Anglické slaměné střechy: Historie, technologie a renesance tradiční krytiny

Slaměná střecha z došků, k jejichž výrobě se používal všeobecně dostupný materiál - žito, patří k nejstarším střešním krytinám. Došek je jednou z tradičních střešních krytin hlavně lidových staveb již od nepaměti a v Čechách byl vždy velmi oblíben. Obliba doškové střechy spočívala zejména v dostupnosti slámy, které bylo zejména na vsích dostatek. V minulosti se došková krytina vyskytovala na téměř celém území státu.

V současné době se s došky setkáme převážně jen ve skanzenech. Zatímco dříve si je uměli vyrobit téměř všichni majitelé chalup, dnes tuto techniku zvládá jen pár řemeslníků. U nás se s došky setkáme již jen výjimečně, ale v některých krajích západní a severozápadní Evropy jsou dosud běžné.

Historie a ústup doškových střech

Ústup doškové krytiny zapříčinilo mimo jiné i vydání stavebního řádu pro venkov v roce 1833. Ten pro velkou hořlavost zakázal její používání na nových stavbách. Často se totiž stávalo, že během požáru shořely téměř všechny domy ve vesnici. Proto se začaly používat šindele vyráběné ze dřeva, které byly vůči ohni odolnější. Slamené došky byly v minulosti nejobvyklejší střešní krytinou našeho venkova, snad s výjimkou šindelem krytých horských domů.

Typy a materiály doškových střech

Došková krytina je obecný pojem pro výrobek ze slámy nebo rákosu používaný k zastřešení staveb. Došky jsou vlastně trsy ze slámy či rákosu svázané do určitého tvaru, které mají délku 1-1,5 metru. Tento trs se svazuje tenkým drátem. V minulosti se používal provázek nebo stébla slámy. Pro výrobu došků je nutné použít žitnou slámu, která vyniká tenkými stébly. Svazek stébel (došek) může být uvázán ze žitné slámy nebo z rákosu, existuje ale i došek kukuřičný.

Dostupnější a trvanlivější než střecha z došků obilných je střecha z rákosových došků (na Slovensku se jí říká střecha nabíjaná). Rákos se nemusí zasít jako obilí, ale koupí se od svých pěstitelů, je k dispozici průběžně, a to zejména v Maďarsku. U nás se vyskytuje rákos už málo, jen na bývalých mokřadech, které jsme ale často v minulosti vysušili, a tak zdroje rákosu doslova „vyschly“.

Čtěte také: Jak vybrat barvu fasády pro váš anglický dům?

Technologie vázání a pokládky došků

V Evropě existují tři technologie vázání došků. První se užívá v Anglii, druhá na Slovensku, Ukrajině, Maďarsku a třetí v Česku. Způsobů a postupů, jak stébla svazovat do došků, je vícero, v každé zemi se postupuje trochu odlišně. Způsob pokládky se liší podle jednotlivých regionů.

Snopy vymlácené slámy se převázaly provazcem z kroucené slámy (povříslem) a následně se rozdělily do dvou pramenů, z nichž jeden se pak otočil o 180°, čímž se došek převázaný povříslem pevně utáhl. Došky se pak „pošívaly“ na kulaté nepřitesané střešní latě o rozteči přibližně 40 - 50 cm klasem dolů. K latím se vázaly rovněž povřísly a navíc se svazovaly i mezi sebou, takže střecha pak byla odolnější vůči poškození větrem.

Došky se kladou na latě vzdálené od sebe 40 cm, přičemž se začíná u dolního střešního okraje. Na kvalitě vázání jednotlivých došků závisí trvanlivost celé střechy. Používá se při ní forma, jejíž pomocí se vyrábí dva druhy došků - hlaváky, používané na plochy střechy, a čičáky sloužící na nároží a hřeben.

Regionální specifika

• V Čechách bývalo obvyklé, že došková střecha kryla jako „deka“ jen rovinné střední plochy střechy, zatímco hřeben, okraje, nároží a úžlabí bývala vyskládána z dřevěných šindelů, případně byly okraje podloženy jen prknem.
• Na území Čech je obvyklé, že jsou okraje doškové střechy podloženy šindelem.
• Někde se vrchní došky, určené pro použití na hřebeni, namáčely („kalily“) do řídké jílové kaše, říkalo se jim pak „kalenice“.
• Na hřeben se někdy vysazoval netřesk, jako symbolická ochrana proti blesku, eventuálně se hřeben překrýval travním drnem.
• Na jižní a jihovýchodní Moravě se nárožní hrana valbových střech zesilovala, nebo kladla dvojitě, takže získala typický stupňovitý vzhled; šindelový či prkenný lem zde budeme hledat marně.

Náročným detailem jsou prostupy komínů doškovou krytinou. Obvykle se řeší tak, že komín je v horní části rozšířen, nebo opatřen cihlovou římsičkou, která svým přesahem styk doškové krytiny se zdivem komína kryje.

Výroba došků a montáž střechy

František Pavlica se po revoluci pustil do výroby slaměných věnců a později došků. „Začínal jsem úplně od začátku. Nejprve jsem se musel naučit zpracovávat žitnou slámu a také si domluvit její přísun. Dnes mně Rolnická společnost v Moravském Písku umožňuje, abych si zhruba z pěti set hektarů oseté plochy vybral to nejkvalitnější žito z cca 2 hektarů. To musím posekat starým samovazem, pak následuje mlácení v mlátičce staré přes sedmdesát let. K výrobě došků je totiž potřeba dlouhých, pevných a neporušených stébel. Pak přichází na řadu vlastní výroba, která již není tak složitá,“ vypráví o své práci F. Pavlica. Výroba došků na střechu o ploše kolem 150 m2 trvá od posečení žita asi 1 měsíc, vlastní montáž pak proběhne během týdne.

Čtěte také: Moderní využití anglických cihel

Životnost a údržba doškových střech

Dříve byla životnost nově pokryté střechy až padesát let, a to v závislosti na jakosti použité slámy. Nyní bohužel kvůli kyselým dešťům vydrží jen dvacet až dvacet pět let a i během této doby se musí střecha udržovat. Slaměná došková střecha vydrží při správné údržbě minimálně 30 let; a to ta střecha, u které se došky vážou klasem dolů. Došky vázané obráceně, klasem nahoru (tato metoda se používá na Slovensku), mají životnost dokonce až 50 let. Údržba střechy není náročná - občas se vyleze na střechu a zkontroluje se celistvost hřebenu, pokud je ze slámy.

Pro srovnání, pro rákos mluví mnohem větší trvanlivost. Měli bychom však mít na paměti, že v případě tradiční architektury jsou rákosové došky jen náhražkou, byť esteticky zajímavou. S ohledem na životnost a dlouhodobou odolnost vůči vodě je na střechu lepší zvolit rákosové došky.

Cena a dostupnost

Za 1 m2 střechy zaplatí zájemce 1200 až 1500 Kč a to na základě její tloušťky. Platí totiž pravidlo, že čím je sklon střechy pozvolnější, tím musí být došek silnější. Díky náročné výrobě slámových či rákosových došků je cena za tuto přírodní střešní krytinu poměrně vysoká. U slámových došků se cena pohybuje kolem 1600 Kč/m2. U rákosových došků je cena o něco málo nižší, a to okolo 1300 Kč/m2. K ceně za samotné došky je samozřejmě potřeba připočítat náklady na jejich pokládku. Jelikož zhotovení střechy vyžaduje odbornou znalost problematiky doškových střech, tak i cena za samotnou pokládku je vyšší než u běžných střešních krytin.

Specializovaných firem je u nás v republice málo, proto někteří stavebníci vyhledávají dodavatele také v zahraničí, hlavně na Slovensku a v Maďarsku. Pro porovnání - klasická pálená taška stojí v rozmezí 300-800 Kč/m2 plus pokládka.

Abychom mohli obdivovat na nových rodinných domech a vilách kouzelné doškové střechy ze slámy nebo rákosu, musíme jet pro inspiraci až do Německa, Dánska nebo Holandska. U nás se na renesanci tradiční přírodní střešní krytiny ověřenou staletími teprve čeká. Na rozdíl od zmíněných států, kde se došková střecha používá kontinuálně a běžně i na moderních domech, u nás došky dávno zmizely a přesunuly se jenom do chaloupek ve skanzenech. Takže ačkoliv až každá třetí střecha novostaveb v Dánsku, Holandsku a částech Německa je z rákosu, my došky skoro neznáme.

Čtěte také: Šikmá střecha: spoje

Současné využití a renesance

S příchodem počítání ekologické stopy bydlení se však tento typ střešní krytiny opět vrací. S doškami se setkáte nejen při rekonstrukcích starších střech, využití nachází také u novostaveb rodinných domů, přístřešků či hospodářských objektů. Dříve pro český venkov tolik charakteristické doškové slaměné střechy se dostávají opět do podvědomí. Už je nevidíme jen ve skanzenech, starých chalupách, ale i na novostavbách. Začínáme se k doškům vracet nejen z důvodu tradice, ale také pro jejich jedinečné vlastnosti. Veškeré doškové střechy, které stavíme, splňují i ty nejnáročnější technické požadavky.

Doškové střechy jsou mimořádně působivé a skvěle se vyjímají na lidových stavbách, avšak jejich většímu rozšíření brání vyšší pořizovací náklady, relativně malá životnost (okolo 20 až 25 let) i nesnadná dostupnost (na jejich výrobu se v minulosti používala dlouhá žitná sláma, avšak dnes pěstované odrůdy žita mají jen kratičké stéblo). Výrobci proto musejí s předstihem zajistit i dostatečnou plochu osetou starými odrůdami žita.

V posledních letech se však materiál na došky dováží také ze zahraničí (Slovensko, Rakousko, Maďarsko či Nizozemsko). Samotné došky se pokládají na střešní laťování nebo bednění.

Vlastnosti doškových střech

• Tepelná izolace: Díky materiálu ze slámy či rákosu máme střechu 2v1, kdy střešní krytina současně plní funkci tepelné izolace.
• Hmotnost: Samotný došek má hmotnost v rozmezí 3-5 kg. Pro stavby hospodářské nebo pro různé zastřešení otevřených prostor se používají došky, jejichž vrstvy mají zatížení kolem 35 kg/m2. Při zastřešení rodinných domů se váha došků pohybuje kolem 55 kg/m2.
• Sklon střechy: Základním předpokladem pro volbu této krytiny je mít střechu ve sklonu 45° a větší. Slaměná čepice se může instalovat jen na sedlovou střechu s minimálním sklonem 45°.

Na doškových střechách si můžete v naší fotogalerii povšimnout, že u jejich okapů nejsou žádné střešní žlaby ani svody. Tvar došků vyskládaných do tvaru střechy tak musí zabezpečit odvod vody ze střechy „odkapáváním“ do prostoru kolem stavby. Současně musí být splněno, aby tato srážková voda nestékala po obkladu obvodových stěn domu. Zajímavě jsou také řešeny veškeré prostupy přes doškovou střechu. Například prostup komína musí být vhodně oplechován. Hřeben střechy je řešen přidáním další vrstvy došků, aby byla překryta jeho průběžná spára. Ukončení střechy u štítu bývá zpravidla řešeno deskou, ke které se jednotlivé došky dorazí.

Doškovou střechu z žitných došků nebudete mít hned, dočkáte se jí třeba až za 10 měsíců nebo za rok. Nejprve je nutné najít firmu, která doškové střechy instaluje a má volnou kapacitu (hledejte mezi těmi, kdo rekonstruují střechy skanzenů). Je to pomalejší záležitost proto, že vaše střecha musí totiž doslova nejprve vyrůst na poli: hustě se zaseje speciální vysoká odrůdu žita se stonky metr a půl dlouhými, za takových se dají došky vázat.

Stavby s doškovou střechou se vyskytují po celé Evropě. Velké zastoupení mají došky v severně položených evropských státech jako je Dánsko, Norsko a Polsko. Tvarově trošku odlišné konstrukce doškových střech pak nalezneme také v Holandsku či Anglii. Dochované doškové střechy lze najít i na stavbách v Maďarsku či Slovensku. Rákosové střechy nacházíme v Anglii, západní Francii, v Nizozemí, severním Německu, Lužici i v Dánsku; jihovýchodně od nás pak na Balkáně a v povodí Dunaje. Rákosové střechy se v posledních letech díky zvýšenému zájmu o stavebnictví z přírodních materiálů objevují i u nás. Od slaměných došků se liší jak způsobem pokládky a zpracování, tak výslednou podobou střechy (s tloušťkou okolo 30 cm a ostře tvarovanými okraji).

tags: #anglické #slaměné #střechy #informace

Oblíbené příspěvky:

• Recenze laminátových podlah: Najděte tu nejlepší
• Jak vinyl využít v různých prostorách
• Inovace ve výrobě vlnité lepenky
• Jak na správnou izolaci potrubí
• Šetrné řešení proti plísním