozabrany #informace

Oblíbené příspěvky: