Akustické kytary: Laminát a masiv – Co je co a jak vybrat?

Při výběru akustické kytary se často setkáte s pojmy jako laminát, překližka, polomasiv nebo celomasiv. Tyto termíny označují materiály, z nichž je kytara vyrobena, a mají zásadní vliv na její zvuk, odolnost i cenu. Pochopení rozdílů mezi nimi je klíčové pro správný výběr nástroje. Akustické kytary mohou na první pohled vypadat téměř totožně, ale možná vás po krátkém průzkumu překvapí, jak zásadně se dokáží jedna od druhé lišit.

Rozdíly mezi masivem a překližkou

V praxi se málokdy přímo dozvíte, z čeho je kytara nebo její část udělaná. Pokud je kytara či její část zhotovená z masivu (tj. kusu dřeva), bývá to vysloveně uvedeno (masiv, celomasiv; něm. Vollmasiv, massiv; angl. solid). Není-li to uvedeno, jde o překližku. Například, pokud prodejce uvede, že "přední deska je vyrobena z pečlivě vybíraného masivního smrku Sitka, luby a zadní deska jsou zhotoveny z dřeva sapele, což je druh afrického mahagonu", znamená to, že kytara je polomasiv se smrkovou (Sitka) přední deskou a zbytek je překližka, jejímž základem je sapele. Poněkud divně působí, když je na nástroji čínské výroby inzerována rezonanční deska ze smrku Engelmann nebo Sitka - oba totiž rostou na západním pobřeží USA a Kanady.

Rezonanční deska: Lepená vs. Masivní

Rezonanční deska je přední deska, která zdobí tělo vaší kytary. Deska může být lepená z několika částí, nebo masivní. Už nyní asi tušíte, že masivní přední deska přenáší vibrace mnohem lépe a tím pádem zní přirozeněji, hlasitěji a krásněji. To však neznamená, že lepená přední deska nestojí za nic. U masivní přední desky je důležité používat takzvaný zvlhčovač. Naše geografická poloha totiž způsobuje výrazné výkyvy vlhkosti během roku, což znamená, že se rezonanční deska roztahuje a stahuje. Jelikož je na desku kladen obrovský tlak strun, může dojít k jejímu prasknutí a to zejména v zimních měsících. Zvlhčovač tento problém dokonale řeší. Překližku poměrně dobře poznáte podle váhy - je dost těžká, zatímco celomasiv je lehký, jak pírko. Samozřejmě také podle zvuku i podle pocitu při hraní - překližka je "tupá", zvuku jako by se nechtělo ven z těla. Celomasiv dýchá a mluví, při hře je cítit, jak s vámi komunikuje, vibrace je cítit i na zadní desce. Masiv reaguje na všechno, překližka si dá leccos líbit.

Typy konstrukce akustických kytar

Nejdůležitějším kritériem bývá cena. Většinou platí, že překližka bývá nejlevnější, celomasiv nejdražší. Není však důvod považovat překližku za méněcennou nebo polomasiv za kompromis, jak se za rozumný peníz dostat k jakž takž hrajícímu nástroji. V mnoha případech bývá pečlivě zpracovaná překližka lepší, než odfláknutý masiv. Vždy vybíráme podle toho, k čemu budeme nástroj používat.

Překližka (Laminát)

Překližka bude vhodná nejen na vandrování a do hospody, ale také k pódiovému vystupování v kapele. Pokud je vaší oblíbenou technikou hry strumming (rytmické údery a poměrně statické držení akordů) a nedokážete hrát bez trsátka, je pro vás jednoznačnou volbou. Překližku zvolíme i na skladby, jejichž těžiště je spíš v rytmu nebo váš projev je spíš o zpěvu, než o hraní. Je třeba počítat s tím, že jejich zvuk bude spíš "drátěný", slabší, leckdy se vám zdá, jako by byl uvězněný uvnitř a nemohl ven. Překližka hraje výborně s novými strunami, ale poměrně rychle zvuk ztrácí na hlasitosti i razanci. Bývají výborné jako elektroakustiky, pokud jsou osazeny snímači typu humbucker nebo piezo. Výhodou překližky je její odolnost, nízká cena a minimální nároky na údržbu. Na překližku většinou nepotřebujete ani pevný kufr, bohatě stačí měkký obal (tzv. rockbag či gigbag). Vyskytují se v mnoha barevných provedeních, mohou být i stylově pomalované. Nevýhodou je především zvuk. Můžete se spolehnout na to, že 99% zvuku vyrobí přední deska - luby a záda kytary se na zvuku prakticky nepodílejí. Další nevýhodou je váha, překližky bývají těžké (podle toho je také poměrně spolehlivě poznáte, čím větší podíl masivu na kytaře, tím je nástroj lehčí). Pokud budete nastavovat průhyb krku, budete u překližky muset postupovat pečlivěji - překližka pracuje jinak, než dřevo a je celkově nepoddajná. Na druhé straně se tolik neprojeví změna síly strun, pokud místo standardní sady použijete nějakou hybridní, většinou vám to projde bez nutnosti nastavovat průhyb krku nebo upravovat kobylkový plátek (sedlo). Přesto by dobrá překližka neměla chybět v naší výbavě, protože použití je opravdu nejširší.

Čtěte také: Rolety pro tiché a klidné bydlení

Polomasiv

Většina polomasivů má přední rezonanční desku masivní, luby a "záda" bývají z překližky. Nejsou však vyloučené jiné kombinace, např. masivní přední a zadní deska a překližkové luby apod. Zvukově na tom bývá polomasiv většinou mnohem lépe, než překližka. Řekneme-li "většinou", je nutné dodat, že existují i velmi kvalitní (a patřičně drahé) celopřekližkové kytary, které zvukově překonávají laciné polomasivy. Polomasiv poslouží prakticky všude, je však nevhodný na trampské akce, na hraní k ohni apod. Je přeci jen choulostivější, proto je vhodné ho přechovávat v pevném pouzdru (kufru) a vyhýbat se vlhkému prostředí, přímému slunci nebo rozpálenému vnitřku auta. Je nutné dávat pozor na sílu používaných strun, "třináctky" na polomasivu s cedrovou přední deskou opravdu nemusí být to pravé. Vždy proto dbejte doporučení výrobce, bývá vhodné používat maximální sílu strun, které jsou povolené - tím máte zaručené, že přední deska bude vybuzená, ale nezačne se kroutit nebo dokonce bortit. Polomasiv je velmi univerzální kytara, vhodná jak pro začátečníka, který se učí hrát (a má jistotu, že ho to bude bavit ještě v dalších letech), tak i pro profesionála. Polomasivní elektroakustiky bývají "super" pro pódiové vystupování, pro hraní v klubech apod. Při nákupu polomasivu je nutné pečlivě vybírat a porovnávat. Jde o dražší kytary, které jsou zpravidla pečlivěji zpracovány.

Celomasiv (Masiv)

Celomasivní nástroje jsou nejdražší z celého spektra nabídky a pořizují si je zpravidla zkušení hráči, kteří vědí, co dělají. Celomasiv většinou kupujete k nějakému účelu. Kupovat ho má smysl, pokud hrajete většinou akusticky (buď čistě akusticky nebo vaši kytaru snímá mikrofon) a uplatní se ušlechtilý zvuk jeho dřeva. Celomasivní kytara bývá přirovnávána k živé bytosti, říká se, že dýchá a mluví, že s vámi sroste apod. Bývá dosti choulostivá, kvalitní pevné pouzdro je naprostou nutností, stejně jako péče o vhodnou vlhkost vzduchu (zpravidla 45 - 55% r.v.). Pokud bydlíte v paneláku, budete určitě potřebovat zvlhčovač vzduchu a vlhkoměr, kytaru bude nutné trvale přechovávat v pouzdru a vyndávat jen na dobu, kdy hrajete. Nebezpečím jsou i změny teploty (zvlášť náhlé), přímý sluneční svit a samozřejmě nešetrné zacházení. Platí pravidlo - pokud se cítíte dobře, je na tom kytara také dobře.

Přehled typů konstrukcí akustických kytar

Specifické laminované a nedřevěné materiály

HPL (High Pressure Laminate)

K nejoblíbenějším materiálům pro výrobu předních, zadních desek a lubů kytar patří HPL (High Pressure Laminate, vysokotlaký laminát). Je to materiál, vyrobený na bázi laminátové pryskyřice při vysoké teplotě a tlaku. Je odolný proti vodě, tvarově stabilní, snadno omyvatelný, odolný proti odření i běžným chemickým přípravkům. Společně s dlouhou životností jsou tyto vlastnosti ideální pro použití pro interiéry i exteriéry, např. v nábytkářském průmyslu. Povrchy HPL jsou jen obtížně rozeznatelné od pravého dřeva a jsou dobře cenově dostupné. Někteří výrobci kytar přímo inzerují použití HPL, avšak drtivá většina překližek je vyrobena podobnou technologií. Vlastní výrobu HPL mají Taylor a Martin a rozdíl je skutečně slyšet - překližka od Taylorů je opravdu o něčem jiném, než překližka od jiného, menšího výrobce. Velmi slušné zvukové vlastnosti má HPL např. u kytar Martin.

Stratabond

Krky kytar se někdy vyrábějí ze Stratabondu. Stratabond je obchodní značkou firmy Rutland Plywood Corporation a objevil se v roce 1987. Jde opět o laminovaný materiál na bázi dřeva. 6 cm silný blok Stratabondu je složen z 29 vrstev barvené březové dýhy. Vrstvy jsou skládány tak, aby byl dodržen směr let dřeva. Různým barvením vrstev se dosahuje velmi zajímavého vzhledu. Nejčastěji se používá k výrobě pažeb zbraní a rukovětí luxusního nářadí. Stratabond je velmi houževnatý, takže se používá i k výrobě luků. Výrobci kytar ho objevili poměrně nedávno a používají ho jako cenově přístupnější náhradu tropických odrůd mahagonu, jehož cena v posledních letech značně vzrostla. Krky ze Stratabondu najdeme jak na levnějších nástrojích, tak i na kytarách střední třídy. U akustických kytar tento materiál nejčastěji používá Martin a Gibson, mnohem častěji ho však najdeme u elektrických kytar, kde je použití dřevěného masivu poněkud problematické vzhledem k delší menzuře (proto bývá zvykem krk konstruovat z více dílů, aby se zabránilo jeho kroucení). Zvláštní vzhled Stratabondu také bývá vítaným zpestřením.

Micarta

Ačkoli Micarta nepatří mezi překližky, je nutné se o ní zmínit proto, že se z ní občas vyrábějí hmatníky a kobylky. Micartou nazýváme laminát, tvořený zpravidla plátnem, papírem nebo skelnou tkaninou a termosetickou pryskyřicí (epoxidová, fenol-formaldehydová, melamin-formaldehydová, silikonová). Původně vznikla jako materiál pro elektrikářské účely, dnes se velmi často používá na střenky nožů a rukojeti nářadí. Struktura Micarty může být téměř libovolná (vzhled jako dřevo, plátěná textura, slonovina atd.). Má nízkou hmotnost a dostatečnou pevnost. Hmatníky a kobylky z Micarty najdeme pouze na nejlevnějších nástrojích a výrobci se použitím tohoto materiálu zpravidla příliš nechlubí.

Čtěte také: Dřevěná kytara: Ideální pro vaše dítě?

Další nedřevěné materiály

K nedřevěným materiálům patří určitě hliník, z kterého pár kytar vyrobil i C. F. Martin. Jejich elektroakustika 000CE AL Cherry má tělo z třešňového masivu a přední rezonanční desku z hliníku, jehož povrch je upraven leptáním. Zmiňme se ještě o kytarách z kompozitů. Ty se střídavým úspěchem vyrábí Composite Acoustic, Meridian, MS USA. Používají se uhlíkové kompozity, konstrukce je tvořena tělem a krkem z jednoho kusu a má "integrované" i žebrování. Krk je tak tuhý, že nepotřebuje vnitřní napínák, kytara je již optimálně nastavena z výroby. Výrobce mezi přednostmi uvádí praktickou nezničitelnost kytary, stabilitu ladění a zvuk, nezávislý na okolní vlhkosti a teplotě. CA nabízí především cestovní elektroakustické kytary s malým tělem, v sortimentu lze však také najít kytaru s tělem typu Dreadnought. V celé řadě recenzí jsou tyto kytary velmi dobře hodnoceny (zejména jejich hratelnost), nahrávky zní velmi pěkně jak "na sucho" (snímané mikrofonem), tak i přes aparát. Bohužel si jejich cena nezadá s cenou kvalitního celomasivu.

Průvodce výběrem akustické kytary

Akustická vs. Klasická kytara

To je otázka, která na začátku trápí mnohé. Základní rozdíl, kterého si všimne i laik, spočívá v tom, že klasická kytara neboli španělka má nylonové struny, kdežto na akustickou kytaru (někdy se setkáte i s označením westernová) se natahují kovové struny. Akustická kytara je větší, hlasitější a zvukově mnohem pronikavější. Největší zásluhu na tom mají kovové struny, které jsou tvrdší, a tak vám na začátku mohou způsobit pár otlaků. Klasické kytary jsou zpravidla tišší a zvukově mnohem měkčí. Jejich nylonové struny jsou pohlazením pro ruku, takže se na začátku tolik nenatrápite. Při nejbližším táboráku vás však kolegové s akustikou výrazně přehluší. Hlasitost a výraznost však nejsou jedinou výhodou akustických kytar. Jejich krk je užší, než ten na klasických kytarách, proto je hra na akustiku rychlejší. Pokud se časem chystáte vyzkoušet i elektrickou kytaru, určitě se vám bude jednodušeji přecházet z akustické kytary, než z klasické. Obecně platí, že klasická kytara se vyznačuje spíše širším krkem, plochým hmatníkem a kratší menzurou. Zvuk je měkčí, zastřený, hodí se pro vážnou hudbu nebo flamenco. Akustická kytara má užší krk a zaoblený hmatník.

Tvar a velikost těla

Tvar a velikost akustické kytary je jedním z klíčových prvků, které ovlivňují celkový zvuk. Jednotlivé typy akustických kytar se od sebe liší tvarem těla a použitými materiály, které ovlivňují výsledný zvuk. Pokud si stále nevíte rady a hledáte všestranný nástroj, který je absolutní klasikou v oblasti akustických kytar, sáhněte po kytaře typu Dreadnought, známé také jako Westernová kytara. Nástroj nabízí nezaměnitelný klasický tvar a všestranný, velmi příjemný zvuk, který se vám okamžitě zavrtá do uší.

• Dreadnought (Westernová kytara): Absolutní klasika mezi akustickými kytarami, která vyniká velkým tělem a stejně velkým zvukem. Je to nástroj bohatý na basy, čistý v oblasti výšek a díky velkému tělu i hlasitý. Je vyrovnanější, hutná, přirozená a zvukově velmi čistá. Kytaristé si ji chválí pro její všestrannost a pohodlnost. Navíc na ni díky vyváženému zvuku, který je hutný a čistý, zahrajete většinu hudebních žánrů. Hledáte vhodnou akustickou kytaru pro začátečníka? S typem Dreadnought nešlápnete vedle.
• Jumbo: Zvětšená zadní část těla této kytary se projevuje zejména při basových frekvencích. Pokud hledáte nástroj s výrazným, tučným zvukem a solidní hlasitostí, je velmi pravděpodobné, že vás uspokojí právě Jumbo. Představuje jednu z největších akustických kytar, je proto třeba počítat i s vyšší váhou. Má specifický zvuk, který je silný a hlasitý se zdůrazněním basů. Tvarem se podobá hrušce, tělo je široké, objemné a krk i hmatník užší, což umožňuje pohodlný úchop. Hledáte vhodnou akustickou kytaru pro začátečníka? S typem Jumbo nešlápnete vedle.
• Parlor a cestovní kytary: Tyto nástroje se vyznačují zejména neuvěřitelnou kompaktností. Kromě malého těla se vyznačuje poměrně tlustým krkem. Díky své velikosti je celkem lehká, ocení ji proto muzikanti, kterým nesedí větší typy kytar, děti i kytaristé v pohybu. Vydává hlasitý zvuk zaměřený na střední tóny. Pokud patříte mezi kytaristy v pohybu, zvažte svou investici do jednoho z těchto milých, malých, ale naprosto plnohodnotných nástrojů.
• Grand Concert: Kytara má poměrně malé tělo a hraje se na ni prsty.
• Grand Orchestra: Větší tělo podporuje basy a dlouhý dozvuk. Má hutný a hlasitý zvuk.
• Grand Symphony: Vyluzuje silný a hlasitý zvuk s pevnými basy.
• Cutaway akustické kytary: Setkáte se i s cutaway akustickými kytarami, které mají spodní výřez těla pro snazší hru na vysokých polohách hmatníku.

Dřevo a váš styl

Správný výběr dřeva je alfou a omegou zásadně ovlivňující výsledný zvuk drtivé většiny dřevěných nástrojů. Rezonanční deska je místo, které vám může výrazně pomoci plně rozvinout váš osobitý styl. Pokud se vám více líbí vybrnkávání a tišší hra, poohlédněte se po kytarách s cedrovou rezonanční deskou. Pokud se do toho chcete pořádně opřít a brnkat o život, smrk je vaší volbou číslo jedna. Důležité jsou i další dřeviny, z nichž je nástroj postaven, a díky jejichž souhře s přední deskou vzniká unikátní zvuk vaší kytary. Často používanými odrůdami jsou Africký (Khaya Ivorensis) a Honduraský (Swietenia Macrophylla) mahagon. Africký druh je využíván jak u zadních korpusových desek, tak i u lubů a krků, zatímco Honduraská odrůda (pravý mahagon) je dobrou volbou také pro výrobu přední ozvučnice.

Smrková odrůda Sitka, rostoucí především v Severní Americe a Kanadě, je jedním z nejčastěji používaných dřev pro výrobu přední ozvučnice. Sitka s pravidelnými léty disponuje dostatečnou tuhostí a nabízí optimální kombinaci průraznosti, čistoty tónu a jeho dynamického rozsahu. Tomuto druhu konkurují především v Evropě Alpský smrk (Picea Abies) a odrůda Engelmann. Velmi ceněné dřevo, jehož domovem je opět Severní Amerika a Kanada, je používáno pro stavbu horních ozvučnic u luxusních nástrojů. Tento druh rostoucí v Kanadě má oproti jiným odrůdám temnější barvu a je většinou měkčí než klasický smrk, což obvykle přináší vyšší dynamickou citlivost, kterou ocení hráči s decentnější prstovou technikou. Částečným kompromisem k této důležité vlastnosti je větší míra komprese při silnějším úhozu pravé ruky.

Čtěte také: Alex Leštěnka: Pro Dřevo a Laminát

Palisandr je tradiční materiál s rozsáhlou řadou různých odrůd, který se vyznačuje mechanickou odolností a pevným, jasným tónem s detailně prokreslenými výškami, výše posazenými středy a průraznými basy. U akustických kytar nachází své uplatnění především u lubů a zadních desek korpusu. Madagaskarský palisandr (Dalbergia Baronii) je exkluzivnější a mechanicky tvrdší variantou, jejíž struktura dodává oproti Indickému palisandru zvuku více vyšších pásem. Do rodiny palisandrů náleží také jihoamerický Cocobolo (Dalbergia Retusa), který má z popisovaných odrůd nejvýraznější středy. Eben má oproti palisandru tmavší barvu a perkusivnější podání výšek, je mechanicky stabilní a poměrně tvrdý, takže jeho opracování vyžaduje určitou zkušenost. Exotické dřevo s luxusním vzhledem se používá především u dražších nástrojů, kde jeho kresbu podpoří také vhodný lak. Mahagon je středně tvrdé, husté a velmi rezonantní dřevo, které je charakteristické svou silnou odezvou v středových a basových frekvencích. Používá se na krky a těla kytar. Lípa je měkké a poměrně lehké dřevo. Lípa se vyznačuje bohatou dynamikou se silnou odezvou v oblasti středových frekvenci a díky své dostupnosti ho můžete vidět zejména u levnějších modelů. Javor je velmi tvrdé dřevo, které je základním stavebním kamenem mnoha krků. Javor se vyznačuje výbornou odezvou v oblasti vysokých frekvencí. Palisandr je tvrdé a velmi rezonantní dřevo, které lze ve většině případů nalézt na hmatníku kytar. Eben je pevné a tvrdé dřevo, které je velmi jemné na dotek a používá se zejména na výrobu hmatníků dražších kytar. Eben si výjimečně dobře rozumí s basovými frekvencemi.

Elektronika a příslušenství

Někteří hráči hledají více možností, a proto zaloví ve vodách elektroakustických kytar. Tyto nástroje jsou vlastně standardní akustické kytary obohacené o mini předzesilovač a snímač. Stačí je zapojit do zesilovače a užívat si všech výhod akustické i elektrické kytary. Bez ladičky se neobejdete a pro jistotu si udělejte také zásobu náhradních strun. Pokud víte, že budete kytaru často přenášet, pořiďte si na ní pevný kufr nebo alespoň měkčí obal, aby se nepoškodila. Hodit se bude i zvlhčovač, který kytaru udrží v top stavu dlouhé měsíce a roky.

tags: #akusticka #kytara #laminat #informace

Oblíbené příspěvky:

• WPC prkna
• Stropní dilatace: Co potřebujete vědět
• PVC podlahy: Kompletní průvodce
• Kvalitní dveře začínají u dřevěné výplně
• postup nanášení stěrky na fasádu