Živičná hydroizolace soklu: Klíč k ochraně vaší stavby

Hydroizolační vrstva má pro funkčnost a dlouhodobou životnost konstrukcí zásadní význam, přestože je ve většině případů očím skrytá. Díky hydroizolaci se voda nedostane do konstrukčních prvků, ve kterých nemá co dělat. Minimalizuje rizika vzniku plísní, znehodnocování stavebních materiálů, rezivění i přímého prosakování vody.

Ve vnitřních i venkovních částech stavby je takových míst řada. Způsob ochrany proti průnikům vody se přitom u jednotlivých typů konstrukcí liší.

Důležitost hydroizolace a zateplení soklu

Problémovým místem nových, ale i starších domů, bývá sokl - tedy správně řečeno pata podstavce nebo obvodové zdi domu. Zateplení obvodových stěn domu je dnes naprosto samozřejmé, často se ale opomíjí soklová část, která je přitom důležitým prvkem obvodového pláště.

U soklů je vyžadována dostatečná úroveň tepelné izolace, protože správně technologicky provedená izolace soklu má velký vliv na chování celého domu. Hlavní funkcí tepelné izolace soklu je zabránit promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou. Nedochází například k promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou, zamezí se vzniku plísní a základová část se dostává do chráněné nezámrzné oblasti, čímž se prodlužuje její životnost.

Pokud není správně provedená izolace soklu, bude toto místo přímo vstupní branou vlhkosti, která jde ruku v ruce s plísněmi. Hydroizolace potom zabrání dalšímu nasákávání vody do zdiva a tvorbě plísní. Sokl je nutné ochránit proti vodě stékající po fasádě například pomocí okapového nosu a vodu následně odvést mimo budovu, a také zamezit vzlínání vody z půdy okolo domu.

Čtěte také: Průvodce hydroizolačními systémy

Soklová izolace tak přichází na řadu teprve v době, kdy je již sokl poškozený vzlínající vlhkostí z půdy. Při rekonstrukci starých objektů se většinou řeší absence izolace těchto budov. Při přikročení k zaizolování obvodových zdí domu se velmi často zapomíná právě na sokl. Nejčastější chyba, se kterou se lze v praxi setkat, je nevhodný typ použitého materiálu na zateplení soklu. Zateplovací systém nenahrazuje hydroizolaci ani sanační systém, nicméně například výrazně snižuje množství zkondenzované vlhkosti v konstrukci. Pokud je ale sokl již vlhký, musíme nutně použít hydroizolaci.

Typy hydroizolačních materiálů

Hydroizolační materiály se rozdělují na povlakové a tekuté. Povlakové třídíme do dvou skupin (dle původu materiálu) na syntetické a živičné.

Živičné hydroizolace

Nejpoužívanějším typem živičných hydroizolací je asfaltová lepenka. Tento vrstvený materiál obsahuje vložku z tkaniny (obvykle skelného vlákna), která je obalená asfaltem. Plynovým hořákem na PB nahřejete pásy a natavíte je na betonové podklady. Pásy využijete pro hydroizolaci venkovních stavebních konstrukcí a základových desek.

Hydroizolace základové desky je nezbytná u jakékoliv novostavby: chrání dům před vlhkostí (tlakovou i vzlínající) a zabraňuje pronikání nebezpečného radonu. Řemeslníci provádí hydroizolaci stavebních základů zpravidla pomocí asfaltových pásů, které nahřívají plynovým hořákem a lepí na napenetrovaný betonový podklad.

Syntetické hydroizolace

Hydroizolace ze syntetických materiálů jsou vhodné pro hydroizolace střech, bazénů, balkonů, teras, spodních částí staveb a jiných venkovních konstrukcí. Kromě nejpoužívanější PVC izolace a nopových fólií patří do této skupiny i další plastové a pryžové materiály, jako jsou například geotextilie. Ty samy o sobě nezajišťují voděodolnost, ale chrání hydroizolační vrstvu před poškozením.

Čtěte také: Materiály pro sokl

V současnosti se hydroizolace balkonů a teras řeší nejčastěji pokládkou PVC fólií.

Tekuté hydroizolace (stěrky a nátěry)

Hydroizolační stěrky a nátěry jsou vhodné pro vnitřní a venkovní použití, ale nejčastěji je využijete v koupelně. Jednoduše je aplikujete štětcem či válečkem na podkladní vrstvu. V exteriéru je využijete v místech, která nelze systémově ochránit povlakovou hydroizolací.

Na výběr máte mezi jednosložkovými a dvousložkovými hydroizolacemi. Jednosložková hydroizolace je připravená k okamžitému použití a po zaschnutí vytváří elastickou voděodolnou vrstvu. Dvousložková hydroizolace na bázi polymerové pryskyřice schne rychleji. Vyžaduje však náročnější přípravu, která souvisí s promísením dvou složek.

Hydroizolace soklu krok za krokem

1. Příprava podkladu: Holé zdivo se musí očistit. Nasákavé minerální podklady penetrujte přípravkem Kiesol MB.
2. Rozmíchání hydroizolačního nátěru: Hydroizolační nátěr se kupuje již připravený. Před použitím je ale dobré jej dobře rozmíchat. U dvousložkových stěrek se elektrickým míchadlem obě složky smíchají dohromady. Kbelík, označený jako A, obsahuje tekutinu podobnou mléku, kbelík B pak práškovou složku. Směs vymícháme do pastovité konzistence. Ideální je rozmíchávat ji elektrickým míchadlem, které zajistí dokonalé propojení obou složek. Po rozmíchání necháme cca 1 minutu odstát, znovu promícháme a necháme odstát 5 minut.
3. Aplikace hydroizolace: Hydroizolaci rozetřeme širokým štětcem po celém soklu. Není potřeba šetřit, důležité je, aby byla pokrytá celá plocha a izolace soklu byla perfektní. Dvousložkovou stěrku můžeme při izolaci soklu nanášet zednickou lžící nebo hladítkem.

Český kutil vyzkoušel přípravek MB 1K rapid. Jedná se o jednosložkovou, multifunkční hydroizolační stěrku kombinující vlastnosti flexibilních, trhlin přemosťujících minerálních stěrek MDS a bitumenových silnovrstvých izolací PMBC. Při izolaci soklu se používá dodatečná vnější hydroizolace u stávajících budov.

Doporučené tloušťky a vydatnost hydroizolace

Následující tabulka uvádí doporučené tloušťky suché a mokré vrstvy hydroizolace, nanášené množství a vydatnost 30 l balení pro různé typy zatížení podle normy DIN 18533.

Čtěte také: Demontáž cihel při opravě hydroizolace komína

Doplňující informace k hydroizolaci

Hydroizolace v koupelně a dalších vlhkých prostorách

V prostoru sprchového koutu i kolem vany dochází k přímému kontaktu vody s obkladem a dlažbou. Ty samy o sobě stoprocentně neochrání podklad proti vsakování. Voda se k němu může dostat přes špatně uzavřené spárovací hmoty a silikony. Rohy, okraje žlabů a další namáhaná místa doporučujeme zpevnit a utěsnit pomocí hydroizolačních pásek či bandáží. Kolem sprchového koutu, vany či umyvadla je aplikace hydroizolační vrstvy nezbytná, proto ji doporučujeme aplikovat po celé ploše stěn a podlah. Aplikaci hydroizolační vrstvy doporučujeme všude, kam proniká pára a může zatéct voda. Ochranu si zaslouží stěny a podlahy na toaletě, v technické místnosti, kuchyni nebo domácím wellness. Neměli byste zapomenout ani na penetrační nátěr při výmalbě.

Hydroizolace střech

Zvýšenou ochranu proti prosakování vyžadují zejména ploché střechy, na kterých se hromadí větší množství vody. Ochranu zajistí různé materiály od asfaltových pásů přes PVC folie po tekuté lepenky. Ochranu však vyžadují i šikmé střechy - krytina ze skládaných prvků není sama o sobě vodotěsná. Proto se na hydroizolaci nahlíží v širších souvislostech.

Hydroizolace balkonů a teras

Postup hydroizolace balkonů a teras je podobný jako u plochých střech. Cílem je zabránit pronikání vody a vlhkosti do samotného podkladu i okolních částí stavby. Zvýšenou ochranu proto musíte věnovat hydroizolaci zdiva.

Hydroizolace bazénů a jezírek

Bazény i zahradní jezírka mají vysoké požadavky na hydroizolaci. Jsou dlouhodobě v přímém kontaktu s vodou, navíc jsou často mechanicky namáhané a vystavené náročným klimatickým vlivům, jako jsou velké teplotní rozdíly, déšť, kroupy či sníh. Na rozdíl od tepelné izolace bazénu je hydroizolace nezbytná, protože chrání konstrukci před únikem vody.

tags: #zivicna #hydroizolace #sokl

Oblíbené příspěvky:

• Čištění PVC podlah technickým benzínem
• Kompletní průvodce samolepicími lištami
• výhody dřevovláknitých izolací
• Jak položit zámkovou dlažbu
• Jak zastínit pergolu