PergolyVlastnosti a vady panelových domů v České republice
Navrhování pozemních staveb se v minulosti a v řadě případů až dosud opírá o empirii.
Teprve v první polovině 20. století se postupně začínají uplatňovat analytické a teoretické postupy a metody při navrhování zejména nosných částí budov.
V řadě případů se teoretické (částečně simulační) postupy uplatňují až následně, pokud předchozí praxe a z ní odvozené zkušenosti nedávají dostatečně spolehlivé odpovědi a poznatky.
Podobnou situaci a z ní vyplývající důsledky lze vysledovat prakticky od počátku panelové výstavby až do současnosti.
Ještě na konci 60. let převládal u odborné veřejnosti názor, že panelové konstrukce navazují a jsou přirozeným vývojem cihelných staveb, a proto např. nemají být předmětem podrobného inženýrského šetření.
Čtěte také: Vlastnosti smrkového a akátového dřeva
V důsledku toho se v řadě případů neprovádělo statické posouzení nosné konstrukce a statické výpočty se přikládaly k projektové dokumentaci pouze na výslovné přání investora.
Výsledný návrh konstrukce byl převážně závislý na přístupu a odborné erudici projektantů.
Zaostávání a často i přehlížení a nedostatečné uplatnění exaktních a objektivních metod při navrhování a konstruování panelových domů jsou spolu s nedostatečnou kvalitou hlavní příčinou poměrně rozsáhlého výskytu jejich vad a poruch.
Panelové konstrukce přinesly zcela novou kvalitu do konstruování pozemních staveb, což vyžadovalo hlubší teoretické znalosti, nahrazení empirie teorií, nahrazení idealizovaných a značně zjednodušených modelů chování konstrukce a jejich částí výstižnými modely fyzikálními (materiálovými) a modely zatížení.
Vysoká tuhost prefabrikované betonové stěnové konstrukce a z ní vyplývající závažné mechanické stavy napjatosti, způsobené zejména účinky objemových změn (teplota, vlhkost), účinky změny tvaru základové spáry apod.
Čtěte také: Průvodce světem plátna
Vady a poruchy panelových budov
Vady a poruchy, které se vyskytují na panelových budovách, mají rozdílnou závažnost a význam.
Značný podíl na výskytu vad a poruch panelových budov má nekvalitní materiál a provedení, které ve svém souhrnu způsobují výrazné zhoršení kvality a funkčních vlastností těchto staveb a jejich trvanlivosti.
Jedná se především o kvalitu prefabrikovaných dílců, kvalitu zálivkových betonů a provedení styků, kvalitu tepelně izolačních materiálů, těsnících a hydroizolačních materiálů a povrchové úpravy.
Řada poruch je způsobena nepřesnou montáží a nedodržováním technologických pravidel a postupů.
Podcenění prostorového působení nosného systému, funkce stropní desky z hlediska zabezpečení stability a tuhosti při působení vodorovných účinků, účinků mimořádných zatížení a vlivů, funkce styků a spojovacích vazeb po překročení meze lineárních deformací (vzniku trhlin) je příčinou řady závažných vad nosného systému z hlediska požadavku mechanické odolnosti a stability zejména panelových domů realizovaných do roku 1972-74.
Čtěte také: Vyložení prostoru pro uskladnění dřeva
Nejslabším článkem a místem nejčastějších poruch panelových konstrukcí jsou styky nosných dílců, které vykazují vysokou tuhost (malou poddajnost) a nedostatečnou únosnost.
Styky jsou místa, v nichž dochází ke kumulaci poruch, projevujících se nejčastěji trhlinami.
Druhou skupinou nejčastějších poruch jsou poruchy styků mezi obvodovými dílci a vnitřní nosnou konstrukcí, které jsou vystaveny vedle účinků svislého a vodorovného zatížení zejména cyklickým účinkům teploty a vlhkosti.
Tyto poruchy vznikají u všech plášťů bez ohledu na případnou rozdílnost konstrukčního uspořádání, řešení styků a skladby obvodového pláště.
Celkově nesprávné a z hlediska zvukoizolačních požadavků nevyhovující řešení styků schodišťových dílců s vnitřní nosnou konstrukcí je příčinou velmi častého výskytu poruch těchto styků.
Poruchy obvodového pláště
Nejrozsáhlejší skupinu vad a poruch panelových domů tvoří vady a poruchy obvodového pláště (porušení dílců trhlinami, narušení povrchové úpravy, rozvrstvení pláště, porušení styků a spojů obvodových dílců).
Řada poruch panelových domů je zapříčiněna chybným (vadným) řešením obvodového pláště, zpravidla nedostatečnou tepelnou izolací, mnoha tepelnými mosty, nedostatečnou vodonepropustností, vzduchotěsností a tepelnou izolací styků a spár, celkově nevhodným řešením skladby a povrchových úprav obvodových dílců z hlediska difuze vodních par a celkového tepelně vlhkostního režimu, podceněním klimatických účinků a vlivů, nedostatečnou krycí vrstvou výztuže a nekvalitním, proti povětrnostním vlivům málo odolným materiálem, nesprávným uložením a kotvením obvodových dílců nerespektujícím skutečné statické působení jednotlivých vazeb a částí v nosném systému.
Specifickou a zvláště závažnou skupinu představují zejména poruchy lodžií a balkonů.
Další rozsáhlou skupinou poruch jsou poruchy střešních plášťů projevující se nedostatečnými tepelně izolačními vlastnostmi, hromaděním kondenzované vlhkosti ve střešním plášti, narušováním atik, boulením hydroizolační vrstvy a místním, případně rozsáhlejším zatékáním do bytů v nejvyšších podlažích.
Do skupiny poruch obvodových plášťů patří i rozsáhlý výskyt poruch okenních výplní.
Dochází k zatékání kolem rámů okenním výplní.
Závažnou skutečností je, že převažující část všech poruch panelových domů lze klasifikovat jako poruchy aktivní.
Lze tedy oprávněně předpokládat jejich další rozvoj a šíření v čase, a v důsledku toho pokračující zhoršování celkového fyzického stavu panelových budov.
Rozborem příčin těchto poruch a mechanizmů porušování lze doložit, že kinetika procesů narušení s časem narůstá.
Výsledky a rozbor experimentálního ověřování chování styků při opakovaném (cyklickém) zatížení ukázaly na nutnost zabývat se závislostí statických vlastností styků na čase, obecně sledovat souvislost historie zatížení, tj. časový průběh účinků zatížení z hlediska četnosti a rozsahu nelineárně pružné odezvy styků, která může vést k postupnému snižování statické bezpečnosti.
Projektová dokumentace a vady
V průběhu realizace panelové výstavby byly při návrhu a v projektové dokumentaci aplikovány jednak v té době platné ČSN a od r. 1964 postupně speciální předpisy, pokyny a směrnice, a od r. 1988 i norma zaměřená na navrhování panelových konstrukcí.
Rozsáhlou skupinou vad panelových konstrukcí jsou vady projektové dokumentace, které jsou dány nesouladem mezi požadavky předpisů a norem platných v době realizace, a předpisů a norem současně platných.
Jedná se o celý komplex předpisů a norem, které podstatným způsobem ovlivňují návrh konstrukčního řešení.
Mezi závažné vady patří nedostatečné vodorovné a svislé vyztužení nosné konstrukce ve stropních deskách a stycích, nevyhovující řešení a vyztužení dílců a styků, nevyhovující tepelně technické řešení obvodových konstrukcí, okenních výplní, nedostatečné těsnění, nevyhovující tepelně technické a hydroizolační vlastnosti střešních konstrukcí, nevyhovující zvukoizolační vlastnosti podlahových a stropních konstrukcí, nevyhovující tloušťky krycích vrstev výztuže a další.
Odstranění těchto vad projektové dokumentace panelových konstrukcí ve vztahu k současně platným předpisům musí být vedle odstranění vzniklých poruch nedílnou součástí rekonstrukce a modernizace panelových budov.
Při návrhu rekonstrukce a modernizace panelových budov je nutné tyto skutečnosti respektovat.
Tento postup upravuje ČSN 73 0038 „Navrhování a posuzování stavebních konstrukcí při přestavbách“, která umožňuje určité individuální hodnocení konstrukce.
Svislou spojitou výztuž stěn (umístěnou do svislých styků, nebo jako účinné propojení svislé výztuže stěnových panelů) norma pouze doporučuje.
Vodorovné a svislé ztužení budovy, navržené podle konstrukčních zásad, omezuje rozsah sekundárního poškození na nejbližší okolí primárního poškození.
Konstrukční zásady pro návrh vnitřních stěn jsou podobné až shodné se [3].
Pro svislé styky je zavedeno kritérium minimální plochy průřezu stykového betonu.
Plošné základy nosných stěn mohou být spojité nebo přerušované.
Pilotové základy lze navrhovat bez základového roštu, nebo se základovým roštem.
Požadované nebo doporučované konstrukční zásady pro návrh panelové budovy obsažené ve [3] a [4] doplňují konstrukční požadavky základních norem na které se [3] a [4] odvolávají. výztuž betonových, resp.
Nosná konstrukce nebyla navržena s ohledem na odolnost proti výbuchu plynu v místnosti, ani nárazu těžkého vozidla.
Nosná konstrukce nebyla posouzena na vliv nerovnoměrnosti modulu přetvárnosti v podzákladí.
Nosná konstrukce nebyla navržena s uvážením místního snížení pevnosti stykového betonu a stykové malty.
Nosná konstrukce nebyla navržena s uvážením prostorového působení panelové konstrukce při volbě výpočtového modelu.
Styky s jednovrstvým, tzv. nenosným obvodovým pláštěm a vnitřní nosnou konstrukcí nebyly navrženy s uvážením výstižného výpočetního modelu konstrukce a zatížení (nebyly zohledněny zejména účinky teploty a vlhkosti, účinky svislého zatížení a dotvarování).
Nepříznivý poměr vysoké tuhosti (malé poddajnosti) těchto styků a nízké únosnosti jsou příčinou jejich poruch.
Nosná konstrukce byla navržena s nedostatečnou, popřípadě bez věncové podélné i příčné výztuže.
tags: #adheze #mostecká #dřevo #vlastnosti
