Závitové vložky a hmoždinky do Ytongu: Průvodce kotvením v pórobetonu

Závitová vložka je malý, ale geniální komponent, který řeší zásadní problém: jak vytvořit pevný a spolehlivý závit v materiálu, který je sám o sobě příliš měkký nebo křehký. Hmoždinky patří do skupiny prvků kotevní upevňovací techniky a jejich spektrum využití je velmi široké. Přesněji řečeno je hmoždinka vložka, která slouží k upevnění vrutů, šroubů nebo závitových tyčí v pevných materiálech, nejčastěji zdivu.

Ytong (pórobeton) - specifika materiálu

Ytong (pórobeton) je v dnešní době velmi oblíbený stavební materiál. Má výborné izolační vlastnosti, dobrou opracovatelnost a nízkou váhu. Nevýhodou tohoto stavebního materiálu je nízká pevnost v tlaku, proto se do Ytongu vrtá bez příklepu. Ytong, respektive pórobeton jako takový od různých výrobců je výborný materiál pro stavbu, snadno se upravuje, je lehčí než klasické cihly, příčky lze vyzdít rychleji. Bohužel se však jedná o materiál nesoudržný, což do značné míry zkomplikuje pozdější ukotvení interiérových předmětů na stěnu. Hmoždinky do Ytongu tento problém díky svým konstrukčním prvkům řeší pouze částečně (proti betonu či cihle je únosnost jakékoliv kotvy vždy nižší), každopádně stavebníci, požadující garanci únosnosti, za ně musí být vděčni.

Výběr hmoždinek a závitových vložek do Ytongu

Hmoždinky do Ytongu tvoří další skupinu zboží, která je součástí katalogu Hmoždinky, respektive nákupního oddělení Kotevní a upevňovací technika. Najdete zde několik typů hmoždinek do porothermu (Porotherm, Ytong, H+H), které Vám umožní kotvit na stěnu i těžší předměty - například kuchyňskou skříňku nebo nosníky na jiný těžký nábytek.

Faktory ovlivňující výběr

Výběr hmoždinek pro upevnění věcí do ytongových zdí vyžaduje zvážení několika faktorů, jako je váha předmětu, který chcete upevnit, typ ytongu, který používáte, a potřebná pevnost upevnění.

• Váha a typ předmětu: Za prvé, zjistěte, jaká je hmotnost předmětu, který plánujete upevnit do ytongu.
• Typ ytongu: Existuje několik různých typů ytongových zdí, které se liší svou hustotou a pevností. Jiná pevnost ytongu se používá pro obvodové zdivo a jiná pro vyzdívky v interiéru. Pevnost ytongu se označuje kombinací písmene a a čísla nař: P2.
• Typ hmoždinek: Existuje několik typů hmoždinek, které se používají pro ytongové zdi. Nejběžnějšími typy jsou plastové hmoždinky a hmoždinky s roztaženým kotvícím segmentem.

Typy hmoždinek a vložek pro Ytong

• Kovové zatloukací hmoždinky: Lze je použít do pórobetonu bez předvrtání. Ozubená vnější žebra se zaříznou do stavebního materiálu a vytvoří větší odpor proti vytažení.
• Plastová hmoždinka pro pórobeton od výrobce Fischer: Je hmoždinka s velkou únosností vyvinuta speciálně pro Ytong.
• Nylonové hmoždinky od výrobce Mungo: Jsou vhodné pro většinu aplikací v děrovaných cihlách a lehčených materiálech. Křidélka zabraňují protáčení hmoždinky ve vyvrtaném otvoru. Hmoždinky disponují ochranou proti předčasnému roztržení při instalaci. Hmoždinky jsou vyráběny z různých druhů plastů, za nejlepší se obecně považuje nylon.
• Uzlovací hmoždinky: Jsou vhodné do mnoha různých materiálů. V plném materiálu se rozepřou a v dutém zauzlují. Jsou využívány pro běžné zatížení do materiálů jako je například Ytong. Optimální vedení vrutu zajišťují šikmá žebra uvnitř hmoždinky a díky pojistce ve tvaru pilových zubů se hmoždinka neprotáčí. Límeček zabraňuje zapadnutí hmoždinky hlouběji do vyvrtané díry.
• Ocelová kotva do Ytongu: Jednotlivé varianty se liší pouze velikostí připojovacího závitu M6-M12. Kotva pro pórobeton Fischer FPX-I je oblíbená hmoždinka do ytongu. Není potřeba žádných speciálních aplikačních nástavců. Poměrně levné řešení kotvení do ytongu. Co je poměrně zajímavé je odolnost proti teplu, tedy i dobrá požární odolnost.
• Závitová vložka ENSAT 302: S řeznou drážkou je samořezný spojovací prvek určený k vytvoření vysoce zatížitelných šroubových spojů v materiálech s menší odolností vůči střihu. Výsledné šroubové spoje mají velmi vysokou odolnost vůči opotřebení a vibracím. Závitová vložka ENSAT 302 je vhodná zejména pro montáž do slitin z lehkých kovů, mosazi, bronzu, litiny, plastů a vrstvených hmot, ale také do tvrdého dřeva.

Rozlišení závitových vložek a hmoždinek

Závitové vložky vytvářejí přesné, robustní a odolné závity v dílech z lehkých kovů, plastů a dalších materiálů s nízkou smykovou pevností. Umožňují také rychlou a nákladově výhodnou výměnu vadných závitů.

Čtěte také: Přečtěte si více o zavitové spojce dvojité PN16 PVC

Různé typy závitových vložek, které se dodávají:

• Drátové závitové vložky
• Samořezné závitové vložky
• Vysoce zatížitelné závitové vložky se speciálními klíčovými zámky
• Vstřikované, šroubované nebo lisované závitové vložky

Závitové vložky lze také rozlišovat podle základního materiálu, který má být použit:

• Závitové vložky pro kov, jako je hliník nebo zinkové tlakové lití
• Závitové vložky pro plast materiály, jako jsou kompozity, termoplasty a termosety
• Závitové vložky pro dřevo

Dále se rozlišují hmoždinky:

• Hmoždinky s límcem či bez límce: Hmoždinky s límcem se používají zejména u dutinových a děrovaných materiálů. Díky límečku hmoždinka nezapadne do vyvrtaného otvoru. Čím delší límeček zvolíte, tím lepší bude pevnost při následném kotvení. Hmoždinky bez límce se používají pro průvlečnou montáž, kde je potřeba vytvořit rovnou dosedací plochu.
• Stavební hmoždinky: Jsou univerzální hmoždinky se širokým spektrem použití a jsou nezbytnými pomůckami pro pevné ukotvení šroubů či vrutů ve zdivu. Pro uchycení a kotvení různých materiálů a konstrukcí do zdi si většinou vystačíte s těmito klasickými hmoždinkami. K dostání jsou v různých velikostech a lze je používat zejména pro upevnění do cihlového zdiva. Speciální geometrie hmoždinek umožňuje snadné vložení do vyvrtaného otvoru a křidélka na hmoždince zaručují, že se hmoždinka neprotáčí. Používají se pro snadné a rychlé kotvení do běžných stavebních materiálů - beton, kamen, plná cihla. Nejsou však vhodné do deskových materiálů, porobetonu či duté cihly. Součástí těchto hmoždinek je hřebík nebo vrut, který se po umístění hmoždinky do vyvrtaného otvoru zatluče kladivem (nešroubuje se). Hmoždinka se roztáhne a zaklíní v otvoru. Výhodou je tedy rychlá montáž.
• Rámové hmoždinky: Mají odlišnou konstrukci, jsou znatelně delší a díky pojistkám se neprotáčí a zároveň se předčasně nerozpínají. Mají schopnost se přizpůsobit vyvrtanému otvoru, tlakem vrutu dojde k vysunutí lamel, které se pevně zapřou o stěny dutiny a je vytvořen pevný spoj. V plném materiálu a pórobetonu fungují rámové hmoždinky na principu třecího spoje. V děrovaném materiálu se první část rozpěrné zóny zakotví v obvodové stěně cihly a zbytek se buď mírně rozepře nebo vytvoří tvarový zámek v dutině.
• Talířové hmoždinky: Jsou plastové fasádní hmoždinky s trnem, které se používají při montáži izolačních desek ke konstrukci zateplovaného objektu. Běžně se vyrábí celoplastové hmoždinky s plastovým trnem a hmoždinky s kovovým natloukacím nebo šroubovacím trnem. Slouží ke kotvení polystyrenu nebo minerální vaty. Správný typ hmoždinky a počet se volí podle typu izolantu a podkladní konstrukce. Talířové hmoždinky je vhodné používat v kombinaci s izolační zátkou, která zakryje talířek hmoždinky a tím je zabráněno prokreslování kotev na fasádě.
• Hmoždinky do sádrokartonu: Sádrokartonové desky jsou tenkostěnné a rozpínání hmoždinky by mohlo snadno způsobit roztržení, zejména u okrajů. Do sádrokartonu je proto nutné použít speciální šroubovací hmoždinky nebo hmoždinky a kotvy s tzv. tvarovým stykem. Hmoždinky mají kónický tvar s ostrým závitem. U slabších desek není nutné předvrtání, u silnějšího sádrokartonu je vhodné předvrtat otvor. Je nutné, aby byl dostatečný prostor za deskou. V dutině za sádrokartonovou stěnou se buď sklopí jako kotva, zauzlují nebo rozevřou jako deštník. Proti vytažení hmoždinky působí odpor v závislosti na tom, jak je stěna tlustá a také v závislosti na velikosti plochy o kterou se hmoždinky opírá.
• Hmoždinky do dutého zdiva: Patří mezi speciální typ hmoždinek, který je vzhledem k rozmachu využití dutých cihel stále vyhledávanější. Princip kotvení spočívá ve vytvoření přímého tvarového styku s dutou cihlou. Cihly jsou tvořeny z mnoha malých dutinek, kde vnitřní stěny jsou tenké a venkovní plášť má silnější stěnu. Pro dosažení maximální pevnosti je vhodné zvolit takovou délku hmoždinky, aby se zauzlovala za nejsilnější nosnou stěnu. Pokud zvolíme zbytečně dlouhou hmoždinku, nezvýšíme tím její nosnost, pouze posuneme kotvení do slabších příček.
• Lešenářské hmoždinky: Se spolu s lešenářskými oky používají pro připevnění stojících i pojízdných lešení, připevnění reklamních bannerů na fasády domu, napínacích lan, řetězů, bezpečnostních clon, pergol a podobně. Jsou určeny pro montáž do betonu, přírodního kamene, plné cihly, omezeně pro děrované cihly, duté tvárnice a plynosilikáty. Maximální únosnosti systému lze dosáhnout, pokud je vyvrtaný otvor vyčištěn a zbaven prachu a rozměry vyvrtaného otvoru odpovídají údajům výrobce. Křidélka po stranách zabraňují protočení hmoždinky a usnadňují montáž.

Materiál vrutu

• Pozinkovaný nebo nerezový vrut? Hmoždinka v kombinaci s galvanicky pozinkovaným vrutem je určena spíše do interiéru. Pro venkovní aplikace jsou vhodné hmoždinky v kombinaci s nerezovými vruty, které jsou odolné vůči korozi a povětrnostním vlivům.

Montáž závitových vložek a hmoždinek

Montáž hmoždinek

Při aplikaci hmoždinky je důležité vybrat správný průměr vrtáku pro vyvrtání díry, který závisí na průměru hmoždinky. Při montáži plastových natloukacích hmoždinek se do pórobetonu vyvrtá otvor, do kterého se kladivem zaklepe hmoždinka do roviny se zdí. Poté se vrutem přitáhne připevňovaný předmět. Při použití kovových natloukacích hmoždinek není třeba předvrtávat otvor, hmoždinka se pouze zatluče a stavební materiál se přitáhne šroubem.

Montáž závitových vložek ENSAT 302

1. Úložný otvor je možno jednoduše vyvrtat nebo vytvořit již v odlitku. Zahloubení otvoru není zpravidla potřebné, doporučuje se však, aby se zamezilo vyvýšení povrchu obrobku během montáže vložky. Pro houževnaté, tvrdé a křehké materiály vyžadují větší vrtaný otvor, než měkké a pružné materiály.
2. Pro našroubování závitové vložky do otvoru se používá speciální šroubovací nářadí.
3. Poté závitovou vložku pomocí přípravku (šroubu) zašroubujeme ve směru hodinových ručiček do otvoru cca 0,1 - 0,2 mm pod horní hranu díry (optimální pozice je zároveň se zahloubením).
4. Je třeba zamezit jakémukoliv vzpříčení mezi závitovou vložkou a konečným šroubem, který společně s ní bude tvořit výsledný spoj. To znamená, že hlava šroubu, nebo případná podložka by se neměla opírat o závitovou vložku a šroub by se neměl v závitové vložce, jakkoliv křížit.

Příklady produktů a jejich ceny

Hmoždinky do Ytongu skladujeme, většinu nabízených položek Vám dodáme obratem. Ceny hmoždinek do Ytongu, technické listy, certifikáty a konkrétní rozměrové varianty naleznete v kartách produktů. Pokud v sekci Hmoždinky do Ytongu nenajdete hledaný produkt, navštivte prosím také další sekce eshopu (vruty, hmoždinky stavební, hmoždinky talířové, kotevní šrouby...), vyhledání dalších produktů Vám usnadní také fulltextový vyhledávač v záhlaví našeho eshopu.

Čtěte také: Pevné a odolné závity se závitovými vložkami

Čtěte také: Nosnost chemických kotev do betonu

tags: #zavitova #vlozka #do #ytongu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Detailní srovnání podlah z OSB a anhydritu
• Vše o vlastnostech cihlového obkladu
• Rozměry a vlastnosti bílých dřevotřískových parapetů
• Ochranné lišty pro Volkswagen Golf 7
• Průvodce minerální vlnou pro střechy