Zelená střecha na dřevostavbě: Ekologické řešení s mnoha výhodami

V posledních letech se do Evropy, zejména inspirací ve Skandinávii, dostává opět ke slovu tzv. zelená střecha, tedy střecha porostlá vegetací. Tento typ „střešní krytiny“ v sobě propojuje požadavek na dobré izolační vlastnosti střechy se vzrůstajícími nároky lidí na příjemné okolní prostředí. Ačkoli se naše představy o vysněném bydlení různí, jedna myšlenka je u všech stejná: doma se chceme cítit dobře.

Zelené střechy nejsou žádnou novinkou a v posledních letech oceňuje jejich vlastnosti stále více příznivců také u nás. Český stavitel je vůči zeleným střechám stále nedůvěřivý. Často je považuje za výstřelek náročný na údržbu, nebo se obává zatékání. Dobře udělaná zelená střecha má mnoho benefitů, kterým se jiné krytiny ani nepřiblíží. Například skvěle izolují před přehříváním, zadržují vodu a rozšiřují užitný prostor.

Proč zvolit zelenou střechu na dřevostavbě?

Zelenou střechu unese i dřevostavba. I když se dřevostavby většinou nacházejí na okrajích velkých měst či v menších městech nebo na vesnicích, kde je zeleně obvykle dostatek, ozelenit střechu dřevostavby má smysl. Zelené střechy zcela jistě přispívají ke komfortnímu bydlení, nabízejí prostor k relaxaci, který ocení zvláště lidé v místech s hustou zástavbou. Kromě sociálních a ekologických aspektů zvyšují i atraktivitu bydlení.

Ekologické výhody

• Rostliny přispívají k čištění vzduchu od škodlivých látek a prachových částic. Ve městech je desetinásobná koncentrace oxidu siřičitého, dvacetinásobná koncentrace oxidu uhličitého a třicetinásobná koncentrace prachu a oxidu uhelnatého oproti lesnímu prostředí. Fotosyntézou rostliny geniálně spotřebovávají oxid uhličitý a vracejí čistý kyslík.
• Zelené střechy mají velký význam při zadržování vody v prostředí. Odtok dešťové vody z běžné betonové střechy s hydroizolací se pohybuje mezi 95-100 %, zelená střecha dokáže toto množství snížit průměrně na 50 % a některé typy zelených střech až na pouhých 5 %. Střecha venkovní zahrady v Otevřené zahradě dokázala za sedm měsíců zadržet až 90 % veškerých srážek.
• Zelené střechy významně snižují náklady na klimatizaci v letních měsících. Rostliny, které vodu dokáží zadržovat, následně odpařovat a prostředí ochlazovat, jsou v městském prostoru dost často zastoupeny v nedostatečné míře.

Vliv na mikroklima

• Zelené střechy zlepšují mikroklima uvnitř budovy tím, že snižují tepelné výkyvy obytných prostor pod střechou v letních i zimních měsících. Teplota v centru měst je kvůli tomuto efektu o 1-3 °C vyšší oproti lesní krajině. Ve večerních hodinách může tento rozdíl činit až 10 °C.
• Vegetační střechy působí jako aktivní tepelná izolace. Takový teplotní rozdíl znamená účinnou regulaci teplotních výkyvů, stálejší tepelný komfort a s tím spojenou markantní úsporu na nákladech za klimatizaci vnitřních prostor.
• Nejúčinnější prevencí proti vzniku tepelných ostrovů se ukazuje být právě rozšiřování zeleně na střechách, fasádách a technických konstrukcích.

Akustické vlastnosti

• Střešní zahrady dokážou pohlcovat zvuk z venkovního prostředí. Pro tyto případy jsou vhodné skladby vegetačních střech s hydrofilní minerální vlnou. Ta totiž působí nejenom jako tepelná izolace, ale její funkce je současně i akustická. Zlepšení vzduchové neprůzvučnosti oproti střeše bez ozelenění je 6 dB, a to je velmi vysoká hodnota.

Typy zelených střech a jejich skladba

Existují různé varianty řešení ozeleněných střech: můžete mít například úspornou střechu pro nízkou extenzivní vegetaci, louku, která umožňuje osázet střechu i zajímavější zelení, nebo střešní zahradu s neomezeným výběrem rostlin od trvalek po keře a stromy fungující i jako terasa.

Extenzivní zelené střechy

V době minimálních srážek je určitě vhodná volba extenzivní zelené střechy. Extenzivní zelené střechy s rozchodníky stačí udržovat alespoň dvakrát ročně. Levnější a v praxi více uplatnitelnou variantou kvůli omezené nosnosti stávajících konstrukcí jsou právě extenzivní zelené střechy osázené rozchodníky. Travnatá, neboli extenzivní zelená střecha se nemusí zalévat a má dobrou schopnost regenerace. Porost vyrůstá ze zhruba 8-15 cm vrstvy substrátu (jeho hmotnost by neměla překročit 160 kg/m²). Díky nenáročnosti zeleně je možné tento typ zelené střechy vhodný i pro šikmé střechy.

Čtěte také: kvalitní a funkční žlabové háky

Intenzivní zelené střechy

Na intenzivní zelenou střechu, kterou je možné osadit i nižšími dřevinami, je naopak zapotřebí 30-100 cm tlustá vrstva substrátu (což už představuje asi 250 Kg/m²). Taková střecha se už podobá zahradě.

Skladba zelené střechy

Dnes se zelené střechy budují položením tzv. střešní zahrady na plochu střechy. Střešní zahrada pak není nic jiného než několik vrstev parotěsných folií, tepelných izolací, geotextilií, hydroizolace a samotného substrátu s rostlinami. Samozřejmostí je použití drenáže a smyčkové rohože jako základu střešní zahrady. Důležitými prvky šikmé zelené střechy jsou: stabilizace souvrství proti sesedání, ujíždění a sání větru, drenážní zpomalovače a bezpečnostní prvky. Výběr rostlin a skladba střechy závisí na jejím sklonu. Malé sklony (do 15 °) dovolí složitější uspořádání rostlin a tenčí minerální vlnu Isover FLORA. U běžných šikmých střech i u těch velmi strmých je klíčový drenážní zpomalovač tvořený pásem hydroizolace vloženým mezi hydrofilní desky, který zabraňuje rychlému odtékání vody a chrání rostliny v horní části střechy před uschnutím. U strmých střech se používají hydrofilní desky Isover INTENSE.

Praktické aspekty zelených střech na dřevostavbách

Otázka prosperity zelené střechy v době minimálních letních srážek se odvíjí od vhodně zvoleného souvrství zelené střechy a způsobu ozelenění. Na správné technické řešení a s tím související výběr vegetace má podstatný vliv lokalita.

Zadržování vody a suché dny

Zelená střecha dokáže zachytit téměř všechnu vodu, kterou v době suchých dní postupně uvolňuje rostlinám. Přebytečná voda stéká do retenční nádrže, jejíž obsah slouží k zalévání zahrady. To zvládne i systém Urbanscape i přes svou relativně tenkou konstrukci. Množství zachycené vody závisí především na použitých materiálech - v tomto vynikají právě hydrofilní desky ISOVER, které při tloušťce 50 mm dokážou zadržet 45 litrů vody (standardní substrát stejné tloušťky dokáže zadržet okolo 20 litrů vody). Zvláště u šikmých střech však nesmíme zapomínat na to, že hydroakumulace je vlastností celého souvrství - záleží tedy i na správném návrhu zpomalovače odtoku nebo systému umělé závlahy. A jak využít přebytečnou dešťovou vodu? Kromě zalévání je možné vodu využít pro splachování nebo praní, čímž lze snížit spotřebu pitné vody až o 50 %.

Příklad z praxe: Zelená střecha Urbanscape

Jako únik před velkoměstem se manželé rozhodli nedaleko Prahy postavit dřevostavbu, jejž střechu osadí nenáročnou zelení. V prvotních návrzích figurovala skladba střechy s deseti centimetry hlíny. To se však majiteli dřevostavby nezamlouvalo. Protože se sám pohybuje ve stavebnictví, věděl, že navýšením vrstvy hlíny by vzrostlo zatížení stěn. To by vyvolalo nutnost navýšení tloušťky stěn a rozměrů základových patek. V konečném důsledku by se zatížení zelené střechy s vrstvou hlíny propsalo do celé stavby, což by znamenalo výrazné prodražení stavby. Řešení našel prostřednictvím České rady pro šetrné budovy, kde mu představili alternativu v podobě zelené střechy Urbanscape od Knauf Insulation. Tato varianta nezatěžující konstrukci stavby se pyšní lehkým substrátem z minerální vlny a zeleným kobercem z odolných, nenáročných rozchodníků.

Čtěte také: Zelené střechy jako řešení pro udržitelnou Evropu

Rozchodníky vydrží téměř jakoukoli nepřízeň počasí. Tato konkrétní střecha byla osazovaná postupně. Část položená v říjnu měla čas během zimy a podzimu zakořenit. Druhá část osazená na jaře prodělala zátěžovou zkoušku během léta, kdy manželé odjeli na dovolenou a rostliny byly vystaveny měsíčnímu suchu. Majitel potvrdil: „Dal to. Na střeše je úžasně vidět, jak rozchodníky fungují. Po dlouhém suchu, než začne pršet, jsou zplihlé. Po zalití tučnolisté listy natáhnou vodou a povyrostou. Zelená střecha se zvedne.“

Odvodnění střechy

Z našeho úhlu pohledu klimatická změna na odvodnění střech nemá žádný zvláštní vliv. Maximální a minimální teploty a celkově teplotní výkyvy jsou sice vyšší, ale nemají žádný dopad na střešní odvodňovací systém, jeho prvky nebo používané materiály. Při výrazných změnách teplot a extrémních teplotách je odvodňovací systém více namáhaný zejména ve spojích jednotlivých prvků, zejména žlabů a rohů. Pokud při montáži není myšleno na fyzické zásady jako délková roztažnost a žlaby jsou nýtovány nebo tmeleny místo spojů prostřednictvím systémových prvků jako jsou dilatace nebo žlabové spojky, může docházet k netěsnostem nebo deformacím odvodňovacích prvků.

Tabulka: Srovnání zadržování vody různými typy střech

Vliv větru a hluku

Skládaná střešní krytina PREFA byla vyvinuta prioritně do horských oblastí, tedy i do oblastí silně namáhaných větrem. Způsob montáže je proveden zavlečením na jednoduchý falc a uchycení krytiny je pomocí patentovaných příchytek PREFA, čímž nedochází k perforaci krytiny. TEC (protihlukový pásek), která tlumí nežádoucí hluk na minimum vznikající při dešti a větru.

Skládaná krytina BRAMAC, ať už jde o betonové nebo keramické střešní tašky, se instaluje i v oblastech silně namáhaných větrem podle doporučeného zajištění proti větru. Obecně vítr nezpůsobuje hluk v odvětrávané mezeře pod střešní krytinou BRAMAC, který by se mohl přenášet do interiéru. Důležitou roli hraje i vrstva izolace pro dokonalý útlum hluku pro celý střešní plášť.

Akumulace tepla v létě

Skládaná krytina BRAMAC, ať už jde o betonové nebo keramické střešní tašky, má schopnost akumulovat teplo v létě během dne a znovu vychladnutí během noci. Prostup tepla střešním pláštěm je přerušen pomocí větrané vzduchové mezery s reflexní střešní fólií a vhodně zvolenou tepelnou izolací o dostatečné tloušťce s přerušením veškerých tepelných mostů, například nadkrokevní izolací BramacTherm. Teplota v podkroví je pak během letních měsíců daleko příjemnější a vede to i k úsporám za případné klimatizování v létě či vytápění v zimě.

Čtěte také: Detaily o Taurus Granit dlažbě

Náklady a údržba

Samotné položení střešní zahrady vychází podle informací od výrobců na 500-2000 Kč za m², v rozpočtu je ale také potřeba pamatovat, že zahrada musí být na nějakou střechu položena. Je tedy třeba započítat i ještě náklady na střešní konstrukci. Celková cena zelené střechy se poté odvíjí od nároků majitele na její další využitelnost a požadovanou vegetaci. Zájemce o zelenou střechu se ale musí připravit, že mu střešní zahrada o něco prodraží prvotní investici do bydlení. Výrobci se sice tuto nevýhodu snaží kompenzovat tvrzením o energetických úsporách oproti klasické střeše, ale toto tvrzení je více než sporné. Pokud se pro zelenou střechu rozhodujete, nevnímejte ji jako nějakou převratnou technologii, která vás zbaví účtu za energie, ale spíše jako příjemný doplněk vašeho bydlení. Zelené střechy totiž nabízejí především smysluplné využití střešní plochy, která jinak zůstává naprosto nevyužita.

Zelené střechy, nazývány i vegetační střechy, jsou přínosem estetickým a ekologickým, avšak musíme počítat s občasnou údržbou a větší technologickou náročností pokládky. Zelené střechy a stěny vyžadují pravidelnou péči. Extenzivní zelené střechy s rozchodníky stačí udržovat alespoň dvakrát ročně.

tags: #zelena #strecha #na #drevostavbe

Oblíbené příspěvky:

• Podrobnosti o epoxidovém laku S1051
• Vlastnosti a využití smrkových palubek
• Vinylové podlahy: Informace a tipy
• jak vybrat správnou izolaci pro efektivní zateplení
• dlažba Kentaur pro vaše exteriéry