Jak zpevnit konstrukci bez OSB desek

Každá stavební konstrukce musí splňovat základní pravidla stability. U dřevostaveb stavaři a architekti musí navrhnout kvalitní systém zavětrování. Právě o zavětrování je tento článek. Zavětrování slouží k tomu, aby konstrukce, ať už dřevěná, ocelová či jiná, získala maximální tuhost. Zavětrování brání vertikálním konstrukčním prvkům (sloupkům) ve vychýlení, které může v konečném důsledku vést i ke kolapsu konstrukce. Zavětrování se nachází ve stěnách, střešní konstrukci, ale také může vést diagonálně a spojovat pomocí lan různé body konstrukce. Zavětrovaná je nejen konstrukce dřevostaveb, ale také všechny ostatní stavby kolem nás - betonové skelety, stožáry, rozhledny, mosty atd.

Alternativy k OSB deskám v přírodním stavitelství

OSB desce se lze v přírodním stavitelství jednoduše vyhnout. Asi nejběžnějším typem opláštění konstrukčního systému typu sendvič (two by four) je OSB deska. To se nám ale v přírodním stavitelství moc nehodí, a to díky velkému poměru lepidel a energetické náročnosti výroby OSB desek. Desky jsou zde ze statických důvodů. Pokud bychom nechali jen jednoduchou rámovou konstrukci, tak nám dům spadne jako domeček z karet. OSB deska nebo diagonální desky nám slouží jako zavětrování a celkově nám ztužují stavbu. Dneska už máme na výběr z více materiálů, které mohou plnit tuto funkci a budou bližší přírodnímu stavitelství.

Jednou z variant opláštění je řešení z interiéru, kde se na dřevěné desky dá papírová parobrzda. Dále pak může být předstěna s hliněnou omítkou. Zvenku může být opláštění z dřevovláknité desky, která je plně difuzně otevřená. Od určité tloušťky může deska plnit také statickou roli. Je to řešení, které je pořád dost nestandardní a málo používané. Narážíme na to u lidí, kteří se snaží stavět ohleduplnějším způsobem nebo mají blíže k přírodnímu stavitelství. Možnosti tu jsou. Je to o kompromisech a záleží na parametrech stavby, na použitých izolacích a dalších aspektech.

Důležité je umístění vzpěr ve všech směrech. Běžně dostupné jsou perforované zavětrovací pásky nebo různé druhy obdobných stavebních ocelových doplňků. Moderní dřevostavby se však nejčastěji ztužují deskovým materiálem jako jsou OSB desky, překližka či plech. Správně použitý deskový materiál zvyšuje odolnost obvodových konstrukcí a tudíž životnost dřevostavby. Desky také zvyšují celkovou nosnost konstrukce, která je pak díky probití desek jak v exteriéru, tak interiéru velice pevná. Desky se spojují s vnitřními nosnými prvky (sloupky, pásky, diagonály, stropnice, krokve atd.) nejčastěji pomocí hřebů, ale lze pochopitelně použít také vruty. Zavětrování pomocí pásků uplatníme především tam, kde chceme zajistit volný pohyb uživatelů. Například u nízkopodlažních staveb, altánů, pergol, ale především známe pásky z podkrovních interiérů.

Typy zavětrování a jejich aplikace

Zavětrování může být v zásadě vyřešeno pomocí vzpěr nebo táhel. Vzpěry na rozdíl od táhla musí být z pevného materiálu, jako je trámek či ocelový profil, zatímco táhlo tuhé být nemusí - může být z ocelového lana. U dřevostaveb se nejčastěji setkáváme se zavětrováním v podobě šikmých trámů, tuhých desek, ocelových plochých či lanových táhel, perforovaných pásků atd. Zavětrování je umísťováno diagonálně k vertikálním nosným konstrukčním prvkům. Aby bylo co nejúčinnější, nemělo by s vertikálními prvky svírat příliš ostrý či příliš tupý úhel. Špatné zavětrování může způsobit pohyby v konstrukci, které mohou mít za následek disfunkci okenních a dveřních otvorů. Mohou také praskat skleněné okenní výplně. Zavětrování tradiční sloupkové konstrukce je tvořeno šikmými prvky ze stejného profilu jako jsou ostatní části konstrukce.

Čtěte také: Zpevnění schodů profilem

Dřevěné konstrukce a nosné systémy

Mezi dřevěné konstrukce počítáme nejčastěji krovy a stavby velkoprostorových objektů, především halových systémů. Nové halové systémy se od starších staveb liší nejen použitým materiálem a účelem, kterému slouží, ale především konstrukcí a použitými spoji. Pro tyto konstrukce lze používat rostlé dřevo, případně díly z lamelového nebo vrstveného dřeva, které mají lepší vlastnosti a navíc je lze také dobře tvarovat. Na celkové působení dřevěných konstrukcí má významný vliv únosnost a poddajnost spojů; u konstrukcí velkých rozpětí jde o základní parametry, jejichž hodnoty jsou pro realizaci té které stavby rozhodující. Pro výběr nosného systému je základním ukazatelem tvar zastřešovaného půdorysu daného objektu a tvar střechy.

Plnostěnné nosníky

Pro střešní konstrukce se středním či velkým rozpětím jsou využívány plnostěnné a příhradové nosníky, jak přímé, tak zalomené či zakřivené. Oba systémy, tedy nosníky plnostěnné i příhradové, jsou pro výše uvedené konstrukce vhodné; záleží však na posouzení všech důležitých faktorů včetně finančních nákladů. Hlavní plnostěnné nosníky, oblouky i rámy se vyrábějí většinou z lepeného lamelového nebo vrstveného dřeva. Jsou využívány nejen u halových konstrukcí, ale velmi často i v konstrukcích kupolí kostelů, planetárií a podobných staveb. Plnostěnné nosníky mohou mít průřez konstantní, ve tvaru písmene I nebo průřez truhlíkový.

Velmi kvalitním materiálem pro tento účel je lepené lamelové dřevo, které sestává z jednotlivých přířezů, jež jsou k sobě navzájem přilepeny. Do délky jsou přířezy spojovány zubovitým spojem v takzvanou nekonečnou lamelu. Vzniká kvalitativně stejnorodý materiál, protože možné vady jsou buď vyřezány, nebo překryty sousedními lamelami, které dané místo zpevní. Jde o tvarově stálý, dobře opracovatelný materiál, velkou výhodou je i skutečnost, že lamely lze ještě před slepením ohýbat a vytvářet tak konstrukce rozmanitých tvarů. Nosníky z lepeného lamelového dřeva mohou být pultové, sedlové, zakřivené, vyklenuté nebo konstantního průřezu.

Stále častěji je na výrobu plnostěnných nosníků používáno také vrstvené dřevo, jehož základem jsou navzájem slepené a lisované dýhy nebo orientované třísky větších rozměrů. Tyto nosníky mají truhlíkový průřez nebo průřez ve tvaru písmene I. Tvoří je pásy z rostlého nebo vrstveného dřeva a stěny také z prken, fošen nebo z desek na bázi dřeva, nejčastěji vodovzdorné překližky. Všechny prvky jsou k sobě navzájem slepeny. Nosníky se stěnami z jednoduchých prken či fošen jsou vhodné pro rozpětí do 7 metrů. Při rozpětí větším se obvykle stěna zdvojuje. Stěny z materiálů na bázi dřeva jsou vlepeny mezi pásy, u nosníků menších rozpětí jsou vloženy do úkosových drážek v pásech. Zajímavě působí lepené nosníky I průřezu, jejichž stěna je ze zvlněné, na obou stranách zkosené, překližky, vlepené do drážek v pásech, které opisují její tvar.

Příhradové nosníky

Ve velké míře jsou u nás používány nosníky příhradové, které lze využívat pro konstrukce v rozpětí až několika desítek metrů. Na jejich výrobu se používá jak dřevo rostlé, tak vrstvené či lepené z lamel. Obvykle jsou podepřeny pouze na svých koncích, mohou však být provedeny například i jako nosníky spojité. Nejčastější jsou nosníky trojúhelníkové či sedlové, případně ve tvaru lichoběžníku nebo přímopásové, výjimkou však nejsou ani oblouky.

Čtěte také: Zpevnění materiálů sklem

Systémy spojování příhradových nosníků

Pro spojování konstrukcí příhradových nosníků existuje několik systémů:

  1. Systém Gang-Nail: U nás nejpoužívanější systém spojování nosníků ocelovými styčníkovými deskami o tloušťce 1 až 2 mm s jednostranně prolisovanými trny. Jde o relativně jednoduchou, rychlou a také finančně úspornou technologii. Nosníky jsou vyráběny z fošnového řeziva, které je ve styčnících oboustranně spojováno zalisováním desek s trny. Touto technologií lze v podstatě vytvořit střechu jakéhokoli tvaru i na velmi složitý půdorys.
  2. Systém MKD: Zhruba od roku 2000 jsou u nás používány příhradové nosníky systému MKD, který je založen na podobném principu, ovšem mnohem propracovanější. Pruty nosníku jsou ve styčnících spojovány ocelovými plechy o tloušťce 10 mm, na něž jsou v předem daných roztečích navařeny ocelové hřeby obdélníkového průřezu o délce 50 mm. Plechy jsou zalisovány mezi dvě, případně tři vrstvy dřevěných prvků nosníku. Ve styčnících navíc pruty nepřiléhají těsně k sobě, ale je mezi nimi vzdálenost 1 až 2 mm, takže tlakové síly jsou přenášeny také ocelovými deskami a ne jednotlivými dřevěnými pruty. Tento konstrukční systém je velmi efektivní z hlediska statiky a má velkou únosnost, s výhodou je proto využíván pro konstrukce s větším zatížením a s rozpětím až do 50 metrů. Vzhledem k tomu, že jsou ocelové prvky z obou stran chráněny dřevem, je také vysoce požárně odolný. Navíc působí velmi čistě a elegantně, neboť na povrchu nejsou vidět žádné spojovací prostředky.
  3. Systém kolíkových konstrukcí: Vůbec nejdokonalejší technologií spojování prvků příhradových nosníků je systém kolíkových konstrukcí. Pruty nosníku jsou v tomto případě z hranolů vyrobených výhradně z lepeného lamelového dřeva, do jejichž styčníkových konců jsou vloženy ocelové plechy. V nich jsou již připraveny otvory pro vložení ocelových kolíků o průměru 8 až 24 mm. Pokud je to nutné, může být do spoje vloženo plechů více. Kolíkové příhradové konstrukce jsou velmi náročné na přesnost a dokonalé zpracování. Všechny dřevěné prvky, spoje i ocelové plechy jsou vyráběny pomocí výpočetní techniky, což zajistí požadovanou přesnost, a také tuhost spojů. Takto se vyrábějí náročné konstrukce složitých prostorových tvarů o velkých rozpětích. Pro vysokou estetickou úroveň jsou ponechávány vždy viditelné v podhledu.

Moderní řešení pro zpevnění konstrukcí

Konstrukční desky Austrotherm UNIPLATTE

Pokud hledáte rychlejší, jednodušší a efektivnější alternativu, skvělým řešením jsou konstrukční desky Austrotherm UNIPLATTE. Austrotherm UNIPLATTE je konstrukční stavební deska vyrobená z extrudovaného polystyrenu (XPS). Díky inovativním vlastnostem těchto desek je tento systém moderní, efektivní a spolehlivou alternativou k tradičním metodám podbití střechy. Kromě snadné a rychlé montáže nabízí desky vynikající odolnost vůči povětrnostním vlivům, čímž přispívá k dlouhodobé ochraně konstrukce. Výsledkem je esteticky čistý a funkční povrch, který harmonicky ladí s fasádou domu a minimalizuje nároky na údržbu.

Postup montáže desek Austrotherm UNIPLATTE:

  1. Začněte vytvořením dřevěného roštu. Použijte impregnované, nehoblované latě o rozměru 40 × 60 mm.
  2. Na připravený rošt připevněte desky Austrotherm UNIPLATTE.
  3. Než nanesete omítku, aplikujte penetraci dle doporučení výrobce.

Rekonstrukce podlah na trámovém základu

Ideální rekonstrukce starých podlah na trámovém základu je suchou cestou. Vše se odvíjí od toho, jaké máme k dispozici podlahové výšky a možnosti konstrukce. Vždy, než se pustíte do mokrého vyrovnávacího procesu, hledejte, jestli to půjde udělat jinak. Berte v potaz, že staré dřevěné trámové konstrukce se stále hýbou a hýbat se budou, je to dřevo. Vyhněte se pokládce OSB desek na podlahu a následné přímé pokládce měkčených krytin s obsahem PVC nebo přírodního linolea. Může se vám s velkou pravděpodobností stát, že díky obsahu látek v deskách a obsahu látek v krytinách se probarví podklad štěpek do nášlapné vrstvy a udělá to fleky, které nejdou odstranit. Potom by vám nezbylo nic, než krytinu celou vyměnit za jiný druh, nebo lze v některých případech i přebarvit. Nejen že se probarví, ale také se vykreslí veškeré nerovnosti a spoje.

Vyrovnání podkladu suchou cestou

Výše popsaný způsob opravy pronesených podkladů suchou cestou se provádí doposud nejčastěji. Protože pokrok a technologie naštěstí nelze zastavit a jsem tomu rád, je i jiný způsob, který je jednodušší, rychlejší a efektivnější. Jde o úpravu podkladu suchou cestou za použití podsypu a desek. Na trhu je několik výrobců tohoto systému a každý funguje nějak. Co se týče podsypu, je důležité, abyste pro tento účel použily takový, který je štípaný - tisícihranný. Dobře se do sebe zakousne a drží tam, kde má. Nepoužívejte ty, které jsou nějak zakulacené, hladké, pravidelné, vyšlapávají se pod desky, nedrží tam, kde mají - "přesouvají se". Je potřeba rozlišit takový podsyp, který je určen pro vyrovnání podkladu celoplošně, a podsyp, který je určen pro zásyp mezi trámy nebo přepážky. Tyto systémy jednoznačně doporučuji aplikovat. Pokud vám to dovolí konstrukce a výšky, určitě jděte touto cestou.

Čtěte také: jak zpevnit pórobetonové zdivo

Vyrovnání podkladu mokrou cestou na dřevěných konstrukcích

Jde o pronesený podklad, na kterém jsou položené dřevěné podlahy. Mohou to být prkenné podlahy, parketové podlahy, dřevěné mozaiky, které tam investor bohužel nechce, nebo renovace není možná a vyžaduje jiný druh podlahy. Mokrou cestou se podlahy dají také vyrovnat, ale má to své důležité pravidla, které je bezpodmínečně nutné dodržet:

  1. Podklad očistěte a kompletně přebruste nahrubo tak, abyste se dostali nejlépe na čisté dřevo.
  2. Zabezpečte funkční dilatace kolem stěn - stálá možnost odvětrání.
  3. Připravte si vhodnou penetraci na dřevo a vyspravte spáry proti zatečení nivelace. (doporučuji smíchat penetraci Chemos koncentrát 204 s tmelem a vlákny PT12, který vytvoří velmi pružnou a přilnavou voděodolnou směs).
  4. Tloušťku nivelace na tyto podklady dávejte minimálně 5 mm a více.

Tato nivelace se také používá ve starých domech, panelácích, kde jsou nalepené parkety do asfaltu a investor nechce ani slyšet o tom, že by se měly vykopat a celý podklad udělat znovu a pořádně. Nebo na místech, kde nám konstrukční výška nedovolí navýšení a máme pouze do 10 mm prostor. Je ovšem v každém případě zvážit riziko, které může nastat důsledkem uzavření dřevěných prken nebo parket neprodyšně pod novou krytinu. Musíte si být hodně jisti s podkladem, že je vše tak, jak má být, a vše drží. Kutilům vůbec nedoporučuji se do něčeho takového pouštět, neboť nemají zkušenosti, informace a ani správné vybavení, aby to zvládli. Nejen, že se to nepovede, ale mohou i ohrozit své zdraví. Tyto vyrovnávky podkladu patří mezi ty náročnější práce s důrazem na přípravu a zhodnocení vhodnosti dané technologie. Na podlaze vám všechno stojí, jakákoliv oprava je nemalý zásah, který zásadně omezí chod domácnosti a vaší rodinnou pohodu. Proto při rekonstrukci starých podlah vše konzultujte s někým, kdo má s touto problematikou zkušenosti.

Příklad použití ekostyrenbetonu

Dělal jsem cca 80 m² ekostyrenbetonu. Hustota (kubíková hmotnost ta nejnižší), co se dala namíchat. Poměrně dobré ukládání. Míchání trochu problematické, než se našel postup, aby to fungovalo. Nemám tam kročejovou izolaci. Povrch srovnán samonivelační stěrkou. Finální krytina laminátová plovoucí podlaha 8 mm na 6 mm kročejovce izo floor. Zdá se to dostačující.

tags: #jak #zpevnit #konstrukci #bez #osb

Oblíbené příspěvky: