Románská rotunda svaté Kateřiny ve Znojmě: Historie, umění a tajemství

Románská rotunda svaté Kateřiny ve Znojmě patří mezi nejstarší výtvarné a architektonické doklady českého státu s hlubokým státně politickým významem. Je bezesporu nejvzácnější památkou románské architektury v České republice.

Historické počátky Znojma a rotundy

Výhodné místo nad řekou Dyjí neuniklo lidské pozornosti už v době kamenné. Stála zde hradiště nejrůznějších kultur. Archeologické výzkumy J. Kovárníka na Znojemském hradě a B. Klímy v letech 1989-1990, popsané B. Klímou (1995), ukazují na osídlení hradní ostrožny v době velkomoravské (9. století) a pozdní doby římské. Už někdy na přelomu 11. a 12. století zde vyrostl knížecí hrad Přemyslovců a do této doby řadíme také vznik rotundy.

Rotundu svaté Kateřiny ve Znojmě, jejímž základem je válcová loď s apsidou, patrně založil kníže Břetislav I. (v letech 1019/20-1034) jako součást opevnění jižní hranice přemyslovské Moravy. Tuto domněnku podporují také malby, které napovídají o omítnutí a vymalování rotundy z doby Břetislavovy správy Moravy. Kníže Břetislav I. tehdy usedl na pražský knížecí stolec a Moravu připojil k českým zemím. Moravu a to právě pohraničními hrady. Její založení se tedy mělo spojovat až s 11. stoletím. Záměrem bylo vybudovat obrannou linii hradů, tzv. „cestu“ k rotundě a hradu.

Významné letopočty v historii Znojma

  • 9. dubna - 7. května 1945: Konec druhé světové války Znojmo tvrdě poznamenal. Sověti si jeho osvobození připravovali tak, že město od 9. dubna do 7. května intenzivně bombardovali. „Třetina domů byla nějakým způsobem poškozená.“
  • 1918: První osvobození se váže k roku 1918, tedy ke konci první světové války a vzniku Československa. Nicméně osmdesát procent obyvatel tehdy mluvilo ve městě německy. A tato německá většina ve velké míře nelibě nesla svou pozici v novém státě.
  • 1938: „Proto můžeme rok 1938 vnímat jako druhé osvobození. Němci tehdy cítili, že si vzali Znojmo zpátky. Při čtení vzpomínek lze vycítit, že to vnímali jako satisfakci za rok 1918,“ řekl Kacetl.
  • 1945: A v roce 1945 přišlo poslední osvobození.

Unikátní nástěnné malby rotundy

Význam rotundy svaté Kateřiny spočívá především v její unikátní malířské výzdobě. Její výjimečnost tkví v unikátní nástěnné výmalbě z roku 1134. K tomuto datu mělo podle dochovaného nápisu dojít k výmalbě z popudu tehdejšího knížete takzvaného „znojemského údělu“, Konráda II. Znojemského. Letopočet byl pro něj navíc velmi významný. Toho roku se mohl po předešlém věznění a vyhnanství vrátit do svého znojemského úřadu. Měl tedy jistě důvod jak pro bohulibý čin, tak pro snahu vybudovat okázalý symbol své moci.

Z obsahu románských maleb je zřejmé, že do obsáhlé náboženské tématiky jsou začleněny i dynastické motivy týkající se mýtického původu přemyslovského rodu a oslavy předurčení Přemyslovce Konráda I. Na tom, že se v kruhové stavbě rotundy díváme na plejádu přemyslovských panovníků, se historici skutečně shodují.

Čtěte také: Prozkoumejte širokou škálu kreativních omítek Cemix pro moderní design.

Kompozice a technika maleb

  • Kupole: V kupoli, symbolizující nebeskou zónu a kosmický mír, jsou zobrazeni pod holubicí sv. Ducha čtyři inspirovaní evangelisté a apokalyptičtí andělé, pod nimiž stojí v okruhu 19 přemyslovských knížat s prvním českým králem Vratislavem a jeho nástupcem Konrádem I. jako spasení pozemšťané v nebeském městě.
  • Zóna pod kupolí: V zóně pod kupolí jde o zcela unikátní vyobrazení mýtu o původu přemyslovské dynastie v kontextu mýtu jarního novoročí. Na posvátnou orbu, investituru a diadémování Přemysla Oráče, jež jsou archaickými rituály spojenými se zjevením - epifanií panovníka a jeho posvátnou svatbou s alegorií země (hieros gamos), navazovaly postavy osmi mýtických, pohanských českých vladařů s atributy knížecích suverénů (předheraldické gonfalony a štíty).
  • Jižní strana: Přemyslovci s knížecími insigniemi (předheraldické praporce - gonfalony a štíty) jsou na jižní straně zobrazeni v pláštích jako vladaři v nástupnické posloupnosti. Celý okruh Přemyslovců je současně alegorickým obrazem seslání Ducha svatého.
  • Vítězný oblouk: Po stranách vítězného oblouku stojí postavy historických donátorů svatyně.
  • Spodní pořadí: Spodní pořadí maleb tvořil cyklus z Kristova mládí, počínaje částečně dochovanými obrazy Zvěstování P. Marie, Navštívení, Narození Páně, Zvěstování pastýřům a Klanění tří králů. Nápis po obvodu vyjadřoval patrně oslavný epitheton Krista.

Románské malby jsou provedeny technikou fresco-secco v barevném souladu žlutě, okru, červeně, modři a zeleně, běloby zanikly. Obrysy postav tvořila červená nebo okrová předkresba štětcem na polozaschlou omítku. Plochy pak byly vyneseny barvami rozpouštěnými ve vápenné vodě. Díky unikátnímu cyklu románských fresek byla znojemská rotunda, významná součást evropského kulturního dědictví, prohlášena dne 30. března 1962 národní kulturní památkou.

Osud rotundy a její restaurování

Nechybělo mnoho a do rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě bychom se podívat nemohli. Za její pustošení přitom nemohly války či jiné katastrofy, ale obyčejná proměna doby a zapomnění. Kdysi se přitom svatostánek těšil mimořádnému významu v kontextu celého přemyslovského státu. Katastrofa pro tuto architektonickou perlu přišla v novověku. Znojemští měšťané hodlali ve velkém vařit pivo v areálu někdejšího hradu. Staré muselo ustoupit novému, a proto se nemilosrdně bouralo. Takřka jediná zbyla právě rotunda. S žádnou pietou se s ní však nezacházelo a sloužila dokonce jako prasečinec. Románské zdivo se probourávalo, okna naopak zazdívala, aby se někdejší příbytek boží proměnil ve výčep s tančírnou.

Tou dobou se už však probouzel jak zájem o historii, tak národní cítění. Už na začátku 19. století se našly osvícené hlavy, které si pro jednu z nejstarších stavebních památek u nás přály lepší budoucnost. Například místní farář Gollinger pozvedl hlas proti tomu, že místo, kde se při muzice popíjí, skrývá vzácné ranně středověké nástěnné malby. Když se nedařilo vyhnat z rotundy pivaře a tanečníky, snažily se osvícené hlavy alespoň zachovat pro budoucnost zprávu o slavné minulosti. Tak v šedesátých letech 19. století vznikly kopie, které vytvořil Mořic Trapp z Moravského muzea v Brně. Díky němu se zprávy o znojemském unikátu dostaly i za hranice země, když se reprodukce vystavovaly například v Rusku! Mezítím se hospoda proměnila ve výrobnu košíků. Nakonec se městu podařilo dostat ji do vlastnictví a na konci 19. století se konečně začaly malby restaurovat.

Malby ve znojemském kostelíku paradoxně nepřitahovaly jen české vlastence, ale těšily se i pozornosti nacistů. Od začátku se totiž rojily spekulace, co výjevy vlastně zobrazují. Již zmiňovaný farář Gollinger popustil uzdu fantazii a roku 1821 zveřejnil názor, že dávný umělec v éře na přelomu mezi pohanstvím a křesťanstvím vymaloval bojovnice s kopími. Viděl ve figurách nordické bohyně a považoval tedy rotundu za památku germánskou, nikoli slovanskou. Když se sudetské oblasti dostaly v roce 1938 do rukou nacistů, přijela do Znojma expedice, která se měla vyobrazeními zabývat. Podrobnější průzkum ale nesvědčil o germánské či nordické tradici. Naopak. Nacisté museli spolknout zklamání. Vědci tehdy každopádně napáchali víc škody než užitku, protože odjeli od započaté práce. Rozvíjet povědomí o slavné historii slovanského státu, to nebyl úkol pro soudobou vědu. Němci záhadné malby nerozluštili, ale ani my dnes nevíme o moc více.

Návštěvnické informace

Interiér rotundy osvětluje vysokotlaká halogenidová výbojka MASTERCOLOUR CMD-T Osram, která fyzikálními vlastnostmi světla velmi dobře reprodukuje barvy. Zdroj je instalován ve svítidle typu FIGLOO od italské firmy iGuzzini, výrobce osvětlovací techniky špičkových parametrů, používaných v nejvýznamnějších muzeích, galeriích i k osvětlování interiérů a exteriérů památkových objektů v celé Evropě. Dodavatelem osvětlení znojemské rotundy je firma Illumino spol. s r. o. Olomouc ve spolupráci se zástupcem iGuzzini pro Českou republiku, firmou Etna spol. s r. o.

Čtěte také: Nátěry na ploty Luxol

Klimatické podmínky v rotundě jsou nepřetržitě sledovány systémem senzorů teploty, vlhkosti a světla. Na základě vyhodnocení naměřených hodnot je vstup do rotundy regulován. Za deště a nevhodných klimatických podmínek je vstup zakázán. Vstup každou půlhodinu. Kapacita jedné prohlídky max. 10 osob a trvá 15 minut. Na internetových stránkách Jihomoravského muzea ve Znojmě najdete pomůcku, tzv. semafor, který vám ukáže, zda je rotunda aktuálně přístupná. Vstupenku si zakupte nejpozději 5 minut před začátkem prohlídky. Můžete také volat na číslo +420 515 222 311 od 9 do 17 hodin a případně si i prohlídku rezervovat.

Čtěte také: Inovativní design podlah Gerflor

tags: #znacky #v #dlazbe #rotunda #znojmo

Oblíbené příspěvky: