Životnost střešních šindelů: Komplexní přehled a faktory ovlivňující trvanlivost

Střešní asfaltové šindele jsou na trhu stále oblíbené pro svou cenovou dostupnost a nenáročnou montáž. Lidově jsou označovány podle země jejich vzniku, například jako kanadský šindel, finský šindel a hojně taktéž i „bonský“ asfaltový šindel. Asfaltové šindele se vyrábějí v mnoha zemích a jejich výrobci nabízejí zákazníkům širokou škálu šindelů v různých kvalitativních třídách, zejména však v různých tvarových i barevných provedeních. Jedním z předních výrobců je finská firma KATEPAL OY, jejíž šindele KATEPAL jsou nabízeny v typech KATEPAL Classic KL, KATEPAL Jazzy, KATEPAL Katrilli, KATEPAL Rocky a také KATEPAL Foxy. Slovo Super bylo do výrobní řady šindelů přidáno v roce 2005, kdy se finské střešní šindele začaly vyrábět z SBS modifikovaného bitumenu, čímž se staly „Supermateriálem“ nejvyšší kvality, oproti klasickým šindelům vyráběným z oxidovaného bitumenu.

Typy šindelů a jejich životnost

Životnost šindelů se pohybuje od 30 do 60 let, přičemž výrobci garantují většinou tu spodní hranici. Vždy závisí na zvoleném typu šindele, kvalitě pokládky, zvolené konstrukci krovu a řešení odvětrání střechy. Životnost šindelů se pohybuje od 5 do 20 let pro šindele z oxidovaných asfaltových pásů a 25 až 50 let pro modifikované asfaltové šindele. Obecně platí, že modifikované šindele mají až dvojnásobnou životnost oproti běžným oxidovaným šindelům.

Oxidované asfaltové šindele

Asfaltové šindele vyrobené z oxidovaného asfaltu, kde se ve své podstatě jedná o provzdušněný surový asfalt, opatřený hrubozrnným břidličným posypem, nemohou v našich klimatických podmínkách splňovat hydroizolační schopnosti déle než 20 let. Minimální bod tání asfaltu u šindelů z oxidovaného asfaltu je kolem 80°C. Mezi nevýhody oxidovaných šindelů patří i zanesené okapy.

Modifikované asfaltové šindele

Pro naše podmínky a s očekáváním životnosti 40 - 60 let je na střechy rodinných domů nutné použít modifikované střešní šindele. Jedná se o kvalitní hmotu modifikovanou pomocí SBS, což je syntetický kaučuk, který zpomaluje stárnutí šindele, zajišťuje elasticitu a vysokou a trvalou přilnavost dekorativního posypu k asfaltové hmotě. Modifikovaný bitumen je elastický i při studených podmínkách (protažení při přetržení při 30 stupňovém mrazu je u většiny výrobků přes 30 %), vydrží UV záření podstatně lépe než oxidovaný bitumen a jeho bod měknutí je vyšší než u oxidovaného bitumenu. Pro zákazníka je nejdůležitější zvýšená tepelná stálost modifikovaných šindelů na +100 °C, u finského šindele KATEPAL dokonce i přes 100°C, oproti 80 °C uváděným u šindelů oxidovaných. To znamená výrazné snížení rizika nežádoucích změn na krytině při vysokých letních teplotách a intenzivním slunečním svitu na plochách o vysokém sklonu. Modifikované šindele na druhé straně vykazují výrazně vyšší flexibilitu při teplotách nízkých (až do -30 °C), což v praxi znamená lepší zpracovatelnost krytiny zvláště na tvarově složitých podkladech, ale také podstatně vyšší odolnost krytiny proti mechanickému poškození např. padajícími kusy ledu nebo kroupami. Povlaková hmota šindelů „nekřehne” při nízkých teplotách. Zvýšená elasticita povlakové modifikované hmoty je zárukou vyšší odolnosti proti otěru - zvláště adheze posypu zejména při nízkých teplotách, ale také kupříkladu při intenzivním dešti, nemluvě o krupobití. Pro praxi neméně podstatným vylepšením je také samolepící úprava řady modifikovaných šindelů.

Dřevěné šindele

Pro zachování kvalitní dřevěné krytiny z šindelů je nesporně důležitá její údržba a ochrana. Životnost vaší šindelové střechy je ovlivněna kvalitou šindelů (štípání a husté dřevo), jejich dostatečnou impregnací, odbornou pokládkou, sklonem střechy, ochranným olejovým nátěrem a mechanickým očištěním (kartáčováním, popř. tlakovou vodou), výměnou špatných šindelů - vše spadá do pravidelné údržby šindele (každých 3 - 5 let). Takto udržovaný a ošetřovaný šindel vydrží na vaší střeše až 50 - 80 let.

Čtěte také: Opalované dřevo: Dlouhá životnost

Faktory ovlivňující životnost šindelů

Všechny střešní asfaltové šindele v průběhu své životnosti „plešatí“ - ztrácejí hydrofobizovaný posyp. Otázkou je jen jakou rychlostí. Nemělo by to být v řádu let, ale v řádu desítek let. Hydrofobizovaný posyp je významným konstrukčním prvkem asfaltových střešních šindelů, bez kterého není možno počítat s dlouhodobou životností.

Kvalita materiálu

Asfaltové šindele se vyrábí z pásového materiálu vysekáváním na speciální stolici. Pro tento účel se používá speciální materiál, který vykazuje vyšší soudržnost asfaltové hmoty s posypem. Nosná vložka je pro střešní asfaltový šindel základ. Vybírejte vždy šindele na nosných vložkách z nenasákavých materiálů (jako je například netkaná skelná textilie) a také hlídejte její gramáž. Je pravidlem, že čím je vložka těžší, tím je šindel kvalitnější. Rozpětí gramáží je od 80 do 120 g/m2 a projeví se v pevnosti nabízeného šindele. Pro třídu kvality I. v evropské normě EN 544 pro střešní šindele je požadována minimální hmotnost 110 g/m2. Asfaltová hmota použitá pro šindele je zcela jistým rozhodujícím kritériem pro výběr šindele. Minimální bod tání asfaltu by měl být 90 °C. U finských šindelů KATEPAL je použito vstupních materiálů těch nejvyšších standardů, ať je šindele možné vyrábět z kvalitní nosné vložky, která je obalována vysoce kvalitním sbs modifikovaným asfaltem, neboli bitumenem. SBS modifikace je přidávání syntetického kaučuku do surového asfaltu, který asfaltovou hmotu změkčuje a posypový materiál je tak ideálně zalisován a povrch je tak maximálně soudržný a hladký.

Správné konstrukční řešení a pokládka

Druhým důležitým předpokladem je, že na asfaltových střešních šindelích nesmí namrzat srážky. To znamená, že konstrukční řešení střešního pláště musí být navrženo tak, aby se tento efekt nevyskytoval. V případě, že srážky na asfaltových šindelích namrzají, dochází k vytrhávání jednotlivých granulí posypu z asfaltové hmoty a asfaltové šindele plešatí. Kvalitní podklad pro asfaltový šindel a správný způsob pokládky (včetně speciálních hřebíků na asfaltové šindele) jsou klíčové. Střešní šindele na nosných vložkách z nasákavých materiálů jsou zcela nahrazovány nosnou vložkou z netkané skleněné textilie. Každá šablona se přibíjí čtyřmi hřebíky. Při sklonu střechy větším než 60° nebo na návětrné straně se doporučuje přibít každou šablonu šesti hřebíky. Při pokládce na střechy se sklonem vyšším než 60° je nutné lepicí bitumenové body na líci šindele prohřát horkovzdušnou pistolí. Šindele lze také podlepit střešním bitumenovým tmelem. Při pokládání prvků hřebene je vhodné dbát na to, aby se překrývaly ve směru převládajícího větru. Hřeben a nároží se vykládá z oddělených jednotlivých prvků šablony. Tyto díly se přehnou přes hřeben (nároží) a každá strana se přibije jedním hřebem. Zároveň se prvky podlepují střešním bitumenovým tmelem. Hřeby musí být vždy překryty následujícím prvkem. Při ohýbání dbáme na to, aby měly prvky dostatečnou teplotu a nedocházelo ke vzniku prasklin. V případě finských střešních šindelů KATEPAL je sbs modifikované lepidlo nanášeno i v celé spodní ploše šindelového pásu, což vytváří systém celoplošného lepení, který je maximálně účinný na prostup vody i kapilárním způsobem, oproti klasickým thermobodům a šindelům bez celoplošného lepení, a finské střešní šindele KATEPAL jsou tak používány i v nižších sklonech.

Odvětrání střechy

Pokud se šindelové střechy neventilují, teplota pod nimi vzrůstá. V důsledku toho stárne střešní konstrukce mnohem rychleji a současně vzniká pod střechou vlhký a pro život nezdravý vzduch. Odvětráním střechy se sníží teplota jak šindelové střechy, tak prostoru přímo pod ní, čímž se odstraní negativní vlivy na střešní konstrukci a zabrání se akumulaci vlhkosti v půdních prostorách. Ventilací se vyrovná teplota vně i uvnitř střechy. Střešní konstrukce bude potom schopna odolávat náhlým změnám teplot. Především pak těm, které vznikají v důsledku letních bouří. Odvětrání střechy představuje také prevenci ledových bariér. Ledové bariéry jsou důsledkem soustavného mrznutí a tání sněhu. Vzduch musí mít možnost volně cirkulovat mezi izolací a přibitým střešním záklopem, od okapů k hřebenům. Tím se prodlouží životnost vaší střechy, zvýší se komfort bydlení a upraví se vlhkost v domě, což povede k nižším účtům za služby, protože sušší izolace bude lépe fungovat. Profesionálové ve stavebnictví dodržují standardy statické ventilace, jež jsou uváděny v požadavcích na správné odvětrávání. Tyto požadavky stanoví poměr 1:300. To znamená jeden cm2 ventilace na každých 300 cm2 izolované střešní plochy. Kromě toho vyžadují specifikace dobrého odvětrání podkroví vyvážený ventilační systém - 50 procent odvětrávačů u okapu a 50 procent v horní části střechy. Vzduchová mezera mezi izolací a střešní krytinou musí být 4 až 6 cm. Vzduch by měl proudit dovnitř z dolní části střechy (okapy) a odcházet horní částí střechy (hřeben). Proudění vzduchu mezi okapovými a hřebenovými odvětrávači musí být bez překážek (tvořených izolací nebo krovy), aby se zajistila příčná ventilace. Celý systém konstrukce krovu se střešními šindeli KATEPAL je pak navržen tak, ať dochází k dokonalému provětrání střešního pláště minimalizujícím namrzání srážek.

Instalace a údržba šindelů

Doba pokládky

Pravý čas pro pokládku asfaltových šindelů je konec jara a začátek léta, protože krytina potřebuje mít celé léto a část podzimu na to, aby se teplem aktivované lepicí body na ní dobře spojily a krytina tak byla odolná proti větru a zafoukávání sněhu mezi jednotlivé šablony šindele. Nejsnazší je pokrývat střechu šindeli na jaře nebo začátkem léta, dokud ještě teploty nedosahují 30 °C ve stínu. Jakmile stoupnou teploty na 30 °C, je potřeba být při pokládce opatrnější a pohybovat se po střeše opatrněji, aby nezůstávaly v šindeli obtisklé šlápoty. V zimě, kdy teploty klesají pod bod mrazu, jsou při prudkém ohýbání náchylnější k praskání. Proto je vhodné mít šindele uschovány někde v místnosti, kde budou prohřáté (např. v teplotě kolem 10°C), a pak je možné s nimi pracovat bez jakýchkoliv omezení. V zimních měsících nedojde ke slepení samolepivých bodů, které potřebují přímý sluneční svit a dostatečné rozehřátí. V zásadě by se instalace střešních šindelů měla provádět při teplých podmínkách a minimální teplota by neměla klesnout pod 5°C, kdy i výsledek bude určitě nejlepší.

Čtěte také: Faktory trvanlivosti plastometrických hydroizolací

Podklad pro šindele

Šindele je nutné kvůli své pružnosti pokládat na rovný a tvrdý podklad, jako jsou bednící prkna. Prkna lze nahradit OSB deskami nebo podobnými materiály. Každé prkno s perem a drážkou se musí přibít dvěma dostatečně dlouhými galvanizovanými hřebíky (obyčejně 75 mm) na každý příhradový vazník nebo krov. U suchého dřevěného materiálu je nutné nechat malé mezery (1-2 mm) mezi prkny kvůli bobtnání dřeva, protože dřevo bobtná a smršťuje se (šířka i tloušťka) až o 5-10 % při kolísání povětrnostních podmínek. Spoje prken musí být na příhradových nosnících, pokud nejsou použita prkna se čtyřstrannou pero-drážkou. Místo prken s perem a drážkou lze pod asfaltové střešní šindele použít vůči vlhkosti odolné stavební desky (například OSB desky, multifunkční panely či překližky) a za určitých podmínek i hrubá prkna bez pera a drážky. Při dimenzování a instalaci vůči vlhkosti odolných stavebních desek je nutné dodržovat návody výrobce a nejdůležitějším faktorem je tloušťka desek, tak aby byla zajištěna statická únosnost pro dané sněhové pásmo. Prkna bez pera a drážky musí být silnější než prkna s perem a drážkou, protože se prkna vzájemně nepodpírají. Na prknech bez pera a drážky také lehce vznikají nerovnosti při “zkroucení” prken během vysychání, které může šindel kopírovat. V každém případě se doporučuje použití pod šindele vhodný podkladní pás. Bitumenová plst v žádném případě není dostatečná jako podkladní vrstva a dokonce se přímo nedoporučuje na střeše nechávat, neboť je nasákavá a zadržuje ve střešní konstrukci vlhkost. Na střechách s menším sklonem než 1:5 = 12° může vznikat tlak vody, při kterém nelze zaručit vodotěsnost konstrukce. I na příkřejších střechách, které mají nainstalovány střešní šindele KATEPAL s celoplošným lepením, se mohou vyskytnout situace, kdy voda nemůže normálně odtékat ze střechy. Tehdy mohou sníh a led zabránit odtékání vody a tlak nahromaděné vody tak působí na spoje asfaltových střešních šindelů. Voda protékající spojem by se mohla dostat k podkladním prknům a způsobit jejich bobtnání a také protečení do střešního pláště a podkroví, kdyby pod šindeli nebyl podkladní pás.

Údržba a čištění

Správně vybraný a dobře položený asfaltový šindel stačí pouze jednou za čas zbavit nánosu listí/prachu a provést kontrolu dle desatera pro údržbu asfaltových střech. Údržba šindelové krytiny spočívá hlavně v zachovávání její kvality a neporušenosti co nejdelší čas po její montáži. Pravidelná prohlídka, čištění, užívání ochranných nátěrů a případná lokální výměna narušených šindelů je nutností pro maximální prodloužení životnosti šindelové krytiny. Zvláště v místech, kde se nachází v okolí vzrostlá zeleň, je nutno pamatovat i na důsledné čištění povrchu, aby nevznikly podmínky a organické „podhoubí“ pro rozvoj biotických vlivů, zezelenání krytiny v důsledku hub a plísní, zvláště v zastíněných plochách, úžlabí apod. Je nutné kontrolovat i nároží, kouty, detaily napojování u ostění oken a funkci parapetů, případně i správné funkce plechového lemování a parapetů. Lišty musí správně odvádět vodu od svislých stěn a mají mít dostatečnou rozměrovou kapacitu k odvodu vody. Funkce těch prvků může být omezena usazením nánosů nečistot, listím apod.

Ochrana proti mechu a lišejníkům

Při určitých podmínkách začne na bitumenových střešních šindelích růst mech. Usedání lišejníků je u šindele KATEPAL menší, vzhledem k modifikaci šindele a lépe zalisovanému vrchnímu posypu, který je oproti oxidovaným šindelům mnohem hladší. Pravděpodobnost výskytu mechu je větší, jestli je v bezprostřední blízkosti střechy mnoho stromů. Na tento problém je v nabídce ČISTIČ KATEPAL K-10. Čistič KATEPAL K-10 lze aplikovat pomocí konve s rozprašovačem nebo postřikovačem. Plocha k ošetření musí být před aplikací suchá. Následně postříkejte porost prostředkem KATEPAL K-10 tak, aby byl zcela mokrý. Rozsáhlejší porost by měl být ošetřen 2-3krát zhruba každé 2-3 týdny. Nedoporučuje se provádět aplikace, pokud se očekává déšť v příštích několika hodinách. Silnější vrstvy je nutné opláchnout zahradní hadicí, nebo jemně pomocí kartáče.

Nátěry dřevěných šindelů

První nátěr krytiny se nedoporučuje ihned po pokládce. Provedení prvního nátěru se doporučuje za jeden, lépe až za 2 roky po montáži; povrch šindelů přes zimní a letní období se stane mírně poréznějším a savějším po lehkém narušení povětrnostními vlivy. Následný nátěr se zpravidla provádí za 3 roky, dále pak podle potřeby, nejdéle však po pěti letech. Vždy by se mělo jednat minimálně o dva nátěry po předchozím očištění povrchu. První nátěr má charakter penetrační a plně se vpije do povrchu šindelů. Druhý nátěr je krycí a vytvoří dostatečný ochranný film proti povětrnostním vlivům. V současnosti se užívá v České republice ke konzervaci a ochraně šindelových krytin komplexní přípravek Karbolineum EXTRA (výrobce DETECHA Nové Město nad Metují). Jde o dekorativní, impregnační a fungicidní komplexní ochranu dřeva. Obecně lze hovořit, že sytější odstín, tj. s tmavší pigmentací má mírně lepší ochranné účinky proti UV záření. Naopak velmi tmavé nátěry povrchů v letních slunných dnech silně zahřívají jak dřevěné konstrukce, tak i povrch šindelové krytiny. V dřívějších dobách se užívaly přírodní nátěrové materiály jako lněná fermež, která se dobře vpila do povrchu a „promastila“ krytinu do hloubky. Karbolineum EXTRA obsahuje i přípravky s preventivní ochranou proti biologickým škůdcům, zvláště houbám. Nátěry jinými prostředky, lakování, lazurování se nedoporučují. Smrkový šindel se impregnuje bezbarvým Bochemitem QB Profi a následně se provádí nátěr olejem Karbolineum Extra. U modřínového šindele doporučujeme nátěr každých 10 let.

Opravy šindelových střech

Pokud po čase začne do objektu zatékat, může to být pouze menší netěsností, kterou je možné zacelit a opravit. Pro práce s asfaltovými šindeli je ideální jaro nebo podzim. Při mrazech se asfaltové šindele mohou při opravě lámat. Při vysokých letních teplotách se s asfaltovými šindeli špatně pracuje, materiál velmi měkne a hrozí, že na střeše navždy zanecháte stopy po svých podrážkách. Pokud do domu začne více protékat, ze všeho nejdříve překontrolujte, jestli byly dodržené spádové podmínky. Při nedostatečném spádu střechy je někdy nutné asfaltové šindele zcela vyměnit za jiný materiál, nejlépe za bezpřesahovou krytinu nebo svařené spoje. Nejčastějšími důvody pro zatékání je nedodržení přesahu šindelů a nedostatečný spád střechy, kdy voda nemůže volně odtékat. Problém také nemusí být pouze v asfaltové šindeli, ale ve složení střechy. Asfaltové šindele se pokládají na kvalitní izolační podložku asfaltového typu, nejčastěji na asfaltové pásy. I po kvalitní pokládce se při správném sklonu střechy může po letech objevit netěsnost. Nejtěžší je najít prostor kudy zatéká. Pokud se podaří netěsnost najít, samotná oprava není složitá. Kazový materiál nahradíme, nebo spoj dotěsníme asfaltovým tmelem. Když netěsnost nenajdeme, je lepší provést razantnější opravu a větší část střechy vyměnit.

Čtěte také: Jak dlouho vydrží UTP kabely v rozvodech?

Tabulka: Srovnání vlastností oxidovaných a modifikovaných asfaltových šindelů

tags: #zivotnost #stresnich #sindelu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vše o vsakovací dlažbě a její roli v udržitelnosti
• Údržba olejované dubové pracovní desky
• Vše o vyrovnávací stěrce REMAL
• Montáž sádrokartonu krok za krokem
• Více o XPS stropních vložkách