PergolyKomplexní průvodce odvodňovacími systémy pro garáže a plochy s pojezdem vozidel
Parkoviště, ať už vícepodlažní, podzemní nebo otevřená, jsou nezbytnou součástí silniční infrastruktury. Vozidla je intenzivně využívají prakticky v každém odvětví: občanském, veřejném i komerčním. Navíc zde existuje řada požadavků, které musíme zohledňovat při projektování parkovišť.
Význam odvodnění parkovišť a garáží
Odvodnění parkovacích ploch a hospodaření s dešťovou vodou jsou zásadní pro bezpečnost a trvanlivost infrastruktury i pro ochranu životního prostředí. Bez správně dimenzovaného a bezpečně nainstalovaného odvodňovacího systému hrozí poškození stavební konstrukce. Návrh odvodnění a filtrace dešťovky z parkovišť může potrápit. Na parkovištích hrozí velké riziko znečištění dešťové vody olejovými látkami. Odlučovače lehkých kapalin či filtrační žlaby zde zabraňují vniknutí ropných látek do městské kanalizace nebo vsakovacích systémů.
Současná změna klimatu způsobuje časté náhlé přívalové deště. Systém odvodnění parkoviště se šroubením a aretací, nebo anti-vandal ochranou, která znesnadňuje vyjmutí krytů, může chránit např. Především je potřeba dbát na umístění žlabu, výběr materiálu, jeho šířky i druhu roštu tak, aby zvládl pojmout nejen drobný, ale i silný déšť.
Specifické výzvy různých typů parkovacích ploch
Podzemní garáže
Voda v podzemních garážích obvykle pochází z kapající a roztáté vody, kterou do podzemní garáže přivážejí vjíždějící vozidla. Množství vody závisí na různých faktorech: počtu pohybů vozidel za den, velikosti vozidel a podzemní garáže, ročním období a délce trasy v podzemní garáži. Stropy podzemních garáží často umožňují pouze malou montážní výšku pro instalaci odvodňovacích řešení. Vzhledem k většímu sklonu ramp dosahuje voda zde vyšší rychlosti proudění, což může vést k přetečení odvodňovacích žlabů. Olej, benzín, brzdová kapalina a zbytky sněhu napadají povrch vozovky. Voda s těmito látkami míří do žlabů a přichází do přímého styku s konstrukcí tělesa. Odvodňovací řešení proto musí být odolné vůči různých typům agresivních chemikálií.
Vícepodlažní parkoviště
Vícepodlažní parkoviště vyžadují specializované odvodňovací systémy, které účinně odvádějí dešťovou a úkapovou vodu z každého podlaží. Vozidla pohybující se mezi jednotlivými úrovněmi vytvářejí značné dynamické síly. Odvodňovací řešení proto musí být odolné vůči různých typům agresivních chemikálií.
Čtěte také: Instalace odvodňovacích žlabů
Otevřená parkoviště
Parkoviště pod širým nebem vyžadují řešení pro rychlý a účinný odvod dešťové vody.
Soukromé garáže a plochy kolem domu
Lineární odvodnění je obvykle spojováno s městskou infrastrukturou - jako podzemní parkoviště, průmyslové haly nebo komerční objekty - stále častěji se objevuje i v soukromých nemovitostech. Ve fázi plánování garážového prostoru je vhodné zvážit instalaci vhodného odvodňovacího systému. V zimě se do interiéru garáže dostává sníh ulpělý na karoserii auta, který se postupně rozpouští a vytváří kaluže. Během intenzivních dešťů nebo jarního tání se tento problém může zhoršovat. Nahromaděná voda na podlaze není jen estetický problém. Ohrožuje bezpečnost - zvyšuje riziko uklouznutí - a dlouhodobá vlhkost podporuje růst plísní a hub. Dobře navržená garážová vpusť také usnadňuje každodenní údržbu prostoru. Odvodnění všech ploch kolem domu nebo bytovky může být snadné, když se zvolí správné řešení. Spadlá voda se do trávníků sama vsákne, ale voda z dlažby nebo betonu musí někam odtéct.
Typy odvodňovacích řešení a jejich instalace
Lineární odvodnění jako optimální řešení
Garážová vpusť - ale jaká? Bodové vpusti, někdy instalované ve sklepích, jsou určitým řešením, ale je třeba mít na paměti, že mají své nevýhody. Lineární garážová vpusť má v tomto ohledu výhodu, protože postačuje obecný, rovnoměrný spád. Díky své délce navíc lineární vpusť umožňuje sbírat vodu z větší plochy - což dokonce umožňuje umývání podlahy hadicí. Řízený svod vody a její další využití usnadní liniové odvodnění, žlaby s roštem. Problém se spádováním plochy se zjednoduší tím, že podélný žlab umožní nasměrovat sklon dlažby jen jedním směrem.
Mnoho firem nabízí modulární řešení, která jsou založena na prvcích, které lze vzájemně propojit, čímž je možné dosáhnout garážové vpusti v podstatě jakékoli délky. Rozhodně stojí za to pro pohodlí zvolit delší vpusti, protože po dokončení rekonstrukčních nebo dokončovacích prací již nebude možné je prodloužit.
Řešení odvodnění ploch se ale neomezuje pouze na liniové žlaby. Pokud je třeba, můžete využít také bodové vpustě. Ty mají v základu koš na hrubé nečistoty a volitelně i sifon.
Čtěte také: Stavební připravenost pro sprchový žlab
Možnosti umístění žlabů v garáži
Existuje několik možností instalace odvodnění:
- instalace odvodnění podél garáže, zhruba v ose, kde bude stát vozidlo, s mírným spádem na obě strany.
- dva paralelní žlaby podél stop kol vozu - toto řešení zajišťuje rychlý sběr vody z pneumatik vozidla při vjezdu do garáže. Tento systém funguje obzvláště dobře v zimě, kdy tající sníh může vytvářet velké množství vody.
- jeden žlábek těsně u vjezdu do garáže - toto řešení funguje pouze v případě, že úroveň podlahy garáže je nižší než úroveň venkovní příjezdové cesty.
- žlábek umístěný kolmo ke směru vjezdu - ačkoli proveditelný, není to příliš efektivní řešení. Obvykle vyžaduje použití prvků se zvýšenou odolností, což výrazně zvyšuje náklady.
Důležité komponenty a detaily instalace
Lapač nečistot v garážové vpusti hraje klíčovou roli v ochraně interiéru před nepříjemnými pachy z kanalizace. Právě díky němu je možné účinně oddělit garáž od vzduchu z odpadního systému, který by jinak mohl volně pronikat do prostoru. To je obzvláště důležité v případě garáží integrovaných s obytnou budovou. Každý odvodňovací systém by měl mít nějaké sítko nebo košík na hrubé nečistoty.
Nestačí ale jen položit žlab. Zkušení montážníci vědí, že je třeba dbát na centimetry i způsob položení při instalaci. Nejde jen o hloubku zabudování, ale i vzdálenost od domu nebo garážových vrat. Instalace žlabů je jednoduchá, ruční bez nutnosti nějaké zvláštní techniky. Pokládka žlabů začíná odtokem a napojením na odtokovou trubku. Pak již žlaby pokládáte do zavlhlého betonové lože podle provázku nebo laseru. Doporučuje se utopit žlab proti dlažbě klidně o půl až jeden centimetr. Voda se do žlabu lépe dostane. Okolní dlažba má navíc tendenci klesat. U garáže se také doporučuje žlab od vrat trochu odsadit, třeba 20-30 cm a vytvořit před vstupem v místě žlabu mírné úžlabí. Při těžkém dešti se tak voda, která by se dostala za žlab, zase vrátí a odteče bezpečně žlabem.
Přímo před vchody domů se osvědčily rohožky s vanou integrovanou do dlažby. Rohožka zachytí při čištění nejen hrubé nečistoty z bot, ale také dešťovou vodu.
Volba správného odvodňovacího systému: Materiály a třídy zatížení
Materiály a design žlabů
Betonové a polymerbetonové žlaby nabízejí maximální stabilitu a chemickou odolnost. Mnoho majitelů garáží se ptá, zda lineární odvodnění instalované v podlaze nebude překážet při každodenním používání, zejména při vjezdu a výjezdu vozidla. Správně zvolený model - vyrobený z odolných materiálů a vybavený mřížkou s odpovídající třídou zatížení - je zcela bezpečný pro vozidla. Moderní odvodňovací žlaby určené pro garáže a prostory s provozem vozidel jsou navrženy tak, aby odolaly vysokým zatížením, jako je hmotnost osobního automobilu nebo dokonce malého dodávkového vozu.
Čtěte také: rozvinutá šířka žlabu DN 200
Jedna z firem, která vyrábí odvodňovací žlaby, je firma MEA. Její výrobní zázemí a dlouholeté zkušenosti umožňují nabízet systémová řešení nejen pro velké dopravní stavby, ale také pro menší rezidenční výstavbu. Před garáže můžete podle požadované zátěže zvolit krycí rošty určené pro pojezd osobních aut nebo těžších dodávek. V případě většího množství vody například na rozhraní ulice a garáže, nebo u větších spádů můžete zvolit větší šířky žlabů až do 200 mm. Obecně platí, že pokud máte do garáže větší spád, je lepší použít širší žlab, aby přívalová voda žlab nepřeskočila a nedostala se do objektu. Také ocelový mřížkový rošt má lepší schopnost vodu zachytit než třeba litinový. Jiná situace je u terasy nebo fasády. Zde obvykle stačí žlab šířky 100 mm a záleží spíše na vašem estetickém cítění, jaký design roštu zvolíte. Nejnovější typ roštu je plastový rošt s podélnými žebry a zvládne zatížení A15 kN. Unese tedy i osobní auto. Můžete ale také zvolit nenápadný štěrbinový nástavec. Žlab je schovaný pod dlažbou a pouze úzká, téměř neviditelná štěrbina sbírá dešťovou vodu z povrchu. Možností je však daleko více.
Třídy zatížení podle ČSN EN 1433
Jak se zorientovat v názvech tříd zatížení žlabů? Jednoduše. Číselné hodnoty v názvu třídy se vztahují ke zkušební síle v kilonewtonech (např. A 15 = 15 kN). To pak zhruba odpovídá pouze zkušebnímu statickému zatížení 1,5 tuny, které působí kolmo shora na obetonovaný žlab. Například odvodňovací žlab třídy B 125 (zkušební síla 125 kN, statické zatížení zhruba 12,5 tuny) v praxi nemusí vydržet ani časté otáčení 7,5 tunových vozidel. Navíc použití žlabů třídy B v plochách, kde se v průběhu dne běžně pohybují jiná auta než osobní, nepovoluje ani samotná norma. Je tedy nutné použít žlaby třídy C 250.
Přehled tříd zatížení a jejich použití
| Třída zatížení | Zkušební síla (kN) | Orientační statické zatížení (t) | Typické použití |
|---|---|---|---|
| A 15 | 15 kN | 1,5 t | Plochy s minimálním provozem, převážně pro chodce a cyklisty (např. kolem domů, terasy). |
| B 125 | 125 kN | 12,5 t | Plochy s lehkým a pomalejším provozem (např. parkoviště pro osobní auta, chodníky a podchody ve veřejném prostoru). |
| C 250 | 250 kN | 25 t | Místa s pravidelným provozem aut i tam, kde občas projedou lehčí nákladní vozidla (nutné pro plochy s provozem jiných vozidel než osobních). |
| D 400 | 400 kN | 40 t | Hustší provoz a všechny kategorie vozů. |
| E 600 | 600 kN | 60 t | Velmi častý provoz těžkých vozidel. |
| F 900 | 900 kN | 90 t | Plochy vystavené extrémně vysokému zatížení kol a vysokým dynamickým silám (např. železniční přejezdy na silnicích 1. třídy). |
U výběru a specifikace správného žlabu bychom za žádných okolností neměli vycházet pouze z únosnosti, respektive třídy zatížení. Existuje spousta dalších faktorů jako například umístění v ploše nebo oblast použití. Ty pak zásadně ovlivňují funkčnost i životnost celého odvodňovacího systému. Třídy zatížení podle normy ČSN EN 1433 jsou pro většinu instalací dostačující. V případě ploch s velmi vysokým dynamickým zatížením a/nebo výjimečně těžkým provozem ale vždy musíme pečlivě zvážit místní situaci na základě všech vstupních dat. Je potřeba zohlednit celou řadu výše uvedených faktorů a pro výpočty použít jiné modely zatížení.
Způsoby nakládání s dešťovou vodou
Dešťová voda ze střech se obvykle odvádí přes gajgr do potrubí. Jak ale chytře a správně odvodnit ostatní zpevněné, většinou rovné plochy? Dešťovou vodu ze zpevněných ploch nebo ze střech můžete odvést rovnou do kanalizace. Nebo pokud to typ zeminy umožní, můžete ji přímo vsáknout na pozemku. To je výhodnější nejen pro přírodu, ale především pro nás. Vodu lze přivést do podzemních nádrží, využít ji na zalévání a teprve přebytek nechat vsáknout nebo pustit do kanálu. Možností, jak vyřešit odvodnění zpevněných ploch je mnoho. Záleží to jen na vašich požadavcích a nárocích na kvalitu, další využití a také na vizuálním dojmu. To, že jste zvolili správné řešení si ani neuvědomíte, protože kolem domu nebudete chodit v kalužích a voda bude svedena dál od základů.
tags: #zlab #pro #pojezd #vozidel #garaz #informace
