Zvuková neprůzvučnost ISOVER: Informace pro klidné bydlení

Naše životy se stávají stále hlučnějšími, což ovlivňuje i nás samotné. I v práci máme často vysokou hladinu hluku. Taková tiskárna, kopírka či počítač je dostatečně silný zdroj hluku, navíc když si zapneme klimatizaci nebo větrák, tak nám opět hladina hluku o nějaký ten decibel stoupne. Je dokázáno, že trvale vyšší hladina hluku může při delším působení vážně poškodit zdraví. Po několika letech strávených v trvale hlučném prostředí se to může projevit i na psychickém zdraví. Akustický tlak slyšitelný zdravým člověkem je přibližně 20 μPa - 20 Pa. Vzhledem k velkému rozptylu hodnot akustického tlaku se v praxi používá pro vyjádření „mohutnosti" zvuku tzv. Na rozdíl od zraku funguje sluch 24 hodin denně. Je to pozůstatek dávného reflexu, který nás chránil před napadením během noci. Klidný a nerušený spánek je důležitý pro regeneraci po celodenní práci. Má vliv na imunitní systém člověka a je nezbytný pro jeho zdravý vývoj. Až 90 % veškerého času trávíme v budovách, proto už jejich správný návrh je klíčový. Akustika, pojem velmi známý a přesto často opomíjený. Ekonomické myšlení je trendem snad každé doby a téměř vždy jsou ušetřené peníze až na prvním místě.

Dnes lidé bohužel tráví stále více času v uzavřených bytech. Proto je akustika velmi aktuální a diskutované téma. Pozitivní jistě je, že na tento fakt reagují i developeři a stavebníci a vyžadují uspokojivé řešení akustiky po projektantech. Ti se pak při návrhu konstrukcí obracejí na výrobce akustických izolací s dotazem, jestli použitá izolace splňuje normové hodnoty pro danou konstrukci, případně jaké jsou ekonomicky výhodnější alternativy. Mezi nejčastější rušivé elementy spokojeného bydlení patří hluk z dopravy, hluk ze sousedního bytu a hluk z parkování. To je výsledek mezinárodního výzkumu, který provedla Světová zdravotnická organizace v roce 2004 na území členských států EU. Od té doby se situace mírně zlepšila, ale problémy s hlukem stále přetrvávají.

Normativní požadavky na zvukovou izolaci

V normě ČSN 73 0532 jsou sice uvedeny požadavky na zvukovou izolaci v té či oné místnosti dle typu budovy, ale i když máte objekt dobře akusticky zaizolován vůči vnějšímu prostředí, neznamená to, že se k vám hluk nemůže přenést například z vedlejšího pokoje. Požadavky na vzduchovou neprůzvučnost mezi místnostmi a obvodových plášťů budov stanoví ČSN 73 0532. Požadavky na vzduchovou neprůzvučnost mezi místnostmi v budovách jsou stanoveny na základě charakteru oddělovaných místností (chráněné místnosti příjmu a hlučné místnosti zdroje zvuku) a v závislosti na směru přenosu zvuku (horizontální x vertikální). Základní požadovaná hodnota zvukové izolace mezi byty v bytových domech, resp. Pro případy, kdy normové požadavky nepostačují potřebám, uvádí norma doporučené zvýšené požadavky. Pro vzduchovou neprůzvučnost mezi byty norma zavádí dvě třídy zvýšené zvukové izolace bytu (TZZI I a TZZI II). Třídě TZZI I odpovídá požadavek R´w = 55 dB, třídě TZZI II R´w = 59 dB.

Akustická izolace příček

Zaměřme se proto právě na akustickou izolaci v příčkách. Dnes se místy setkáváme s tzv. 'starou školou' běžných zděných příček z plných pálených cihel. Akustika vnitřních konstrukcí má zásadní a přímý vliv na kvalitu a komfort bydlení. Hodnocení akustických vlastností zateplovacích systémů ETICS je v ČR zatím velkou novinkou, přestože nedodržení akustických vlastností konstrukcí patří mezi nejčastější podněty stížností obyvatel bytových staveb.

Chování různých typů příček z akustického hlediska si můžeme dobře ukázat na vybraných reprezentantech. Pro porovnatelnost je vždy volena příčka tloušťky 100 mm. Izolace Isover PIANO TWIN jsou vhodné jako tepelné, zvukové a nezatížené izolace pro zabudování do lehkých konstrukcí příček. V obytných, administrativních budovách, v podkroví, hotelích, nemocnicích a v průmyslových budovách Isover PIANO zvýší zvukoizolační schopnosti konstrukce (může být dosaženo zlepšení neprůzvučnosti až o 18 dB), zvláště při zaplnění celé šířky dutiny (o 5 až 7 dB vyšší neprůzvučnost oproti polovičnímu zaplnění dutiny). Vlákna jsou po celém povrchu hydrofobizována. Izolaci je nutné v konstrukci chránit vhodným způsobem (opláštění příček, další vrstvy konstrukce).

Čtěte také: klíč k bezpečnému a tichému domovu

Z tabulky je dobře patrné, že moderní sádrokartonové příčky opatřené tepelnou izolací dosahují akusticky nejlepších parametrů. Jsou i úspornější co do tloušťky a tedy zabírání prostoru v bytě. Samotná sádrokartonová příčka bez výplně z minerální izolace zachytí až o 10 dB méně, což je vzhledem k logaritmické závislosti velmi vysoká hodnota. Právě díky takto vysoké hodnotě je vhodné izolaci v konstrukci mít. Příčka pak funguje jako jeden celek. Použitím lehkých SDK příček s minerální vatou je možno docílit vynikající akustiky při minimální tloušťce příčky.

Důležité je si ale uvědomit, že řešení detailů příčky je to, co může celkovou konstrukci výrazně ovlivnit, a bohužel často negativně. Největší škody způsobují netěsnosti oken a dveří, ale i například volba roštu příčky, kde v místě roštu vzniká akustický most, a pokud se použijí dřevěné hranoly místo dnes již běžných C profilů, tak je možno ztratit na celé příčce i 5 dB. Přidáme-li k této hodnotě ještě špatné napojení příčky na okolní konstrukce, montážní chyby apod., může být celková ztráta 10 dB i více. Takové hodnoty nám pak znehodnotí veškerou akustiku.

Je to hlavně volba materiálu a to zda se rozhodneme pro skelnou či kamennou vlnu. Obě mají své přednosti i nevýhody, ale z hlediska akustiky fungují podobně. Akustika není sice přímo spojena s objemovou hmotností izolace, ale dá se vysledovat, že existuje určitý ideální střed, při kterém je akustika izolace nejlepší.

Srovnání akustických parametrů příček (příklad)

Pro nejmírnější požadavek na stavební neprůzvučnost R´w = 42 dB je například splněna.

Jednotlivé příčky se akusticky velmi liší. Pro dosažení odpovídající úrovně vzduchové neprůzvučnosti je kromě vlastní skladby nezbytné dodržení příslušných detailů.

Čtěte také: řešení pro tlumení hluku strojů

Akustická izolace stropů a podlah

Stejně tak, jako i jiné části našeho bytu či domu, mají podlahy svoji nezastupitelnou funkci při vytváření komfortu, pocitu bezpečí a soukromí. Kvalitní akustická izolace podlahy výrazně zvyšuje komfort našeho domova - posiluje pocit soukromí a zabraňuje tomu, aby se obyvatelé domu vzájemně rušili - ať už puštěnou televizí nebo třeba vibracemi kroků. Existuje pár věcí, které by se doma neměly dít. Zkrátka proto, že doma má být pohoda, teplo, bezpečí, klid. Jednou z těch věcí jsou věčně studené nohy. Další třeba nepříjemný hluk v interiéru, a to v podobě ozvěny hlasů. Co mají společného?

V případě konstrukce stropu musíme kromě vzduchové neprůzvučnosti posoudit i neprůzvučnost kročejovou. Norma ČSN 73 0532 stanovuje, jaké hodnoty musí splňovat strop mezi dvěma místnostmi. Akustickou úroveň stropu nebo podlahy je možné popsat pomocí parametrů tzv. vzduchové a kročejové neprůzvučnosti. Obě veličiny se měří v decibelech. Současná minimální hodnota vzduchová neprůzvučnost stropu je v ČR nastavena na 53 dB a všechny novostavby musí tuto hodnotu splnit. Dle průzkumu mezi obyvateli Evropské unie ji ale za komfortní považuje pouze 40 % dotázaných. Hodnotu 63 dB už považuje 80 % dotázaných za plně dostatečnou. Na tuto hodnotu je možné cílit už při projektování domu, nicméně následného zvýšení vzduchové neprůzvučnosti je možné poměrně snadno dosáhnout pomocí instalace akustického podhledu s minerální vlnou.

Na kročejovou neprůzvučnost bohužel instalace akustického podhledu s minerální vlnou příliš nefunguje. Zvuk od dupání, klepání a nárazů předmětů na zem se šíří tvrdými konstrukcemi, např. betonem, a akustický podhled většinou obejde bočními cestami. Nejúčinnějším řešením je provedení plovoucí podlahy s akustickou podložkou tloušťky 2-4 cm. Existují plovoucí podlahy těžké, s betonem či anhydritem, nebo plovoucí lehké, kde je kročejová podložka doplněna o 1-3 roznášecí desky z OSB nebo sádrovlákna (podle pevnosti). Vhodným akustickým materiálem do podlah jsou tvrzené čedičové a skelné vlny, dále pak také elastifikovaný pěnový polystyren. Maximální stlačení těchto desek je při správné aplikace 2-5 mm. Čím je pevnost podlahových desek vyšší, tím je zpravidla nižší jejich schopnost tlumit kročejový hluk. Kromě standardní plovoucí podlahy je možné provést i variantu s podlahovým vytápěním. Požadovaná hladina akustického tlaku při posuzování kročejové neprůzvučnosti je v České republice 58 dB. Podle výše zmíněného průzkumu je ale tato hodnota na hraně akceptovatelnosti běžného obyvatele bytového domu. Za plně komfortní ji považuje pouze 40 % dotázaných. Při dosažení kročejové neprůzvučnosti 48 dB (čím nižší hodnota, tím lepší - na rozdíl od vzduchové neprůzvučnosti) bylo naopak plně spokojeno 80 % účastníků výzkumu.

Z porovnání vyplulo, že výsledné hodnoty kročejové a vzduchové neprůzvučnosti jsou téměř totožné. Je tedy možné použít i dvouvrstvé řešení a vrstvu z polystyrenu použít i ve větší tloušťce. Navýšení skladby podlahy se hodí např. Uvedené skladby na trámovém stropu vyhoví jen pro použití v rodinných domech nebo v případě rekonstrukce ve starých bytových domech. Pro nové dřevostavby se používají i těžké plovoucí podlahy. Součástí testování byly kromě akustických zkoušek i zkoušky odolnosti při zatížení dle ČSN EN 13810-1 a ČSN 73 2030. Jak se potvrdilo při zkouškách v certifikované laboratoři, materiály do podlah z minerální izolace ISOVER T-P nebo pěnový polystyren ISOVER EPS RigiFloor 5000 splňují vysoké nároky na akustiku podlah i v různých variantách skladby stropů. Kročejovou neprůzvučnost je možné zvýšit i pomocí koberce nebo PVC. Přehled podlahových a stropních systémů ISOVER vhodných pro uvedené instalace je součástí katalogu ISOVER pro izolaci podlah, který je k dispozici na stránkách www.isover.cz.

Akustika obvodových stěn

Akustika obvodových stěn je důležitá zvláště v rušných městech. Pro návrh obvodových konstrukcí nám může pomoci hluková mapa pro řešenou lokalitu. Vzduchovou neprůzvučnost obvodové konstrukce lze vypočítat dle postupu popsaném v ČSN 73 0532. V roce 2016 byly provedeny akustické zkoušky zateplovacích systémů ETICS na referenční betonové stěně tl. 130 mm. Z výsledků je zřejmý vliv jednotlivých izolantů na změnu vzduchové neprůzvučnosti stěny. Běžná okna výrazně degradují akustiku stěny a kladný či záporný příspěvek zateplení není podstatný. Zcela jiná je situace v případě osazení akustických oken s neprůzvučností nad 40 dB. Zde uvádíme základní typy konstrukcí a jejich akustické parametry. Rozdílné hodnoty jsou nejenom mezi druhem konstrukcí (dřevostavba vs. cihla), ale také v izolačních materiálech (minerální vlna vs. Akustické vlastnosti zateplené cihlové stěny jsou velmi proměnlivé, v rozmezí 45-47 dB.

Čtěte také: efektivní zvuková izolace

Užitečné nástroje

Dobrou pomůckou pro porovnání akustiky konstrukcí je aplikace Isover SmartApp. Je zde možno během chvilky zjistit laboratorní vzduchovou neprůzvučnost navržené příčky a zjistit, zda-li za shodné peníze nebo jen o málo dražší není k dispozici příčka akusticky výrazně účinnější.

tags: #zvukova #nepruzvucnost #isover #informace

Oblíbené příspěvky:

• Přehled odvodňovacích systémů
• Přehled štukatérských služeb
• Vše o vanilkových nátěrech na dřevěné prvky
• Více o sacích hadicích z PVC o průměru 50 mm
• Zjistěte vše o Ceresit Stop Vlhkosti Aero 360°