Technologie zdění HELUZ: Klíč k bezvadnému provedení a optimálním vlastnostem zdiva

Bezvadné provedení zdiva z cihel HELUZ je předpokladem pro dosažení deklarovaných vlastností zdiva. Způsob provedení zdiva má zásadní význam pro dosažení deklarovaných vlastností zdiva.

Základní normy a postupy

Základní technickou normou pro provádění zdiva je Eurokód 6 (ČSN EN 1996-2: Navrhování zděných konstrukcí - Část 2: Volba materiálu, konstruování a provádění zdiva). Tato norma stanovuje základní pravidla pro volbu materiálu a provádění zdiva, aby bylo dosaženo jejich souladu s návrhovými předpoklady ostatních částí Eurokódu 6. Technologické postupy uvedené v dalších kapitolách jsou v souladu s touto normou a uvádějí základní informace pro řádné provádění konstrukcí z cihelných prvků HELUZ. V dokumentu nelze obsáhnout všechny vznikající situace ve stavební praxi, a proto je nutné se v nepopsaných případech řídit ustanovením normy ČSN EN 1996-2.

Typy cihel a zdicí materiály

Zdivo se skládá z cihel a malty. Cihly dělíme na broušené a nebroušené.

  • Broušené cihly: Broušené cihly se výlučně zdí na malty pro tenké spáry popř. na systémovou zdicí PU pěnu.
  • Nebroušené cihly: Nebroušené cihly se zdí na maltové lože průměrné tloušťky 12 mm (6-15 mm).

Styčné spáry bez spoje P+D se promaltovávají, výjimečně vyplňují PU pěnou (při technologii zdění na PU pěnu), šířka styčné spáry by měla být max. 5 mm. Mezeru o šířce 5-15 mm mezi přířezem a cihlou nebo ve spárách, kde není spoj P+D, vyplníme přednostně pomocí tepelněizolační zdicí malty. Při technologii zdění na PU pěnu pak dvěma housenkami. Širší spáry vyplňujeme vždy tepelněizolační maltou a přířezem cihly.

Málokterý stavební materiál prošel v posledních dekádách tak rychlým a revolučním vývojem jako pálená cihla. Po stovky let se vyrábělo jen několik málo typů cihel v téměř nezměněném stavu. Dnešní nabídka cihelných výrobků čítá stovky různorodých položek. Obvodové cihly s vynikajícími tepelněizolačními vlastnostmi, akustické cihly pro vnitřní příčky, keramické stropy a střechy, překlady na stínicí techniku či komínové komplety. Kromě základů tedy vše pro hrubou stavbu od sklepa až po komín. Moderní cihly v dnešní době kombinují nejlepší vlastnosti tradičních cihel, jako je pevnost, kvalita a dlouhá životnost a zároveň mají tepelněizolační vlastnosti, které již vnější zateplení nepotřebují. Díky neustálým inovacím a vyspělým technologiím dokážou současné cihelné bloky nabídnout vynikající vlastnosti, které bezezbytku naplní i ty nejpřísnější nároky pro dnešní stavbu.

Čtěte také: Terca: Ideální volba pro váš dům

Z klasické plné maloformátové cihly se vyvinuly děrované tepelněizolační cihelné bloky. Z klasické technologie zdění na vápenocementovou maltu tl. 12 mm se přešlo na speciální tenkovrstvé malty (lepidla) tl. 1 mm, neboť ložné plochy cihel jsou zbroušeny s přesností do 1 mm. Tyto nové technologie zdění a nové cihelné výrobky s nejvyššími tepelněizolačními a pevnostními parametry v ČR představují NOVOU GENERACI CIHELNÉHO SYSTÉMU HELUZ.

Zdění z broušených cihel HELUZ

Zdivo z broušených cihel si vyžaduje nad rámec obecných zásad pro zdění:

  1. Dodržení technologie zdění podle navržené technologie zdění, které není bez souhlasu projektanta možné změnit.
  2. Je nutné dodržovat používání schválených pomůcek pro zdění (nanášecí válce). Není možné používat např. malířské válečky pro nanášení tenkovrstvých malt.
  3. Zvláštní důraz je kladen na rovinnost založení, tedy na rovinnost tzv. zakládací malty. Jedním z nejdůležitějších bodů pro zdění z broušených cihel je vyrovnání první řady cihel v patě stěny tzv. zakládací maltou.

Pro založení první vrstvy cihel se používá systémová zakládací malta HELUZ malta SB Z nebo HELUZ TREND, jejíž horní ložná plocha se dokonale zniveluje. Před aplikací je vhodné materiál lehce promíchat. Před zahájením prací je potřeba výškově proměřit podkladní konstrukci (betonová deska) a určit nejvyšší bod, od kterého se odvíjí výška maltového lože zakládací malty. Zakládací malta se strhává latí mezi výškově vyrovnanými platlemi zakládací soupravy. Zdivo první řady se doporučuje ukládat do jeden den vyzrále zakládací malty na maltu pro tenkou spáru. První řadu zdiva je možné uložit také do dostatečně únosné čerstvé malty (liší se podle klimatických podmínek).

Speciální systémová malta pro tenkou spáru HELUZ SIDI je určena pro zdění vnitřních i vnějších nosných stěn a byla vyvinuta pro stavbu nízkoenergetických i pasivních domů z broušených cihel HELUZ. Nová technologie zdění stavbu zásadně zjednodušuje a uspíší ji v řádu dní až týdnů - nejen samotnou chytrou aplikací bez potřeby zednické lžíce či nanášecích válců, ale i tím, že plnohodnotné zpevnění spoje nastává do 7 dnů. To je 4x kratší doba než u běžně používaných malt. Před aplikací malty HELUZ SIDI stačí směs lehce promíchat.

Vlastní nanášení se provádí strukturovaným válečkem. Materiál se nanáší rovnoměrně do kříže, aby pokryl všechna vnitřní i obvodová žebra ložné plochy cihel a přitom nestékal do otvorů a po jejich obvodu. Po nanesení malty je doba pro uložení a vyrovnání cihel 15 minut. Materiál lze použít při teplotách již od 1°C. Materiál není potřeba čímkoliv ředit ani doplňovat jakýmikoliv jinými hmotami.

Čtěte také: Jak HELUZ dobývá mezinárodní trhy

Zásady provádění zdiva

Při zdění je potřeba kontrolovat geometrii vyzdívaných stěn a nepřekročit předepsané odchylky. Je potřeba respektovat výškový a délkový modul. Je nutné dodržet vzájemnou vazbu cihel, tzn. min. 0,4 x h, kde h je výška cihelného bloku (tzn. min. 100 mm broušené cihly, min. 95 mm nebroušené cihly). U zdiva z AKU cihel je min. tl maltového lože 10 mm. Min. převazba cihel je 95 mm.

Příprava čerstvé malty musí být provedena v souladu s návodem uvedeném na pytli. Skladování materiálu musí odpovídat jejich povaze a řídit se příslušnými předpisy. Zdicí prvky nesmí být namrzlé, mastné, zaprášené nebo jinak znečištěné.

Výška vyzdění stěny během jednoho pracovního záběru je závislá na tloušťce zdiva, druhu použité malty, hmotnosti zdiva, povětrnostních vlivech apod. Při zdění je potřeba respektovat klimatické podmínky. Čerstvé zdivo (korunu) je nutné chránit zejména proti dešti. Pata zdiva se chrání proti vodě hydroizolací (např. zpětný spoj z asfaltového pásu či stěrková hydroizolace).

Při vkládání nerezových kotev do zdiva je nutné v místě zabudování kotvy ložnou plochu cihel lehce zbrousit. V průběhu zdění je vhodné zabudovat systémové kotvy pro zavázání vnitřního zdiva a příček. Cihly se v místě uložení kotev lehce probrousí.

Pokud výška budoucího zdiva není ve výškovém modulu 250 mm, je možné použít doplňkové cihly nízké nebo cihly upravit na požadovanou výšku řezem. Řezání lze provádět na stolních okružních pilách nebo ručními elektrickými pilami. Cihly můžeme řezat též ruční pilou.

Čtěte také: Postupy ohýbání dřeva

Zdivo z cihelných bloků HELUZ je po dokončení nutné chránit proti povětrnostním vlivům nejčastěji oboustranně zhotovenými omítkami, které zajišťují splnění i dalších vlastností zdiva.

Zdění obvodového zdiva - stavba stěn

Před samotným zděním je vhodné si palety s cihlami rozmístit na základovou desku tak, aby nepřekážely ve vyměření pravých úhlů - měření úhlopříček. Musí být uloženy min. 1,5 m od místa, kde se bude provádět lože ze zakládací malty. Pro přípravu malty potřebujeme čistou nádobu, do které se naleje množství vody podle návodu na pytli s maltou. Během stálého míchání přidáváme suchou směs malty.

Jako první se ukládají cihly HELUZ do rohu stavby a do ostění stavebních otvorů. Podél napnuté šňůry, natažené mezi cihelnými bloky na koncích stěn. Cihelné bloky na koncích stěny spojíme z vnější strany zdiva napnutou zednickou šňůrou. Cihly se ukládají těsně k sobě na sraz, posouváním per po drážkách. Při vyzdívání se stále kontroluje správná poloha a napnutím zednické šňůry. Svislost zdiva se kontroluje průběžně pomocí vodováhy či olovnice. Při zdění se doporučuje cihly ukládat tak, že se přibližně jedna polovina délky stěny zdí od jednoho rohu a pak od druhého rohu směrem k sobě. Případný dořez cihly vznikne uprostřed stěny.

Mezeru o šířce 5-15 mm mezi přířezem a cihlou nebo ve spárách, kde není spoj P+D, vyplníme přednostně pomocí tepelněizolační zdicí malty HELUZ TREND. Při technologii zdění na PU pěnu pak dvěma housenkami.

Jednovrstvé zdění versus zateplování

V jednovrstvé konstrukci stavební materiál plní téměř všechny nejdůležitější funkce, které od konstrukce očekáváme. Tedy únosnost, požární odolnost, tepelně technickou a zvukově izolační funkci. Cihelné bloky pro jednovrstvou konstrukci představují v podstatě malé prefabrikáty, u kterých jsou hlavní vlastnosti získávány již při výrobě cihel a tím je tedy zaručena jejich stálá kvalita. Jednovrstvému zdivu konkurují konstrukce složené z několika materiálů, kde každý materiál, resp. materiálová vrstva plní jednu hlavní funkci. Jedná se např. o sendvičové konstrukce typu železobetonová monolitická stěna, která má funkci statickou, požární, zvukověizolační a na tuto stěnu se aplikuje zateplovací systém, který plní zejména tepelnětechnickou funkci konstrukce.

Obecně nelze říct, že jedna nebo druhá varianta je špatně. Můžeme ovšem říct, která varianta je lepší, výhodnější nebo technologicky logičtější. Každá z těchto metod má své specifické výhody a nevýhody, které jsou důležité pro celkové hodnocení a výběr nejvhodnějšího řešení pro konkrétní stavbu. Pokud budeme hledět pouze na součinitel prostupu tepla, pak se nám bude zdát, že obě varianty jsou správné.

Výhody jednovrstvého zdění

  • Méně kroků i materiálů garantuje rychlejší postup stavby, a to znamená i levnější.
  • Odpadá starost s logistikou a uskladněním zateplovacího materiálu, v neposlední řadě je potřeba i menšího počtu pracovníků.
  • Jedním z hlavních benefitů jednovrstvého zdění je tedy několikanásobně vyšší rychlost a přesnost stavby, které zároveň znamenají menší odpadovost i menší nároky na výrobu a uskladňování různých materiálů.
  • Další velkou výhodou je stabilita jednovrstvé konstrukce a její dlouhá životnost. Životnost cihel se odhaduje na 180 let.
  • Podstatná je i eliminace chybovosti v rámci konstrukce.
  • Cihelné zdivo opatřené vnitřní a vnější omítkou je zároveň daleko méně náchylné na degradaci, ať již biologickou (ulpívání řas, plísně), tak i mechanickou (odolnost fasády proti klování ptáků, dětským hrám).
  • Cihly HELUZ FAMILY a HELUZ FAMILY 2in1 mají vynikající tepelněizolační vlastnosti. Jsou vhodné pro všechny typy energeticky úsporných staveb, a to včetně pasivních domů.
  • Cihla je přírodní materiál, který nepropouští teplo, ale zároveň stále dýchá. V domě se nehromadí vlhkost a nevznikají plísně. Zdivo je pevné, ohnivzdorné, odolá extrémnímu počasí i různým organismům. Stavba po dokončení nepracuje, nehrozí popraskání omítek ani jiné deformace.
  • Cihly HELUZ drží teplo a není potřeba je zateplovat. Dnešní cihly s velkým počtem vzduchových dutin, tenkými „žebry“ a promyšleným systémovým spojem pero + drážka vyhovují současným požadavkům na nízkoenergetickou výstavbu, aniž by bylo nutné dům dodatečně zateplovat.
  • Parametry pro jednovrstvé zdění splňují jak cihly HELUZ FAMILY 2in1 plněné polystyrenovým granulátem, tak i bez něj, a to cihly HELUZ FAMILY od šířky 44 cm. Obvodové stěny z těchto cihel jsou vhodné pro stavbu nízkoenergetických a pasivních domů.
  • HELUZ FAMILY 44 broušená má nejlepší tepelněizolační vlastnosti v kategorii neplněných cihel vhodných pro nízkoenergetické i pasivní domy, se součinitelem prostupu tepla U až 0,14 W/m2K představuje nákladově optimální variantu, tj. investice do zdiva v poměru k její návratnost je nejvyšší.

Jednovrstvé zdivo lze proto označit za trend současnosti. Výhodami jednovrstevné konstrukce ale jsou: jednoduchost realizace, mechanická odolnost fasády, životnost omítkového systému, difuzní otevřenost, lepší požární odolnost, akumulace a tepelná setrvačnost konstrukce.

Problematika vnější izolace

Vnější izolace domu má rozhodně své opodstatnění u starších budov nebo starších rodinných domů. Pokud si majitelé domu obvodový plášť zateplí, ušetří náklady za energii, zejména na vytápění. Kontaktní zateplovací systém s izolantem z polystyrenu nebo minerálních vláken má v řadě evropských zemí více než třicetiletou tradici a úspěšně se díky němu dosahuje snížení tepelných ztrát budov. Funkčnost a životnost tohoto uceleného stavebního systému zaručuje použití certifikovaných materiálů a výrobků. Stejně důležitá je ale i kvalita přípravy a vlastních prací při realizaci zateplení.

U nových budov je použití vnější izolace ale problematické. Kromě kratší životnosti venkovního zateplení (výrobce garantuje po dobu 30 let), tu je ještě další problém - vlhkost. Pokud se postaví nový dům, trvá nějakou dobu, než stavba vyschne. V praxi se však zateplení aplikuje ihned po jejím dokončení. Zejména při nekvalitně provedeném zateplení se stává, že vlhkost nemůže uniknout z pláště domu a kondenzuje ve zdivu. Výsledkem může být vznik zdraví nebezpečných plísní uvnitř domu, které se jen velmi obtížně odstraňují. Stejně tak je třeba se zajímat o možnosti chyb, které se u několikavrstvé konstrukce mohou vyskytnout spíš než u jednovrstvé.

Zateplovací systém je po určité době nutné sundat a instalovat nový. Zásadní se tak může v současné době stát i otázka, jak správně likvidovat zateplovací systém po uplynutí doby jeho životnosti na konstrukci. Např. cihly HELUZ FAMILY 2in1 jsou plněné kuličkami z pěnového polystyrenu a ten je paropropustný. Proto neexistuje žádné riziko, že budou vodní páry v domě kondenzovat, ale naopak. Dokážou uniknout na povrch budovy.

K častým chybám patří provádění zateplení - často zcela bez projektu nebo podle špatně provedeného projektu, který neřeší podrobně jednotlivé detaily zateplovacího systému. Velkou pozornost je také nutné věnovat provedení řemeslných prací - přípravě podkladu před lepením tepelného izolantu, správnému lepení desek tepelného izolantu i provedení armovací vrstvy, kotvení talířovými hmoždinkami a těsnění.

Ekonomické hledisko

Častým argumentem pro volbu právě zateplovacích systémů je, že cihly pro jednovrstvé zdivo jsou dražší než klasické. To je pochopitelně fakt. Při rozhodování, z čeho stavět, jsou důležité nejen tepelněizolační vlastnosti zdiva, ale je potřeba myslet i na další parametry stavby a širší souvislosti. Důležité je umět i správně spočítat a zkalkulovat veškerou práci navíc a částky za materiál, které jsou potřeba při stavbě se zateplovacím systémem. Celkový rozdíl potom už není tak velký.

Omítky: Tepelněizolační omítky je možné provádět ihned, aby správně vyzrály, potřebují technologickou pauzu zhruba sedm dní. Před provedením zateplení bychom měli dodržet dostatečně dlouhou dobu potřebnou k vyschnutí zdiva, abychom uvnitř konstrukce neuzavřeli vlhkost. Doba, po kterou trvá, než nově vyzděná cihelná zeď vyschne, je samozřejmě závislá na různých faktorech, jako je vlhkost vzduchu, teplota atd.

Finančně výhodné ale ani není odložit provedení zateplení na pozdější dobu a nastěhovat se do nezatepleného objektu. Pokud bychom chtěli porovnávat možnosti jednovrstvého a zatepleného zdiva u novostavby, cenový rozdíl obou řešení, správně provedených, se cenově neliší tolik, kolik by se mohlo na první pohled zdát. Rovněž je třeba zmínit, že rozdíl v ceně bude ve finále ještě o něco odlišný s ohledem na náklady (nebo úspory) za kotvení běžných součástí stavby do obvodového pláště. Vždy srovnáváme stejný výkon zdiva, tedy součinitel prostupu tepla U.

Energetická náročnost budov

Užívání budov spotřebovává cca 40 % celkově vyráběného množství energie. Snaha snižovat tuto spotřebu je uvedena již v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Od začátku roku 2009 je platná vyhláška č. 148/2007 Sb., která vyhodnocuje energetickou náročnost budovy. U nových staveb a rekonstrukcí se vyhotovuje energetický průkaz budovy, který vyhodnotí roční potřebu energie na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, větrání a osvětlení. Hodnocením je myšleno zatřídění budovy do klasifikační stupnice a de facto je to výstup, který je pro koncového uživatele ten nejdůležitější. Hodnocení se provádí na základě vypočtené energetické náročnosti budovy (tj. roční potřeby energie) vztažené na 1 m2 celkové podlahové plochy a jeho porovnání s referenční hodnotou. Pokud je výsledek výpočtu rovný referenční hodnotě je budova zařazena do klasifikační třídy C. Budovy s nejnižší spotřebou energie jsou zařazeny do třídy A, budovy s nejvyšší spotřebou energie pak do třídy F, G. Součástí výpočtu množství spotřebované energie v budově tvoří energetický štítek budovy, který nám vyhodnotí tepelné parametry obálky budovy (obvodové stěny, okna, podlahy, stropy příp. střechy). Tento štítek nám zatřídí budovu do tříd dle celkového průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy Uem (W/m2K). Hodnotí tedy pouze konstrukci domu, ne potřebu energie v domě.

Při běžném užívání objektu se stavební materiály nevyskytují v suchém stavu, ale obsahují konkrétní vlhkost typickou pro daný materiál. Pro graf byly použity hodnoty R měřené při rovnovážné vlhkosti materiálu se vzduchem o teplotě 23°C a relativní vlhkosti 80 % podle normy ČSN EN 12524. Pro pórobeton je tato hodnota 4,5 % hm. a pro cihly 1,2 %, tedy 0,87 % hm. Vyšší hodnota „R“ a nižší hodnota „U“ znamená vyšší tepelněizolační parametry zdiva.

Všechny komponenty HELUZ, od cihel až po komíny, jsou dokonale provázané a vzájemně spolupracují, což realizaci výrazně zrychluje a zjednodušuje. Z cihel HELUZ postavíte dům pro několik generací. Zároveň ho vaše děti budou moct upravovat podle svých potřeb. Materiál umožňuje přístavby, dostavby a změny dispozice. Nabízíme veškeré materiály a pomůcky pro zdění, které budete při stavbě potřebovat. Zároveň vám pomůžeme a poradíme. Na nás se můžete spolehnout díky službám profesionálního týmu HELUZ.

tags: #zdivo #heluz #technologie #zdeni

Oblíbené příspěvky: