Rákosové a doškové střechy: Tradiční krása a moderní funkčnost

V minulých staletích byly slaměné došky často používanou střešní krytinou, nejčastěji pro venkovská, převážně zemědělská stavení. Na našem území se na její znovuzrození dlouhá léta jenom čekalo, ale v zahraničí, převážně v Maďarsku a Holandsku, se tradice doškových střech udržela dodnes a je tam velice populární i na nově postavených stavbách. Rákosové krytiny a doškové (slaměné) střechy byly ještě celkem nedávno dominantní krytinou v České a také evropské krajině. Hlavním důvodem byla dostupnost rákosu a řemeslná zručnost většiny obyvatel vesnic. V dnešní době se tato krytina vrací na obytné budovy zejména v západní a severozápadní Evropě.

Slaměné došky

Výroba a pokládka slaměných došků

Klasické slaměné došky se vyrábí výhradně z žita. Jiné obilí nedosahuje takové výšky, jaká je potřeba na výrobu došků. Žito se na poli poseče asi 7 až 10 dní před dozráním, ty největší stébla (min. 120, 130 cm) se samovazem sváží do snopů, které se naskládají do mandelů (17 až 18 snopů poskládaných do kříže na sebe) a nechají se dozrát. Následně se žito nechá mlátičkou vymlátit, aby se zachovala pouze stébla. Ta se musí ručně vyčesat a povříslem (krouceným slaměným provazcem) svázat do jednotlivých došků.

Došky se mohou pokládat na jakýkoli typ krovu, ovšem podmínkou je minimální sklon střešní roviny 45°. Ideální je plně odvětrávaná střecha, což znamená kladení přímo na laťování, bez bednění a jiných vrstev. Pokud by se došky kladly na plné bednění, hrozilo by uhnívání materiálu zespoda, kam se nedostane vzduch. Došky se začínají klást od spodu a každý zvlášť se přichytává povříslem k jednotlivým latím. Hřeben se musí dodatečně zpevnit. Dřív se zpevňovaly a zatěžovaly pomocí drnů nebo hliněných mazanin a prostupy kolem komína a okraje střech se zpevňovaly dřevěnými šindeli.

Výhody slaměných došků

  • Dostupnost materiálu: Každý zemědělec si může žito vypěstovat v podstatě sám.

  • Jednoduchá a levná oprava: Stačí pouze vytáhnout staré zničené kusy a vyměnit je za nové.

    Čtěte také: Vše o trámech, hranolech a řezivu

  • Bezúdržbovost: Tento typ krytiny je naprosto bezúdržbový.

  • Vynikající izolant: Sláma slouží jako skvělý izolant a v tloušťce 350 mm splňuje tepelné normy jako 140 mm tlustý polystyren. Celková tloušťka střechy se pohybuje od 250 mm do 400 mm.

  • Příjemné klima v interiéru: Pokud je pod střechou vytvořena obytná půda, má tato krytina i zevnitř nezaměnitelný vzhled a navíc pod ní bude v létě spíše chladněji a v zimě krásně teplo.

  • Odolnost vůči povětrnosti: Při větší povětrnosti se doporučuje sklon střechy minimálně 50°, kdy vítr došky nepodfukuje, ale spíše přitlačuje ke střešní konstrukci a tím ji zpevňuje.

Nevýhody slaměných došků

  • Nevhodnost do vlhkých oblastí: V místech, kde není skoro žádná povětrnost a o to více se vyskytují srážky, není doporučeno si doškovou střechu pořizovat.

    Čtěte také: OSB desky na střeše: Návod na natírání

  • Cena: Jelikož je kompletně celá výroba i pokládka pouze ruční práce, předpokládá se, že si za tuto krytinu trošku připlatíte.

Rákosová krytina

Rákosová krytina, lépe řečeno rákosové došky, jsou čím dál častěji k vidění na střechách nových domů. Jejich výborné izolační vlastnosti a osobitý vzhled si získávají stále více fanoušků. Rákos patří k tradičním a nejstarším stavebním materiálům. Umožňuje vyjádřit regionálnost architektury a souznít s ní. Především však v objektech památkově chráněných. Na rozdíl od slámy je výrazně tvrdší, nepodléhá biologickému rozkladu a díky vysokému obsahu kyseliny křemičité je značně snížené riziko jeho samovznícení.

Výroba a pokládka rákosových došků

Došky se vyrábí z rákosu. Bohužel pro nás, stébla rákosu rostoucího u nás jsou příliš silná a nedají se z nich vytvořit došky, jaké bychom chtěli. Pro výrobu se používají stonky co nejtenčí (zhruba o tloušťce cigarety) a nejkratší okolo 140 až 160 cm. Z toho důvodu se surovina dováží ze zahraničí, především z Maďarska. Rákos se musí sklízet výhradně v zimních obdobích. Roste u vod, povětšinou v bahnitých místech, a musí se proto počkat do zimy až se půda zpevní, zmrzne a můžou na ni najet stroje pro jeho sklizení. Také se čeká, až opadá veškeré listí. Po sklizni se rákosové snopy svezou do skladišť, navrší se do kuželů a nechají se usušit.

Rákos roste ve střední Evropě na mírně se svažujících březích stojatých vod a pomalu tekoucích řek. Rostlina dosahuje výšky 2 až 4 m s průměrem stébel 3 až 9 mm. Ze stanovišť se odebírá v období od 1. října do 15. března. Žne se kosou, kosákem nebo kombajnem. Stébla se krátkou dobu skladují na břehu a suší na vzduchu. Po vysušení se rákos očistí a hřebenem pročeše. Tím se odstraní suché listy a zlomená stébla. Očištěná stébla se přibližně 200 mm od dolního konce sváží do snopů.

Pokládka se v podstatě nijak neliší od slaměných došků. Optimální sklon střešní roviny je opět minimálně 45°. Rákos se ovšem nepřivazuje povřísly, ale tzv. se prošívá. Speciální jehlou, jejíž délka je přizpůsobena tloušťce došků a která má na konci očko, se provleče pozinkovaný drát a celá se prostrčí doškem směrem dovnitř. Tam se drát vytáhne z jehly, jehla propíchne druhý konec došku, v interiéru se opět drát, který je veden přes dřevěnou konstrukci provleče jehlou a celá se vytáhne a drát se uváže. Takto se prošije každý došek zvlášť a zajistí se tak dokonalá pevnost. Na 1m2 střešní plochy se pokládá asi 12 až 14 snopů. Pokládá se opět odspodu na odvětrávanou střechu a vzdálenost laťování je 300 mm. Hřeben a prostupy se musí překrýt. Nejčastěji používaný materiál je štípaný šindel, dále se používá také měděný plech nebo keramika. Celá pokládka se provádí opět ručně. Po ukončení pokládky se musí krytina „učesat" speciálním nástrojem, tzv. úpravářem.

Čtěte také: Realizace střechy KM Beta bez problémů

Nejvhodnější skladbou je rákosová krytina připevněna na latích a kontralatích (tj. na stejném podkladu jako například keramická nebo betonová krytina). Výhodou je vzduchová vrstva pod rákosem, která odvádí vlhkost a dodatečně izoluje. Střecha se běžně klade na střešní latě 40/60 mm o rozteči 300 mm, které jsou kladeny na kontralatích. Celková výška krytiny včetně latí a kontralatí dosahuje 36-40 cm. Pod kontralatě běžně instalujeme pojistnou hydroizolaci a zároveň párotěsnou zábranu. Je možno připevňovat krytinu k desce OSB nebo Cetris (protipožární zábrana).

Vlastnosti rákosových střech

Střechy z tohoto materiálu mají životnost 50 a dokonce 100 let. Trvanlivost je zaručena tím, že rákos obsahuje voskové složky a dodatečně ve spodní části stvolu křemičité složky, což má významný vliv na pevnost. Podmínkou této mimořádné životnosti je dodržení optimálního sklonu krytiny (min 42°). Právě ten je pro naše stavitelství tradiční. Požadovaný sklon zaručuje správnou funkci krytiny, kdy se i při déletrvajících srážkách zamočí pouze horní vrstva rákosu do hloubky 7-8 cm z celkové tloušťky 30-35 cm. Tato vrstva je schopna rychle vyschnout při příznivém počasí.

Vzhled krytiny

Je především nádherná tvarem a zabarvením. Rákos patinuje z medově zlaté barvy do krásné stříbrně hnědé, při dešti do červeno hnědé barvy. Díky celkové tloušťce se dá různě tvarovat, dokonce zdobit ornamenty. Umožňuje pokrýt libovolné konstrukce bez jakýchkoliv rušivých prvků, jako oplechování apod. Hřebeny se provádějí taktéž z rákosu nebo kontrastního vřesu uchyceného v pletivu. Toto vytváří kouzelné kombinace stříbrně hnědého rákosu a tmavohnědého vřesu. V západní Evropě se vyrábějí keramické nebo měděné hřebenáče, které jsou také velmi pěkným doplňkem střechy.

Tepelná izolace a přirozená klimatizace

Skladba střechy s rákosovou krytinou zajišťuje lepší tepelně izolační vlastnosti, než jakákoliv jiná krytina. Podle holandské normy NEN 1068 je tepelný odpor rákosové krytiny tl. 30 cm připevněné k latím - R=1.5 m2K/W. Tento odpor odpovídá 6,5 cm tlusté vrstvě pěnového polystyrénu nebo 10 cm tlusté vrstvě minerální vlny. Je to možné proto, že stvoly rákosu jsou duté, vyplněné vzduchem, který je sám o sobě výborným tepelným izolantem. Další mimořádnou vlastností je ochlazování plochy střechy v létě.

Srovnání tepelné izolace:

Materiál Tloušťka Tepelný odpor (R)
Rákosová krytina 30 cm 1.5 m²K/W
Pěnový polystyren 6.5 cm 1.5 m²K/W
Minerální vlna 10 cm 1.5 m²K/W

Akustická izolace

Střecha má vynikající akustický útlum. Díky své struktuře tlumí a pohlcuje hluk.

Vodotěsnost

Krytina je 100 % vodotěsná (při zachování správného sklonu). Díky tomu, že je rákos pokládán těsně k sobě, stéká voda plynule a pouze po koncích stvolů.

Páropropustnost

Střecha z rákosu je difúzně otevřená. To znamená, že střecha propouští vodní páru směrem ven.

Doporučení pro rákosové střechy

  • Minimální průchody střechou: Průchody střechou pokud možno minimalizujeme. Tento typ střechy umožňuje umístění běžných střešních oken (např. Velux), nebo svislých oken umístěných v „buvolím oku“.

  • Umístění komínů: Snažíme se komíny umísťovat co nejblíže hřebenu nebo mimo plochu rákosové střechy. Výšku komína a ostatních prostupů přizpůsobujeme tloušťce krytiny.

  • Odvod dešťové vody: Je nutno pamatovat na odvod dešťové vody, kde je s okapovou hranou potřeba dořešit zachytávání proudu vody. Nejvhodnější pro tyto účely jsou mřížky nebo štěrkové lože umístěné pod okapovou hranou po celém obvodu stavby. Nad vchodem je vhodné umístit přístřešek.

  • Hromosvody: Hromosvody lze v hřebeni uchytit jak na keramických nebo měděných hřebenáčích, tak i přímo v hřebenech z rákosu nebo vřesu. Hromosvody lze umístit na klasických podpěrách uzpůsobených pro tento typ krytiny.

  • Kvalita rákosu: Kvalita samotného rákosu (Phragmites australis) má velký vliv na životnost střechy. Velmi kvalitní rákos pochází z pobřežních poloslaných jezer v západním Dánsku, ze severního Německa, Polska, Litvy a také z Kerčského poloostrova na Ukrajině. Menší životnost vykazuje rákos ze sladkých jezer ve vnitrozemí.

  • Protipožární ochrana: Provádíme nástřiky preparátem Pyronova zaručujícím nehořlavost po dobu 5 let. Jedná se o alkydovou pryskyřici bílé barvy, která se po aplikací tlakovou pumpou stává průhlednou (nezabarvuje krytinu).

Umělý rákos

Kromě přírodního rákosu se na trhu objevila i krytina z rákosu umělého. Na první pohled a hlavně z dálky je k nerozeznání od přírodního materiálu. Vyrábí se z plastu, konkrétně z recyklovaného polyetylenu a polypropylenu. Dodává se v několika barevných odstínech od zářivě žluté po tmavě hnědou.

Rákos jako stavební materiál

Ve stavebnictví se k rákosu vracíme jako ke tradiční surovině pro střešní krytiny, nosiče omítek, nebo tepelně izolační desky. V některých částech Evropy nenastala při užívání rákosu přestávka. Stále se úspěšně používá jako střešní krytina, k výstavbě plotu, výrobě stínících rohoží, ochranného pletiva na stromy, nosiče omítek, nebo k dekoračním účelům.

Rákosová stébla se vzájemně svazují drátem a svinují do rohoží, jejichž délka je 6000 mm. Na vhodný podkladový materiál se přitloukají hřebíky nebo se upevňují vruty. Nejčastěji se používají na dřevěné stěny a podbíjení stropů z dřevěných prken nebo dřevoštěpkových desek, popřípadě na železobetonové konstrukce.

Rákosové desky

Rákos použitý pro výrobu desek musí být svěží bez známek poškození a očištěný od listů. Desky se vyrábějí strojním lisováním stébel a svazují se drátem. Mají velikost 2000/1000 mm a tloušťky 30 a 50 mm. Je možno je použít jako vnější i vnitřní tepelnou izolaci stěn koncipovaných pro difuzně propustné obvodové pláště. Hodí se například pro dodatečné izolování konstrukcí vybudovaných z roubených dřevěných trámů. Při vnitřním tepelném izolování stěn je vhodnou úpravou vnitřního povrchu hliněná omítka.

Rákosové a bambusové rohože

Rohože z bambusu a rákosu mohou dodat interiéru i exteriéru kousek atmosféry koloniálních domů v tropech. Není to však jen pouhá dekorace. Stínící plochy na plotě patří k nejčastějším způsobům využití rohoží. Existují rohože z rákosu, ale také z půleného (štípaného) nebo neštípaného bambusu. Seženete je v řadě rozměrových variant, zpravidla od metrové výšky a pětimetrové délky. Už na první pohled zaujmou dekorativní strukturou nepravidelného povrchu a dají se použít nejen jako zajímavý architektonický prvek v interiéru (například jako podhledy dřevěných stropů nebo doplněk obložení stěn), ale i jako ochrana proti slunci, větru či nevítaným pohledům kolemjdoucích skrze drátěný plot kolem pozemku u chalupy.

Nejlevnější rohože se vyrábějí z rákosu. Někteří prodejci mylně označují rákosové rohože za zmíněný půlený bambus, ale je dobré vědět, že rákos má oproti bambusu přece jen odlišné vlastnosti. Je méně pevný a lehčí než bambus a obvykle se dá koupit za méně peněz, než pravé bambusové rohože. Zkušenosti mnoha lidí však ukazují, že i tento na první pohled křehký a zdánlivě ne příliš odolný materiál vydrží i extrémní zatížení na plotech na slunci, větru a dešti.

Instalace rohoží

Pokud ho chcete použít jako pohledovou clonu, doporučují odborníci připevnit rohože k plotu drátem, potaženým vrstvou plastu. Je rovněž možné opatřit takový plot ochrannou vrstvou bezbarvého laku. Znamená to sice zvýšení nákladů, ale životnost rákosového plotu se tím prodlouží a také se vám takto podaří alespoň zčásti vyhnout našedlé patině, kterou neošetřený rákos v exteriéru postupně získá. Je vhodné napnout při instalaci rohože na plot mezi sloupky dvojici nových vodících drátů, které rohož stabilizují a přidrží u stávajícího plotu. I když jsou totiž rohože na první pohled poměrně prodyšné, dokážou „nabrat“ vítr a jejich částečné či úplné odtržení od plotu (případně střechy pergoly) bývá poměrně častým problémem tohoto materiálu. Doporučení ohledně potahovaného drátu a laku platí i ve všech dalších případech, kdy jsou rohože vystaveny působení povětrnostních podmínek. Svědčí jim vždy co nejmenší možný kontakt s kovovými součástmi konstrukce, které mohou postupem času korodovat.

Použití rohoží

Rákosové rohože používají někteří zahradníci také jako účinnou a oproti plastovým rohožím i na pohled příjemnou ochranu mladých stromků proti okusu zvěří. A inspirativní může být i jejich časté použití ke stínění ve velkých sklenících a oranžeriích některých zámků. Podhledy z rohoží na pergole či verandě. Bambusové rohože lze rovněž použít jako podhledy, doplňky interiérů, nebo stínící plochy na pergolách a plotech.

Bambusové rohože

Pro rohože z bambusu platí víceméně totéž, co pro rákosové pásy. Tyto rohože se vyrábějí ze štípaného (půleného) i nepůleného bambusu, který je oproti rákosu tvrdší, těžší, přece jen o něco trvanlivější a poněkud pevnější ve struktuře. V mnoha lidech vyvolávají rákosové rohože obavy z nečistoty, kterou by mohlo způsobovat případné odpadávání úlomků rákosových stonků. Ve skutečnosti to není nijak zásadní problém, ale při použití bambusu se tomuto nebezpečí vyhnete téměř zcela. Bambus velmi dobře odolává povětrnostním podmínkám a lépe se s ním pracuje. Můžete ho přichytit vázacím drátem, ale oproti rákosu ho lze i přibíjet hřebíky. Dobrou zkušenost mají mnozí kutilové i s použitím stahovacích elektrikářských pásek. Bambus lze lakovat i natírat a jde to s ním samozřejmě o něco lépe než s rákosem. Má všechny předpoklady k tomu, aby vydržel déle, než rákosové rohože. Pásy z bambusu můžete v některých případech zajímavě zkombinovat i s bambusovými tyčemi.

Realizace a projekty

V Brně jsme měli možnost renovovat altán z roku 1938. Došková (slaměná) krytina již potřetí docházela své životnosti a tak bylo nutno situaci řešit. Opravě se nevyhnula ani nosná konstrukce, která byla na některých místech výrazně poškozená působením zatékající vody. Při práci jsme se, co nejvíce snažili dodržet původní charakter stavby, proto jsme poškozené části konstrukce nahradili novými kmeny stejně tak, jako to původně učinili naši předchůdci. Realizace zahrnovala dodatečné vyztužení konstrukce altánu, zalaťování, pokládku rákosu, výrobu a instalaci modřínových prvků na hřebeni. Podhled v altánu je proveden pohledovou variantou pokládky.

Do zoo ve Dvoře Králové nad Labem si nás pozvali na opravu rákosové střechy na dětském hřišti. Opět se projevilo rákosové pravidlo: "čím menší, tím horší". Práci nám navíc komplikovala výška stavby a zádržné sítě. Na jaře jsme zavítali do Jihočeského města Netolice, kde jsme opravovali poškozenou rákosovou krytinu na věži místního archeoparku. Stanoviště je umístěno na okraji srázu nad městem, což sice skýtalo krásný výhled do krajiny, ale zároveň značně znesnadňovalo přístup k poškozeným místům střechy.

Nedaleko Kolína jsme během roku 2018 realizovali pokládku rákosu na objektu "chlastací chýše". Zastřešení studny jsme provedli kombinací akátového (spodní část) a smrkového (střešní část) dřeva. Následovala pokládka rákosu. Úvalno je progresivní obec na severní Moravě. Od roku 2017 je zde v provozu letní koupaliště, které se může pochlubit krásným prostředím a čištěním vody kořenovou čističkou. Pokrytí konstrukce rumpálu s vrcholem ukončeným pomocí rákosové růže. Okapní hrana nekopíruje čtvercový půdorys vaznic. Místo toho byla provedena tak aby kopírovala kamennou zeď studny.

Rákosová střecha s organickým tvarem krovu. Dva půlkulaté vikýře a úžlabí z jižní strany byly opravdovým oříškem a zábavou zároveň. Na obou štítech se nacházejí trojúhelníková okna nad nimiž se tyčí rákosové růže jako součást hřebene. Hřeben je proveden z řezaného šindele.

tags: #aky #rakos #na #doskovu #strechu #informace

Oblíbené příspěvky: