Komplexní průvodce akvarijním dnem a pozadím z polyuretanové pěny

Materiál, který použijete na dno, má v akváriu velký význam. Ovlivňuje kvalitu vody, kondici ryb, růst rostlin a údržbu nádrže. Při výběru dna je dobré zkontrolovat, zda nemá nějaké příliš ostré hrany, o které by se mohli poranit živočichové držící se u dna.

Typy akvarijního dna

Zásobní substráty a sypké složky

Pro základ akvarijního dna je možné použít takzvaný zásobní substrát, nebo jiné pomocníky pro zaběhnutí akvária. Zásobní substrát je sypká složka obsahující živiny, které z něj mohou rostliny čerpat přes kořeny. Většinou obsahuje vláknitou rašelinu a další zásobní živiny. Na substrát se obvykle dávají 2-4 cm. Na substrát se dává další vrstva v podobě obyčejného křemičitého štěrku, jílových substrátů a podobně. V případě, že nepoužíváme zásobní substrát, tyto sypké složky se dávají rovnou na dno akvária. Možností je spousta, je dobré si však uvědomit, že každé dno má své přednosti, a naopak své nevýhody.

Pro začínající akvaristy a pro ty, kteří chtějí akvárium s nenáročnými rostlinami a údržbou podle nálady, bychom doporučili křemičitý štěrk nebo pálené jíly s případným přidáním živin ve formě kapslí. Pro ty, kteří chtějí krásné rostliny, je vhodné vybírat substráty z páleného jílu, například Profi soil nebo Aquaclay Ground. Jejich zrna jsou pórovitá, takže substrát je lehký a ani po dlouhé době nesléhá jako těžký křemičitý písek. Kořeny a bakterie ve dně tak mají dostatek kyslíku. To na ně působí blahodárně. Takto založené dno nám vydrží řadu let bez nutnosti obměny. Vhodné jsou i substráty lávového původu jako je Volcano Black.

Substrát pro lekníny lze použít jako alternativa zásobního substrátu. Má své výhody v podobě velkého množství živin pro kořenující rostliny, především kryptokorynám velmi vyhovuje. Mezi nevýhody patří zahnívání dna, které se časem vždy objeví. Substráty se pokládají na suché dno a následně se opatrně napouští voda a sází rostliny. Ideálně napouštět například přes bublinkovou fólii, talířek nebo přes růžici na hadici, aby se dno nerozvířilo.

Písky a štěrky

Mezi nejpoužívanější materiál, který se používá na tvorbu dna, patří bezesporu písek. Středně hrubý písek o zrnitosti 2-5 mm je nejčastěji používaným materiálem pro tvorbu dna. Nejvhodnější jsou tmavé písky (např. hnědé). Hodí se pro bohatě osázené společenské nádrže, neboť hrubá zrna zajišťují přístup kyslíku ke kořenům rostlin a nedochází k hnití dna. Při výběru písku je dobré vědět, že není vhodný kopaný písek a písek s velkým množstvím vápenatých sloučenin.

Čtěte také: jak založit akvárium bez filtrace

Štěrk frakce 2 - 4 mm je optimální pro pěstování nenáročných a středně náročných rostlin. Jemnější písek se může hůře odkalovat a dno je méně prokysličené. Hrubší frakce je také na údržbu náročnější, výkaly ryb a zbytky potravy snáze zapadají do dna a mohou zahnívat. Písek drobnější frakce je vhodný k dotvoření layoutu v místech, kde nebudou rostliny. Až na pár výjimek je potřeba důkladné proprání. Štěrk lze použít samostatně, ale je vhodné do něj dát hnojivo do dna nebo lze použít jako krycí vrstvu zásobního substrátu. Ostré drtě nejsou vhodné pro ryby dna, absolutně nevhodné pro pancéřníčky.

Dělení písků a štěrků se dle oborů liší, preferujeme rozdělení na písky do frakce 2 mm a štěrky nad 2 mm.

Liapor - alternativa pálených jílů

V Čechách máme výrobce podobného substrátu, jako jsou v akvaristice prodávané substráty na bázi pálených jílů - firmu Liapor. Ten je vyrábí a prodává nikoliv pro použití v akváriích, ale jako plnivo do betonu či na posyp zasněžených cest. Liapor je tvořen malými kuličkami příjemné hnědé barvy. Vypadá jako hrudky tmavší suché hlíny. Zrníčka jsou vysoce pórovitá, ideální na uchycení kořenů a uhnízdění baktérií. Substrát je lehký a neslehává se jako písek. Byť pórovitá, zrna jsou hladká a tedy přívětivá k vouskům ryjících ryb, jako jsou pancéřníčci a jiné ryby dna. Jelikož je to pálený a ne sušený jíl, zrna jsou trvanlivá, ve vodě nerozpustná a samovolně se nerozpadají jako Aqua Soil. Liapor se vyrábí v několika základních frakcích - 1 - 4 mm, 4 - 10 mm a 10 - 16 mm. Pro použití v rostlinných akváriích je nejvhodnější ta nejjemnější frakce.

Čeho si nelze nevšimnout, je fakt, že Liapor je lehký a plave. Liaporu vhozeného do studené vody klesne tak 25 % zrn a po pár hodinách možná 50 %. Po přelití horkou vodou jich plave 50 % a po pár hodinách možná 5-10 %. Úplně nejlepší je ho přelít vařící vodou a pak ho vhodit do ledové vody. Takto se vzduch v dutinách zrn roztáhne a po zchlazení se smrští a natáhne vodu z okolí. Po dvou kombinacích horká-studená voda se toho už výrazně víc nepotopí. Liapor se po nasypání do akvária potopí, ale pořád zůstává velmi lehký. Proces postupného nasáknutí vodou a usazování bude probíhat ještě dlouho, klidně měsíc a víc. Postupně jdou ze dna bubliny, takže je zřejmé, že se voda pořád dostává víc a víc dovnitř zrn a vytlačuje vzduch. Proces se velmi urychlí rostlinami a zabydlováním dutinek v zrnech bakteriemi. Kořeny i bakterie pravděpodobně spotřebovávají vzduch z dutin a tím je dělají těžší.

Liapor je substrát, do kterého se sází nádherně. Chce to jen pinzetu a sázet hluboko. Jelikož je to substrát lehký, není problém zasunout stonkovku 5 cm pod povrch. Alternativní způsob ulehčující sázení je připravené dno zalít vodou tak, aby hladina nebyla nad Liaporem, po zasazení okolo rostliny povrch rukou řádně přitlačit, a postupovat takto od jedné strany ke druhé. Rostliny zpočátku moc nerostou, jelikož v substrátu nejsou žádné živiny. Chce to buď pod Liapor dát nějaký obohacený substrát, jako Aqua Soil, obyčejnou hlínu, či hnojivo. S hnojivem či bez - v momentě, kdy přijdou ryby a začnete normálně krmit, rostliny se rozjedou a růst předčí cokoliv, co roste v písku. Rostliny mají v Liaporu obrovské kořenové systémy a k zrnům pevně přirůstají. A to včetně mechů.

Čtěte také: Kompletní průvodce akváriem pro rozplavání potěru

Liapor prostě nemá konkurenci v kombinaci vlastností důležitých pro rostlinná akvária a akvaristy. ADA Aqua Soil má výhodu v obsahu živin a nevýhodu v křehkosti a ceně. Liapor se dá podložit výživnou vrstvou a tím odstranit jeho jedinou nevýhodu. Ještě je užitečné zmínit, že Liapor obsahuje dost prachu a tento na začátku zvyšuje vodivost.

Nevhodné materiály pro dno akvária

  • Ostré drtě: Hlavně pokud plánujete ryby pohybující se po dně, jsou absolutně nevhodné pro pancéřníčky.
  • Černobílá drť ("hřbitovní"): Často se v akvaristikách prodává, mění parametry vody, hůře se udržuje, esteticky - ryby na ní hodně zaniknou.
  • Čistě bílá mramorová drť: Mění parametry vody, pod umělým světlem vypadá velmi nepřirozeně a některým rybám takto zářivě bílé dno nesvědčí, je na něm vidět každá nečistota a brzy i řasy, rostlinám také ve srovnání s vhodnějšími typy dna nesvědčí.
  • Některé drtě s obsahem vápence: Mohou ovlivňovat tvrdost vody a nemusí svědčit rybám a rostlinám. Obsah vápníku zkontrolujeme tzv. octovým testem: štěrk polejeme octem a pokud začne šumět, znamená to, že není vhodný.

Množství a uspořádání dna

Dno by se mělo svažovat od zadní stěny k přední stěně. Dno by se mělo směrem k zadní stěně akvária zvyšovat. Pro většinu nádrží doporučujeme do přední části vrstvu štěrku nebo substrátu cca 4-5 cm, do zadní části 8-10 cm. Pokud vepředu budeme mít 4 cm, u zadní stěny bychom měli mít aspoň 8 cm. A je to ze dvou důvodů. Zaprvé tím docílíme hloubky akvária, protože voda a sklo nám opticky akvárium zúží. Zadruhé si tím usnadníme i čištění nádrže, neboť nečistoty se budou převážně hromadit u předního skla.

Dno je potřeba jednou za čas odkalit. Jak často a jak důkladně je opět na akvaristovi a záleží to i na akváriu. Odkaluje se pomocí odkalovače, a to tak, že odkalovačem nasajeme část dna, vysajeme z něj odpad a opatrně ho necháme „spadnout“ zpět. Pokud máme lehké jílové substráty, používáme zásadně odkalovací soupravu s vysokým zvonem, která nám nebude odsávat granule ze dna. Zkušenosti s odkalováním Liaporu nemáme, neboť se v rostlinném akváriu nikdy neodkaluje.

Výpočet množství substrátu

Dno by se mělo směrem k zadní stěně akvária zvyšovat, takže ze začátku si vypočítáme průměrnou výšku podkladu. Např. pokud chceme mít vpředu 5 centimetrů a vzadu šest centimetrů, oba údaje sečteme a vydělíme dvěma. Následně tuto hodnotu vynásobíme podstavou, kterou získáme vynásobením délky a šířky dna akvária. Potřebné množství substrátu dostaneme, když si vynásobíme délku akvária x šířku x 0,5 (v decimetrech!).

Dekorace dna

Aby akvárium vypadalo pěkně a ryby se v něm dobře cítily, nestačí do něj dát jen substrát. Vhodně zvolené kořeny a kameny pomohou dotvořit přirozeně působící podvodní scenérii. Vyhýbáme se kamenům obsahujícím vápenec a kořenům, které ve vodě hnijí nebo příliš barví vodu. Mezi nevhodné kameny patří vápence, které způsobují nežádoucí vyšší tvrdost vody. Z přírodních zdrojů se doporučují větší světle žluté i tmavé křemeny, ale zejména břidlice, protože se dobře štípe a lze z ní vytvořit nádherné předěly a terasy. Kameny použité v nádrži nesmějí mít ostré hrany, o které by se mohly ryby poranit!

Čtěte také: Polyuretanový tmel pro vaše projekty

Je dobré si hardscape poskládat někde nanečisto, například na kusu kartonu o velikosti akvária. Poté si vše vyfotit a přenést do akvária. Nejprve vložíme kameny, kořeny na patřičná místa, přilepíme si je k sobě, pokud nám nebudou držet. Do mezery mezi kořenem a kamenem vmáčkneme pojivo, které jsme si zvolili, a zakápneme lepidlem. Po několika vteřinách je spoj pevný. Nebojte se, když se bude po zakápnutí pojiva ze spoje kouřit - je to v pořádku, probíhá tam chemická reakce. Bílé nevzhledné spoje, alespoň v těch místech, které jsou z pohledové strany, můžeme zamaskovat. Jelikož budeme používat dva různé druhy substrátů, například Controsoil a písek, nechceme, aby se smíchaly mezi sebou. V místech, kde by se smíchat mohly, vmáčkneme například filtrační vatu nebo vložíme kamínek. Jako poslední věc, kolem velkých kamenů poházíme menší kamínky, oblázky nebo nadrcené úlomky z kamene, které jsme použili v akváriu.

Pozadí z polyuretanové pěny

Akvárium je imitací volné přírody, a tak by také mělo vypadat ve skutečnosti. Bohužel je právě toto velký problém. Jak může akvárium vypadat věrohodně, když na bocích jsou filtry, na zadní stěně ohřívač a na pozadí je fotografie vodních rostlin či kamenů. Takové akvárium nebudí moc dojem reálné kopie vodního světa. Avšak dá se tomu pomoci. Pouhá změna pozadí může tyto problémy vyřešit. Při správném postupu dodá akváriu potřebný vzhled i skryje akvarijní techniku.

Technické záležitosti

Hlavní nevýhoda spočívá v tom, že pozadí zabere místo v nádrži. Pozadí je totiž vnitřní, ponorné a snižuje objem vody. Při zařizování nové nádrže je vhodné pořídit nádrž větší, aby poté byla litráž na požadované úrovni. Chemické hodnoty nevykazují žádné změny a voda je v naprostém pořádku. Pozadí je tedy nezávadné! Rozhodneme-li se pro pozadí mobilní (vyndavací), musíme počítat s komplikovanějším výrobním postupem.

Jako podklad je vhodné zvolit sklo, protože je pevné, dá se pevně lepit a odolává vodě. Toto nosné sklo je potřeba vyměřit. Síla skla pro nosné sklo by měla být minimálně 6 mm pod délku 1 m a nad 1 m 7-8 mm. Pěna vytváří velké pnutí a při vysychání mohou slabší skla prasknout. Pozadí je nutné uchytit v nádrži, protože PU pěna má velký vztlak (má snahu plavat). Po napuštění vody by tedy pozadí vyplavalo na hladinu. Principem je pozadí zastavit. Nosné sklo se tedy zablokuje speciálními výztuhami, o které se pozadí zastaví. Komory budou obsahovat filtry a je nutné jim vyrobit nasávací otvory.

Před nástřikem pěny se musí sklo zdrsnit, případně přidat několik skleněných lamel. Ty směřujte proti směru tahu pozadí v ostrém úhlu. Na pozadí se dá přilepit i mnoho rozličných předmětů tvořící různé převisy, jeskyňky, apod. Pro zdrsnění skla použijte brousek na sklo. Nepravidelnými tahy sklo jednoduše poškrábejte. Možné je i jej nepravidelně potřít silikonem. Kritická místa jsou převážně rohy a kraje pozadí. Před nástřikem pěny ještě nosné sklo opatřete z druhé strany (z té, která přijde přitisknout k nádrži) slabým polystyrénem. Postačí síla 5 mm. Je to z toho důvodu, že kdyby se za provozu mezi nosné sklo a sklo samotného akvária dostalo i malé zrnko písku, tlak vody tlačící pozadí na stěnu by mohl sklo rozbít.

Nástřik a tvarování pěny

Na trhu je dost velký výběr PU pěn od různých výrobců. Množství pěny se dost těžko odhaduje. Pěna dosti markantně nabývá, takže po hrubém výpočtu pozadí po vytvrdnutí má značný objem. Barva pěny by měla být světle žlutá, aby se pozadí nemuselo barevně upravovat. Pěnu použijte dle návodu výrobce. Nanášení je jednoduché. Je třeba chránit zvláště ruce a oči, pěna po vytvrdnutí jde velice špatně z kůže dolů! Před samotným nástřikem je nutné nosné sklo pečlivě odmastit. Pěnu nanášejte po malých „housenkách“ jednu vedle druhé. Naneste ji i přes čelní hranu bočnic, která bude nejvíce vidět při pohledu do akvária. Pěna tvrdne tak dva dny (dle hloubky vrstvy). Povrch je však suchý již po pár hodinách. Pnutí při tvrdnutí má snahu sklo ohýbat do tvaru luku. Proto doporučujeme nosné sklo položit na rovnou desku (stůl) a v místech, kde jsou komory, připevnit svěrkami k podložce.

Nyní je na řadě vyřezávání pozadí. Pěna po nástřiku vypadá dost nepřirozeně. Jsou vidět jednotlivé „housenky“ a jejich pravidelnost. Vezměte proto do ruky ostrý nástroj a pusťte se do řezání pěny. Vhodné nástroje jsou jemné břity (náhradní náplně do vysouvacích nožů), žiletky, apod. Pěnu lze velmi snadno řezat. Předem si rozvrhněte umístění různých kamenů, výčnělků, převisů, říms, prasklin, spár, apod. Snažte se co nejvěrohodněji napodobit skálu. V nepravidelnosti je kouzlo. Nedoporučujeme příliš pěnu řezat do hloubky za vidinou snížení objemu.

Povrchová úprava

Barva pozadí je jednolitá a nudná. Pro přirozený vzhled je možné pozadí opálit! Pěna je velmi silná hořlavina a tato fáze jde velmi rychle. Je vhodné mít po ruce kbelík s vodou, mokrý hadr či rovnou hasící přístroj. Pěna vytváří při hoření nepříjemné a škodlivé zplodiny. Doporučujeme opalování provádět v dobře větraných či venkovních prostorách. Pro opalování se hodí propan - butanové hořáky, let - lampy nebo i obyčejné svíčky. Zapalte vždy jen malý kousek, počkejte několik vteřin až se plamen trochu rozšíří a povrch speče a pak rychle plamen sfoukněte či uhaste vodou. V konečné fázi pak vypadá pozadí jako špinavé od sazí.

Posledním zásahem do pozadí je pochopitelně povrchová úprava. Pro tuto důležitou fázi je dokonalá Dvousložková Epoxidová Pryskyřice. Doporučujeme postupovat přesně dle návodu výrobce. Trochu ošemetný je poměr míchání pryskyřice a tvrdidla. Po smíchání dochází k chemické reakci a pryskyřice začíná pomalu tvrdnout. Připravené množství je vhodné spotřebovat do 30 minut. Pryskyřici nanášejte rovnoměrně štětcem do všech záhybů a koutů. Využívejte tupování (bodavé pohyby štětce). Zvláště kvalitně naneste materiál na kraje, rohy a na čelní hranu pozadí. Vždy až přes pěnu na hranu skla, aby se konce pozadí zpevnily. Pryskyřice schne 2 dny. Po vytvrdnutí je povrch drsný a nelepkavý.

Nyní ještě není pozadí připravené pro akvárium, jelikož se musí neutralizovat. Epoxidová pryskyřice je silná zásada a ovlivňovala by vodu v nádrži do vysokých hodnot pH. Proto se musí celé pozadí neutralizovat slabou kyselinou. Postačí běžně se doma vyskytující 3% ocet nebo spíše doporučujeme kyselinu citrónovou. Povrch pozadí postříkejte roztokem a nechte pár hodin působit. Poté důkladně pozadí opláchněte čistou vodou.

Umístění pozadí

Pozadí obsahuje nosné sklo s vyřezanou, opálenou pěnou s vrstvou neutralizované pryskyřice a pozadí je z druhé strany opatřeno vymezovacím polystyrénem o síle 5 mm. Aby pozadí svou vahou netlačilo na dno akvária (opět sklo na sklo), tak je vhodné rohy podepřít molitanem či slabým polystyrénem. Poté pozadí přeneste do akvária a pevně přitiskněte k zadní stěně. Zkontrolujte, zda-li sedí po celé ploše, zda-li neodstávají bočnice, atd. Nyní přichází na řadu speciální výztuhy pro udržení pozadí v akváriu. Tyto pásy skla je nutno slepit silikonem dohromady. Speciální výztuhy ovšem musíte připravit i pro bočnice, aby se pozadí při napuštění nevyklánělo směrem k čelní stěně. Nakonec bychom ještě doporučili pozadí u čelní hrany bočnic přilepit silikonovým kaučukem. Takto připravené pozadí je vhodné pro použití v akvaristice.

Přehled vhodných a nevhodných materiálů pro dno akvária
Typ materiálu Vhodné vlastnosti Nevhodné vlastnosti Doporučení
Zásobní substrát Obsahuje živiny pro rostliny, vláknitá rašelina - Vrstvu 2-4 cm pod krycí vrstvou
Křemičitý štěrk Inertní, dobrý pro nenáročné rostliny - Krycí vrstva, 2-5 mm zrnitost
Pálené jíly (Profi soil, Aquaclay Ground) Pórovitá struktura, lehký, nesléhá, prokořenění, stabilní dno Chybí makroživiny (u vypalovaných jílů) Pro náročnější rostliny, dlouhodobá udržitelnost
Liapor Pórovitá struktura, lehký, nesléhá, hladká zrna, trvanlivý, levný Plave (nutná úprava), chybí živiny, obsahuje prach Pro rostlinná akvária (s výživnou vrstvou), frakce 1-4 mm
Substrát pro lekníny Velké množství živin pro kořenující rostliny (kryptokoryny) Riziko zahnívání dna Pro specifické rostliny, opatrná manipulace
Jemný písek Pro tvorbu layoutu bez rostlin Hůře se odkaluje, dno je méně prokysličené Jen pro specifická místa v akváriu
Ostré drtě - Mohou poranit ryby dna (pancéřníčky) Nevhodné
Barevné štěrky (růžová, modrá, žlutá, červená) - Nepřirozený vzhled, ryby a rostliny na nich nevyniknou Nevhodné, preferovat přírodní nebo černé barvy
Vápenaté materiály (některé drtě, mramor) - Mění parametry vody (tvrdost, pH), nevhodné pro většinu ryb a rostlin Zkontrolovat octovým testem, nevhodné
Uhlí Okyseluje vodu, omezuje růst řas, pro tmavý podklad Nesnáší ryby vyžadující tvrdou zásaditou vodu, nutné dlouhé propírání Pro specifické druhy ryb (halančíci, tetry), 5-15 mm zrnitost

tags: #akvarium #dno #polyuretanovy #informace

Oblíbené příspěvky: